Radim Valenčík

Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

rubriky:

přihlášení

archiv článků:

COVI-kávička 13.9. ČR +0,138 GB +29,2 Co dál?

MsoNormalTable {mso-style-name:"Normální tabulka"; mso-tstyle-rowband-size:0; mso-tstyle-colband-size:0; mso-style-noshow:yes; mso-style-priority:99; mso-style-parent:""; mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt; mso-para-margin-top:0cm; mso-para-margin-right:0cm; mso-para-margin-bottom:10.0pt; mso-para-margin-left:0cm; line-height:115%; mso-pagination:widow-orphan; font-size:11.0pt; font-family:"Calibri",sans-serif; mso-ascii-font-family:Calibri; mso-ascii-theme-font:minor-latin; mso-hansi-font-family:Calibri; mso-hansi-theme-font:minor-latin; mso-fareast-language:EN-US;}

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Jak by to bylo, kdyby byl SARS-CoV-2 vyroben v laboratoři?/2

Ještě před tím, než uvedu vlastní názor, jak by to mohlo být, kdyby byl virus uměle vyroben v laboratoři a případně záměrně šířen, považuji za důležité upozornit na jeden důležitý moment. Pokud vím, nikdo se o něm nezmínil. Jedná se o vývoj v Číně s porovnáním vývoje ve všech okolních zemích. Důležitý je právě kontrast mezi minimálním počtem případů v Číně a vysoce nadprůměrnými počty prakticky ve všech zemích, které s Čínou sousedí.

Čína nemá od února 2020 prakticky žádné vlastní nové případy (kolem 20 nových případů denně nikoli komunitního původu na téměř jeden a půl miliardy obyvatel!).

A teď se podívejme na okolní země (beru zprůměrované hodnoty z poslední doby):

Vietnam více než 12 tisíc nových případů denně.

Myanmar (bývalá Barma) více než 2 tisíce nových případů denně.

Nepál donedávna přes 3 tisíce (a pohyboval se i na 10 tisících).

Indie před nedávnem světový rekordman, nyní mezi30 až 40 tisíci.

Pákistán kolem 4 tisíc.

Kazachstán nedávno kolem 7 tisíc, nyní kolem 4.

Mongolsko ke 4 tisícům.

Rusko dlouhodobě ke 20 tisícům.

Japonsko přes 10 tisíc.

Jižní Korea dlouhodobě přes 2 tisíce.

Filipíny se dostaly dokonce na hodnoty přes 20 tisíc.

Otázka, kam počítat Tchaj-wan, který má kromě malého výkyvu na začátku letošního roku má stejný vývoj jako Čína.

Velmi různorodé země z obrovské části světa váce než běžný světový průměr, zatímco Čína prakticky nic? Čím to může být? Vždyť sama Čína je velmi různorodá.

Jak to ta Čína dělá? – Pokud chceme objasnit, jak se náš virus zrodil, kdo u porodu asistoval, zda vyl vyroben v laboratoři, jak funguje a zda ho někdo ovládá, nemůžeme tuto otázku přeskočit.

(Rozbor alternativ zítra.)

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:Ekonomie a ekonomika doby postkovidové(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

Svěží myšlenky o obnově kvalitního českého školství/13

Před pár dny mně kamarád dal knížečku k problematice školství s názvem Znalostní školství jako předpoklad rozvoje české společnostia následně mailem poslal v elektronické podobě. Překvapilo mě, kolik svěžích myšlenek v ní bylo. Intelektuálním rozsahem mě zaujal i P. Piťha, který byl ministrem školství už hodně dávno. Pár myšlenek jsem vybral jako ochutnávku. Neřídil jsem se reprezentativností, dal jsem přednost tomu, co mě pozitivně inspirovalo. Doporučuji přečíst a promyslet celé.

Tento příspěvek patří k těm, které každého zaujmou.

Martin Odehnal:

JAK SE NÁM TA INKLUZE PŘIHODILA A CO Z TOHO VZEŠLO

JAK TO VŠECHNO ZAČALO (2, část)

A zde jsme již "in media res": aby to navenek nevypadalo, že se bavíme jen o Romech a v této souvislosti o školách pro žáky s mentálním postižením, tehdejší ministryně školství se vytasila s čistě ideologickým konceptem "společného vzdělávání", jehož hlavní ideou či spíše dogmatem je, že všechny děti bez ohledu na druh či stupeň zdravotního postižení budou nejlépe prosperovat v běžné "základce", pokud jim zajistíme náležitá "podpůrná opatření". Z čehož zcela logicky vyplývá, že vlastně všechny speciální školy jsou předurčeny pro pomyslné smetiště dějin. Jak také jinak, když je v nich žákům hůře než ve školách hlavního vzdělá[1]vacího proudu, ne? A není ani třeba je hned rušit – stačí je finančně vyhladovět, mimo jiné tím, že se jim zákonem vytvoří takové překážky pro přijímání žáků, že při normativním financování během pár let samy zajdou na úbytě.

K tomu:

Smutné, ale realisticky trefeno a popsáno.

Pouhé přeřazení žáka se zdravotním postižením do běžné třídy není pražádnou hodnotou samo o sobě – jestliže je v každodenním životě školy žák pro svůj hendikep svým okolím fakticky odsunut na okraj celé skupiny vrstevníků, stane-li se navíc vysmívaným ubožákem, ba dokonce otloukánkem, mění se kýžená inkluze ve svůj pravý opak: v devastující exkluzi nejhrubšího zrna. Kolik se toho zvládne naučit, je z pohledu dítěte samotné[1]ho zcela podružné, je-li pro ně samotné pobývání ve škole infernem! Netřeba snad dodávat, že permanentní stres a stále hlubší frustrace z více či méně hostilního prostředí krajně negativně ovlivňuje i úspěšnost jeho vzdělávání.

K tomu:

Dobrými úmysly je dlážděna cesta do pokel. Otázkou je, zda za nátlakovou akcí vyúsťující v tzv. "inkluzivní školství" stála jen hloupost.

(Pokračování – dokončení tohoto příspěvku)                                                                            

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu