COVI-kávička 21.9. ČR + Co dál?

Česká republika:   +0, tisíc nových případů.

Evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Británie  tisíc nových případů.

Británie  tisíc nových případů.

Británie  tisíc nových případů.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Do jaké míry se lze spolehnout na očkování?/2

K diskusi o účinnosti očkování, která už začala a patrně bude nabírat na síle, vyšel přehledně napsaný článek Radka Dragouna na Aktuálně.cz. Uveřejňuji jej ve dvou dílech a odlišuji barvou, aby byl stravitelnější. K tomu přidávám pár poznámek:

Většina oslovených nemocnic tvrdí, že měly jen velmi málo takových pacientů, aby mohly hodnotit, čím je to způsobené. Některé však rovnou upozorňují, že část očkovaných pacientů sice vyžaduje intenzivní péči, ale důvodem jejich hospitalizace je jiné závažné onemocnění, nikoli covid.

"Ve Fakultní nemocnici Olomouc není v současné době (v úterý) hospitalizovaný jediný covidový pacient ve vážném stavu po plném očkování. Pokud se tak stalo v minulosti, byli to pacienti se sekundárními onemocněními, jejichž vážný stav způsobovalo především toto onemocnění," vysvětluje mluvčí olomoucké nemocnice Adam Fritscher.

I nadále však platí, že vakcína před nákazou i vážným průběhem covidu chrání, a to výrazně. Potvrzují to i počty nově nakažených, kdy v denních přírůstcích tvoří plně očkovaní patnáct až dvacet procent nakažených, ačkoliv jich je v české populaci již více než polovina.

Vakcíny mají ale chránit především před těžkým průběhem. Mluvčí ostravské fakultní nemocnice Petra Petlachová upozorňuje, že skutečně mají případy, kdy závažný průběh covidu mají i lidé plně naočkovaní. Jde však především o seniory, jejichž imunitní odpověď je oslabená, což lékaři nazývají termínem imunosenescence. V takovém případě si tělo ani po očkování nevytvoří dostatek protilátek, aby se mohlo později, až se případně setká s virem, účinně bránit.

Druhou skupinou jsou pak pacienti se závažným onemocněním, které imunitní systém postihuje, jako je například leukemie, případně pacienti, kteří berou léky významně tlumící imunitní systém. "Na JIP se mohou z řad očkovaných dostat ti pacienti, u kterých jsou přítomné popsané vysoce rizikové faktory, zejména pokud od očkování uběhla delší doba. Proto je právě těmto skupinám obyvatel prioritně doporučeno očkování třetí dávkou," říká Petlachová.

Viz: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/kazdy-treti-na-jip-s-covidem-je-plne-ockovany/r 5e2866b816f111eca824ac1f6b220ee8/

K tomu ode mne:

Nejde jen o ohrožené skupiny obyvatelstva (stáří + nemoci) a názor, že je lze "odepsat, aby se ušetřilo". Nejdůležitější je zklidnit celé portfolio vícenákazy, tak jak se to podařilo v Číně a některých dalších zemích. Rozhodující (dokonce více než administrativní nástroje) je obezřetné a ohleduplné chování obyvatelstva.

(Pokračování)

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:Ekonomie a ekonomika doby postkovidové(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

Jak přispět k tvorbě tvůrčích mezigeneračních týmů v rámci vysokoškolské výuky/3

Není patrně třeba podrobněji rozvádět, že jednou z podstatných příčin obtížného zápolení s epidemií je to, že se doposud nepodařilo vytvořit funkční odborný tým pro danou oblast. Je to mj. dáno i tím, že již na vysokých školách příprava k týmové práci je velmi slabá. Následující série vychází z pracovní verze příspěvku připraveného pro mezinárodní konferenci, který je problematice přípravy na týmovou práci v rámci vysokoškolské výuky věnován. Příspěvek odlišuji barvou, zdroje jsou uvedeny v prvním dílu série, aby je měl čtenář k dispozici.

3. díl

Příprava k působení absolventů v tvůrčích týmech při zpracování závěrečných prací

Definování základních pojmů, které jsou při zpracování metodiky využity

Tvůrčí týmy jsou širší pojem než TMT (nemají stabilizující mezigenerační rozměr). Tendenci přerůstání tvůrčích týmu v TMT považujeme za důležitý aspekt vývoje společnosti, byť v současné době není prostředí pro tento vývoj příznivé.

Působení v tvůrčím týmu má několik podob – je to výběr a začlenění do týmu, účast na realizaci programu týmu, podíl na rozvoji potenciálu týmu i řešení případných konfliktů, zprostředkování spolupráce s jinými týmy, zaujetí a udržování pozice z hlediska komplementarity výkonů, případně i iniciování vzniku či vedení týmu.

Funkce univerzit se sestává z řady složek. Jakkoli je jejím základem funkce vzdělání (přenos využitelných poznatků), patří sem i získávání poznatků vlastní výzkumnou prací či sledováním výzkumu v daném oboru, komplexní příprava absolventů včetně výchovy volních vlastností, morálních kvalit, předpokladů pro aktivní účast na společenském dění. Role univerzit je tak klíčová jak pro rozvoj lidského, tak sociálního kapitálu. Perspektivní funkcí univerzit je tvorba absolventských sítí, prostřednictvím kterých nacházejí uplatnění jak absolventi, tak i poznatky.

Skupinové a týmové téma závěrečné práce je téma, které je významné, nosné a do jehož zpracování může být zapojeno více studentů. Zapojením více studentů vzniká nejdříve skupinové téma, jakmile dojde k rozdělní tématu na dílčí a spolupráci založené na komplementaritě výkonů, stává se zpracování daného tématu týmovým.

Nosné téma je téma, které má významnou praktickou relevanci, jeho řešení je postupné, předpokládá větší množství dílčích výstupů, z nichž každý má rovněž praktickou relevanci. Dílčí výstupy se liší jak zaměřením, tak i postupem bádání. Umožňuje zapojit více osob a předpokládá se, že badatelská aktivita obsahující původní průběžné výstupy bude trvat několik let.

Skupinová a týmová témata závěrečných prací na českých univerzitách v současné době

Pokud se podíváme na materiály, které se týkají zpracování závěrečných (bakalářských a diplomových) prací v ČR, zjistíme, že se v nich s možností skupinových prací sloužících k přípravě studentů k působení v tvůrčích týmech téměř vůbec nepočítá. Přitom jsme výběrově prošli všechny druhy fakult (viz seznam zdrojů).

Tato možnost se nezmiňuje ani v nejkvalitnějších oporách pro zpracování závěrečných prací, např. (Kohnová 2014), (Eger 2011), (Martincová 2020) aj. Uvedeme několik příkladů. J. Kohnová, která se problematikou závěrečných prací zabývá zvlášť podrobně a analyzuje i příslušnou legislativu, uvádí: "V zadání závěrečné práce bývá uvedena charakteristika, která obecně vymezuje podstatné znaky závěrečné práce a nároky na její úroveň – např.: "Závěrečná práce je odbornou studií, kterou má student prokázat schopnost zpracovat odborné téma na odpovídající úrovni po stránce obsahové i metodologické, prokázat schopnost řešit samostatně odborné problémy, pracovat s odbornými informacemi, má prokázat schopnost aplikace svých teoretických poznatků a schopnost analýzy a komparace."" (Kohnová 2014, s. 10)

Přitom rozšíření zadání například o formulaci "kterou (tou závěrečnou prací) má student, pokud to odpovídá povaze tématu, prokázat individuální předpoklady pro aktivní účast v týmové práci" by nejen nebylo v rozporu s platnou legislativou, ale nepochybně žádoucí z hlediska uplatnitelnosti absolventa na profesních trzích i profesních globálních trzích (pokud by se využívalo možností daných tím, že na univerzitě studují i zahraniční studenti).

Pro úplnost připomeňme, co říká legislativní úprava: "§ 45 (3) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce... § 45 (3) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce." (Zákon č. 111/1998 Sb., 2021) Na rozdíl od charakteristiky závěrečné práce a požadavků na ni kladených je zákonem velmi podrobně stanoven způsob zveřejňování prací (§ 47b), což je dáno rozsahem plagiátorství a také množstvím závěrečných prací zhotovených "na zakázku" osobami, které se studiem na vysoké škole nemají nic společného. Na internetu je až překvapivě velké množství nezákonných nabídek na napsání závěrečné práce za úhradu. Námi navrhovaná možnost skupinového zadání témat a týmového zpracování závěrečné práce s přesně vymezeným individuálním přínosem každého studenta podobné praktiky znemožňuje.

(Pokračování)

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.

(Pokračování)