Radim Valenčík

Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

rubriky:

přihlášení

archiv článků:

COVI-kávička 24.9. ČR + Co dál?

0001pt; mso-add-space:auto;line-height:normal">Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:Ekonomie a ekonomika doby postkovidové(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

Jak přispět k tvorbě tvůrčích mezigeneračních týmů v rámci vysokoškolské výuky/6

Není patrně třeba podrobněji rozvádět, že jednou z podstatných příčin obtížného zápolení s epidemií je to, že se doposud nepodařilo vytvořit funkční odborný tým pro danou oblast. Je to mj. dáno i tím, že již na vysokých školách příprava k týmové práci je velmi slabá. Následující série vychází z pracovní verze příspěvku připraveného pro mezinárodní konferenci, který je problematice přípravy na týmovou práci v rámci vysokoškolské výuky věnován. Příspěvek odlišuji barvou, zdroje jsou uvedeny v prvním dílu série, aby je měl čtenář k dispozici.

6. díl

Příprava k působení absolventů v tvůrčích týmech při zpracování závěrečných prací

3. Rozdělení a definování činností

Jakmile se ukáže, se kterými student bude spolupráce efektivní, je dobré zorganizovat setkání k danému tématu a to i za účasti dalších osob (dobrovolný stálý teoretický seminář je k tomu velmi vhodnou formou). Obzvláště v případě, kdy studenti nemají dostatečné zkušenosti s týmovou prací, je pro minimalizaci kritických momentů a vzájemného nepochopení mezi studenty vhodné na začátek setkání vytvořit jednoduchá pravidla, podle kterých se bude týmová spolupráce řídit. Ilustrativně lze využít například přístupu S. H. Covey, který zdůrazňuje primárně potřebu vzájemného respektu.

Z obsáhlé prezentace tématu, řešených i neřešených problémů, pak postupně vzejde to, jakou "parketu" ten či onen student obsadí. Není nutné nic uspěchat. Přitom je důležité citlivě vnímat individuální specifika studentů, a to i dle výše prezentovaného rozdělení (bakalářské a magisterské studium, studenti s praktickými zkušenostmi a bez praktických zkušeností, obor studia, země, ze které student pochází).

V řadě témat lze přitom specifikaci dát právě podle země, ze které student pochází. Zpravidla to přináší nový a významný pohled na danou problematiku. Navíc lze studenty motivovat i tím, že osobní kontakt získaný v rámci studia může být celoživotně prospěšný.

Často se u spontánně vzniklých mladých inovačních týmů setkáváme s tím, že se role jednotlivých participantů překrývají a dochází tím nejen ke značným neefektivitám, ale mnohdy i ke kolizím, které mohou mít později pro integritu týmu fatální důsledky. Pro je vedení studentů ke schopnosti podílet se na vymezení své role a její akceptování důležitou součástí přípravy absolventa.

4. Formy týmové práce

Z technického hlediska jde o formy komunikace:

- Elektronická (emailem, přes onedrive, online komunikační kanály a další platformy umožňující videokomunikace). Cílem je, aby studenti pravidelně sledovali vše nové, s čím kdokoli z týmu přijde, a vyjadřovali se k tomu. Tento ideál, jak ukazují praktické zkušenosti, však není snadno dosažitelný.

- Přímá komunikace (účast na pravidelném dobrovolném teoretickém semináři, individuální konzultace, ad hoc setkání týmu zpracovávajícího určité téma) mají nezastupitelný význam a jsou významné pro udržení motivace.

- Akce zábavného/teambuildingového typu, například výlety do přírody, přispívají jak k motivacím, tak k lepšímu poznání členů týmu a otevřenější komunikaci k různým problémům, které se v té či on míře vyskytují.

Zvláště si zaslouží pozornost spolupráce mezi studenty bakalářského a magisterského studia. Jedná se o přenos poznatků i zkušeností. Každému studentovi magisterského studia by měl být přidělen jeden či dva studenti bakalářského studia, nad kterým by měl mít při zpracování jeho závěrečné práce dohled (aniž by nahrazoval vedoucího práce). To je důležité i z hlediska tvorby absolventských sítí. Jedním z perspektivních cílů je, aby čerství absolventi nacházeli uplatnění prostřednictvím těch absolventů, kteří je osobně znají a kteří již dobré uplatnění v praxi našli.

(Pokračování)

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu