Horší než "vykořisťování"/43

Horší než "vykořisťování"/43

Ve 38. pokračování seriálu Horší než vykořisťování, ve kterém prezentuji nástroje analýzy pozičního investování a jejich aplikace na současné globální i lokální situace či události, jsem ukázal na souvislost s poměrně velkým nebezpečím vypuknutí válečného konfliktu na evropské části linie styku NATO a Ruska s nedozírnými následky, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/9955-horsi-nez-vykoristovani-38.html

Na tento článek jsem dostal několik reakcí, vybírám nejzajímavější z nich (od svého textu je odlišuji barvou):

Jiří Vyvadil:

K názoru pana Štefce o bezprostřední hrozbě války...

Já bych řekl, že těch hyperkatastrofických názorů v poslední době je až moc. Souhlasím s autorem, že nastává jistá zvýšená koncentrace vojsk mezi NATO a Ruskem, ale všechny ty výkřiky ať již Zielenského či amerického ministra zahraniční věcí, že se blíží vojenský konflikt až snad typu regionální, potažmo následně světové války za svou osobu ani nečtu.

V podstatě je to už jen propagandistický folklor. Že napětí roste je logické a v souvislosti s přeskupením geopolitického postavení Západu(USA + NATO) a Východu Čína + Rusko se bude stupňovat. Ano, Rusko dál bude posilovat svá vojska na hranicích Ukrajiny a USA + Velká Británie bude vysílat své vojenské lodě do Černého moře.  Ale zároveň souběžně existují opačné kroky na zmírňování napětí. Připomínám nedávný více než hodinový video rozhovor prezidenta Xi a Bidena a připomínám, že se stále připravuje dle Peskova pečlivě připravovaná schůzka in naturam mezi Bidenem a Putinem.

Tak jako v žádném případě Rusko by nezasáhlo v případě vojenského řešení na Thajwanu, tak je naprostý nesmysl, že by se Čína angažovala například ohledně konfliktů na Ukrajině.

Kolega Štefec se diví, že svět se nediví ohledně toho nárůstu.

A proč by to dělal? Co jsou tyto problémy před karibskou krizí?

Já samozřejmě bych si přál, aby se vrátila doba detente, ale vím, že už nikdy nepřichází v úvahu. A tak i hysterie Morawieckeho který hovoří o přepokládaném vpádu stamiliónu migrantů (zřejmě přes polské území) do Evropy, přesněji, aby se dostali do Německa, jsou v podstatě kapkou proti tomu, čemu čelí jižní Evropa z rozvrácené Libye, kterou ovšem sama napomáhala rozvrátit a dokonce nevýznamným množstvím, které dennodenně odplouvá od francouzského pobřeží k břehům Británie.

Jaroslav Šulc:

Rád bych sdílel optimismus pana dr. Vyvadila, jeho argumenty jsou silné. Nicméně vnímám logiku úvah pana Štefce, že z dlouhodobého pohledu NATO cítí, že mu rychle ujíždí vlak, ať s ruskými, či čínskými lucernami na posledním vagónu... a začíná panikařit (obhajovat zájmy svých donátorů s minimálně 2 % výdajů na jinak zbytečnou obranu starého střihu).

A nemá-li se úplně rozsypat Ukrajina, tak její revitalizace nemá moc scénářů - a ten "horký" je nejčastěji vyzkoušený, byť s velmi nejistým výsledkem. Ale těch hazardérů "hop-trop" se vždy dost najde na každé straně konfliktu. Bohužel je lidstvo nepoučitelné.

K tomu ode mne:

Doporučuji se seznámit se snadno přístupnou knihou, která byly v době svého vydání (v roce 1960) bestsellerem: Strategie konfliktu od Thomase Schellinga. Je věnována vyjednávání a strategickému chování v situacích, které nazýval "konfliktní chování". Kniha je považována za jednu ze sta nejvlivnějších na Západě od roku 1945. T. Schelling měl možnost vyzkoušet svá doporučení v praxi, kdy výrazně přispěl ke šťastnému řešení Karibské krize. Dovolím si citovat jednu z jeho myšlenek:

"Stojíte na okraji útesu, připoutaný řetězem k někomu jinému. Budete volný a jeden z vás dostane velkou cenu, jakmile se druhý vzdá. Jak přesvědčit toho druhého, aby se vzdal, když máte pouze jedinou metodu – hrozit, že ho shodíte z útesu, což ale znamená zkázu pro oba? - Odpověď: začněte tancovat blíž a blíž k okraji. Nemusíte ho tím nutně přesvědčit, že hodláte udělat něco naprosto iracionálního, jako že svrhnete jeho i sebe z útesu. Stačí druhého jen přesvědčit, že jste připraven přijmout vyšší riziko spočívající v možnosti neúmyslného pádu z útesu. Pokud to dokážete, vyhráváte."

Pokud si to aplikujeme na současnou situaci a zeptáme se, kdo má zájem na tom "tancovat blíž a blíž k okraji útesu", pak z toho mrazí. Rozdíl od Karibské krize je v tom, že se tehdy Sovětský svaz pokusil rozmístit jaderné zbraně na Kubě a Spojené státy se mohly cítit ohroženy (byla to reakce na rozmisťování raket s jadernou hlavicí Spojenými státy v Turecku). Dnes se Rusko o nic takového nepokouší. Situace je hodně nebezpečná, protože Spojené státy nejsou bohužel v tak dobré kondici jako na začátku 60. let. K tomu zneužití epidemie kovidu ke kamuflování přípravy války...

Podrobněji jsem o tom mluvil ve Svobodném rádiu 23.11. v 19.00, "2021-11-23 – Studio Beta – Radim Valenčík komentuje současnou situaci". Výjimečně dávám odkaz na celý záznam, protože považuji za dost důležité:

https://svobodne-radio.cz/2021-11-23-studio-beta-radim-valencik-komentuje-soucasnou-situaci/

A k tomu trochu inspirující přírody:

Před dvěma týdny jsem se vydal na krátkou vycházku na Petřín. Potřeboval jsem si ujasnit některé myšlenky související s přípravou článku do časopisu Politická ekonomie, rovněž tak přípravy konference Lidský kapitál a investice do vzdělání. Petřín nikdy nezklame, a tak jsem procházku natáhl i kolem Pražského hradu.

Petřín nabízí nesčetné výhledy na Prahu z různých zorných úhů, většinou zarámované do přírodního rámu, jako zde.

...nebo zde. V dálce je vidět Pražský Manhattan.

Petřín nabízí zážitky i při pohledu zblízka. Krása tisu a jeho plodů.

Nebo tato neuvěřitelná kombinace květů a plodů jednoho druhu divokých růží.