Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
Inspirující Mallorca: Mezigenerační spolupráce/4
Uveřejňuji další část inspirací, které jsem získal během putování po Mallorce. Úvodní část (kdo nečetl, měl by si přečíst, ať zná kontext) je zde:
https://radimvalencik.pise.cz/9859-inspirujici-mallorka-litomericke-teze.html
Význam mezigenerační spolupráce – 4. část
Ad 3: Sdílení mezigeneračních kompetencí a řešení největší hádanky dějin (hledání evolučně stabilní strategie lidských komunit)
Tento bod jsem si záměrně nechal na konec – jako nejzajímavější, nejdůležitější a nejméně zvažovaný při hledání odpovědi na otázku, co se to vlastně dnes děje. Přitom každý cítíme, že žijeme v době, která je něčím výjimečná a nepochybně i přelomová, protože setrvačný vývoj vede do slepé uličky.
Pojem "evolučně stabilní strategie" spadá do oblasti teorie her, konkrétně pak do oblasti teorie evolučních her. Evolučně stabilní strategie je taková, že pokud si ji osvojí populace hráčů, zabraňuje ostatním strategiím tuto strategii narušit. Nebo jinak řečeno – evolučně stabilní strategie každého kmene oproti jeho mutacím (v biologickém smyslu) je definována takto: Určitý kmen je evolučně stabilní oproti těm mutacím, které by změnily strategii svého chování oproti ostatním členům kmene, tehdy a právě tehdy, když změnou strategie si mutant pohorší.
0001pt;line-height: normal">Aplikaci na lidskou komunitu lze pak formulovat takto: Lidská komunita je evolučně stabilní z hlediska strategie dodržování svých pravidel tehdy a právě tehdy, když jednostranným porušením těchto pravidel si ten člen komunity, který se tohoto porušení pravidel dopustil, pohorší.
Definice evoluční stability vychází přímo z jednoho z nejdůležitějších pojmů teorie her, Nashovy rovnováhy. Nashova rovnováha je případ, kdy jednostranná změna strategie jedním z hráčů v případě, že všichni ostatní hráči setrvávají na původní strategii, mu přinese snížení jeho výplaty.
Pokud je určitá lidská komunita evolučně stabilní, neznamená to ještě, že nemůže být destabilizována z vnějšku. Můžeme uvažovat různé úrovně evoluční stability:
- Úroveň základní, tj. relativně malé komunity.
- Úroveň střední, tj. úroveň hierarchicky organizované komunity, komunity, která se sama sestává z většího počtu komunit.
- Úroveň globální, tj. úroveň, ve vztahu ke které hovoříme o globální lidské pospolitosti.
A jak to celé souvisí se sdílením mezigeneračních kompetencí a mezigenerační spoluprácí? Mnohem více, než by se na první pohled zdálo. Jak už jsme si řekli, lidská komunita je evolučně stabilní z hlediska strategie dodržování svých pravidel tehdy a právě tehdy, když jednostranným porušením těchto pravidel si ten člen komunity, který se tohoto porušení pravidel dopustil, pohorší. Pohorší oproti tomu, že zvolí strategii dodržování pravidel. Můžeme rovněž hovořit o tom, zda zvolí strategii kooperativní či nekooperativní. Naprosto zásadním poznatkem z oblasti teorie her je, že čím více má určitá hra kol (čím vícekrát se základní dilema, zda spolupracovat a těžit ze společného úsilí, nebo zda využít momentální situaci a získat pro sebe výhodu na úkor ostatních, například v tom smyslu, jak to popisují hry typu "vězňovo dilema" či "tragédie společného", tím více se vyplatí spolupracovat. Tj. významným předpokladem evoluční stability (která bezprostředně souvisí s atmosférou v dané komunitě, tj. s tím, zda převládá solidarita, sounáležitost, nebo naopak podrazáctví) je očekávaná perspektiva dané komunity. Z tohoto hlediska má sdílení mezigeneračních kompetencí a mezigenerační spolupráce naprosto zásadní význam, přitom z několika významných aspektů. Například při řešení problému nástupnictví v určité komunitě, kdy se ukazuje význam třígeneračního složení komunity.
Na našem pracoviště se zabýváme otázkou tvůrčích mezigeneračních týmů a podařilo se nám zformulovat celou řadu zásad a doporučení, které jsou pro přiblížení se k evolučně stabilní strategii relevantní. Tj. doporučení, které zvyšují stabilitu týmu vůči vnějším vlivům (jejich intenzitě a diverzitě).
Atraktivní otázka je: Lze alespoň v obecné rovině, rámcově formulovat některé předpoklady evoluční stability komunit na úrovni celé země či dokoncena globální úrovni? Ponechávám tuto otázku otevřenou, abych neomezil nikomu možnost k samostatným intelektuálním výbojům v oblasti, která si to zaslouží, neb jak praví staré ruské přísloví, i hlupák dokáže položit takovou otázku, na kterou nedokáže odpovědět ani deset mudrců.
A k tomu trochu přírody:
Následující foto jsou zpátého dne, kdy jsme navštívili hlavní město Palmu. Než jsem se dostal do historického centra prošel jsem podél moře až za vojenský přístav a pak ji z poloviny obešel přírodou.
Katedrála Panny Marie v Palmě. Překrásná gotika.
Širší okolí katedrály.
Trochu kýčovitě pojatý vestibul radnice v Palmě.
Toto již je ochutnávka z předposledního dne. Nejdelší a nejhezčí výhled. Sestup z hor k Solleru. Ale o tom až zítra. Teď něco zajímavějšího. Rozklikněte si jedno z předcházejících pokračování:
https://radimvalencik.pise.cz/9868-inspirujici-mallorca-mezigeneracni-spoluprace-1.html
Když se dobře podíváte, uvidíte tam tutéž horu, ale z druhé strany. Mně to došlo, až když jsem foto zpracovával. A taky jsem vůbec netušil, že jsme tak blízko od Sollera.
