USA: 171,1 tisíc nových případů. 5x víc než druhá Indie a Británie.
Evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
Rusko : Francie |
18,3 : 10,0 |
Rusko má však 10x více úmrtí.
Ostře sledovaný Izrael +5,9 tisíc nových případů. To je víc než dost.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Ekonomika, nebo život? (Anebo obojí?)
Protože u nás startuje další exponenciála COVI-epidemie, stojí za připomenutí poměrně nedávno napsaná studie o vztahu mezi ochranou života a zdraví na jedné straně, na straně pak ekonomickou prosperitou. Tento vztah není, jak je někdy zjednodušeně interpretováno, substituční. Ale o tom se nepochybně bude brzy diskutovat.
Autorem studie je Jan Kulveit, který zde, jako ostatně i v dřívějších studiích, demonstruje svoji schopnost používat účinné metodologické nástroje a srozumitelně vysvětlit podstatu problému.
O dilematu mezi životy a ekonomikou
Co lze ilustrovat na simulaci pandemie covidgame.info
Jan Kulveit
Simulaci CovidGame.info již hrály desítky tisíc lidí a myslím si, že výsledky ilustrují několik věcí o tomto dilematu "úmrtí" proti "ekonomice" při provádění protiepidemických opatření. (Pokud jde o zásady, ne přesná čísla.)
Na obrázku je frekvenční mapa toho, jak různé hry dopadly, svislá osa je cena (v bilionech Kč), vodorovná osa je počet mrtvých (všimněte si logaritmické stupnice), stínování udává, kolik her takto dopadlo.
Hranici bílé a zelené lze považovat za hranici Pareto - zvýrazněna červeně. Pokud se pohybujete přímo po této hranici, opravdu už řešíte dilema, zda "peníze" nebo "životy". Podle toho, jakou cenu přiřadíte zdravotním následkům, je "správné" řešení víceméně vpravo.
Co mi na tom připadá reálné
1. Hranice vypadá jinak a běží na jiných místech, než si většina lidí představuje!
Intuitivní a zcela mylná představa mnoha lidí, včetně některých lidí, kteří rozhodují o věcech v České republice, byla, že existuje docela přímá úměrnost mezi ekonomickými ztrátami a zachráněnými životy. Tj. například mít ztráty kolem 1 000 mrtvých je dvakrát dražší než mít ztráty kolem 2 000 mrtvých za měsíc. V tomto naivním modelu pak nízké ztráty znamenají, že opatření byla "příliš přísná" a "příliš drahá".
V simulaci a ve skutečnosti tomu tak není.
2. Drtivá většina simulačních běhů byla velmi daleko od Paretova limitu.
Fialový kruh označuje nejtypičtější výsledky, kterých lidé dosahují. Je vidět, že je možné zásadní zlepšení oproti takovému "normálnímu" přístupu, což povede k nižším nákladům a současně s mnohem menším počtem úmrtí. (označeno fialovou šipkou)
3. Typickou možností vylepšení pro většinu her z těchto typických průběhů je zavést opatření "ve správný čas".
4. Není vůbec obtížné dosáhnout jak velmi vysokých nákladů, tak mnoha mrtvých.
Patrně stojí za to poukázat na několik způsobů, kterými se hra liší od reality:
1. Testování a trasování ve hře funguje podobně jako v České republice - do určité hranice pomáhá znatelně, nad ním už tolik ne.
Uzavření hranic ve hře také funguje zhruba podobně jako v České republice a jinde v EU. Uzavřené hranice prakticky znamenají, že přes ně proudí desítky tisíc lidí denně: být testován je v pořádku, ale nechytá infikované lidi, kteří se v době testování dostatečně nerozmnožili nebo se nakazili po testování, třeba na cestě. Cestovatelé přes hranice jsou také hlášeni a hypoteticky izolovaní, ale tato izolace není ani přísná, ani kontrolovaná.
Purpurová místa vlevo dole jsou řešení, která jsou bohužel s těmito omezeními a nekonzistentním přístupem v Evropě bohužel nedostupná - jako Tchaj -wan a Nový Zéland.
(Před létem 2020 jsem upozornil, že celá EU se může stát "zelenou zónou" s koordinovanou činností, ale pouze s koordinovanou činností.)
V praxi je možné více testování. Pokud bychom to přidali do hry, bylo by to zbytečné, něco, co rozhodně chcete.
2. Číslo ekonomické škody je samozřejmě ilustrativní - je velmi obtížné vyjmenovat ekonomickou škodu opatření, zvláště pokud zahrnete dlouhodobou škodu. Vhodné kompenzace jsou často pravděpodobně dobrou investicí a přinesou dlouhodobé zisky na daních atd.
3. Hra samozřejmě realisticky nezachycuje náladu společnosti a všechna politická omezení možných strategií, což znamená, že hra umožňuje zkoušet docela extrémní přístupy, buď nekontrolované šíření zpomalené pouhou děsivou reakcí, nebo naopak strategii zahrnující např udržovat služby neustále zavřené a vše velkoryse kompenzovat, což má jako "jedinou" nevýhodu extrémní zadlužení (zvýrazněno žlutým stínováním). Myslím, že je to užitečnější v případě simulátoru.
K tomu: ... pokud umíte napsat realistický simulátor veřejného mínění a politického procesu jako kus softwaru, v každém případě mě prosím kontaktujte!)
(Poznámka: taková simulace je zjednodušením modelu, který může maximálně ilustrovat principy, cílem není mít nějaká "přesná čísla" nebo dokonce zcela přesný běh této hranice)
K tomu ode mě:
Podobně není plně substituční vztah např. mezi efektivností a rovností. Zvyšování rovnosti formou financování základního školství, základní zdravotní péče apod. není na úkor ekonomické efektivnosti, ale ekonomickou efektivnost systému zvyšuje. Myslím, že tato analogie je v daném případě zde na místě.
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:Ekonomie a ekonomika doby postkovidové(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:
Svěží myšlenky o obnově kvalitního českého školství/11
Před pár dny mně kamarád dal knížečku k problematice školství s názvem Znalostní školství jako předpoklad rozvoje české společnostia následně mailem poslal v elektronické podobě. Překvapilo mě, kolik svěžích myšlenek v ní bylo. Intelektuálním rozsahem mě zaujal i P. Piťha, který byl ministrem školství už hodně dávno. Pár myšlenek jsem vybral jako ochutnávku. Neřídil jsem se reprezentativností, dal jsem přednost tomu, co mě pozitivně inspirovalo. Doporučuji přečíst a promyslet celé. V té části se věnuji dvěma dílčím pohledům:
Ondřej Andrys:
O PODPOŘE ZVYŠOVÁNĺ KVALITY VZDĚLÁVÁNĺ A POJETĺ ČESKÉ ŠKOLNĺ INSPEKCE V SOUČASNOSTI
Už když porovnáme Českou školní inspekci s jinými dozorovými orgány státu obdobného typu, zjistíme ze zákonného vymezení jejích úkolů jednu nesmírně podstatnou odlišnost. Česká školní inspekce jako jediný inspekční orgán České republiky nemá ve svých zákonných úkolech pouze realizaci kontroly, ale rovněž problematiku zjišťování a analyzování informací o vzdělávání, hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání nebo sledování a hodnocení efektivity vzdělávací soustavy. Vezmeme-li to čistě z kvantitativního hlediska, tak počet zákon[1]ných kompetencí směřujících k hodnocení kvality a efektivity vzdělávání převyšuje stanovený počet úkolů pro realizaci kontroly. Jakoby zákonodárce sám již v roce 2005 chtěl, aby, i navzdory užívanému názvu inspekce, takto koncipovaný úřad zejména hodnotil a sledoval efektivitu vzdělávání a nabízel pro její zvyšování příslušné impulsy. Význam kontroly všeho možného při poskytování významné veřejné služby samozřejmě nelze opomíjet a kontrolu je třeba vykonávat. Musíme si však současně uvědomit, že má-li být hlavním společným zájmem nás všech přispívat ke zvyšování kvality vzdělávání v České republice, pak samotné kont[1]rolní úkony mohou k tomuto cíli přispět jen minimálně. Je-li tedy něco skutečně důležité, pak je to právě oblast hodnocení kvality vzdělávání a poskytování zpětné vazby o kvalitě a efektivitě vzdělávání jak na úrovni jednotlivých škol a školských zařízení, tak na úrovni vzdělávacího systému České republiky jako celku.
K tomu:
Pohled z hlediska inspekce a jejího komplexního významu.
Česká školní inspekce provádí od roku 2013 změny v orientaci svých činností spočívající zejména v posilování hodnocení kvalitativních aspektů souvisejících se vzděláváním. Tyto změny v přístupu k realizaci vnějšího hodnocení znamenají také metodologickou proměnu aktivit úřadu, která je dominantně založena na uplatňování formativních principů a také na poskyto[1]vání konkrétních forem metodické podpory.
K tomu:
Toto rozšíření kompetencí ja asi na místě.
Jaroslav Fidrmuc:
ETICKÁ VÝCHOVA V ČESKÝCH ZÁKLADNĺCH ŠKOLÁCH
Vzdělávací strategií etické výchovy je postup od probouzení a rozvíjení přirozených sociálních předpokladů mladého člověka směrem k vědomému prosociálnímu jednání. Klíčovou metodou etické výchovy je vytváření vlastní zkušenosti v různých sociálních situacích, reflexe získané zkušenosti ve společenství skupiny žáků, zvědomění prvků prosociálního chování a vytváření trvalých prosociálních návyků.
Důležitým prvkem metody etické výchovy je i získaná zkušenost, že prosociální jednání ve svém důsledku přináší aktéru vnitřní radost, spokojenost a je vlastní lidské osobnosti jako sociální bytosti. Neopominutelnou roli v etické výchově hraje vztah učitele a žáků, který je partnerský - učitel se stává průvod[1]cem žáků v různých situacích běžného života či situacích navozených učitelem. V těchto situacích a jejich reflexích učitel vede žáky k porozumění příčinám svého chování a objevování prosociální formy jednání. Základními pravidly pro přístup učitele k žákům je bezpodmínečné přijetí žáka takového, jaký je, důvěra učitele v možnost pozitivního rozvoje osobnosti každého žáka a poskytnutí dostatku příle[1]žitostí, času a podpory pro případnou změnu vnitřních postojů.
...
Témata tvořící vzdělávací obsah jsou:
a) Mezilidské vztahy a komunikace (pozdrav, poděkování, otázka-odpověď, omluva, objasnění)
b) Důstojnost lidské osoby a pozitivní hodnocení sebe (sebepoznání, sebepřijetí, pozitivní sebehodnocení, poznávání vlastních silných stránek, rozlišování dobra a zla)
c) Pozitivní hodnocení druhých (pochvala, úcta k druhým lidem, postoj k nemocným a starým lidem)
d) Kreativita a iniciativa, řešení problémů a úkolů, přijetí vlastního a společného rozhodnutí
e) Komunikace citů
f) Interpersonální a sociální empatie
g) Asertivita, zvládání agresivity a soutěživosti, sebeovládání., řešení konfliktů
h) Reálné a zobrazené vzory (vzory literární, mediální, vzory z reálného života)
i) Prosociální chování v osobních vztazích, pomoc, darování, dělení se, spolupráce, přátelství
j) Prosociální chování ve veřejném životě, solidarita a sociální problémy
K tomu:
Pohled z hlediska etické výchovy.
(Pokračování)
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)