Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

vl.Černík: Reformy se musejí ale vyhnout 3 věcem:
např. u důchodů(ale jinde je to podobné)
1) neplatit více
2) neplatit déle
3) získávat pak méně

Jinak jde o DEFORMY a ŠKRTFORMY

radimvalencik: To samozřejmě. Právě o to jde.

---
radimvalencik.pise.cz

ip: Stále se mluví digitalizace, digitalizace. Jenomže se ukazuje, že brzký kontakt s těmito prostředky vede u dětí spíše ke zhoršování rozumových schopností. Asi by se daly najít další problematické aspekty. Prostě nasazení těchto prostředků bezesporu má četné přínosy, ale také různá negativa. Nikdo vůbec nemluví o astronomických vlivech, které mohou mít vliv např. na klimatické změny, ale také Slunce může také čas od času vychrlit mrak nabitých částic, které na konci 19. století byly schopny zásadně ovlivnit tehdy robustní telegrafickou techniku, až od telegrafů létaly jiskry. Jak bude vypadat dnešní filigránská digitální technika, až si sluníčko zase \\\\\\\"vzpomene\\\\\\\"?

radek novotný: Téma digitalizace a jejich vliv na mladou generaci:

Je to jako s ohněm – lze ho použít k ničení - spálení, ale také ke tvorbě (vypalování keramiky, tavba železných rud, apod.).

Pokud se vnímá digitalizace jako „hraní si na počítači, tabletu, smatphonu“ tak ano, ale základní směr, kde se ve školství digitalizace uplatňuje, je v tom, že díky digitalizaci lze modelovat děje, objekty a PROTOTYPINGOVAT je, aniž by bylo nutné draze vyrábět modely a na nich testovat vlastnosti a funkčnost.
A nejen to, jde v podstatě o tvorbu „digitálního dvojčete“, které zaplníme daty z reálného světa (tvorba ontologické mapy) a ono funguje paralelně s tím fyzickým a jejich porovnáváním lze optimalizovat jakýkoliv proces.

A to se děti ve škole pod pojmem digitalizace učí.
Už jen příprava objektů do 3D tisku (v rámci aditivní výroby) ukazuje, že budoucí konstruktér musí přemýšlet zcela jinak, než stávající, který navrhoval výrobky/objekty do výroby subtraktivní.
Stejné je to s přípravou chirurga, architekta, plánovače výrobní linky atd., atd.
„dejme šanci digitalizaci“, stejně jako míru“
Radek Novotný

ip: Ano, souhlasím, dobrý sluha, zlý pán. Lidé by si ale měli udržovat takové dovednosti, aby udrželi společnost v alespoň minimálním chodu, i kdyby se digitál z různých důvodů zhroutil. Lidský organismus je přizpůsobivý a v řadě případů samoopravitelný a je vhodné to maximálně udržet. Jinak digitalizace představuje společenský impulz srovnatelný s průmyslovou revolucí. Konečným výsledkem bude podstatně změněná společnost. Ovšem charakter změn může vyvolávat jak nadšení, tak i obavy. Bezmála před 100 lety Tomáš Baťa prohlásil, že hospodářská krize není otázkou ekonomie, nýbrž nedostatku mravnosti. Stejně by se měla společnost snažit měřit dopady nejenom digitalizace, ale i dalších výbojů lidské vynalézavosti.

radekn*: To je právě velice aktuální problém, protože před více než rokem přijatá Strategie vzdělávací politiky 2030+ dala jednotlivým školám za úkol snížit obsah Školského vzdělávacího plánu o 30% a diskuse se hodně redukuje na obranu "Ohmova zákona" před jeho vyřazením z osnov fyziky pro II. stupeň ZŠ, prově ve jménu obhajoby vzdělanosti národa.

Čili co jsou minimální dovednosti společnosti, aby se udržela, kdyby se digitál zhroutil? Má umět Ohmův zákon i právník, lékař, či umělec? Pokud ano, proč?

Aneb jaká kritéria se mají vytvořit pro redukci toho, co jsme se např. učili my, ale díky ohromného rozvoji vědeckých poznatků (např. kvantová biologie, genetika atd. atd.) již nejde narvat do hlav dnešních dětí všechny současné poznatky.

Podle studií, které Strategii předcházely, si prý absolvent našeho vzdělávacího systému udrží v hlavě 2-15% učební látky. Není to luxus aneb není toto špatný výsledek měření dopadu školství, o kterém se zmiňujete?

Dlouhodobě je prý ověřeno, že na udržení chodu a rozvoje nějakého odvětví stačí 3% specialistů, je tedy třeba vše učit všechny?
Není právě prostor pro to, učit většinovou společnost užívat specifické lidské vlastnosti a soustředit se na to, aby je učení bavilo (mít pozitivní vztah k získávání nových poznatkům), aby se dokázali učit (v rámci celoživotního vzdělávání) - osvojit si pro sebe nejvhodnější metodu vzdělávání, aby učení bylo efektivní? A zbytek už nechat na nich/nás?

V celosvětovém průzkumu jsou naše děti premianti v tom, jak moc nenávidí školu a učení, není toto skutečný problém k řešení?

radimvalencik: Dík za podnětné.
Pro operativní spojení posílám mail: valencik@seznam.cz

---
radimvalencik.pise.cz

maxim 1:
Kopie komentáře od jinud a k jiné věci, jako inspirace k revizi a prohlédnutí chytrolínské investiční euforie Západu a EU do ekologického, digitálního, uměloiteligenčního a dalšího "šílenství" ....

Z Evropské unie je bez obrovské újmy nemožné vystoupit, její parazitičtí degenerovaní majitelé to mají papírově “chytrácky právně ošetřené” …, přesto vystoupení z EU považují vlastenci národních států za jediné možné řešení současných problémů …
Moloch Evropské unie je však možné přivést k finančnímu krachu, jako všechno v “papírové ekonomice” …, a tím ho zničit …
Chce to znát detaily “EU ekonomického chytráctví”, které je i hlavní příčinou (např. pumpování dotací do EU ekonomické bubliny) současné inflační krize …
Pro ekonomy uvedené znamená začít přemýšlet mimo zažité bludy ekonomické pavědy, potom naleznou řešení současné krize…