REFORMY (295) Kajzar: Cestovní ruch/2

21. listopad 2015 | 07.00 |

V návaznosti na 18. ročník vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání a na přípravu monografie "Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb" uveřejňuji na pokračování velmi významný příspěvek P. Kajzara, který pojímá cestovní ruch jako jedno z odvětví produktivních služeb v kontextu ostatních funkcí tohoto odvětví. Doplňuji jej svými poznámkami (pro snadnější odlišení modře).

Ke konferenci, která se rychle blíží (bude 28.11.2015, zájemci jsou srdečně zváni) uveřejňuji formou odkazů nejdůležitější údaje:

REFORMY (203) Informace o konferenci LK 2015

Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/2637-reformy-203-informace-o-konferenci-lk-2015.html

0001pt;line-height: normal;page-break-after:avoid">REFORMY (99) Odkaz na monografii

Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/2316-reformy-99-odkaz-na-monografii.html

Druhá část příspěvku P. Kajzara:

Cestovní ruch jako jedno z odvětví produktivních služeb - II. část

Patrik Kajzar

1.  Rekreačně zdravotní funkce

Rekreace pochází z latinského složení slov re-creare, tedy re jako navrácení a creare jako tvořivost.  Pojem tedy definuje jakousi obnovu lidských tvořivých sil. Jinými slovy můžeme rekreaci definovat jako činnosti, které jsou zaměřeny na obnovování vyčerpaných sil a kompenzaci deformativních vlivů, vyplývajících z běžných socioprofesních rolí člověka, z jednostraností práce, nesprávných životních návyků apod., na tvorbu zdraví rozvoj a zdokonalování ve smyslu fyzickém, psychickém i sociálním a s tím spojenou kultivaci. (Hodaň a Dohnal, 2008)

Rekreační cestovním ruch se uskutečňuje v přírodním prostředí s cílem obnovy duševních a fyzických sil. Zde se jedná o nejširší účast obyvatel na tom cestovním ruchu. Může se jednat např. o krátkodobou rekreaci v chatách, chalupách a zahrádkách, příměstskou rekreaci, případně i lázeňský cestovní ruch.

Lázeňský cestovní ruch spadá pod zdravotní cestovní ruch, který můžeme charakterizovat jako určitou formu cestovního ruchu, který směřuje především do lázní nebo rekreačních center, u níž hlavní motivací účasti je zlepšování zdravotního stavu návštěvníků, a to nejčastěji pomocí kombinace zdravotní terapie a zdravotních služeb, pobytu v prostředí s léčebnými účinky (podnebí, moře, koupele, léčivé prameny aj.), změny životosprávy, tělesného cvičení, diety a relaxačních programů aj. Realizuje se obvykle v oblasti přírodního léčivého zdroje (voda, plyny, bahno, slatina, klima). Wellness představuje v dnešní době velmi moderní způsob relaxace, regenerace či odpočinku. Jedná se o péči o člověka -  jeho fyzické i duševní blaho. (Kajzar, 2015)

Balneoterapie nabízí širokou škálu procedur, které pacientům vždy doporučí lékař s ohledem na jejich aktuální zdravotní stav.

Léčebné procedury jsou také součástí relaxačních a wellness pobytů. Léčebné procedury lze rozdělit do dvou skupin: (Cinkanová, 2013)

  • unikátní procedury využívající místní přírodní léčivý zdroj - koupele, zábaly, inhalace či pitné kúry,
  • doplňující procedury poskytované ve všech lázních - vodoléčba, masáže, elektroléčba, magnetoterapie, kinezioterapie apod.

Mezi dynamicky se rozvíjející produkty cestovního ruchu můžeme zařadit jak lázeňské pobyty, zdravotní cestovní ruch, wellness, beauty, různé fitness programy a programy zaměřené na regeneraci, relaxaci, rekondiční pobyty, které ve spojení s širokou nabídkou ubytovacích, stravovacích, kulturních, přírodních, sportovních a dalších volnočasových aktivit vyjadřují nejvíce žádané oblasti, o které má zájem řada turistů, cestovních kanceláří atd. Pro cestovní ruch je důležité prodlužování průměrné délky života. Demografický trendem v cestovním ruchu, který se již projevuje, je stárnutí obyvatelstva, které bude mít stále větší zájem o prohloubení kvality života a nákup takový služeb, které povedou ke zlepšení jejich života pomocí různých metod regenerace s využitím prostředků, které jsou co nejbližších přírodě, tedy i za pomocí přírodních léčivých zdrojů v lázeňských místech na celém světě. (Knop, 2006)

2.  Kulturně poznávací funkce

Podle dokumentu Světové organizace cestovního ruchu, UNWTO " Vize cestovního ruchu pro rok 2020", kulturní cestovní ruch patří k nejoblíbenějším formám cestovního ruchu a zájem o něj roste rychleji než u jiných forem cestovního ruchu. Jeho tempo růstu je ještě rychlejší, než růst světového cestovního ruchu. Kulturní cestovní ruch se často prolíná s dalšími formami cestovního ruchu, a to zejména s lázeňským, zdravotním, rekreačním a kongresovým cestovním ruchem, který hraje důležitou roli při nabývání sociálního kapitálu v oblasti odborné a vědecké činnosti. Kulturní cestovní ruch je často spojován s návštěvou kulturních destinací, což je taková destinace, která je cílem kulturního cestovního ruchu a kultura výrazně nebo převážně uplatňuje ve své nabídce. (Kajzar, 2014)

Kulturně poznávací cestovní ruch poskytuje návštěvníkům možnost pochopit a ocenit podstatné charakteristiky místa a jeho kulturu jako celek, včetně poznání jeho: (Kajzar, 2013)

• historie a archeologie,

• místního obyvatelstva a jejího životního stylu (včetně způsobu, jakým si vydělávají na živobytí a využívají volný čas),

• kulturní rozmanitosti, umění a architektury,

• gastronomie a místních regionálních produktů výroby,

• sociální, hospodářské a politické situace,

• krajiny a přírody.

Dle Linderové (2013, s. 99) kulturně poznávací cestovní ruch má bezprostřední vliv na kultivaci duševních hodnot člověka a obohacuje jeho vnitřní život. Pomáhá utvářet kulturní zájmy, resp. napomáhá jejich realizaci, učí rozpoznávat a vážit si kulturní dědictví vlastního národa a jiných národů. Kulturně-poznávací funkce má i ekonomický aspekt. Rozšiřování vzdělanosti, poznání a duševního obzoru prostřednictvím cestovního ruchu přispívá k šíření vědeckých poznatků a všeobecné vzdělanosti obyvatelstva, a tím snižuje finanční nároky na vzdělávání ve školách.

Podle Gúčika (2000, s. 107 – 108) rozvoj cestovního ruchu se neobejde bez míru a zároveň ho trvale posiluje. Cestovní ruch přispívá ke světovému míru a porozumění mezi národy, k poznání jejich života, národních tradic a kultur. Návštěvníci cestovního ruchu přitom musí nést odpovědnost za taktní a vhodné chování vůči místnímu obyvatelstvu za ochranu přírodního prostředí a kulturního dědictví. V této souvislosti můžeme konstatovat, že cestovní ruch je iniciátorem mezinárodních, kulturních a hospodářských styků.

Za typické kulturní turisty se považují lidé ve věku 45 - 60. Většina z nich jsou lidé s vyššími příjmy a vzdělání a jsou ochotni utratit více finančních prostředků na svých cestách. Jedná se o sofistikované lidi, kteří hledají nové zkušenosti a nové destinace. Předpokládá se, že počet lidí, kteří budou mít zájem o kulturní cestovní ruch, poroste s tím, jak generace baby-boomu zraje. To vše bude mít vliv na další rozvoj klasických kulturních destinací, ale také na rozvojové země, jejichž kulturní produkty, se stanou lákavé pro kulturní turisty, na základě čeho poroste jejich zisk z prodeje těchto produktů. Kulturní destinace by se měly snažit nabízet svým návštěvníkům takové kulturní produkty, které mají v sobě určitý příběh. Dochází-li k rozvoji kulturního dědictví v rámci cestovního ruchu správným směrem, pak to také pomáhá chránit přírodní a kulturní bohatství našeho národa a zlepšovat kvalitu života místního obyvatelstva, tak i jejich návštěvníků. (Kajzar, 2014)

(Pokračování zítra)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář