COVI-kávička 19.9. Turecko +26,2 GB +30,1. Co dál?

Evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Británie  +30,1 tisíc nových případů.

Turecko  +26,2  tisíc nových případů.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Koronavirus v Čechách: Dílčí shrnutí

Občas se setkám s výtkou, že do seriálu COVI-kávička zařazuji věci, které spolu nesouvisí. Například v nedávných číslech průběh epidemie a problémy školství, před tím problematiku tvůrčích mezigeneračních týmů a kovid...

Názor, že to spolu nesouvisí, je, slovy klasika "velké, ale opravdu velké nedorozumění". Tomu, kdo porozuměl teorii evolučních her, mohlo být od počátku zřejmé, že tento virus (za prvé) nebude takový zabiják, jak se říkalo či ještě říká, ale (za druhé) byl s námi hodně dlouho v podobě, ve které nebyl pozorován, ale nyní s námi hodně dlouho zůstane v podobě, na kterou musíme reagovat určitými opatřeními, protože zas tak neškodný není a nebude jednoduché dosáhnout jeho zklidnění.

Tento pohled zastávám od počátku, jak si může každý snadno ověřit. První COVI-kávičku jsem na svém blogu uveřejnil 11. dubna loňského roku (před rokem a půl!). A myslím, že jsem se ve svých prognózách na rozdíl od mnoha jiných nemýlil. Bohužel, pokud jde o teorii her a její aplikace, nejen mezi laickou veřejností, ale i mezi odborníky na epidemie existuje velká negramotnost.

Od určité doby do seriálu záměrně vkládám sledování některé podstatné oblasti společenského života, aby bylo zřejmé, jaké společenské (ekonomické, politické apod.) souvislosti epidemie má. Je to běh na dlouhou trať. V nejbližší době se budu například věnovat souvislostem s penzijním systémem, které jsou velmi podstatné např. z hlediska jeho udržitelnosti.

Upozorním ještě na jednu podstatnou souvislost. Určitě jste si povšimnuli (v komentářích na FB se to objevuje velmi často), že mezi těmi, kterých se na exponovaných pozicích epidemie kovid bezprostředně týká, panuje určitá bezradnost až zmatek z hlediska toho, co dělat, resp. jak reagovat, jaké postoje zastávat. Platí to pro:

- vládu,

- experty při různých institucích,

- opozici a její odborníky.

Virus se pro ně chová "nevypočitatelně", a to i z hlediska tak zásadních otázek jako jsou:

- Jakou roli může sehrát očkování, resp. do jaké míry se na něj lze spolehnout?

- Kdy a do jaké míry "přitvrdit" restrikce a kdy naopak rozvolnit?

- Jaký bude podzimní průběh epidemie?

Apod.

Jednou z příčin zmatení všech zúčastněných je to, co jsem již uvedl: Negramotnost v oblasti teorie evolučních her.

Ale je zde i druhá příčina. Žádný závažný problém (penzijní systém, systém zdravotní péče, kvalita vzdělání, ale i reagování na epidemii kovidu) nelze řešit jinak než týmově. Přesněji, je nutný tým sestávající se z kompetentních a tvůrčích osobností, který je schopen spolupracovat, kde jsou komplementárně rozděleny funkce (z hlediska interdisciplinární povahy problému), pozice (v institucionálním smyslu) a role (ve smyslu neformálního zařazení každého z účastníků).

Bez toho to prostě nejde. Jakmile převáží rivalita a na účasti ve skupině osob, která má nějaké pravomoci, se jednotlivci začnou přiživovat dobýváním a zneužíváním pozic, případně sem přenášet zájmy různých lobby, jde všechno k čertu a nic se nepodaří. To pozorujeme na vlastní oči.

Problém je v tom, že ad hoc tým (účelově vytvořený tým zaměřený na řešení určitého problému) nelze vytvořit z lidí, kteří nemají předpoklady pro týmovou práci (morální, volní, intelektuální, charakterové, zkušenostní). A tyto předpoklady musí někde získat. Kde?

Vysoké školství věnuje týmové práci velmi malou pozornost a reálně fungující stabilní tvůrčí týmy – slovy klasika (V. Vančury) – "jsou, ale je jejich proklatě málo". Ale jinde se člověk nenaučí být týmovým hráčem. Proto jsem velkou pozornost věnoval tvůrčím mezigeneračním týmům (mezigenerační aspekt je důležitý pro řešení problému nástupnictví a další aspekty dlouhodobé stability týmu), ačkoli si někteří mysleli, že je to mimoběžné téma. Ne. Právě tady se nabízí prostor pro přípravu změn k lepšímu. Kdo si myslí, že lze stavět na frustrovaných nedoucích, kterým byla vnuknuta představa, že teď nastala jejich chvíle, se bude divit, kolik nás to stojí a ještě bude stát. Bez – doufám dočasného – zblbnutí určitých skupin kriticky smýšlející části obyvatelstva by za "normálních podmínek" takové lumpárny, jako je "vrbětická lež" a jiné (na Slovensku pokus o převrat pomocí "kajícníků") projít nemohly. Jen čistě ekonomické ztráty pocítíme každý nehledě na velmi nepříjemnou a nebezpečnou závislost, kterou pro nás důsledky znamenají.

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:Ekonomie a ekonomika doby postkovidové(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

Jak přispět k tvorbě tvůrčích mezigeneračních týmů v rámci vysokoškolské výuky/1

Není patrně třeba podrobněji rozvádět, že jednou z podstatných příčin obtížného zápolení s epidemií je to, že se doposud nepodařilo vytvořit funkční odborný tým pro danou oblast. Je to mj. dáno i tím, že již na vysokých školách příprava k týmové práci je velmi slabá. Následující série vychází z pracovní verze příspěvku připraveného pro mezinárodní konferenci, který je problematice přípravy na týmovou práci v rámci vysokoškolské výuky věnován. Příspěvek odlišuji barvou, zdroje jsou uvedeny v prvním dílu série, aby je měl čtenář k dispozici.

1. díl

Příprava k působení absolventů v tvůrčích týmech při zpracování závěrečných prací

Preparation for the work of graduates in creative teams in the processing of theses

Abstrakt

Příspěvek se zabývá konkrétními možnostmi využití zpracování závěrečných (bakalářských a diplomových) prací k přípravě absolventů na působení v tvůrčích mezigeneračních týmech. Předpokládá účast i zahraničních studentů s možností vyústění jejich přípravy do mezinárodní dimenze spolupráce v tvůrčích týmech. Součástí příspěvku je definování a přesné rozlišení základních pojmů (tvůrčí tým, tvůrčí mezigenerační tým, působení v tvůrčím týmu, funkce univerzit, skupinové a týmové téma závěrečné práce, nosné téma). Návazně je analyzován současný stav zadávání a vedení skupinových a týmových témat závěrečných prací na českých univerzitách, a to i z hlediska platné legislativy. Na základě zkušeností získaných na Vysoké škole finanční a správní je navržena metodika týmového zpracování závěrečných prací obsahující výběr tématu, výběr a motivaci studentů, rozdělení a definování činností, formy týmové práce, vyhodnocení individuálních přínosů, oponování a využití poznatků. V intencích této metodiky jsou navrženy nové body ve struktuře závěrečné práce. Univerzity působí na globalizovaném vzdělávacím trhu a jejich produkce se uplatňuje na globalizovaných profesních trzích. Z tohoto hlediska může být zapojení zahraničních studentů do zpracování týmově pojatných závěrečných prací velmi užitečné. Pokud se s nimi podaří během studia navázat užší spolupráci, je to přínosné nejen pro univerzitu, na které studovali, ale i pro celou zemi, ve které univerzita působí.

Klíčová slova

Absolventská síť univerzity, tvůrčí mezigenerační tým, funkce univerzit, skupinové a týmové téma závěrečné práce.

Abstract

The paper deals with specific possibilities of using the elaboration of (bachelor's and diploma) theses to prepare graduates for work in the creative intergenerational teams. It's assumed that foreign students will participate with the possibility of their preparation in the international dimension of cooperation in creative teams. Part of the paper is the definition and precise distinction of basic concepts (creative team, creative intergenerational team, working in a creative team, functions of universities, group and team topic of the theses, main topic). Subsequently, the current state of assigning and leading group and team topics of theses at Czech universities is analyzed, even in terms of applicable legislation. A methodology for team processing of theses - based on the University of Finance and Administration experience - is proposed, including the choice of topic, selection and motivation of students, division and definition of activities, forms of teamwork, evaluation of individual benefits, opposition and use of knowledge. For the purposes of this methodology, a new body is designed in the structure of the final work. The university operates in a globalized education market and their production concerns in globalized professional markets. From this point of view, the involvement of foreign students in the elaboration of team-based theses can be very useful. If we manage to work more closely with them during their studies, it is beneficial not only for the university at which they study, but also for the entire country in which the university operates.

Key words

Graduate network of universities, creative intergenerational team, functions of universities, group and team topic of the theses.

Literatura

AGIM. 2019. Jak vytvářet tvůrčí mezigenerační týmy. November 15, 2019 [cit. 2021-8-17]. Dostupné na internetu: https://agim-ece.com/en/post/jak-vytvaret-funkcni-mezigeneracni-tymy

DVOŘÁKOVÁ, Z. a kol. 2004. Slovník pojmů k řízení lidských zdrojů. C.H.Beck, s.131.

Eger, L. 2011. Metodika k vypracování bakalářské/diplomové práce Cheb : Fakulta ekonomická. FEK ZČU v Plzni [cit. 2021-9-7]. Dostupné na internetu: https://fek.zcu.cz/blob.php?table=internet_list&type=Fi-leType&file=Data&name=FileName&idname=IDInternet&id=1363.

FARKAČOVÁ, L. 2020 Cross-generational Cooperation in the Workplace. [online].

EUROPEUM, 2020 [cit. 2021- 8-17]. Dostupné na internetu: https://europeum.org/data/articles/paper-farkacova.pdf

FEL ČVUT. 2021. Týmová a jiná témata. [cit. 2021-9-7]. Dostupné na internetu: https://fel.cvut.cz/cz/education/tymove-projekty.html

Francírek, František. 2013. Absolventská práce. Co, jak a proč připravit, zpracovat, napsat a zhodnotit (obhájit). Praha : Ingenio et Arti, 2013.

Global Diversity and Inclusion: Fostering Innovation Through a Diverse Workforce [online]. New York: Forbes Insights, 2017 [cit. 2020-10-17]. Dostupné na internetu:

Kohnová, J. 2014. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta. [cit. 2021- 8-17]. Dostupné na internetu:https://www.socialnidialog.cz/images/Prumysl_4.0_a_vyznam_tymu_s_durazem_na_interdisciplinarni_a_mezigeneracni_spolupraci.pdf

Liška, Václav. 2010. Zpracování a obhajoba bakalářské a diplomové práce. Praha. Professional publishing.

MŠMT. 2021. Metodika vzdělávání distančním způsobem. [online]. [cit. 2021- 8-17]. Dostupné na internetu: https://www.msmt.cz/metodika-pro-distancni-vzdelavani

PLAMĺNEK, J. 1994. Řešení konfliktů a umění rozhodovat. Praha: Argo.

PLAMĺNEK, J. 2018. Vedení lidí, týmů a firem: praktický atlas managementu. 5V aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada. Manažer.

ŘĺHOVÁ, L., PĺSAŘ, P., HAVLĺČEK, K. 2019. Innovation potential of cross-generational creative teams in the EU. In: Problems and Perspectives in Management, 17(4), 38-51. doi:10.21511/ppm.l7(4).2019.04 (str. 49)

ŘĺHOVÁ, L. a kol. 2019. Analýza Průmyslu 4.0 a význam týmů s důrazem na interdisciplinární spolupráci. [online]. Praha, 2019 [cit. 2021- 8-17]. Dostupné na internetu: https://www.socialnidialog.cz/images/Prumysl_4.0_a_vyznam_tymu_s_durazem_na_interdisciplinarni_a_mezigeneracni_spolupraci.pdf

Tichá, l., Civínová, Z,, Morysková, M., Trtíková, I., Němečková, L. 2016. Jak psát vysokoškolské závěrečné práce . ÚSTŘEDNĺ KNIHOVNA ČVUT, [cit. 2021-9-7]. Dostupné na internetu: https://knihovna.cvut.cz/files/VSKP/VSKP.pdf

Ústav profesního rozvoje pracovníků ve školství, Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta. [cit. 2020-10-17]. Dostupné na internetu: https://pages.pedf.cuni.cz/kamv/files/2019/02/440-version1-metodika_psani_zaverecne_prace.pdf

Valenčík, R., Sedláček, P. 2020. Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo změna srovnatelná s průmyslovou revolucí? Fórum sociální politiky.No 4, pp. 22-26.

Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění účinném od 1. 4. 2021

(Pokračování)

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.

(Pokračování)