Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

radekn*: To je právě velice aktuální problém, protože před více než rokem přijatá Strategie vzdělávací politiky 2030+ dala jednotlivým školám za úkol snížit obsah Školského vzdělávacího plánu o 30% a diskuse se hodně redukuje na obranu "Ohmova zákona" před jeho vyřazením z osnov fyziky pro II. stupeň ZŠ, prově ve jménu obhajoby vzdělanosti národa.

Čili co jsou minimální dovednosti společnosti, aby se udržela, kdyby se digitál zhroutil? Má umět Ohmův zákon i právník, lékař, či umělec? Pokud ano, proč?

Aneb jaká kritéria se mají vytvořit pro redukci toho, co jsme se např. učili my, ale díky ohromného rozvoji vědeckých poznatků (např. kvantová biologie, genetika atd. atd.) již nejde narvat do hlav dnešních dětí všechny současné poznatky.

Podle studií, které Strategii předcházely, si prý absolvent našeho vzdělávacího systému udrží v hlavě 2-15% učební látky. Není to luxus aneb není toto špatný výsledek měření dopadu školství, o kterém se zmiňujete?

Dlouhodobě je prý ověřeno, že na udržení chodu a rozvoje nějakého odvětví stačí 3% specialistů, je tedy třeba vše učit všechny?
Není právě prostor pro to, učit většinovou společnost užívat specifické lidské vlastnosti a soustředit se na to, aby je učení bavilo (mít pozitivní vztah k získávání nových poznatkům), aby se dokázali učit (v rámci celoživotního vzdělávání) - osvojit si pro sebe nejvhodnější metodu vzdělávání, aby učení bylo efektivní? A zbytek už nechat na nich/nás?

V celosvětovém průzkumu jsou naše děti premianti v tom, jak moc nenávidí školu a učení, není toto skutečný problém k řešení?