Radim Valenčík

Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

rubriky:

přihlášení

archiv článků:

COVI-kávička 25.9. ČR +0,502 GB +35,7 Co dál?

0001pt; mso-add-space:auto;line-height:normal">Celosvětově mírný pokles.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Rozumný názor Jindřicha Vobořila

V Česku je naočkovaná více než polovina obyvatel, na kolektivní imunitu to ale nestačí a navíc jsou stovky tisíc neočkovaných mezi těmi nejrizikovějšími – seniory. Kde je chyba?

Hostem Ptám se já byl ředitel Společnosti Podané ruce a někdejší vládní protidrogový koordinátor, který kandiduje v Jihomoravském kraji za koalici SPOLU, Jindřich Vobořil.

Dosavadní způsob vakcinace proti covidu, včetně jejího financování, je třeba změnit, vyzývá českou vládu Společnost Podané ruce. Ta se dlouhodobě věnuje prevenci a léčbě závislostí a během pandemie se soustředí na pomoc při vakcinaci a testování hlavně tam, kde k nim lidé nemají snadný přístup. A to společně s dalšími neziskovými organizacemi.

Podle Vobořila by se Česko mělo inspirovat v Rakousku, kde se očkování namísto zdravotního pojištění financuje ze státního rozpočtu a na starost ho mají kraje a statutární města. Ta pak spolupracující s různými organizacemi i lékaři a vakcíny se tak snadněji dostanou k lidem. "U nás se ale nemocnicím nevyplatí jezdit do každé malé vesnice," vysvětloval v rozhovoru Vobořil.

Ten tvrdí, že pokračovaní fungování velkokapacitních očkovacích center i v říjnu, tak jak oznámil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, rozhodně nebrání. Problém ale podle Vobořila jsou právě malé obce, kde může být proočkovanost oproti velkým městům až o desítky procent nižší. A právě tam mohou vznikat lokální ohniska epidemie.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/cesko-zaostava-s-ockovanim-da-se-s-tim-jeste-neco-delat-175373

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:Ekonomie a ekonomika doby postkovidové(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

Jak přispět k tvorbě tvůrčích mezigeneračních týmů v rámci vysokoškolské výuky/7

Není patrně třeba podrobněji rozvádět, že jednou z podstatných příčin obtížného zápolení s epidemií je to, že se doposud nepodařilo vytvořit funkční odborný tým pro danou oblast. Je to mj. dáno i tím, že již na vysokých školách příprava k týmové práci je velmi slabá. Následující série vychází z pracovní verze příspěvku připraveného pro mezinárodní konferenci, který je problematice přípravy na týmovou práci v rámci vysokoškolské výuky věnován. Příspěvek odlišuji barvou, zdroje jsou uvedeny v prvním dílu série, aby je měl čtenář k dispozici.

7. díl

Příprava k působení absolventů v tvůrčích týmech při zpracování závěrečných prací

5. Vyhodnocení individuálních přínosů

Od počátku týmové práce je nutné vhodnou formou vyhodnocovat individuální výkony, ocenit významnější přínosy k řešení tématu či naopak upozornit na případnou pasivitu.

U týmově zpracovaných závěrečných prací pak lze vyžadovat, aby v rámci závěru práce byla pasáž, ve které student uvede, čím prospěl celému týmu a co jemu týmová práce (včetně uvedení konkrétních osob) přinesla.

U studentů magisterského studia, kterému byl svěřen dílčí dohled nad studentem bakalářského studia vyžadovat, aby se k práci svěřeného studenta vyjádřil, ale také naopak, požadovat, aby se student, který byl svěřen do dílčí péče studenta magisterského studia, v závěru v samostatném bodu vyjádřil k přínosům, které to pro něj mělo.

Protože rozšíření závěru práce o toto vzájemné hodnocení je spojené s výkonem navíc a s řešením určitých vztahových problémů, je velmi důležité, aby ten, kdo chce využít působení v tvůrčích týmech při zpracování závěrečných prací k přípravě studentů v tvůrčích mezigeneračních týmech po absolvování vysoké školy, prosadil vstřícný přístup hodnotitelů závěrečných prací ke studentům, kteří se k této náročné cestě odhodlají. Pokud se mu to nepodaří, může to ohrozit celý projekt podstatného zvýšení efektivnosti univerzity v oblasti přípravy absolventů k jejich uplatnění.

6. Oponování a využití poznatků

Předpokladem plného využití poznatků získaných při týmovém zpracování závěrečných prací je kvalitní oponentura. Její významnou součástí je interpretace toho, jak se účastníci týmu hodnotí navzájem. Jedná se o velmi účinný nástroj zvyšování kvality závěrečných prací.

Každý ročník týmového zpracování závěrečných prací (příslušný ročník bakalářského a příslušný ročník magisterského studia) by měl zahájit práci studiem výsledků předcházejícího ročníku, případně více ročníků (to by měl rozhodnout vedoucí práce, prací zpracovaných v rámci týmu). Jde o to, aby nový ročník navázal na předcházející výsledky a posunul výsledky výzkumu dál, a to doložitelným způsobem. Proto by měl být na začátku formulován předpokládaný posun poznání oproti tomu, kam výzkum v dané oblasti dospěl, a při prezentaci výsledků uvedeno, k jakému posunu reálně došlo. To umožní zajistit efektivní využití výsledků i osobní vzájemný kontakt mezi těmi, kteří dosahují významných výsledků a kteří mohou spoluvytvářet absolventskou síť. Posun poznání (zejména v případě studentů bakalářského stupně) může mít i podobu prostudování nové literatury k nosnému tématu a zpřístupnění nejnovějších poznatků pro potřeby práce týmu.

Nové body ve struktuře závěrečné práce

Závěrečná práce zpracovaná v rámci skupiny může mít a měla by mít některé nové body oproti individuálně připraveným. Konkrétně:

V úvodu se jedná o body:

- Charakteristika nosného tématu, v rámci kterého je práce zpracována, tj. obecná charakteristika tématu s individuálními akcenty.

- Vymezení specifického podílu na řešení obecného tématu.

- Návaznost na stávající práce týkající se daného tématu v předcházejících létech včetně vymezení té, nebo několika málo těch prací, na které student přímo navazuje, zejména pak vymezení předpokládaného posunu ve zpracování tématu.

Protože student má k dispozici již zpracované práce, není to příliš náročný úkol. S pomocí vedoucího práce si však hned na počátku uvědomí, na co se soustředit. Posun v poznání může spočívat například v zapracování nových poznatků (článků či monografií, které k danému tématu vyšly), z hlediska zapojení zahraničních studentů řešení dané problematiky v jejich zemi apod. Zkušenost ukazuje, že studenti mívají problém s tím, čím začít, co by měli řešit apod. Týmové řešení určitého nosného tématu jim umožňuje úspěšně odstartovat.

V závěru se jedná o body:

- Zhodnocení posunu v poznání v porovnání s předpokládaným; pokud dojde k výraznějším odchylkám (což nemusí být na škodu, ale někdy i pozitivním výsledkem bádání), zdůvodnění proč k němu došlo.

- Vyhodnocení zkušeností z pomoci zkušenějším studentem magisterského studia studentovi bakalářského studia (z obou stran).

- Vyhodnocení zkušeností z týmové práce, včetně ocenění přínosu vybraných členů týmu.

- Doporučení pro zkvalitnění týmového zpracování závěrečných prací (nepovinné).

- Možnost využití výsledků získaných při řešení dílčího tématu, poznatků získaných při týmovém řešení nosného tématu a osobních kontaktů, které se během skupinového řešení vytvořily po absolvování univerzity (nepovinné).

První bod je standardní. Druhý a třetí bod je navíc oproti individuálně řešený tématům. Jsou významné mj. i proto, aby si student během působení v týmu uvědomil přínosy ostatních a hlavně význam komplementarity pozic a výkonů, jejíž rozvinutí je jedním z nejdůležitějších předpokladů úspěšnosti týmové práce. Rovněž další dva body, které jsou nepovinné, přispívají ke zvýšení uplatnitelnosti absolventů a tvorbě absolventské sítě, včetně jejích mezinárodních přesahů.

Pro akademické pracovníky má vyhodnocení zkušeností jako zpětná vazba mimořádně velký význam. Rozšíření struktury závěrečné práce by mělo být formalizováno a úspěšné řešení tématu v rámci skupinově zadané a vedené závěrečné práce by mělo být oceněno bonusy. Přinejmenším by však oponenti prací měli být informováni o tom, že se jednalo o práci ve skupině a návazně týmovou práci zaměřenou na přípravu absolventa pro působení v tvůrčích týmech.

(Pokračování)

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu