Volby2017/075: Ke Strategii stárnutí pro ČR/3

ANALÝZY A KOMENTÁŘE AKTUÁLNĺHO DĚNĺ PŘED ŘĺJNOVÝMI VOLBAMI DO PS Z HLEDISKA VYTVOŘENĺ PŘEDPOKLADŮ PRO SKUTEČNÉ REFORMY

V následující sérii článků uvedu poznámky ke Strategii přípravy na stárnutí na léta 2018-2022, ke koncepčnímu materiálu, který se zpracovává na MPSV. Materiál se zabývá velmi významnou problematikou, ale má zásadní nedostatky. Proto uvítám komentáře, připomínky, náměty atd. k dané problematice. A to i v přímé vazbě na možnost ovlivnit to, s čím půjdou politické strany do voleb.

Předcházející části série:

https://radimvalencik.pise.cz/4457-volby2017-073-ke-strategii-starnuti-pro-cr-1.html

https://radimvalencik.pise.cz/4458-volby2017-074-ke-strategii-starnuti-pro-cr-2.html

Poznámky ke Strategii přípravy na stárnutí na léta 2018-2022

3. část

Poznámky k jednotlivým pasážím

V.

S prohlubujícím se procesem demografického stárnutí a růstem počtu starších lidí nabývá na významu kvalita života, tj. v jakém zdravotním stavu prožívají lidé svůj prodlužující se věk. Střední délka života stoupá: v roce 2000 se muži dožívali 71,7 let, ale v roce 2015 to bylo už 75,8 let; průměr EU muži 78,1; ženy v roce 2000 věk 78,4 let a 2015 81,5 let, průměr EU ženy 83,6 (Eurostat 2015). Důležitá je však také délka života prožitá ve zdraví. V současné době je délka života ve zdraví (tzv. healthy life years - HLY) při narození v Evropské unii v průměru o 17 let kratší než celková střední délka života u mužů a o 22 let u žen. Délka života ve zdraví při narození za rok 2014 je v ČR 63,4 let pro muže a 65 let pro ženy. Průměr EU je 61,4 let pro muže a 61,8 let pro ženy. V EU průměrně muži prožijí kolem 79 % života v dobrém zdravotním stavu, zatímco ženy kolem 74 % života.

Systém péče o seniory závislé na pomoci jiné osoby se dnes skládá ze zdravotních a sociálních služeb, které nejsou dostatečně provázané. Z celkového počtu sociálních služeb tvoří sociální služby s převažující cílovou skupinou senioři cca 31 % z celého objemu služeb.

K tomu:

Zde základní koncepční nedostatek této verze "Strategie" vede až k nepravdivému a velmi chybnému tvrzení: "nabývá na významu kvalita života, tj. v jakém zdravotním stavu prožívají lidé svůj prodlužující se věk". Ne. "Kvalita života" se nerovná "zdravotní stav". To je prostě nepřípustná redukce. Kvalita života obsahuje i pocit důstojnosti, bohatství aktuálních společenských kontaktů, přístup k informací, smysluplnost vyvíjených aktivit atd. Tedy to, co pro mnohé seniory znamená právě "Strategií" opomíjené produktivní uplatnění.

VI.

Trh práce a starší pracovníci a pracovnice

V jednotlivých zemích EU se velmi liší zapojení kategorie 50-64 let do pracovního procesu. Diskriminace na trhu práce nebo očekávání neodpovídající dané věkové kategorii zaměstnanců přispívá ke snížení motivace i ochotě zaměstnanců dále pracovat.  Tyto osoby tak předčasně odcházejí z trhu práce prostřednictvím předčasných starobních důchodů nebo invalidity (invalidních důchodů). Lidé před důchodovým věkem mají relativně vysokou zaměstnanost, ale v případě ztráty zaměstnání je pro ně velmi obtížné najít nové místo. Po dosažení důchodového věku seniorky a senioři odcházejí do důchodu, bez ohledu na možnou finanční výhodnost setrvání v zaměstnání. Jejich ekonomická neaktivita stoupá spolu s věkem. Zatímco v ČR je v kategorii 55–59 let zaměstnanost mezi zeměmi OECD nadprůměrná (ČR 77 %, OECD 67 % v roce 2014), ve věkových skupinách 60–69 je výrazně podprůměrná (ve skupině 60–64 ČR 32 %, OECD 44 %, a ve skupině 65–69 ČR 9 %, OECD 20 %, v roce 2014). To je částečně způsobeno nižším věkem odchodu do důchodu, zejména u žen. Právě zaměstnanost starších žen, stejně jako mladých matek, je tak v ČR v mezinárodním srovnání podstatně nižší (na rozdíl od mužů), než evropský průměr. 

Problematické jsou genderové rozdíly v míře zaměstnanosti seniorské populace: za rok 2014 činila míra zaměstnanosti ve věkové skupině 60+ u mužů 19,1 %, ale u žen pouhých 7,7 % (významně nižší míra zaměstnanosti žen než mužů se však projevuje již ve věkové skupině 55-59 let).  K hlavním příčinám nezaměstnanosti patří kombinace různých znevýhodnění, zejména nedostatečná profesní mobilita (kvalifikace, zdravotní omezení), předsudky zaměstnavatelů a potřeba kombinovat práci a péči o rodinu, zejména o blízkého člena rodiny (seniora / seniorky) se sníženou soběstačností. 

K tomu:

Citoval jsem celou a jedinou pasáž ze "Strategie", která se problematiky produktivního uplatnění (zaměstnanosti) seniorů týká.  Dost málo. Chybí zde zejména:

- Upozornění na dysfunkční působení současného nastavení odchodu do důchodu, které si vyžaduje reformu.

- Hlubší analýza příčin diskriminací seniorů na pracovním trhu.

- Především pak návrh opatření směřujících k nápravě stavu. Oproti "pečovatelskému" aktivismu monografie je tato oblast jen postesknutím si nad problémy.

Doporučuji tuto část zásadním způsobem přepracovat s využitím práce našeho týmu. V této podobě působí zcela asymetricky oproti "pečovatelské" části "Strategie".

VII.

Na základě této studie bylo vytvořeno sedm klíčových kapitol politiky stárnutí: zajištění a ochrana lidských práv starších osob, celoživotní učení, zaměstnávání starších pracovníků a seniorů, dobrovolnictví a mezigenerační spolupráce, kvalitní prostředí pro život seniorů, zdravé stárnutí, péče o seniory s omezenou soběstačností. Do samotného zpracování NAP bylo zapojeno velké množství aktérů, jak ze strany státní správy, akademiků a veřejnosti, tak i neziskových organizací.

K tomu:

Bylo by dobré rozlišit pasivní a aktivní stránku přípravy na stáří, resp. pečovatelskou a produktivní, spotřebitelskou a zdrojovou. Tedy to, kdy je stáří aktivní, ekonomicky přínosné, působí jako zdroj (do čehož částečně či plně spadá: "celoživotní učení, zaměstnávání starších pracovníků a seniorů, dobrovolnictví a mezigenerační spolupráce"), a kdy si vyžaduje péči, vynakládání zdrojů. Když se obojí zamíchá dohromady, přehlédne se podstatné, jak je zřejmé z dalšího.

VIII.

Strategie vymezuje pět hlavních strategických oblastí, ve kterých formuluje pět hlavních strategických cílů:

K tomu:

Problematiky prodloužení horizontu (i zenitu) produktivního uplatnění je zde zcela utopena v "pečovatelství". Měla by být vyčleněna samostatně a uvedena spolu s tím, co prodloužení produktivního života umožňuje.

(Pokračování)