Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
COVI-kávička 22.9. ČR + Co dál?
Česká republika: +0, tisíc nových případů.
Evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
17,6 : 2,9 |
Británie tisíc nových případů.
Británie tisíc nových případů.
Británie tisíc nových případů.
0001pt; mso-add-space:auto;line-height:normal">Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidímDo jaké míry se lze spolehnout na očkování?/3
K diskusi o účinnosti očkování, která už začala a patrně bude nabírat na síle, vyšel přehledně napsaný článek Radka Dragouna na Aktuálně.cz. Uveřejňuji jej ve dvou dílech a odlišuji barvou, aby byl stravitelnější. K tomu přidávám pár poznámek:
I podle vedoucího lékaře kliniky intenzivní medicíny v pražské Všeobecné fakultní nemocnici Martina Balíka se vážnější průběhy covidu mezi naočkovanými týkají této specifické skupiny. "Přestože je vakcinujeme, nemusí být jejich ochrana dostatečná a budou tvořit velmi významný podíl lidí v nemocnicích i na intenzivní péči. Toto zřejmě vynikne v zemi s vysokým stupněm získané přirozené imunity proti covidu díky promořenosti a proočkovanosti, jako je Česko," míní Balík.
Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek ve své středeční prezentaci pro poslance uvedl, že Česko dosud mělo 196 plně očkovaných pacientů s těžkým průběhem, jejichž nákazu nelze vysvětlit tím, že se s virem potkali jen krátce před nebo po vakcinaci. Jen v devatenácti případech se však jednalo o lidi, kterým bylo méně než 65 let.
Podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka se potvrzuje to, co už pozorují v Izraeli. "A to je oslabení účinnosti vakcíny v čase u starších lidí i proti závažným formám covidu. Izraelci zavedli přeočkování třetí dávkou právě z důvodu, že u šedesátiletých jim po půlroce od zahájení očkování klesla účinnost z původních 97 procent na 81 procent," říká Chlíbek.
Třetí dávka vakcíny se začne od příštího pondělí podávat také v Česku. Ministerstvo ji doporučuje zejména seniorům, ale dostat ji mohou všichni lidé, kteří mají již osm měsíců od druhé dávky. "Tato data by měla být jasným signálem, aby zejména lidé v kategorii starších 60 let, jakmile se přiblíží k intervalu osmi měsíců, na nic nečekali a šli znovu na očkování," tvrdí šéf vakcinologické společnosti.
Podotýká však, že ztráta účinnosti vakcín s přibývajícím časem není nic zvláštního ani znepokojujícího. "Každá vakcína v čase slábne, proto se u každé vakcíny přistupuje v různých časech k přeočkování. Je to poměrně běžná praxe. Některé očkování vydrží pět let, některé patnáct a některé - třeba jako chřipka - jeden rok," vysvětluje.
Podle něj se dá ale očekávat, ačkoliv pro to ještě neexistují žádná data, že třetí dávka by mohla udržet tělo imunní déle a na případnou čtvrtou dávku by se nemuselo rok po třetí, ale až později. "Ukazuje se, že třetí dávka raketově vystřelí hladiny protilátek a počty paměťových buněk, a to pěti- až jedenáctinásobně více než po dvou dávkách," dodává Chlíbek.
K tomu ode mne:
Co udělá mnohonásobné přeočkovávání, asi dnes neví nikdo. Ale ani "raketové vystřelení hladiny protilátek" nepomůže, když v populaci výrazně nepřevládne obezřetné a ohleduplné chování. To je to, oč tu nyní běží.
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:Ekonomie a ekonomika doby postkovidové(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:
Jak přispět k tvorbě tvůrčích mezigeneračních týmů v rámci vysokoškolské výuky4
Není patrně třeba podrobněji rozvádět, že jednou z podstatných příčin obtížného zápolení s epidemií je to, že se doposud nepodařilo vytvořit funkční odborný tým pro danou oblast. Je to mj. dáno i tím, že již na vysokých školách příprava k týmové práci je velmi slabá. Následující série vychází z pracovní verze příspěvku připraveného pro mezinárodní konferenci, který je problematice přípravy na týmovou práci v rámci vysokoškolské výuky věnován. Příspěvek odlišuji barvou, zdroje jsou uvedeny v prvním dílu série, aby je měl čtenář k dispozici.
4. díl
Příprava k působení absolventů v tvůrčích týmech při zpracování závěrečných prací
Uvedeme ještě jeden příklad z materiálu J. Kohnové: "téma závěrečné práce by mělo být zvažováno, dokonce připravováno po celou dobu studia. Přípravná část začíná ještě před zadáním závěrečné práce. Při výběru tématu práce musíme zvážit, nakolik je téma pro nás zajímavé, jak dobře známe po odborné stránce oblast, kterou chceme zpracovávat, a zda dokážeme najít specifickou část, které se můžeme věnovat do hloubky, a to v tom smyslu, aby naše práce byla přínosem nejen pro nás, ale aby měla i obecnější význam. Je nutné věnovat se jejímu promyšlení a zpracování zvlášť důkladně, i když výsledek co do rozsahu nebude velký, bude však základním vodítkem při zpracovávání dalších etap." (Kohnová 2014, s. 27)
I v tomto případě by bylo možné výše uvedené rozšířit například o tuto formulaci: "Jednou z možností výběru tématu je začlení zájemce z řady studentů do zpracování skupinového tématu, kde ve spolupráci s vedoucím práce si student najde a definuje svůj podíl na zpracování nosného tématu, jehož řešení se účastní více studentů."
J. Martincová v jinak velmi kvalitním manuálu rovněž neuvažuje možnost využití zpracování závěrečné práce k přípravě studentů na týmovou práci, přitom i její opora k tomu dává řadu příležitostí, například když hovoří o etických principech: "Při realizaci závěrečné práce je nutné dodržet etické principy, které se k psaní odborných a vědeckých prací vztahují. Jedná se o následující:
- princip objektivnosti, pravdivosti a nestrannosti závěrečné práce,
- princip osobní poctivosti, korektnosti a čestnosti,
- princip originality – původnosti,
- princip zásadovosti a nekompromisnosti,
- princip sebekritičnosti a názorové tolerantnosti,
- princip skromnosti." (Martincová 2020, s. 5)
Zde by bylo na místě zahrnout i "princip návaznosti na dříve zpracované a souběžně zpracovávané závěrečné práce". To, že studenti neznají práce svých kolegů a (aniž by se jednalo o plagiát) řeší již řešené, i to, že nejsou informováni o tom, jak jejich kolegové postupují při zpracování příbuzných témat (pedagog zpravidla vede několik prací na dané téma), je nejen nevyužití možností, ale i nešvar z etického hlediska.
Podobně v matriálu ČVUT Jak psát vysokoškolské závěrečné práce lze doplnit následující pasáž, která se týká výběru témat:
"Vyberte si nové, dosud nezpracované a jednoznačně definované téma.
- Zvolte si téma aktuální, pro vás zajímavé, srozumitelné a nepříliš obtížně
zpracovatelné.
- Vyberte si téma, ke kterému budou dostupné informační zdroje.
Téma a požadavky práce předem konzultujte s vedoucím práce (se
zadavatelem).
- Téma si zvolte tak, aby bylo možné upřesnit či aktualizovat danou
problematiku.
- Zadané téma zachovejte, případné odchylky vysvětlete v předmluvě práce."
(Tichá, Civínová, Morysková, Trtíková, Němečková 2016, s. 4)
Například tímto způsobem: "Využijte možnost vymezení svého podílu na nosných tématech, u kterých se přepokládá týmové řešení problematiky."
Podobně by bylo možné pokračovat rozborem dalších příruček a manuálů k psaní závěrečných prací. Vždy bychom zjistili dvě věci:
1. Není v nich uvažována možnost týmového zpracování nosného tématu formou definování individuálních dílčích výkonů.
2. Poměrně snadno, v návaznosti na konkrétní text a v souladu s platnou legislativou lze text funkčně doplnit tak, aby se otevřela cesta k týmovému zpracování nosného tématu a tudíž i přípravě studentů k tvůrčí týmové práci, o což jde především.
Pro ilustraci možností, které se nabízejí, a z hlediska prezentace pozitivních výsledků hledání příkladů týmové práce uvádíme vymezení projektů, které jsou uvedený přímo jako "týmové" na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze:
Tabulka 1: Týmové projekty na FEL ČVÚT
Zdroj: FEL ČVUT 2021
Každé z uvedených témat má charakter nosného tématu a poskytuje možnost týmové práce se zapojením studentů a s vyústěním jejich aktivit do zpracování závěrečných prací. Uvedený přístup se patrně aplikuje nejen na FEL ČVUT, ale i dalších univerzitách technického a přírodovědeckého zaměření. Ke škodě věci však zkušenosti z této oblasti nejsou dostatečně zapracovány do dostupných metodických materiálů orientovaných na zpracování závěrečných prací. V další kapitole se pokusíme k tomuto zapracování dát určité podněty, přitom budeme vycházet ze zkušeností aktivit v uvedeném směru v rámci VŠFS.
(Pokračování)
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)