Radim Valenčík

Začnu vousatým vtipem z doby totality. Spoří se Američan s Čechem, kde je větší demokracie. "U nás - říká Američan - klidně svolám demonstraci, třeba i tisíc lidí přijde protestovat proti našemu prezidentovi a nikdo mě za to nepostihne.""To nic není - říká Čech - to já svolám demonstraci, třeba i deset tisíc lidí přijde protestovat proti vašemu prezidentovi a ještě mě u nás pochválí."

Vtip nic moc. Spíše trochu hloupý. Horší je, že hloupost některých aktérů současného dění překračuje míru hlouposti vyjádřenou uvedeným vtipem. Když projevují velkou, opravdu velkou "statečnost" svými demonstrativními postoji proti Putinovi. Některé naše "celebrity" či jak se jim říká. Je to jejich problém. Horší je, že si snad ani neuvědomují, že tím Putinovi nahrávají, stávají se jeho kolaboranty. V jakém smyslu? - K tomu se dostanu je konci tohoto článku.

[ Pokračování článku ]

Posílám zajímavý příspěvek dalšího autora - studenta doktrostkého studia na VŠFS:

Vztah mezi nezaměstnaností a zdravotním stavem v České republice – longitudinální analýza

Dominik Stroukal

Vztah mezi nezaměstnaností a zdravím je velmi dobře zdokumentovaná oblast. Ukazuje se, že zaměstnaní lidé jsou více zdraví (Ross & Mirowsky, 1995) a byl zjištěn pozitivní vztah mezi zaměstnaností a dobrým zdravotním stavem, a to jak psychickým (Cai & Kalb, 2006), tak fyzickým (Ahs & Westerling, 2006). Na druhou stranu pak platí, že nezaměstnaní lidé mají zdraví horší (Dooley, Fielding, & Levi, 1996). Velké shrnutí předkládají například Marmont a Wilkinson (2006).

Významným pokrokem v odhalení vztahu mezi nezaměstnaností a zdravím představují longitudální studie. Mezi průkopníky patří například Berkman (1984) s dokladem vztahu mezi nezaměstnaností a předčasnou úmrtností, depresemi (Aneshensel, 1985) nebo obecně u vztahu mezi nezaměstnaností a zdravotním stavem, který doložili na logitudálních datech Bolton a Oatley (1987) nebo Frese a Mohr (1987). Například Montgomery a další (1999) ukázali, že nově nezaměstnaní čelí oproti zaměstnaným více než dvakrát vyššímu riziku depresí, přičemž stejné výsledky obdrželi i po vynechání lidí s depresemi i před změnou zaměstnaneckého statusu. Tato práce v této linii pokračuje a předkládá longitudální analýzu vztahu mezi nezaměstnaností a zdravotním stavem pro Českou republiku.

Abychom ověřili vztah mezi nezaměstnaností a zdravím v kauzálním vztahu od nezaměstnanosti ke zdraví, použijeme několik modelů, jejichž společnou vlastností je možnost sledování vývoje proměnných v čase. Můžeme tak do modelů zahrnout různá zpoždění a sledovat vývoj vztahu mezi jednotlivými roky dotazování.

Cílem modelů je odhadnout srážku pravděpodobnosti zdraví za nezaměstnanost, tedy rozdíl pravděpodobností určitého zdravotního stavu mezi zaměstnanými a nezaměstnanými.

K tomuto účelu je použit pořádkový logit. Již na první pohled se ukazuje, že vztah mezi nezaměstnaností a zdravím je dle předpokladů pozitivní, tedy vyšší nezaměstnanost v daném roce i v letech předchozích je doprovázena horším zdravotním stavem.

Data k tomuto výzkumu pochází z Eurostatu, konkrétně z rozsáhlého dotazníkového výzkumu European Union Statistics on Income and Living Conditions. Data obsahují 9097 respondentů z České republiky sledovaných po dobu čtyř let. Výběr je reprezentativní.

Ukazuje se, že změna stavu na nezaměstnanost je významná z předchozího roku a na současný a v období t-1 a t-2. Bohužel není možné z dat zjistit, jak dlouho je respondent nezaměstnaný. Pokud při dotazování respondent odpověděl, že se mu změnil status na nezaměstnanost, netušíme, zda se stal nezaměstnaným den po předchozím dotazování nebo den před současným. To je zásadní rozdíl a jeho znalost by značně zpřesnila výsledky. K prvnímu odhadu je tak nutné přistupovat s opatrností, přestože statisticky předpokládáme, že jde o dobu nezaměstnanosti v délce půl roku.

Abychom mohli ilustrovat vliv lépe, opět byly odhadnuty srážky, stejně jako v předchozím případě, akorát jde nyní o srážky za přechod do nezaměstnanosti.

V průměru půlroční nezaměstnanost tak snižuje výborné zdraví o 13 procentních bodů oproti stavu zaměstnanosti. Jeden a půl roku nezaměstnanosti pak o 21 procentních bodů. Dva a půl roku vyšlo nevýznamně, pravděpodobně z důvodu nízkého počtu pozorovaných případů.

K interpretaci jsme navíc sestavili součty srážek u dobrého a špatného zdraví. Při součtu srážek u výborného a dobrého zdraví respektive u špatného a velmi špatného, obdržíme čísla, která ukazují, že nezaměstnanost snižuje šanci na obecně dobré zdraví v řádech jednotek procent. Nezaměstnanost nejvíce přesouvá zdravotní stav z výborného na velmi dobrý a řádově v jednotkách procent se přesune z těchto dvou na průměrný a v řádech desetin procenta na špatný či velmi špatný.

K testu, abychom výsledky ověřili, ještě použijeme vztah mezi změnami u vysvětlované, tak u vysvětlující proměnné. Odhadem probit modelu pravděpodobnosti zhoršení zdraví na základě změny statusu na nezaměstnanost zjistíme, že vliv nezpožděné změny je nevýznamný, stejně tak vliv změny zpožděné o jeden rok. Ovšem vliv dvakrát zpožděné změny je významný (0,7200

[ Pokračování článku ]

novější článkystarší články

vypnout mobilní verzi

Radimvalencik | Radim Valenčík

Zajímavý příspěvek, který se bezprostředně týká klíčové otázky možnosti efektivního "prokomunikování" reforem, V. Janouška uveřejňuji na dvě části. Toto

Zajímavý příspěvek, který se bezprostředně týká klíčové otázky možnosti efektivního "prokomunikování" reforem, V. Janouška uveřejňuji na dvě části. Toto je první z nich: