Vize, jakou potřebujeme/213

Vize, jakou potřebujeme/213

Ještě k pozičnímu investování – 11. část

Čerstvý absolvent VŠFS Jan Pokorný napsal skvělou diplomovou práci s poměrně nenápadným názvem "Význam a aplikace teorie her v podnikovém managementu". Vybírám z ní ty pasáže, které bezprostředně souvisí s pěstováním vize.

Text J. Pokorného

1.1            Design jednotlivých kol experimentální hry

Tato podkapitola se věnuje návrhu každého kola hry včetně jeho grafického zobrazení, které modifikuje zobrazení Nashova vyjednávacího problému podle Valenčíka (2021, s. 12) a znázorňuje předpokládané vnímání linií poziční neutrality jednotlivými hráči.

1.1.1       Design prvního kola

V prvním kole je hra ultimátum bez dodatečného kontextu.

Rozdělovaná hypotetická výplata činí 100 Kč.

První kolo slouží k vysvětlení samotného principu hry ultimátum, otestování správného pochopení, získání zkušenosti s hrou a otestování hypotézy H5. Návrh rozdělení se předpokládá 40-50 % částky, toto rozdělení by mělo být přijato.

Grafické zobrazení pomocí linií neutrality pozičního investování je zobrazeno níže. Hráč y představuje prvního nabízejícího hráče a hráč x druhého hráče, který rozhoduje o přijetí návrhu rozdělení.

Obrázek 14: Linie poziční neutrality v prvním kole

Zdroj: vlastní zpracování

Na obrázku je tlustou úsečkou znázorněna oblast předpokládaného rozdělení odpovídající bodům, které oba hráči vnímají jako pozičně neutrální.

1.1.2       Design druhého kola

Od druhého kola je hra zarámována do podnikového prostředí. První hráč se stává vedoucím pracovníkem, který na konci měsíce navrhuje rozdělení odměny 1 000 EUR mezi sebe a svého podřízeného. Výsada druhého hráče přijmout či odmítnout návrh rozdělení je vysvětlena jako součást podnikové kultury.

Mimo vytvoření jednotící dějové linie experimentu není v tomto kole přidán další kontext. Předpokládá se drobná změna navrhovaného rozdělení ve prospěch prvního hráče, je testována H6.

Schéma vyjednávání dle následujícího obrázku obsahuje množinu bodů, které jsou oběma hráči vnímány jako pozičně neutrální, oproti předchozí hře je tato oblast možné dohody menší.

Obrázek 15: Linie poziční neutrality v druhém kole

Zdroj: vlastní zpracování

1.1.3       Design třetího kola

Ve třetím kole je poprvé využit kontext vytvářející u prvního hráče představu o možnosti pozičního investování druhého hráče. Informace je úmyslně podána takovým způsobem, že první hráč nemůže nabýt jistoty, zda se jedná pouze o fabulaci nebo skutečnou možnost pozičního investování.

Druhý hráč žádnou informaci o svých možnostech pozičního investování nemá, takže předpokládá obvyklý průběh hry.

Aby první hráč investiční příležitosti zabránil, musel by nabídnout rozdělení výplaty s největší pravděpodobností vedoucí k odmítnutí. Účelem je otestovat, zda první hráč bude ochoten se vzdát své části výplaty s cílem zabránit s vysokou pravděpodobností neexistující příležitosti pozičního investování. Tímto kolem je testována H3.

V následujícím obrázku nedošlo oproti předchozímu kolu ke změně sklonu linie neutrality druhého hráče. Linie prvního hráče má strmější průběh, pokud je vnímáno riziko investice jako vysoce pravděpodobné. Změnou sklonu zanikly potenciální body dohody hráčů.

Obrázek 16: Linie poziční neutrality ve třetím kole

Zdroj: vlastní zpracování

K tomu ode mne:

Stejně jako k předcházející části. Nyní už to začíná být hodně zajímavé. J. Pokorný navrhl posloupnost modifikovaných ultimátních her, které mají různé kontexty. Interpretací výsledků lze následně "odfiltrovat" roli pozičního investování (tj. odpovědět na otázku, zda je to právě vnímání možnosti poziční investování, které hraje zásadní roli při rozhodování hráčů). Velmi cenné je i grafické vyjádření, které zobrazuje ultimátní hru jako specifický případ Nashova vyjednávacího problému a které pracuje s linií neutrality pozičního investování. Připomínám, že linie neutrality (o které má svou vlastní představu každý z hráčů) je taková množina rozdělení výplat, která – dle toho, jak to vidí ten či onen hráč – nepřináší v dalších kolech zvýhodnění ani pro jednoho z hráčů, tudíž je pro daného hráče přijatelná a nejzazší přijatelná). Podrobněji:

https://radimvalencik.pise.cz/10113-vize-jakou-potrebujeme-78.html

https://radimvalencik.pise.cz/10116-vize-jakou-potrebujeme-79.html

Experimenty navržené J. Pokorným umožňují zjistit, zda s představou takovéto hranice lidé (aniž by si to uvědomovali) pracují.

Ještě osobní poznámka: Nepředpokládám, že by si většina těch, kteří shlédnou toto pokračování, dala práci a osvojila si názorně (příslušnými grafy) vyjádřený aparát popisu rozhodování člověka, který vnímá možnost pozičního investování (aparát, který využívá grafické vyjádření ultimátního problému jako zvláštního případu Nashova vyjednávacího problému, a námi nově vyvinutý aparát křivek, resp. linií neutrality), ale z teoretické hlediska je to opravdu elegantní.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Jako každý rok trávím část dovolené na naší chatě ve Slovenském ráji v malé vesničce, původně osadě, Hrabušická Pila. Za těch čtyřicet let, co sem jezdím, se hodně rozrostla. Příroda v bezprostředním i vzdálenějším okolí je stále krásná. Dokonce se mně zdá hezčí a hezčí.

Kouzelné jezírko. Málokdo o něm ví, přitom je necelých 10 minut od místa, kde se stýká cesta na Telgart, Vernát a Dědinky.

Ostrá skála, skoro tisíc metrů nad mořem. Hned u ranče, kde celkem dobře vaří.

Hadžakubova - osada s jezírkem pod Kopancem. Na jednom z mále přejezdů přes hřebeny Slovenského ráje.

Jedna z nejhezčích orchideí (vstavačů) ve Slovenském ráji.