Volby2017/073: Ke Strategii stárnutí pro ČR/1

18. duben 2017 | 07.00 |

ANALÝZY A KOMENTÁŘE AKTUÁLNĺHO DĚNĺ PŘED ŘĺJNOVÝMI VOLBAMI DO PS Z HLEDISKA VYTVOŘENĺ PŘEDPOKLADŮ PRO SKUTEČNÉ REFORMY

V následující sérii článků uvedu poznámky ke Strategii přípravy na stárnutí na léta 2018-2022, ke koncepčnímu materiálu, který se zpracovává na MPSV. Materiál se zabývá velmi významnou problematikou, ale má zásadní nedostatky. Proto uvítám komentáře, připomínky, náměty atd. k dané problematice. A to i v přímé vazbě na možnost ovlivnit to, s čím půjdou politické strany do voleb.

Poznámky ke Strategii přípravy na stárnutí na léta 2018-2022

1. část

0001pt;line-height: normal">Hlavním, zásadním a koncepčním nedostatkem Strategie přípravy na stárnutí na léta 2018-2022 (dále jen "Strategie") je, že je v ní velmi redukována (přesněji v podstatě opomíjena) problematika využití možností prodloužení doby produktivního uplatnění člověka, a to i tam, kde i z mezinárodní komparace vyplývají efekty, jaké by mohla přinést.

Pro názornost ocituji z textu "Strategie" již nyní:

"Zatímco v ČR je v kategorii 55–59 let zaměstnanost mezi zeměmi OECD nadprůměrná (ČR 77 %, OECD 67 % v roce 2014), ve věkových skupinách 60–69 je výrazně podprůměrná (ve skupině 60–64 ČR 32 %, OECD 44 %, a ve skupině 65–69 ČR 9 %, OECD 20 %, v roce 2014)".

To znamená, že ve srovnání s OECD dochází ke zrychlujícímu se a do očí bijícímu snížení zaměstnanosti s přibývajícím věkem. Nepřímo pak odsud vyplývají obrovské rezervy, a to nejen ekonomické, ale i sociální (ne ve všech, ale v převážné většině případů produktivní uplatnění člověka ve vyšším věku znamená nejen možnost udržet vysokou životní úroveň, ale i motivaci k plnohodnotnému životu, společenské kontakty, pocit důstojnosti či potřebnosti pro druhé atd. Materiál v rozsahu 30 stránek této problematice prakticky nevěnuje žádnou pozornost.

Proto se domnívám, že jej bez zásadního přepracování ve výše naznačeném smyslu nelze přijmout. Tím se nechci dotknout obrovské práce, která je do současné verze vložena. Mám na mysli zejména shromáždění a utřídění velkého množství statistického a podkladového materiálu. Rovněž tak pozornost věnovaná seniorům, kteří vyžadují pečovatelský vztah a ochranu, je velmi podrobně zmapována a svědčí o velmi lidském přístupu autorů k této citlivé problematice. Ovšem nejen příprava na stárnutí, ale i samotné stárnutí může být a je významnou součástí aktivního produktivního života člověka. 

K tomu, abych napomohl dílo zdárně zakončit, budu citovat všechny pasáže, které se problematiky produktivního uplatnění seniorů týkají buď přímo, tím je že tam zmíněna, nebo nepřímo tím, že v nich uvedená problematika chybí, ale měla by tam být. K těmto pasážím připojím poznámky. Citované pasáže odliším barvou (modrou) a tím, že je budu citovat proloženě.

příloze pak přiložím vybrané pasáže z nedávno dokončené monografie, kde se náš tým pokouší o koncepční řešení problematiky přípravy na stárnutí a stárnutí z hlediska možností produktivního uplatnění člověka.

Možnosti produktivního uplatnění seniorů jsou mnohem větší, než si uvědomujeme. Přehlížíme je zejména z následujících důvodů:

- Pojímáme danou problematiku setrvačně (jak bylo, tak plus minus bude) a neuvědomujeme si hlubší civilizační změny, kterými prochází naše společnosti (přesun těžiště ekonomického růstu do oblasti tzv. produktivních služeb).

- Neuvědomujeme si, že příprava na stárnutí musí začínat již na nejnižších (imprimačních) stupních vzdělání, aby se člověk naučil projektovat dráhu celoživotního produktivního uplatnění už od svého raného věku (tj. nejen vzestupnou, ale i rozvolňovací část své kariéry).

- Nepřistupujeme k dané problematice s uvědomováním si možných synergických efektů, tj. např. z hlediska výchovy k týmovosti na vyšších stupních vzdělání, z hlediska motivací generovaných penzijním systémem apod. (Příprava na stárnutí se z hlediska celoživotního vzdělání přece netýká jen seniorů, v celém dokumentu není zmíněna motivační role penzijního systému, možnosti jeho změny atd.)

Velmi nebezpečným prvkem této verze "Strategie" z psychologického i ideologického hlediska je její působení na vyvolání mezigeneračních averzí. Všude jsou uváděna pouze data o tom, jak se zvyšuje zastoupení starší generace v populaci (až do podoby katastrofického vyznění), ale ve vazbě na to nejsou uváděna data o tom, jak se zvyšuje produktivní (výdělečné) uplatnění lidí ve vyšších věkových kategoriích.

Autoři to určitě myslí dobře, ale jednostranné prezentování dat o stárnutí obyvatelstva bez problematiky produktivního uplatnění seniorů může mít i velmi negativní dopady na mezigenerační vztahy. Může mladším generacím sugerovat představu o neužitečnosti či zbytečnosti lidí 50+ a vést ke zcela perverzním představám i perverznímu vývoji mezigeneračních vztahů. V krajním případě až k tomu, že vzdělanostně nedostatečně připravená mladší generace může podlehnout kořistnickému mezigeneračnímu vztahu.

Určité prvky tohoto myšlení se v současné době v názorech mladší generace projevují. Zejména u té, která je obětí klesající kvality vzdělávacího systému. "Zabij dědka, zabij babku!" – Takové řešení se přímo nabízí. Pokud bychom přiložili prognózu procentuálního vztahu mezi produktivně se uplatňující částí obyvatelstva a tou částí obyvatelstva, která se v důsledku zvyšujícího věku stává neproduktivní, získali bychom úplně jiná čísla, jiné trendy, ale i jiné problémy. A koneckonců i jiná strategie řešení problémů.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 5 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář