Česká republika: +0, tisíc nových případů.
Evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
Rusko : Francie |
17,6 : 2,9 |
Británie tisíc nových případů.
Británie tisíc nových případů.
Británie tisíc nových případů.
0001pt; mso-add-space:auto;line-height:normal">Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:Ekonomie a ekonomika doby postkovidové(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:
Jak přispět k tvorbě tvůrčích mezigeneračních týmů v rámci vysokoškolské výuky/5
Není patrně třeba podrobněji rozvádět, že jednou z podstatných příčin obtížného zápolení s epidemií je to, že se doposud nepodařilo vytvořit funkční odborný tým pro danou oblast. Je to mj. dáno i tím, že již na vysokých školách příprava k týmové práci je velmi slabá. Následující série vychází z pracovní verze příspěvku připraveného pro mezinárodní konferenci, který je problematice přípravy na týmovou práci v rámci vysokoškolské výuky věnován. Příspěvek odlišuji barvou, zdroje jsou uvedeny v prvním dílu série, aby je měl čtenář k dispozici.
5. díl
Příprava k působení absolventů v tvůrčích týmech při zpracování závěrečných prací
Metodika týmového zpracování závěrečných prací
Týmový přístup při zpracování závěrečných prací se rodil (a rodí) postupně. V našem případě (na Vysoké škole finanční a správní) začal nejjednodušší formou zadání stejného tématu několika studentům, jejich setkáním v rámci pravidelně se konajícího dobrovolného teoretického semináře a neformálním rozdělením práce. Brzy se ukázaly limity tohoto přístupu i nevyužité možnosti. Dalším významným krok byl učiněn v době, kdy se VŠFS stala oficiálně uznanou výzkumnou organizací a získala prostředky k financování specifického výzkumu, do kterého jsou zapojeni studenti. To umožnilo studenty podstatně více motivovat a současně v rámci řešení konkrétních výzkumných témat rozdělit práci mezi nimi, specifikovat dílčí výkony. Současně se ukázala, že je nutné respektovat vlastní vývoj poznání a pochopení tématu studentem, nelze mu předepisovat jednotlivé výkony způsobem, při kterém by ztrácel motivaci či přešel k vykazování výkonů bez vnitřního ztotožnění se s jejich smyslem.
Přejděme nyní k nejdůležitějším etapám přípravy studentů k působení v tvůrčích týmech při zpracování závěrečných prací
1. Výběr tématu
Při výběru tématu je nutné respektovat zejména následující požadavky:
- Téma musí být atraktivní, zaujmout studenty; student musí mít pocit, že řešením tématu přispívá k řešení současných problémů. Bez toho, aby téma studenta vybudilo, aby se vnitřně ztotožnil s jeho společenskou relevancí, se nic nepodaří.
- Téma musí být srozumitelné, a to již při prvním dotyku s ním, resp. musí být takto podáno. To souvisí s předešlým bodem, ale při výběru vhodného tématu je nutné neustále zvažovat i jeho prezentaci a dostupné formy prezentace (objasnění podstaty a významu tématu). Nestačí jen téma zveřejnit v rozpisu témat, ale aktivně ho propagovat.
- Téma musí mít dostatečné zázemí zdrojové literatury, aby se studenti měli o co opřít a aby si studium zdrojů mohli vhodným způsobem rozdělit (a to i s přihlédnutím k rozdílům bakalářského a magisterského studia).
- Téma musí být dostatečně široké, aby umožnilo rozdělení výkonů na vzájemně se doplňující výkony a aby vyžadovalo uplatnění interdisciplinárního přístupu.
- Žádoucí, ale nikoli nezbytné je, aby výsledky řešení tématu byly uplatnitelné v různých zemích, aby přirozené kontakty mezi studenty, které se vytvořily při zpracování tématu, mohly pokračovat i po absolvování univerzity.
Z hlediska zaměření Fakulty ekonomických studií Vysoké školy finanční a správní i složení osob, které zde působí, byla týmově řešena témata: Reforma penzijního systému, Reforma financování vysokého školství, Růst role produktivních služeb, Tvůrčí mezigenerační týmy.
2. Výběr a motivace studentů
Jedná se o klíčový moment, protože žijeme v době, kdy stále více převažuje "vykazování výkonů" nad "skutečnými výkony". Hromadné oslovení studentů formou emailu (sebelépe napsaného) sice přinese určité výsledky, ale osobní kontakt je nezastupitelný. Dobré je při výuce (přednášce i na seminářích) vhodnou formou problematiku závěrečná práce prezentovat, případně sledovat reakce studentů při výkladu otázek, které s příslušnými tématy souvisejí, a adresně je oslovit.
Přínosné je rovněž objasnit výhody působení studenta jako pomocné vědecké síly, a to nejen finanční. První aktivity studentů mohou mít formu kritického vyjádření ke stávajícím výsledkům výzkumu v dané oblasti. Je vhodné zde využít aplikaci motivátorů. Stejně jako v případě zaměstnanců, tak v případě studentů je vhodné zohlednit skutečnost, že jedince motivují neuspokojené potřeby. V případě studentů lze hovořit například o sociálních potřebách jako je ocenění či obdiv druhých či vědomí vlastní cesty apod. Pokud má tak student příležitost se vyjádřit k danému tématu například v rámci cvičení či dalších seminářích a jeho vyučující bude schopen na přednes studenta adekvátně reagovat, pak můžeme studenta motivovat k zapojení se do výzkumné oblasti.
Toho, kdo bude přínosem, lze nejlépe poznat podle toho, že je schopen formulovat alternativy k poznatkům, z nichž práce týmu vychází.
(Pokračování)
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)