COVI-kávička 30.8. ČR +0,081 UK +33,2 Co dál?

Česká republika:   +0,081 tisíc nových případů. O pětinu méně než minulý týden,

Evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Británie +33,2 tisíc nových případů. Stále vysoké přírůstky.

Japonsko +22,7 tisíc nových případů.

Vietnam +12,8 tisíc nových případů.

Už delší dobu poměrně vysoké přírůstky.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Do budoucna bude potřeba kombinace více typů vakcín – a my zase vyklízíme pole

V září to bude rok, co čeští vědci ohlásili úspěšné dokončení prototypu domácí vakcíny proti covidu-19. Od té doby žádné další laboratorní a testovací práce nepokračují, vládní úřady nicméně nejsou schopny s definitivní platností rozhodnout, zda má smysl v projektu pokračovat, nebo jej definitivně pohřbít. - Lavírování pokračuje až do dnešních dnů, přitom ministr zdravotnictví dostal od vlády na začátku března za úkol, aby nejpozději do konce června předložil projekt dalšího vývoje. Babišův kabinet tehdy už také přislíbil, že na druhou fázi poskytne až 250 milionů korun (loňské prvotní práce dle oficiálních údajů stály stát jen 4,3 milionu korun).

Viz: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/sef-tymu-ceske-vakciny-se-zlobi-na-vladu-at-reknou-jak-to-je-173164

Co čekat od vlády v "povrbětickém klinči"? Kdo se jednou nechá vydírat, toho už vydírat nepřestanou.

Zajímavý příspěvek na konferenci v Bulharsku:

Ekonomický a sociální rozvoj v prostředí COVID-19/3

Na konferenci v Bulharsku, která má již dlouholetou tradici a postupně se většina příspěvků orientovala na vztah sociálního a ekonomického rozvoje, mě mj. zaujal příspěvek Julie Dobrevové z Katedry financí Univerzity VUZF v Sofii. Obsahu řadu postřehů, především však poměrně dobře syntetizuje řadu zdrojů týkajících se sociálního a ekonomického rozvoje v prostředí epidemie. Uveřejňuji překlad nejdůležitějších pasáží z angličtiny do četiny, od svého textu odlišuji barvou:

3. část: 

Kromě toho, jak uvádí Eurofound, v Rakousku společnosti vyrábějící sněhové kánony, sněhové frézy a mobilní nebulizátory přizpůsobily své použití k čištění a dezinfekci velkých ploch, jako jsou nádraží, výrobní haly nebo domy s pečovatelskou službou. Několik textilních výrobců také přispělo k boji proti viru výrobou osobních ochranných prostředků - látkových obličejových masek a zástěr

Během pandemie náhlá ztráta příjmu jistě představovala existenční výzvy pro mnoho malých a mikropodniků. Ovlivnilo to však také velké společnosti, které čelí průběžným provozním nákladům, jako je nájemné a veřejné služby. Aby zachránily podniky, které byly akutně postiženy úplným dočasným uzavřením podnikání, a podniky s dramatickým poklesem příjmů v krátkodobém horizontu, zavedlo několik zemí (20 členských států EU a Norsko) nenávratné grantové režimy. Zatímco některé jsou konkrétně zaměřeny na podniky postižené povinným zavíráním (například Belgie, Řecko a Maďarsko), jiné podporují společnosti se ztrátou příjmů související se specifickým podílem na obratu ve stejném měsíci předchozího roku - např. v Rakousku, Francii, Polsku a Norsku. Některá odvětví, jako je cestovní ruch, byla podpořena grantovými opatřeními v Belgii, Chorvatsku, Estonsku, Francii, Slovinsku a Norsku. Ale i když mohou pro mnoho podniků představovat záchranné lano, taková kritéria způsobilosti nevyhnutelně znamenají, že některé podniky nemají přístup k podpoře.

Příspěvek vysvětlil hlavní důsledky pandemie COVID-19 z hlediska ekonomických a sociálních důsledků. Diskutovalo se o hlavních obchodních aspektech, opatřeních politiky zaměstnanosti a podpoře zásadních podniků. Pandemie měla zásadní dopad na organizaci každodenního života a řízení lidských zdrojů a v mnoha aspektech ji lze přirovnat k finanční a hospodářské krizi 2008–2009, zejména pokud jde o její vliv na trh práce a různé kategorie nezaměstnanosti nebo částečné práce a snížené platby. Příjmy.

(Eurofound (2020c), Living, working and COVID-19: First findings – April 2020, Dublin).

Uvádí se, že v souvislosti s pandemií COVID-19 zavedlo nejméně 21 zemí v EU dočasná a výjimečná opatření k zajištění fungování základních služeb v době zdravotní nouze a uzavírky. Seznam základních služeb zahrnoval činnosti v oblasti zdravotní a sociální péče, zemědělství, výrobu a distribuci potravin a dalšího nezbytného zboží, veřejné služby, obranu a činnosti veřejné správy.

(Eurofound (2020a), COVID-19: Policy responses across Europe, Publications Office of the European Union, Luxembourg)

Kromě toho je zpravodajem, že vypuknutí COVID-19 vyvíjelo extrémně velký tlak na zdravotnictví, kde byly na úrovni EU i na národní úrovni mobilizovány zdroje (lidské i materiální), aby se zabránilo kolapsu systému zdravotní péče v souvislosti s rostoucí krizí. To také obsahovalo obrovský pokus o zapojení dalšího personálu do nemocnic.

Podle nadace Eurofound za účelem řešení dopadu COVID-19 byly některé podniky schopny přeorientovat své aktivity přesunutím výroby tak, aby v důsledku pandemie poskytovala zboží s vyšší poptávkou. Jiní přesunuli své podnikání online s financováním a praktickou podporou vlády. Rovněž bylo zjištěno, že řada palíren nebo jiných výrobců používajících alkohol při výrobě dezinfekčních prostředků přizpůsobila svou výrobu tak, aby dodávala dezinfekční prostředky na ruce.

Kromě toho, jak uvádí Eurofound, v Rakousku společnosti vyrábějící sněhové kánony, sněhové frézy a mobilní nebulizátory přizpůsobily své použití k čištění a dezinfekci velkých ploch, jako jsou nádraží, výrobní haly nebo domy s pečovatelskou službou. Několik textilních výrobců také přispělo k boji proti viru výrobou osobních ochranných prostředků - látkových obličejových masek a zástěr

Během pandemie náhlá ztráta příjmu jistě představovala existenční výzvy pro mnoho malých a mikropodniků. Ovlivnilo to však také velké společnosti, které čelí průběžným provozním nákladům, jako je nájemné a veřejné služby. Aby zachránily podniky, které byly akutně postiženy úplným dočasným uzavřením podnikání, a podniky s dramatickým poklesem příjmů v krátkodobém horizontu, zavedlo několik zemí (20 členských států EU a Norsko) nenávratné grantové režimy. Zatímco některé jsou konkrétně zaměřeny na podniky postižené povinným zavíráním (například Belgie, Řecko a Maďarsko), jiné podporují společnosti se ztrátou příjmů související se specifickým podílem na obratu ve stejném měsíci předchozího roku - např. v Rakousku, Francii, Polsku a Norsku. Některá odvětví, jako je cestovní ruch, byla podpořena grantovými opatřeními v Belgii, Chorvatsku, Estonsku, Francii, Slovinsku a Norsku. Ale i když mohou pro mnoho podniků představovat záchranné lano, taková kritéria způsobilosti nevyhnutelně znamenají, že některé podniky nemají přístup k podpoře.

Příspěvek vysvětlil hlavní důsledky pandemie COVID-19 z hlediska ekonomických a sociálních důsledků. Diskutovalo se o hlavních obchodních aspektech, opatřeních politiky zaměstnanosti a podpoře zásadních podniků. Pandemie měla zásadní dopad na organizaci každodenního života a řízení lidských zdrojů a v mnoha aspektech ji lze přirovnat k finanční a hospodářské krizi 2008–2009, zejména pokud jde o její vliv na trh práce a různé kategorie nezaměstnanosti nebo částečné práce a snížené platby.

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:Ekonomie a ekonomika doby postkovidové(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

Svěží myšlenky o obnově kvalitního českého školství/1

Před pár dny mně kamarád dal knížečku k problematice školství s názvem Znalostní školství jako předpoklad rozvoje české společnostia následně mailem poslal v elektronické podobě. Překvapilo mě, kolik svěžích myšlenek v ní bylo. Intelektuálním rozsahem mě zaujal i P. Piťha, který byl ministrem školství už hodně dávno. Pár myšlenek jsem vybral jako ochutnávku. Neřídil jsem se reprezentativností, dal jsem přednost tomu, co mě pozitivně inspirovalo. Doporučuji přečíst a promyslet celé. Nejdříve stručné představení knížky:

Znalostní školství jako předpoklad rozvoje české společnosti

Edice: Svatováclavská studia

Editor: Aleš Dvořák

Vydání první, březen 2021

Obsah: Hana Moučková:

Úvodní slovo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5

Aleš Dvořák: Znalostní školství včera, dnes a zítra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6

Jeroným Klimeš: Psychologie vzdělávání v době blahobytu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

Eduard Fuchs: Exaktní myšlení a místo matematiky ve vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . 25

Veronika Valíková: Literatura ve školách potřebuje především svobodu . . . . . . . . . . . . . 30

Petr Piťha: Nadčasový význam vzdělanosti a záludnosti technického pokroku . . . . . 34

Josef Dobeš: Nezbytnost ověřování a hodnocení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

Petr Bahník: Svatá Ludmila - pramáti české vzdělanosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

Roman Cardal: Smysl univerzitního vzdělání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

Jan Kumpera: Poselství učitele národů aneb Patero zamyšlení nad odkazem Jana Amose Komenského . . . . . . 59

Vít Vlnas: Comenius – složitá osobnost génia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

Ondřej Andrys: O podpoře zvyšování kvality vzdělávání a pojetí České školní inspekce v současnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . 73

Jaroslav Fidrmuc: Etická výchova v českých základních školách . . . . . . . . . . . . . . . . . 79

Martin Odehnal: Jak se nám ta inkluze přihodila a co z toho vzešlo . . . . . . . . . . . . . . 83

Michal Semín: Domácí škola jako přirozená součást rozumné školské soustavy . . . . . . 88

Jindřich Beznoska: Otázka znalostního školství v globálních souvislostech . . . . . . . . . . . 94

V dalších pokračováních se budu věnovat prezentaci některých myšlenek.

(Pokračování)

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.

(Pokračování)