COVI-kávička 7.9. GB +41,2 Srbsko +4,1 Co dál?

ČR: +391 tisíc nových případů. Startuje exponenciální rúst.

Británie  +41,2tisíc nových případů. Podobně stále hodně jako Izrael. Přílišné spoléhání na vakcinaci a malá obezřetnost?

Srbsko +4,1tisíc nových případů. Sice 10x méně než Británie, ale také hodně proočkováno. Také přílišné spoléhání na vakcínu?

Evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např.

počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Karlovy Vary: Příčinou nárůstu je festival, nebo vývoj v Německu?

Největší nárůsty nově nakažených jsou již několik dní v Karlovarském kraji. Zde se lze přesvědčit i na vlastní oči:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19

Časově to do značné míry spadá do postfestivalového období. Souběžně ovšem dochází k nárůstu nově nakažených v pendlersky napojeném Německu. Co je tedy hlavní příčinou? Patrně souběh obojího.

Odpovídalo by to předpokladu, že rozhodující roli hraje portfoliová vícenákaza, tj. právě průnik několika drobně se odlišujících mutací, které ani při sekvenování nerozlišujeme, ale které (patrně prostřednictvím reakcí imunitního systému) dokážou vyvolat dočasné zrychlení replikace.

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:Ekonomie a ekonomika doby postkovidové(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

Svěží myšlenky o obnově kvalitního českého školství/9

Před pár dny mně kamarád dal knížečku k problematice školství s názvem Znalostní školství jako předpoklad rozvoje české společnostia následně mailem poslal v elektronické podobě. Překvapilo mě, kolik svěžích myšlenek v ní bylo. Intelektuálním rozsahem mě zaujal i P. Piťha, který byl ministrem školství už hodně dávno. Pár myšlenek jsem vybral jako ochutnávku. Neřídil jsem se reprezentativností, dal jsem přednost tomu, co mě pozitivně inspirovalo. Doporučuji přečíst a promyslet celé.

Petr Piťha:

NADČASOVÝ VÝZNAM VZDĚLANOSTI A ZÁLUDNOSTI TECHNICKÉHO POKROKU

Sám pojem je třeba správně pochopit. Vzdělanost je vlastnost nejen jedinců, ale také skupin, celých národů, a dokonce také údobí. Vážné je to především proto, že ani v moderní době (ne, že by to neplatilo vždycky) nesmí nastat vyčlenění elit a ztráta plynulého propojení všech vrstev společnosti. Pokud k tomu dojde, je to tragické, protože nevzdělanci vzdělané lidi často ani nepoznají, a protože se tak druzí dostanou do menšinové izolace a jsou nenávistně likvidováni. (S. 34)

K tomu:

Hodně silná myšlenka hned na úvod.

Vzdělání nelze oddělit od výchovy. Důvody jsou jasné. Vzdělání vyžaduje kázeň a soustavnost. K těmto vlastnostem musí být člověk vychován. Také druhý důvod je jasný. Člověk jakkoli vzdělaný nemůže v životě uspět, není-li slušný. Nesdílím názor, že bystrý a možná i vzdělaný člověk, který nejedná poctivě a slušně, a přitom se nedožije trestního postihu, zkrachování či blamáže, je úspěšný. S úsměvem říkám, že tito lidé celý život touží stát se vodníkem, ale nikdy to nedotáhnou dál než na pod-vodníka. (S. 34)

K tomu:

I tato druhá myšlenka "má grády".

Vysoké školy trpí týmž problémem vyhroceným ještě špatnou úrovní uchazečů. Nezvladatelné počty studentů vedou k nezdravé abundanci učitelů. Tomu by se dalo čelit obnovením numeru clausu a zavedením školného. Tvrdit, že univerzity vychovávají elity, a zároveň trvat na tom, že univerzitní vzdělání má získat 30 až 50 % populace, je logický spor. Rovněž posuzování učitelského sboru a získávání akademických grantů pomocí zavedeného bodovacího řádu nemůže vyústit jinak, než propadem úrovně výuky oproti badatelské práci a badatelská práce neužitečnou mnohostí produkce. Výsledkem všeho je pro společnost neúnosné množství zčásti, ale i úplně nepoužitelných graduovaných lidí. (S. 39)

K tomu:

Masifikací vysokého školství (nazvývaná též pokrytecky "otevření vysokých škol") byl zasazen tvrdý úder univerzitnímu vzdělání. Jenže z tohoto stavu bude obtížné se dostat. Obnova "přídělového systému" (zavedení omezeného počtu studentů) by v současných podmínkách vedla k rozbujení úplatkářství. Proto Piťhův návrh na zavedení školného je spíše výzvou k zatáhnutí za záchrannou brzdu. Podle mě mnohem lepší řešení by byl přechod na dofinancování vysokých škol podle toho, jak se jejich absolventki uplatňují (jaký mají příjem ve střednědobém období) ve srovnatelných oborech. Aby byl vyvinut tlak na kvalitu, a to i při výběru studentů ke studiu, Takovou reformu lze ovšem realizovat jen jako součást komplexnějších reforem.

(Pokračování)

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.

(Pokračování)