Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: To není nic nového pod sluncem. Neoklasická syntéza dávno pozbyla platnosti. Nefunguje a všichni to vědí. Můžeme začít tím, že budeme definovat lidské jednání jako jakékoliv vědomé chování (Mises 1996, 11–29). Jak jsme viděli, člověk jedná za účelem dosažení určitých cílů, které považuje za důležité nejprve k přežití a pak až k uspokojení subjektivního užitku, a k tomu, aby nějakého cíle dosáhl, používá prostředků pro daný účel považovaných za adekvátní. Hodnota a užitek se vztahují k jedincovu psychickému zhodnocení cílů a prostředků. Prostředky jsou nutně z definice vzácné: kdyby je jednající za vzácné ve světle svých cílů nepovažoval, nebral by je při svém jednání v úvahu. Cíle a prostředky nejsou „dány“, nýbrž vycházejí z elementární podnikatelské činnosti lidských bytostí. Tzn. z toho z čeho žije např. SRN ze středních firem. Sdělte prosím, že čeští obyvatelé jsou pouze lokální hráči.Klausův trh, kterým se oháněl je saturován. Firmy,které jsou jěště v černých číslech jsou napojeny na zkorumpovaný stát, či dotace. České firmy neumí si vyrobit ani konkurenceschopné jídlo a veškerou produkci s vyšší přidanou hodnotou vlastní zahraniční kapitál. Podnikání přináší nový skutek, novou informaci, inovaci a ta se realizuje až po vytvoření ("zhmotnění" ve výrobek, službu), objevení či jednoduše z uvědomění si, které cíle a prostředky jsou pro jednajícího důležité za různých okolností, na které v životě narazí. Po realizaci transakce/směny na trhu se dá mluvit až o úspěšné zakončení tohoto snažení. Nečekejte jako lokální hráči na nějaké požehnání z nebes, které nastartuje ekonomiku. Na důchody nebude ani s produktivní spotřebou,jelikož o tu investoři nestojí. Předložte kolik je státních zaměstnanců a kolik na ně skutečně pracuje. Kdo v ČR podniká? Ten kdo přeloží cizí myšlenky do češtiny a vydá o tom knihu mikroekonomie. To v globálu neobstojí. Ony neobstojí ty projekty na dotace z EU, ala Mrázkův prospekt přinesený do banky v žádosti o úvěr. Češi v kapitalismu žít neumí...prej je to na školách nenaučili.Kde se soudruzi stala ta chyba...

jkaleta: Smyslem lidského života je rozvíjet svůj potenciál a zároveň udržovat harmonické vztahy s okolím i se sebou. To jen tak pro informaci.

Podle Aristotela je štěstí být ctnostným. Ctnost musí však přijít jako přirozený vnitřní stav, nikoliv jako vynucovaný vnější dojem. Ctnost vyžaduje integritu uvnitř i vně. Integrita znamená být v souladu s realitou - a to nejen empirickou, ale i s filosofickými obecnými vlastnostmi reality. Vyhýbá se tak chybám, které jini páchají.

Realita je založena na univerzálních, objektivních principech. Jednání pro které nemáme objektivní důvod (není zakotveno v realitě) a přesto je za objektivní vydáváme, je nemorální. Společnost i naše psychika má spousty arbitrárních pravidel, co je morální a co není. Tyto arbitrární normy jsou v rozporu s realitou a vedou k nemorálnímu chování, které má negativní následky, ale zároveň zabraňuje si spojit příčiny s následky.

V modelu pana Valenčíka bych jako štěstí vyznačil jako míru, nakolik se naše psychika blíží realitě a nezabývá se prostředky, činnostmi a situacemi. Právě tyto prostředky jiní lidé i my sami používáme k oddělení se od reality. Lžeme sobě i druhým a necháváme si lhát. Sloužíme prostředkům, nikoliv realitě a sami se stáváme prostředkem pro druhé a činíme jiné svými prostředky. Vše víceméně nevědomě - vědomě tak činí jen sociopati v politice. My si navíc lžeme, že jsme morální, sociopati si takto lhát nepotřebují.

Morální jsme jen natolik, kolik je naše myšlení, řeč a jednání v souladu s objektivní realitou - logickou, empirickou, racionální. Prostředky jsou sice důležité, ale čím méně ovlivňují náš přístup k realitě pro své vlastní propagování, tím lepší jsou. Realitu vnímáme pouze tehdy, pokud se zbavíme zkreslení a falešného vědomí, které v nás prostředky naprogramovaly.

Toto falešné vědomí je základem většiny rodin, všech států a církví. Falešné vědomí arbitrárních společenských norem je příkladem například toho, proč rodič považuje za špatné pokud dítě vysloví vulgární slovo, avšak nepovažuje za špatné dítěti přivodit extrémní hrůzu a bolest a pořád se vydávat za morálního - nebo za oběť dítěte, rodiče, který se nedokáže ovládnout při pohledu na "zkaženost" dítěte - přestože se jinak běžně na veřejnosti dokonale ovládá.

Rodič zničí integritu a vůli dítěte a nahradí ji svojí vlastní. Potomek je buďto snadno ovladatelný, nebo násilí přijme za své a provozuje jej sám, nebo obojí, obvykle jako policista nebo voják.
Avšak jen integrita umožňuje odhalit smysl žití a plánovat dlouhodobě. Pokud chceme plánovat dlouhodobě na celý život, musíme si uchovat integritu a pravé vědomí. Falešné vědomí je roztříštěné a plné výmluv a zvláštních pravidel, pravé vědomí je syntetické, holistické a objektivní. Falešné vědomí umožňuje odsuzovat vrahy v civilu a zároveň oslavovat zabíjení v zeleném kostýmu.

Model racionality pana Valenčíka je racionální jen natolik, nakolik prostředky slouží člověku a člověk realitě. Falešné vědomí brání propojení pocitů a myšlenek s jednáním a tedy brání si uvědomění a správné interpretaci zkušeností.
Kdysi to neplatilo, protože život byl tak prostý a závislý na přírodě a ekonomice, že tato svoboda a arbitrárnost nebyla možná, ale dnes tomu tak je. Máme kapacitu manipulovat realitou, což ale bohužel znamená, že se můžeme pohybovat i zcela mimo realitu a že jsme velmi snadno ovladatelní iracionální manipulací s prostředky. Řešení zní jednak vzdělávat se a jednak nahradit zneužitelné prostředky nezneužitelnými a počkat, až pod jejich vlivem (ve styku s objektivní realitou) vyroste pár generací, které už nebudou poznamenané iracionální manipulací.

Celoživotní profesní vzdělávání zní dobře, ale v jeho jádru je podřízenost člověka prostředku peněz. Peníze jsou prastarý vynález a jsou poměrně primitivní, to znamená, sice dokáží omezeně koordinovat ekonomickou informaci (lépe než státní zásahy) ale za cenu silného iracionálního zkreslení lidských vztahů. (důraz na arbitrární "vlastní" zájem, který udržuje v rozumných mezích jen neustálá konkurence a nutnost lidí korigovat své jednání - sociální darwinismus)
Proto kdo chce plánovat skutečně dlouhodobě, nemůže počítat s existencí peněz, státu a rodin jak je známe.

Alternativy viz má doufejme budoucí magisterská práce.

ondrey: Výborně ať žijí velké cíle, začít konformě u Aristotela (ono se to tak většinou v poskomunistických státech učí) a přes Valenčíkovy redistribuční modely skončit u komárkovského utopismu. Tomáš Sedlaček se dnes podle našeho posledního rozhovoru považuje také za anarchistu. Další mudrc na holení. To bude práce, doporučuji Vám ji psát anglicky a ve světě se určitě chytne. Myslím si, že španělská verze nebude nutná, by Vás dnes stejně jako komárskýho reformátora před lety na Kubě vyhodili.Teda pokud neusilujete aspirovat na titul,za účast v soutěži. Další důkaz věty, že české podmínky jsou nereformovatelné. Osobně mě stačil výstup v TV exvoliče ODS agenta Bureše.

ondrey: Pár vět k sociálním inženýrům:
Důležitou součástí socialismu byla etická revolta (až tvrdě mířená mediální propaganda viz pro zopakování vysílaní ČT 24 stalo se před XX lety) proti nízké motivaci komerční kapitalistické společnosti, kde se vše, jak se tvrdilo, dělá pro peníze. Je potom paradoxním vyústěním socialistické politiky, že služby, které byly poskytovány bez nároku na odměnu, spěly ke svému zániku,či byly nekvalitní; nyní se mnohé z těchto činností (školství,zdravotnictví) se k obecné nevoli českých občanů profesionalizují a jsou tedy vykonávány pro peníze.
V západních zemí je to např. v minulosti vždy státní (panovnická) pošta, která je většinou v těchto zemích úspěšně v prospěch zákazníků privatizována. Jen velmi nedbalé myšlení by mohlo moderní společnost vydávat za takovou, kde se dává pořád víc a víc věcí zadarmo. Ještě jednou zde opakuji pro všechny socialisty, že služby, které se platí paušálně v daních, nejsou zadarmo!!! A jak by také mohly být, když se poskytovatelé (úředníci a věřím,že ne všichni jsou zkorumpovaní) těchto bezplatných služeb domáhají platů, jež se vyrovnají nebo převyšují odměnu těch, kteří srovnatelné služby nabízejí na trhu? Je to česká verze veblenovská teorie zahalčivé třídy ovšem vztažená na české a hlavně pražské úřednictvo.
K tzv. Valečíkovským modelům:
V této souvislosti si řekněme dvě věci. V první řadě je to skutečnost, že nerovnost vládla ve všech dobách a v těch nejrozmanitějších společnostech a byla zjevně tolerována docela ochotně. Jestli si někdo naivně myslí, že 85 lidí se vzdá svého vlastnictví na zemské polokouli, tak podle mě není ani idealista. Vedle toho však nelze opomenout fakt, že těmi "nerovnými" byli vždy převážně političtí vládci, nebo obecněji vzato osoby, které svůj soukromý i veřejný život vedli v záři publicity - veřejné figury.
Ti, jak zde autor stránek zde opakovaně uvádí mají tendenci podléhat strukturám
vzájemnéeho krytí porušování obecně přijatých zásad. Během celého období existence kapitalistické společnosti, bylo jmění bohatého kupce větším trnem v oku lidu než pompa vládců. Autor těchto stránek rád používá princip Jánošík. Nevděčná brutalita králů vůči finančníkům, kteří jim většinou skrytě pomáhali, se ve společnosti vždy setkala s vřelým souhlasem.
Metoda takzvaného přerozdělování prostřednictvím přerozdělujícího státu a její výsledek, zvýhodnění institucí před jednotlivcem, patrně souvisí se širokým evolučním procesem, který rozhodně nevyústí nikdy v rovnost; v rámci tohoto procesu byl rovnostářský ideál uveden v pohyb, aby - v dobré víře - splnil
účel, který je mu od počátku,jak lidé dnes v ČR vidí cizí.
Podle mě to nepůjde bez firem. Takže osobně bych vyšel z rakouské školy.

lars moebius: "KDYŽ SLYŠÍM ,,KVALITA ŽIVOTA,,
HNED ZAČNU HONIT KOKOTA!"

- tyto verše mne napadly při čtení těchto Valenčíkových řádků....
Jinak vše pochopitelně blbost, jen snůška tlachů, frází a intelektuálních hospodských keců....