Vize, jakou potřebujeme/63

17. únor 2022 | 00.01 |

blog ›

Jaké trumfy máme v rukou?

V návaznosti na druhý report, analýzu iniciativy 32 manažerů (Druhá transformace) a několik podnětů z řady těch, kteří se účastní pěstování vize, mě napadlo, že by bylo užitečné položit si otázku, jaké máme trumfy v rukou oproti ostatním pokusům o tvorbu vize.

Zde je jeden z podnětů od Tibora Ganzera:

Existují konkurenční projekty VIZE.

- Radim Valenčík

- Kudy z Krize

- Nová Dohoda

- Druhá transformace

- Rekonstrukce státu

- Alternativa zdola

Všechny jsem zahrnul do Diagramu jako Konkurenční vize. Některé VIZE mají silnou marketingovou podporu. Jiné VIZE jenom "vytryskli" z ničeho a dohasínají.

K tomu jen upřesním: Můj projekt tvorby (pěstování) vize nejde mimo aktivity sdružení Kudy z krize. Je zaměřen na podporu tohoto sdružení, které z toho, co tvoříme, také přebírá ty výstupy, které se zdají být nejvyzrálejší.

Nyní již k těm trumfům (o tom, co ty, které uvádím na tomto místě, mají společného, až po jejich prezentaci:

1. Pochopení toho, že nejdříve musíme vypěstovat společně sdílené funkční jádro vize, teprve pak můžeme uplatnit "resortní pohled" a začít konkretizovat vizi do různých oblastí a pro různé oblasti.

To je strašně důležité a každý si může porovnat náš přístup s tím, v jaké míře si toto uvědomují ostatní pokusy. "Resortně" konkrétní problémy mají totiž společný původ, a když nenajdeme "klíč" k rozřešení "hádanky dějin" (tedy toho, o co jde v současné době), nic se nepodaří. Vize může být marketingově prodávána, ale fungovat nebude.

Poznámka: Takto upřesněné a takto kategoricky formulované je jedním z těžce vydřených výsledků dosavadní práce.

2. Pochopení toho, že jádro společně sdílené funkční vize musí obsahovat vnitřně konzistentní triádu: SUBJEKT-ZMĚNA-POLARITA, viz 40. díl:

https://radimvalencik.pise.cz/10056-vize-jakou-potrebujeme-40.html

Tj. objasnění toho, kdo změny provede (jak je spojena tvorba vize s formováním subjektu změny), v jakých historických rámcích změna proběhne (jakou hádanku dějin řeší), která polarita ve společnosti je dominantní (kdo a proč nezbytným změnám brání). Možná bude nutné trádu rozšířit, lépe strukturovat apod., ale bez pochopení výše uvedeného se rovněž žádnou funkční vizi vytvořit nepodaří.

Poznámka: Formulaci přebírám z 61. pokračování věnovaného iniciativě manažerů. I toto, takto upřesněné a takto kategoricky formulované je jedním z těžce vydřených výsledků dosavadní práce.

3. Pochopení toho, že předpokladem funkční vize je zařazení současných problémů do rámců dobře popsaného historického zlomu, v rámci kterého se nacházíme:

https://radimvalencik.pise.cz/10061-vize-jakou-potrebujeme-45.html

Tj. nutnost dojít až ke 4. "levelu" pochopení toho, o co jde.

Poznámka: Také jeden z výsledků dosavadní práce.

K výše uvedenému několik poznámek:

1. Výše uvedené tři body se zrodily, resp. byly vypěstovány během uplynulých dvou měsíců práce na vizi.

2. Tvrdím, že žádný z jiných pokusů (např. těch, které uvádí T. Ganzer) si nutnost ani jednoho neuvědomuje, resp. v nejlepším případě jen velmi mlhavě cítí, a proto nemůže být úspěšný, i když bude mít mnohem větší "marketingovou" (ale i finanční, politickou apod.) podporu než je ten náš. Možná dojde ke spolupráci s některou z dalších iniciativ, alespoň částečné. To samo by byl značný úspěch.

3. Není to tak, že by v našem pokusu o vypěstování vize bylo – pokud se týká výše uvedených tří trumfů – vše jasné. Ale podařilo se je zformulovat, někteří účastníci chápou, o co jde, začala trpělivá práce vyjasňování, upřesňování atd. To je nesmírně důležité. Mj. proto, aby to, co je funkčním jádrem vize, bylo zformulována tak, aby bylo snadněji dostupné chápání. To bude potřeba i při zapojování těch "profíků", kteří mají zájem o to, podílet se na "resortní konkretizaci" vize.

4. Máme ještě více "trumfů":

4. 1. Jedním z nich je opora v teoretickém zázemí:

- Jak v podobě šesti monografií týmově zpracovaných během několika uplynulých let. Všechny jsou online dostupné zde:

https://www.vsfs.cz/?id=2479-monografie

Zde uvedu jen jejich názvy a rok vydání

Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb, 2014

Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo ekonomika produktivních služeb?, 2015

Ekonomický základ odvětví produktivních služeb a zahájení komplexních reforem, 2017

Odvětví produktivních služeb. Teorie a praxe, 2018

Ekonomie produktivní spotřeby, 2019

Bohatství a chudoba jako problém, 2020

Probíhá práce na dalších.

- Tak v podobě týmu působícího při VŠFS, který je jejich autorem. Tento tým se do práce zapojí, jakmile zvládneme úvodní fázi vytvoření funkčního jádra vize, která je nejen na papíře, ale která se rodí a je pěstována v rámci živé komunikace mezi těmi, kteří chápou její význam.

Podrobněji se k obsahu a významu monografií vyjádřím v dalších pokračováních, dnes jen jeden konkrétní příklad. J. B. mně napsal v reakci na jeden z dílů:

"Rád bych se vrátil k naší někdejší debatě o parametrech HDP, moje teze či antiteze "čím víc spotřebováváme, tím jsme bohatší?". Jsem toho názoru, že by bylo dobré začít strukturou spotřebního koše a z toho vyplývajících výpočtů inflace. Každý obyčejný občan vnímá inflaci naprosto pragmaticky, nikoliv podle výpočtů ČNB. Základními parametry paralelního spotřebního koše by měly být jeho klíčové potřeby – tj. nájemné, energie a základní potraviny, dnes ještě aktuálně náklady na komunikaci /paušály + poplatky za virtuální zábavu/. A cenovými posuny v těchto položkách pak měřit reálnou inflaci..."

Podle mého (a nejen mého) názoru potřebujeme úplně jiný přístup k pojetí spotřeby. Neoklasický základ současné teoretické ekonomie (mikroekonomie i makroekonomie) se přežil. V čem a jak jsme vyložili ve výše zmíněné monografii Ekonomie produktivní spotřeby. Pojetí prezentované v monografii jsme "přetavili" i do několika článků v "uznávaných" odborných časopisech. Ale způsob hodnocení výstupů vědy praktikovaný na celém světě vede k obrovské rigiditě, takže spoléhat jen na tuto oblast je z hlediska současných problémů nedostačující.

4.2. Dalším trumfem může být uvědomění si potřeby "vývojového nadhledu" přesahujícího rámce "lidské předhistorie", tj. období, ve kterém dosud žijeme. Tou změnou, o kterou jde v současnosti, se otevírá prostor pro kvalitativně neomezený rozvoj lidské civilizace, která se může (poměrně brzy) osvobodit od bariér daných omezením parametrů okolní přírody (zásob surovin a udržitelnosti přírody), tak i časoprostorových omezení té části světa, ve kterém se vývojově zrodila. Podrobně jsem o tom pojednal i s uvedením podstatných pasáží (a obrázků) z knížky M. Tegmarka "Matematický vesmír", která je o různých typech mnohosvětovosti a souvislosti struktury vesmíru s problémem odlišnosti lidské a umělé inteligence, zde: https://valencik.cz/marathon/doc/Mar2004.pdfTen, kdo si uvědomí a pocítí význam této možnosti, bude silně motivován. To se ukáže v další práci na vizi velmi důležité. Ale pustit se do této oblasti by bylo zatím trochu předčasné.

5. Důležitým trumfem (vztahujícím se k problematice POLARITY) je poměrně přesný a čtyřmi léty kalibrovaný popis mechanismu vzniku, degenerace a fungování jádra současné globální moci, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/4432-pred-jihlavou-o-degeneraci-soucasne-moci.html

Jednu z ilustrací toho, kam proces dosazování nýmandů bez zábran popsal Petr Aviatik-Markvart: "Představte si, že jedete na těžké jednání s velmi silnou protistranou v napjaté atmosféře. V takovém případě se musíte sakra dobře připravit a znát každý detail předmětu jednání. - Pokud v takové situaci prohlásí ministryně zahraničních věcí, že Spojené království nikdy neuzná suverenitu Ruska nad Voroněžskou a Rostovskou oblastí. To, že tyto dvě ruské oblasti zaměnila za Luhanskou a Doněckou oblast Ukrajiny svědčí proto nejenom o hrubé neznalosti reálií (pro diplomata nepřijatelné), ale i od naprostém podcenění přípravy k jednání. - Základní otázka - stali se to, protože nás záměrně řídí polovzdělaní idioti nebo se prostě jenom nepřipravili na jednání, protože vlastně "o nic nešlo"?"

Technická poznámka:

Diskuse k vizi probíhá zde (jeden z dílů seriálu upravený pro tento účel):

https://radimvalencik.pise.cz/10057-vize-jakou-potrebujeme-41.html

A na těchto stránkách, které pro potřeby této vize vytvořil M. Světlik:

https://svetlikmar.wixsite.com/nova-vize

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Z jarní Malty do posledního záchvěvu jiskřivé zimy. Měl jsem příležitost zavítat do Karlových Varů. Učil jsem zde v sobotu až pozdě do večera. Ale protože yr.no (který má skoro vždy pravdu, pokud jde o předpověď počasí) sliboval dopolední sluníčko a na Karlovarsku čerstvě napadený sníh, vyjel jsem s předstihem a vyběhl na Andělskou horu nad obcí Andělská Hora, viz: https://cs.wikipedia.org/wiki/And%C4%9Blsk%C3%A1_Hora_(hrad)

Pak jsem se ještě po cestě zastavil o Goethovy vyhlídky:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Goethova_vyhl%C3%ADdka

Pak už mě čekala odpolední směny, ale studenti byli fajn. Vracel jsem se až za tmy.

Spodní nádvoří hradu Andělská Hora.