Současná moc a řecký tunel

16. červenec 2015 | 09.04 |

Včera jsem uvedl jeden konkrétní příklad, jak mohla SYRIZA postupovat mnohem efektivněji, než postupovala a postupuje, viz:

http://radimvalencik.pise.cz/2545-reformy-168-co-syriza-mohla-udelat-a-neudelala.html

Dnes uvedu druhý. Jde mi o to ukázat, že jakýkoli odpor vůči tomu, v jaké situaci se nacházíme, může být úspěšný jen tehdy, pokud se opíráme o dobré teoretické zázemí, resp. pokud máme teoreticky podloženou koncepci, která musí splňovat určité parametry, viz:

http://radimvalencik.pise.cz/2543-reformy-167-co-chybi-syriza.html

0001pt;text-indent:0cm; line-height:normal;page-break-after:avoid" class="MsoNormal">To je základní poučení z toho, co se v Řecku odehrává. A měli bychom toho využít v maximálně možné míře, protože rozklad ekonomiky a institucionálního systému bude ve všech zemích EU plodit různé formy odporu vůči stávající moci.

A právě toho se týká tento příspěvek. Víme, o jakou moc se jedná? V příspěvku o tom, co chybí hnutí SYRIZA, jsem za jeden z modulů, který musí obsahovat použitelná teoreticky podložená koncepce, označil následující:

"Modul 6: Bariéry změn

Co nápravě brání? Komu vyhovuje současný stav a z čeho vyrůstá jeho moc? Jaké mechanismy plodí moc, která způsobila krizi daného stavu?"
Viz: http://radimvalencik.pise.cz/2543-reformy-167-co-chybi-syriza.html

SYRIZA takovou představu neměla a nemá, což následně vede k nejistým, polovičatým a někdy i chybným krokům, které činí. Ani u nás není dostatečně přesně chápáno, jakou podobu má současná moc. Projevuje se to např. v diskusi o řeckém dluhu či přesněji Velké řecké lži v podobě názorů typu: "Řekové se zadlužili a teď budou muset platit." "Řekové žili léta nad poměry a tím se dostali do problémů." "Na dluh musejí být vždy dva." Apod.

Takto to ovšem není. Ono vlastně již označení "věřitelé" či "věřitelská trojka", které nekriticky přejímáme, je nesprávné. Ale postupně. Nejdříve dvě otázky:

1. Jak je generována současná moc:

K odpovědi na tuto otázku uveřejňují část slovníčku pojmů, které jsou obsaženy v naší monografii:

Struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad: Jedná se typ sociálních sítí, které mají podobu vzájemného vydírání, vzájemného krytí i vzájemného protěžování v institucionálním systému společnosti těch, co na sebe vědí něco takového, zveřejnění čehož by v daných společenských podmínkách vedlo k jejich difamaci a potrestání. Vazby v těchto strukturách jsou mimořádně pevné, mají tendenci propojovat se s vazbami založenými na investování do společenské pozice a ovládat částečně či za určitých podmínek i plně institucionální systém společnosti.

Jádro vyjednávání vlivu struktur založených na vzájemném krytí: Spontánně se utvářející skupina osob zastupujících různé struktury založené na vzájemném krytí, která vyjednávají společný vliv uplatňovaný prostřednictvím těchto struktur a zejména pak způsob reakce na případnou indiskreci v rámci těchto struktur, ke které dochází v případech, když se některá osoba či skupina osob v těchto strukturách cítí nedoceněna či ohrožena.

Základní ideové paradigma jádra vyjednávání vlivu: Souhrn postojů a postupů (toho, co se musí uznávat a dodržovat) při vyjednávání vlivu uplatňovaného koordinovaným postupem struktur založených na vzájemném krytí, zejména pak při řešení problémů spojených s indiskrecí. Základní ideové paradigma na jedné straně ospravedlňuje ty, kteří ve strukturách na vzájemném krytí působí, v očích jich samotných, na druhé straně orientuje na aktivity, které jsou pro uplatňování efektivního vlivu struktur a překrývání jejich praktik i důsledků uplatňování těchto praktik nezbytné. Umožňuje globální koordinaci vlivu struktur založených na vzájemném krytí a v případě potřeby koncentrování jejich vlivu do lokálních podmínek. Základní ideové paradigma má klíčový význam pro stabilitu moci generované působením struktur založených na vzájemném krytí. Modifikace a proměny tohoto paradigmatu jsou jedním z faktorů, který nejvíce ovlivňuje globální dění.

Investování do společenské pozice: Pořizování pozičních statků za účelem vytvoření nerovnoprávného postavení lidí hlediska využívání investičních příležitostí (jak těch, které jsou spojeny s nabýváním schopností, tak těch, které jsou spojeny s jejich uplatněním). Má celou řadu forem od prestižní či okázalé spotřeby až po spotřebu související s rozhráním her, v nichž vítězí ten, kdo disponuje většími finančními prostředky (právní spory, omezení bezpečnosti apod.).

Struktury založené na pozičním investování: Spojování osob, které disponují velkými finančními prostředky, do skupin či sociálních sítí, které se (z hlediska využívání investičních příležitostí, ale i každodenních společenských styků, místa bydlení, trávení volného času apod.) oddělují od ostatního obyvatelstva.
Pokud by někdo měl zájem dozvědět se víc, najde to v textu monografie v kapitole 5. "Bariéry přechodu ke společnosti založené na produktivních službách".

http://radimvalencik.pise.cz/2316-reformy-99-odkaz-na-monografii.html

2. Jak je to s Řeckým dluhem?

Především se nejedná o standardní vztah mezi věřitelem a dlužníkem, ale o standardní tunelování společenského systému shora v podmínkách, kdy byl institucionální systém plně ovládnut strukturami založenými na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. Mechanismus tunelování fungoval takto:

- Současná euroreprezentace (plně podřízená uvedeným strukturám moci), jejíž součástí je i bývalá řecká euroreprezentace (jedná se o jeden a tentýž subjekt, a ne dva subjekty, tudíž nelze hovořit o vztahu věřitel-dlužník, ale o komplicích rozkrádání ve velkém shora!) maximalizovala řecký dluh tak, aby prostřednictvím vysokých úroků vyvedla co největší množství finančních prostředků ve prospěch privátních finančních skupin. To jsou prostředky sloužící k pozičnímu investování, k posílení moci struktur založených na pozičním investování, tj. k prohloubení ekonomick segregace. (Vedlejším produktem bylo snížení úrokových sazeb Německa a posílení jeho ekonomické síly.)

- Ve chvíli, kdy byla překročena mez kamuflování tohoto velkotunelu, byla převedena nesplatitelná dluhová aktiva (dluhová toxicita) na nadnárodní a národní centrální banky a následně byla natlačena do různých finančních fondů, v nichž mají občané EU (i některých dalších zemí) své (většinou životní) úspory, zejména v podobě fondového penzijního pojištění.

Co z toho vyplývá? Pokud by měla SYRIZA dostatečně jasno v tom, jaká moc současnou situaci, jejíž součástí je i tzv. "řecký dluh", způsobila, co se vlastně odehrálo, mohla přinejmenším (ono to vypadá jako "málo", ale ve skutečnosti je to víc než dost) trvat na použití terminologie, která by odpovídala reálnému stavu věci. A to v následujícím:

1. Neexistoval žádný reálný vztah "věřitel-dlužník" ve smyslu "nerozvážně si půjčující řecká reprezentace" a "nerozvážně půjčující euroreprezentace". Šlo o jeden a tentýž subjekt, který lze označit za "současnou euroreprezentaci". Subjekt plně ovládaný strukturami založenými na vzájemném krytí prorostlými se strukturami založenými na pozičním investování, který vědomě připravil tunelování ve velkém.

2. Demokracie v podmínkách, kdy je institucionální systém plně ovládán strukturami založenými na vzájemném krytí prorostlými se strukturami založenými na pozičním investování z povahy a podstaty věci nemůže fungovat. Řecký občan v dané situaci nemohl velkotunelu zabránit. K tomu došlo až poté, co se zrodilo hnutí SYRIZA. Ale pozor! Struktury založené na vzájemném krytí prorostlé se strukturami založenými na pozičním investování jsou schopny pronikat i do institucionálních struktur hnutí jako SYRIZA a více či méně je ovládat. (Nedokážu posoudit, kdy a v jaké míře k tomu už došlo.)

3. Skutečnými věřiteli jsou ti, co mají své úspory ve fondech, do kterých byla převedena dluhová toxicita. Ty však nikdo nezastupuje. Aspoň ne zatím. Zatím ještě skuteční věřitelé ani neví, že věřiteli jsou a že se budou muset bránit.

Ještě jednou zdůrazním to hlavní. Mj. proto, že i někteří mí přátelé upadli do pojmové léčky perverzního pojmenování reality. Reálně nikdy neexistoval vztah "věřitel dlužník" tak, jak je interpretován. A skutečnými nechtěnými a bezbranými věřiteli jsou ti, o kterých nikdo nemluví. Pokud SYRIZA nekriticky převzala terminologii kamuflující realitu, udělala tím chybu. Mohla trvat na své terminologii, pokud by byla schopna realitu pojmenovat na základě toho, co se skutečně odehrálo.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 2 (8x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář