Horší než "vykořisťování"/38
Vojenský analytik Jaroslav Štefec upozornil v rozhovoru pro Parlamentní listy na nebezpečnou situaci v oblasti evropského styku mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. Vybírám a komentuji to nejdůležitější (od svého textu odlišuji barvou):
(Existuje) stále rostoucí možností vzniku válečného konfliktu v nejbližší době na hranici mezi Ruskou federací a zeměmi Severoatlantické aliance. Tady totiž vznikla tři velmi nebezpečná ohniska potenciálního konfliktu. První je hranice mezi Polskem a Běloruskem. Druhá je Černé moře, kde prudce narostla koncentrace válečných lodí Spojených států a Velké Británie a do oblasti byly přesunuty rovněž strategické systémy, jako bombardéry a podobně. Třetím potenciálním ohniskem je Ukrajina, především oblast Donbasu. Já předpokládám, že situace tak, jak se v současné době vyvinula, je bezprostřední přípravou na válečný konflikt s Ruskou federací v Evropě...
Svědčí o tom především to, že veškeré informace přicházející zvenku, z médií i od politiků jsou prakticky nulové, nikdo o tom nehovoří. Když byly problémy v Gruzii, byla kolem obrovská mediální kampaň ještě před zahájením konfliktu, předtím se jednalo na fórech OSN a nevím, kde všude. Najednou je ticho pěšině, přitom se tady vyvinula velmi složitá bezpečnostní situace, která zaniká na pozadí pandemie covidu a informací, které tady běží o potenciálních hospodářských problémech. Ale nikdo nemluví o těchto rizicích, která se tady velmi tiše a pomaloučku, polehoučku vyvinula a souvisí s tím také dlouhodobý návoz vojenské techniky, zejména americké techniky včetně personálu do Polska, Rumunska a dalších zemí, které bezprostředně sousedí s Ruskou federací.
Z mého pohledu probíhá velmi intenzivní příprava na válku v Evropě a domnívám se, že je to v současné době zvažováno jako jedno ze základních východisek krize, která naprosto nevyhnutelně čeká celý Západ. Nejen Evropu, ale i Spojené státy a ostatní země, které se dostaly do obrovského marasmu jak ekonomického, tak krize vlastní identity, krize etiky, krize politické a krize demokracie jako takové. Takže domnívám se, že jedno z východisek, se kterým je počítáno a na které se v současné době Spojené státy a státy Severoatlantické aliance připravují, je válka s Ruskou federací. Kroky, které v současné době probíhají, k tomu jednoznačně směřují a to, o čem jste hovořila na začátku, je jen jeden z mála střípků do celé mozaiky těchto konkrétních příznaků, které na to ukazují...
Pokud k němu dojde, dojde k tomu velmi rychle. Pravděpodobně tuto zimu..., jediné, co to může zvrátit, jsou potenciální kroky Číny. Dá jasně najevo, že se postaví za Ruskou federaci v případě, že dojde k napadení Ruska. Takže Čína by stála jako spojenec na straně Ruska... To znamená, že by se jednoznačně stala vojenským spojencem Ruska, odpověděla by vojensky na konkrétní věci a na konkrétní provokace, ke kterým dochází v Jihočínském moři, protože představitelé Číny jsou si jednoznačně vědomi, že by byli další na řadě.
Pokud by padlo Rusko, Čína je další na řadě a to, co se v současné době děje, zejména dlouhodobě a dopředu připravená a velmi rychle vyhlášená aliance anglofonních zemí, tedy Spojených států, Velké Británie a Austrálie – Kanada do toho samozřejmě spadá také. Aliance těchto tří zemí znamená jednoznačné vytvoření aliance proti Číně...
Počátek může vzniknout kdekoliv, může vzniknout na Ukrajině, může vzniknout v Černém moři... protože co zkoušela britská loď, když plula výsostnými vodami Ruské federace a tvrdili, že se jedná o výsostně vody Ukrajiny a Ukrajina jim to dovolila... Takže může vzniknout provokace tady nebo může vzniknout situace, že Rusku nezbude nic jiného, než odpovědět silou. Může vzniknout krizová situace na Donbasu a na hranicích mezi Polskem a Běloruskem. To jsou tři klíčová ohniska potenciálního konfliktu..., ve všech třech místech jsou nyní přítomni vojáci Severoatlantické aliance, nejen polské jednotky, ale i americké jednotky, a také existují americké základny. Spojené státy mohou na kterémkoliv z těchto míst deklarovat, že byly obětí napadení a že musí provést odvetné akce. To je skutečně velmi nebezpečná situace, domnívám se, že tak vysoké riziko válečného konfliktu tu nebylo od kubánské krize...
Spojené státy jsou klíčovou zemí Severoatlantické aliance, takže jejich základní snahou bude udržet válku na území Evropy, aby nedošlo k použití strategických jaderných zbraní. Pokud budou použity jaderné zbraně, budou použity na úrovni taktické a operační. Z hlediska Evropy to znamená zničení významné části území Evropy. Z hlediska Spojených států to znamená skvělou možnost pro investice a zachování Spojených států v rámci jakéhosi ekonomického růstu a tak dále...Se Severoatlantickou aliancí, ale hlavním prvkem budou Spojené státy – jako hlavní složka – a mezi námi, Evropská unie na to doplatí nejvíce. A to jsme především my. Pokud dojde k této válce, území Evropy bude velmi zásadním způsobem zničeno. Druhá světová válka bude proti tomu v podstatě nic, protože úroveň zničení, pokud by ke konfliktu skutečně došlo, by v Evropě byla velmi vysoká.
K tomu ode mne:
Nebezpečí je skutečně velké. Jedním z cílů tlaku na Rusko je destabilizovat vnitřní situaci. Když se nedaří oslabit postavení Putina podporou tzv. liberálních sil, snaží se jádro současné globální moci vyvolat vnitřní konflikt nepřímou podporou ruských jestřábů, tj. těch, kteří požadují tvrdší odpověď na protiruské provokace a stupňující se nátlak na Rusko. Tuto hru považuji za dominantní a je to hra velmi nebezpečná. Na druhé straně tento tlak:
1. Sbližuje Rusko a Čínu.
2. Vede k aktivizaci potenciálních "spojenců shora", tedy těch, kteří očekávají zlepšení svého postavení v mocenských strukturách ovládaných jádrem současné globální moci. Problém je ovšem v jejich slabosti. Dlouhodobě jsou selektováni na základě kritéria poslušnosti dosahující až podoby primitivní víry ve správnost toho, co se jim shora řekne.
O fungování a krizi současné globální moci podrobněji zde:
https://radimvalencik.pise.cz/4432-pred-jihlavou-o-degeneraci-soucasne-moci.html
S výše uvedeným souvisí i hra o energie. Vytváří se iluze, že nový "Drang na Osten" (rozpad a vydrancování Ruska) by mohlo být řešením energetické krize.
Z tohoto hlediska je velmi důležité pochopit, kudy vede cesta k perspektivnímu řešení, protože energetická krize je vyvolána do značné míry účelově. Jde o změnu charakteru ekonomického růstu, pro kterou nazrály všechny nezbytné objektivní podmínky. Problém je v subjektivních předpokladech prosazení změny, tj. pochopení toho, o co jde společenským subjektem schopným akce. K realistické a perspektivní vizi podrobně v článku uveřejněném v časopise Fórum sociální politiky:
Za připomenutí z tohoto hlediska stojí i článek Globální konflikt na spadnutí? Z dubna letošního roku, viz:
https://radimvalencik.pise.cz/9198-globalni-konflikt-na-spadnuti-lze-ho-odvratit.html
A k tomu trochu inspirující přírody:
Brabenec. To zní pěkně. Jak jsem si ověřil, málokterý Pražák ví, o co jde. Vrch dosahující 297 metrů nad mořem. Zvedá se nad výtopnou Smíchovského nádraží. Myslel jsem si, že znám už celou Prahu. I díky lockdownu (krásné české slova, resp. rychle zdomácnělo). Neznám. Zde jsem objevil spoustu nových výhledů i zajímavých míst. Přilákal mě sem židovský hřbitov, který se objevil na mapě.
Údolí bývalé Waltrovky, dnes rychle se měnící v exkluzívní sídliště.
Podzimním sluncem rozzářený les pod hřebenem Brabence.
Výhled z Brabence na Prahu. Shodou okolností Národní divadlo právě zastínil mráček.
Konečně jsem našel židovský hřbitov na Brabenci. Je uzavřený, patrně lze dohodnout návštěvu. Ale celý je dobře vidět přes nízkou zeď ze strany nad hřbitovem. Z druhé strany je vysoká. Hřbitov je na dost prudkém svahu.