Krutí bratři a post předsedy PS: řešení úlohy

10. listopad 2013 | 08.26 |

Včera ráno jsem napsal, že k pochopení některých důležitých aspektů aktuální situace, která vznikla při povolebním vyjednávání, je vhodné použít model pěti krutých bratří, kteří si dělí dědictví, viz:

http://radimvalencik.pise.cz/756-pet-krutych-bratru-a-post-predsedy-ps.html

Krátce nato se objevila zpráva, která ukázala, že tomu tak patrně bude, viz:

http://www.novinky.cz/domaci/318744-prvni-spor-ano-a-cssd-o-sefa-snemovny.html

(ještě se k ní vrátím podrobněji).

Nejdříve připomenu zadání úlohy s dělením dědictví pěti krutými, ale racionálními bratry:

Pět bratrů si dělí dědictví 100 zlatých. Nejmenší částkou, kterou lze rozdělovat, je jeden zlatý. První návrh na rozdělení dává nejstarší bratr. Pokud s ním souhlasí většina (včetně něj), rozdělí se podle jeho návrhu. Pokud ne, zabijí ho a návrh dává druhý nejstarší bratr. A platí stejné pravidlo. Atd. Bratří se chovají naprosto racionální. Jejich preference jsou následující: a) Přežít. b) Mít co nejvíce zlatých. c) Při stejném počtu zlatých dát přednost variantě, při které je zabito co nejvíce ostatních bratrů. Jsou informování o pravidlech a ví, že každý z bratrů se bude chovat racionálně podle pravidel v souladu se svými preferencemi. Otázka zní: Jak si dědictví rozdělí? (Jedná se o typickou úlohu z oblasti teorie her, která má přesné a logické řešení.)

Řešení:

Pokud chceme najít řešení, musíme postupovat "od konce". Bratry označme od nejstaršího k nejmladšímu A, B, C, D, E.

1. Předpokládejme, že zůstal bratr E. Ten sám sobě navrhne 100 zlatých a schválí si toto rozdělení v souladu se svými preferencemi.

2. Předpokládejme nyní, že zůstali bratři D a E. Ať učiní bratr D jakýkoli návrh (i kdyby bratrovi E dal všech 100 zlatých), bratr E jeho návrh v souladu se svými preferencemi neschválí. Bratr D bude zabit a bratr D získá 100 zlatých.

3. Nyní jsme u případu, kdy zůstali bratři C, D, E. Bratr D ví, co ho čeká, pokud návrh, který dá bratr C, neschválí (je racionální). To ví ovšem i bratr C. A tak v souladu se svými preferencemi navrhne rozdělení 100 (C), 0(D) a 0(E), tj. navrhne pro sebe vše. Bratr D mu tento návrh v souladu se svými preferencemi schválí, protože jinak by ho čekala jistá smrt.

4. Pokud by zůstali bratři B, C, D, E, musí bratr B získat alespoň dva spojence. V logice věci jsou to bratři D a E. Každému dá jeden zlatý. Výsledné rozdělení by bylo 98(B), 0(C), 1(D) a 1(E).

5. Nyní se již dostáváme k řešení úlohy. Jsme na začátku. Všichni bratři žijí. Bratr A potřebuje dva spojence. Vybere pochopitelně ty, kteří ho stojí nejméně. To je bratr C, kterému (dle principu nákladů obětované příležitosti) stačí dát jeden zlatý. Pak si může vybrat buď bratra D, nebo E a jednomu z nich musí dát dva zlaté. Výsledné rozdělení tedy bude:

- buď 97(A), 0(B), 1(C), 2(D) a 0(E).

- nebo 97(A), 0(B), 1(C), 0(D) a 2(E).

Nyní k tomu, jak tato úloha souvisí s tím, co se odehrává na naší politické scéně po volbách: Prezident bude mít dva pokusy na to, aby ten, koho pověří sestavením vlády, vládu sestavil. Pak bude mít třetí pokus předseda Poslanecké sněmovny. A pokud ani tomu se to nepodaří, budou nové volby. Hra má v tomto případě čtyři kola:

1. Pokud chceme, co se bude odehrávat v prvním, je dobré začít uvažovat podle principu nákladů obětované příležitosti "od konce", tj. od případu předčasných voleb. Pokud by k nim došlo, znamenalo by to pro hráče (to jsou v prvním strany, ve druhém i zájmové skupiny uvnitř nich) určité rozdělení výplat.

2. Pokud k novým volbám nemá dojít, musí se hráči domluvit na většinové koalici dříve. Poslední příležitostí je vláda, kterou sestavil ten, koho pověří předseda Poslanecké sněmovny.

3. S touto alternativou pak můžeme a musíme poměřovat alternativu sestavení vlády tím, kdo bude napodruhé pověřen prezidentem republiky.

4. Teprve pak můžeme a musíme uvažovat alternativu sestavení vlády tím, kdo bude napoprvé pověřen prezidentem republiky.

Vzhledem k tomu, že prezident se již poměrně jasně vyjádřil k tomu, koho pověří v prvním kole, lze uvažovat jednotlivé možnosti toho, co se bude odehrávat. Reálná hra má ovšem řadu dalších prvků. Jsou to zejména:

- Časová zpoždění.

- Nejistota (můžeme jen odhadovat, co se stane).

- Nedokonalou racionalitu jednotlivých hráčů.

- Ne zcela známé preference jednotlivých hráčů.

- Podmiňující kontexty v podobě dalších her, které se hrají, z nichž mnohé jsou skryté (role kontextuálních her je naprosto klíčová, pramení z ní všechny ostatní prvky, včetně např. preferencí hráčů).

Podrobnějšímu rozboru kontextu her základní hry tematizované v bodech 1-4 vyznačených tučně se budu věnovat v dalších pokračováních.

Nyní doklad toho, že už hra začala, dle Novinky.cz:

Jaká strana bude mít předsedu Sněmovny? To je první jablko sváru, které budou muset řešit zřejmě už v neděli večer vyjednavači ANO a soc. dem. Obě strany si totiž třetí nejvyšší ústavní funkci nárokují. Kdo by se měl stát novým šéfem komory, však ani jedna strana neprozradila. To, že si ANO dělá zálusk na předsedu Sněmovny, řekla po pátečním jednání s KDU-ČSL novinářům místopředsedkyně hnutí Věra Jourová. ANO bude o možném kandidátovi jednat až příští týden na zasedání poslanců. Na dotaz Práva, zda by post brala sama, Jourová odpověděla: "Vůbec o tom nebyla řeč, budeme se o všem teprve bavit." V hnutí ANO se to kuloárně nevylučuje. Jourová by byla po Miroslavě Němcové (ODS) další ženou v čele komory. Možnost, že by se sám stal šéfem Sněmovny, odmítl pro páteční Právo Babiš. ANO v jejich snaze získat vlivnou ústavní pozici v pátek podpořili lidovci. "Má to logiku, kdyby měli soc. demokraté premiéra, tak by ANO mělo mít šéfa Sněmovny," uvedl první místopředseda KDU-ČSL Marián Jurečka. V pátečním Právu ale lídr soc. dem. Bohuslav Sobotka zopakoval, že zájem o lídra dolní komory má ČSSD. "Předpokládám, že si soc. dem. bude jako nejsilnější strana nárokovat funkci předsedy," podotkl. Je otázka, zda by to měl být Lubomír Zaorálek, který léta byl ve vedení komory. Mohl by ale být ministrem zahraničí. Další bývalý místopředseda Sněmovny Jan Hamáček nedávno kandidoval do čela poslaneckého klubu ČSSD, a je otázka, zda to po rezignaci Jeronýma Tejce zkusí znovu, nebo zda spíš bude ministrem obrany. ANO se v pátek s lidovci také shodlo, že by měli být ve vedení Sněmovny ještě čtyři místopředsedové. KDU-ČSL kývla na to, že by v takovém případě nemusela mít svého místopředsedu. Na počtu místopředsedů se tak shodují s ostatními – ČSSD uvažuje o třech až pěti lidech, komunisté navrhují čtyři až pět, TOP 09 čtyři. ODS názor zatím nemá a Úsvit přímé demokracie by chtěl vlastního místopředsedu, což tedy znamená, že by bylo postů celkem šest. Počet výborů by se podle ANO a lidovců měl snížit ze 17 na 16 tím, že by vznikl společný výbor pro obranu a bezpečnost. U podvýborů, komisí a stálých delegací chtějí obě strany výrazné snížení, které by znamenalo úspory asi šesti miliónů za rok. "Považujeme počet výborů, podvýborů a komisí za značně zbytnělý a drahý," řekla Jourová.

Viz: http://www.novinky.cz/domaci/318744-prvni-spor-ano-a-cssd-o-sefa-snemovny.html

Nyní ještě ilustrace kontextuálních her. Za povšimnutí stojí nejen to, o čem se začalo hovořit, pokud jde o vládní program, ale i to, o čem se zatím mlčí:

Možní koaliční partneři ČSSD, ANO a KDU-ČSL se neshodnou v názoru na církevní restituce. Zatímco sociální demokraté restituce dlouhodobě kritizují a chtějí snížení plateb státu, ANO ani lidovci nechtějí restituce znovu otevírat. Místopředsedkyně ANO Věra Jourová novinářům řekla, že s programem lidovců vidí hnutí shodu ve zhruba 80 procentech, s ČSSD asi v 60 procentech. "Toto téma (církevní restituce) určitě nebudeme otvírat, považujeme je za potvrzenou záležitost. Uvidíme, jestli to otevře ČSSD," řekla Jourová. Podobný názor mají lidovci. "Pro nás církevní restituce není téma na vyjednávání, neměli jsme to v programu, pro nás je to uzavřená kapitola," doplnil místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Naopak sociálnědemokratický senátor Jiří Dienstbier, který je blízkým spolupracovníkem předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky, v České televizi řekl, že trojice stran bude muset jednat o všem, co do jednání vnese některá z nich. Sociální demokracie přitom podle něj určitě téma církevních restitucí otevře. "Máme-li být partnery, tak se musíme bavit o všech otevřených tématech," uvedl Dienstbier. Také sociální demokracie má již analýzu programových průniků s ANO a KDU-ČSL. Podle Sobotky je shoda například ve valorizaci důchodů a zefektivnění chodu státu. Hodně daleko jsou si strany kromě přístupu k církevním restitucím v názoru na daně. ČSSD by ráda zvýšila část daní z příjmu, ANO to odmítá. Podle Jourové by měl stát lépe hospodařit a vystačit si s takovými příjmy, jaké má. Lidovci uvažují jen o progresivním zdanění fyzických osob. Dienstbier považuje za dané, že žádná ze stran neprosadí 100 procent svého programu, což platí i pro oblast daní. Síla jednotlivých stran by se podle něj měla projevit v míře kompromisu. Například o otázce daní podle senátora nelze vyjednávat izolovaně, ale jen v souvislosti s otázkou státních výdajů a jejich financování. ANO za svoji prioritu označuje také protikorupční návrhy iniciativy Rekonstrukce státu, v tom se zřejmě shodne i s lidovci a sociálními demokraty. "Centrální registr smluv nebo centrální nákupy to, já myslím, že jsou jednoduché body," řekl k tomu tento týden stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek. ANO by podle Jourové rádo prosadilo také změny v oblasti vymahatelnosti práva a justice. Lidovci zase mají podle Jurečky priority v rodinné politice, zasazují se třeba o společné zdanění manželů.

Viz: http://www.lidovky.cz/prvni-svar-cssd-ano-a-lidovci-se-neshodnou-na-cirkevnich-restitucich-1ie-/zpravy-domov.aspx?c=A131108_200545_ln_domov_sk

Zde je namístě připomenout jeden z naprosto zásadních momentů, které bude nutné napravit, tj. tzv. 2. pilíř penzijního systému. Bez nápravy v této oblasti nebude možné odstartovat klíčovou reformu 1. pilíře (tj. průběžného systému). A bez toho nelze realizovat celý komplex reforem, které jsou pro obnovení dynamiky a stability české ekonomiky v souladu s objektivními trendy nezbytné. Odstartování příslušných reforem sice nelze od vlády (či vlád), které vzejdou z nynějších předčasných voleb očekávat, ale jde o to, aby pro tyto reformy byly alespoň uchovány určité podmínky. Je to naše šance a tu je třeba chránit.

K nutnosti nápravy deformací spojených s tzv. 2. pilířem penzijního systému viz:

http://radimvalencik.pise.cz/1-sypani-pisku-do-soukoli-ci-cesta-k-reformam.html

Ke komplexu reforem v oblastech penzijního systému, péče o zdraví a vzdělání viz:

http://radimvalencik.pise.cz/666-lidsky-kapital-se-vydaril-a-co-dal.html

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 5 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Krutí bratři a post předsedy PS: řešení úlohy ondrey 10. 11. 2013 - 13:13