Radim Valenčík

Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

rubriky:

přihlášení

archiv článků:

COVI-kávička 15.9. ČR +553 Izrael +10,7 Co dál?

0001pt; mso-add-space:auto;line-height:normal">Izrael  +10,7  tisíc nových případů, ale jen 666 kritických případů.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

"chřipečka"

Jak by to bylo, kdyby byl SARS-CoV-2 vyroben v laboratoři?/3

Nejhorší jsou lidští parazité. Dokážou parazitovat na všem. I na parazitech. Případ tohoto koronaviru to jasně ukázal. A to v několika směrech:

1. Primitivní rozkrádání: Předražené zakázky na vše, co souvisí s kovidem. Parazitování běžného typu a nejméně škodlivé.

2. Zbohatnutí na úpadcích druhých (ekonomický covi-hyenismus): Znemožnit pod vlajkou protiepidemických opatření přežití menších ekonomických subjektů a shrábnutí jejich majetků.

3. Farmaceutická lobby: Jedná se o typ předešlého, ale mnohem rozsáhlejší, koncentrovanější a tudíž politicky průbojnější. Ve "vyspělých zemích" se zjevně projevila dominance ekonomiky založené na diktátu přerozdělovací moci (administrativní vyřazení Sputniku V apod.), nadbytečné očkování tam, kde není třeba, resp. doslova vnucování očkování..., hlavně, aby se na tom vydělalo. Ale pozor! Zatím se v této oblasti neprojevil žádný pokus o manipulaci s umělými mutacemi viru, tj. "nová mutace, musíte mít novou modifikaci vakcíny". To je určitým náznakem toho, že s těmi "umělotinami", pokud jsou, to asi není tak horké a nelze je tak snadno vyrobit a pustit do oběhu.

3. Autoritativní vládnutí: Zneužití epidemie k větší kontrole obyvatelstva (trasování, omezení styků apod.). Projevuje se v menší míře, než bych čekal, ale na druhé straně nelze zapomínat na to, že koronavirus rozhodl prezidentské volby v USA (tím, že se podstatně zvýšil rozsah korespondenční volby a do voleb vstoupily skupiny obyvatelstva, které dříve nevolily). Ale jinak ve společnosti, kde je vše výrazně ovlivňováno globální mocí využívající struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně uznávaných zásad (platných zákonů či morálních regulí), se nějaké specifické omezování svobody spojené s koronavirem neprojevilo, i když někteří na toto nebezpečí stále poukazují (což souvisí s následujícím).

4. Dezorientace nespokojenců a rozštěpení společnosti za účelem kamuflování původu, způsobu fungování a degenerace současné globální moci: To je nejnebezpečnější a zde se tomu, kdo to zorganizovat, podařil majstrštyk (byť to měl ulehčeno tím, že měl přístup ke vlivovým sítím založených na poskytování inside informací). Především se mu podařilo:

- Prolongování epidemie podporou těch forem excesívního chování, které udržují tento virus ve stádiu rychlé replikace, resp. umožňují zvrátit proces přirozeného zklidnění (promořovací akce, odmítání očkování, protiroušková kampaň apod.).

- Ovládnout myšlení části veřejnosti představou, že když se ukáže, že "vše byl jen podvod", rozpadne se stávající manipulativní moc a nastanou světlé zítřky. Tato představa ovládla část kritické a nespokojené veřejnosti natolik, že jí zcela podlehli – stali se alergičtí a až nenávistní na jakékoli jiné pohledy a výklady toho, co se odehrává, došlo nejen k výraznému oslabení jejich racionality, ale stali se aktivními bojovníky proti všemu, co ve společenském vědomí racionalitu udržuje.

Výsledek? Rozklad prakticky všech formálních i neformálních skupin reprezentujících určitou formu odporu proti současné globální moci a jejím lokálním průmětům (od politických stran až po neformální uskupení či odborné týmy). Bujení nepřátelství mezi dříve efektivně spolupracujícími lidmi. Další "odřezání" odporu vůči současné globální moci od dobré teorie. A tak v zasažených zemích (téměř celého "vyspělého světa") mohou procházet lumpárny v rozsahu dříve nemyslitelném (u nás "Vrbětice", na Slovensku "Kajícníci" apod.).

Poznámky:

1. Ke vzniku, fungování a degeneraci současné globální moci (ať víme, s čím máme co do činění) viz: https://radimvalencik.pise.cz/4432-pred-jihlavou-o-degeneraci-soucasne-moci.html

(V době, když jsem to napsal, mně říkali mnozí z těch, co si to přečetli – je to dobré, ale trochu přeháníš. Ne. Nepřeháním, jen někteří stále nechtějí vidět, čemu čelíme a jak obtížná bude náprava.)

2. Zaslepenost těch, kteří podlehli manipulaci, je zřejmá i z toho, že kauzy, kterým nepřímo dali průchod tím, že vidí jen "jednu manipulaci", "jen jeden podvod" (naletěli na fiktivní terč, resp. sežrali návnadu i s navijákem) se projevuje v tom, že skutečné podvody, ke kterým dochází, nechtějí vidět. Bagatelizují je. – Ale o to právě tomu, kdo tento velký podvod a hrubou manipulaci s vědomím lidí vymyslel, jde.

3. Kdo pozorně sleduje své okolí, dokáže už vytipovat lidi, kteří se v této lumpárně angažují vědomě, a odlišit je o těch, se kterými je manipulováno. Je to tak trochu hra "Městečko Palermo spí...".

4. Řešení? Respektovat fakt, že na frustrovaných lidech odpor vůči současné globální moci nelze stavět. Je nutné se opřít o ty, kteří na sobě pracují a něco dokážou, tj. o skutečné neformální elity, které si uchovaly plnou racionalitu a schopnost těžit z teoretického poznání. Koketování s frustrovanými skupinami obyvatel se v této situaci vymstí.

(Připravuji další pokračování.)

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:Ekonomie a ekonomika doby postkovidové(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

Svěží myšlenky o obnově kvalitního českého školství/15

Před pár dny mně kamarád dal knížečku k problematice školství s názvem Znalostní školství jako předpoklad rozvoje české společnostia následně mailem poslal v elektronické podobě. Překvapilo mě, kolik svěžích myšlenek v ní bylo. Intelektuálním rozsahem mě zaujal i P. Piťha, který byl ministrem školství už hodně dávno. Pár myšlenek jsem vybral jako ochutnávku. Neřídil jsem se reprezentativností, dal jsem přednost tomu, co mě pozitivně inspirovalo. Doporučuji přečíst a promyslet celé.

Tato část je monotematicky věnována domácí škole.

Michal Semín:

DOMÁCĺ ŠKOLA JAKO PŘIROZENÁ SOUČÁST ROZUMNÉ ŠKOLSKÉ SOUSTAVY

Rozumný apologeta domácí školy proto nic nenamítá proti existenci veřejného školství, naopak hledá způsob, jak přednosti školního a domácího vzdělávání co nejlépe sladit. Tomu odpovídá i současný model domácího vzdělávání v České republice – na rozdíl od řady jiných států, v nichž je domácí škola legální – kdy doma vzdělávané děti jsou žáky zvolené školy, jsou s touto školou v kontaktu a této škole, respektive pověřeným pedagogům, prezentují plody domácí výuky při pololetních a závěrečných zkouškách. Tím je mimo jiné zajištěno, že děti jsou vzdělávány v těch předmětech, které jsou součástí celostátní školské výuky a spo-89lečný, leč modifikovaný, je i obsah výuky. Předchází se tím riziku vzniku "bublin" odtržených od společného základu vzdělanosti, nutného pro elementární soulad ve společnosti.

K tomu:

Patrně lze současný stav v této oblasti u nás považovat za vyvážený.

Proč někteří rodiče volí pro svoje děti domácí vzdělávání a proč je jejich volba oprávněná. Škála motivů je dosti široká, v zásadě však lze důvody pro volbu domácího vzdělávání shrnout do těchto bodů:

1) nespokojenost se stavem dostupných škol

2) hodnota společně prožitého času

3) možnost přizpůsobit výuku individuálním možnostem a potřebám dítěte.

K tomu:

V monografii jsou tyto body dobře rozvinuté.

Oproti mínění lidí věcí neznalých, domácí vzdělávání a současná distanční výuka nejsou jedno a totéž, v mnoha ohledech jsou si dokonce protikladné. K jejich srovnání rozhodně nestačí pouhá povrchní podobnost, že se obě formy výuky odehrávají doma. Základní rozdíl zde spočívá v tom, že zatímco v případě domácího vzdělávání vyučují rodiče, v případě dis-tanční výuky hrají rodiče druhé, pokud vůbec nějaké, housle. V klasickém režimu domácí školy také děti nevysedávají dlouhé hodiny před počítačem, aby naslou-chaly – pokud zrovna funguje internetové připojení – výkladu digitálně přítomného učitele. Je opravdu zásadní rozdíl mezi tím, když rytmus a podobu výuky – a tedy i rytmus nemalé části dne – určuje škola, nebo samotná rodina. Pokud by se tedy mělo domácí vzdělávání posunovat směrem k distanční výuce, ztratilo by tím zcela svůj původní smysl i kouzlo

K tomu:

Dobře vystižená podstata problému.

(Pokračování)

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu