COVI-kávička 29.8. ČR +0,132 Izrael +11,2 Co dál?

Česká republika:   +0,132 tisíc nových případů. Přesně o jeden jediný případ méně. Důležité je, že zatím se neprojevuje tendence zrychlení.

Evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

USA s +72,8  tisíci nových případů první na světě i o víkendu, Británie s +32,4 tisíc nových případů v Evropě.

Israel vyskočil na +11,2 tisíc nových případů. Hodně nepříjemné.

Japonsko +24,2 tisíc nových případů.

To vše jsou země s vysokým stupně m proočkovanosti. Vzniká otázka: Pokud se rozhodně "vytloukat klín klínem", tj. řešit problém dalšími (dalšími ?) očkováním, nebylo by lépe měnit typy vakcín?

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Vyrobil se tento koronavirus v laboratoři, nebo v přírodě?

Zveřejnění zprávy tajných služeb USA opět oživilo otázku, zda virus je umělého či přirozeného původu, viz:

https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/unikl-virus-z-laboratore-tajne-sluzby-odpovedely-bidenovi-40370394

Přitom je to úplně jinak. Tento virus vyrobila příroda, epidemii z něj vyrobili v laboratoři. Jak? O tom podrobněji zítra.

Zajímavý příspěvek na konferenci v Bulharsku:

Ekonomický a sociální rozvoj v prostředí COVID-19/2

Na konferenci v Bulharsku, která má již dlouholetou tradici a postupně se většina příspěvků orientovala na vztah sociálního a ekonomického rozvoje, mě mj. zaujal příspěvek Julie Dobrevové z Katedry financí Univerzity VUZF v Sofii. Obsahu řadu postřehů, především však poměrně dobře syntetizuje řadu zdrojů týkajících se sociálního a ekonomického rozvoje v prostředí epidemie. Uveřejňuji překlad nejdůležitějších pasáží z angličtiny do četiny, od svého textu odlišuji barvou:

2. část: 

Další zajímavou poznámkou je, že zatímco v odvětvích, která byla během globální finanční krize nejvíce zasažena, dominovaly převážně muži, s koncentrací zaměstnanosti se středním platem, v sektorech nejvíce zasažených uzavřením COVID-19 dominovaly převážně ženy. To je vysvětleno tím, že ženy mají nepoměrně větší tendenci pracovat v odvětvích s vysokou úrovní sociální interakce, např. vzdělávání, péče o děti, sociální práce, umění a tvorba, péče o krásu atd. a to všechno jsou odvětví ovlivněná opatřeními fyzické vzdálenosti. Ačkoli je pozorováno, že v nedávné historii pandemie přispívaly ke zvyšování nerovností, očekává se, že zranitelné skupiny jsou nejvíce vystaveny poklesu zaměstnanosti v souvislosti s onemocněním COVID-19.

(Furceri, D., P Loungani, J., Ostry, D., and Pizzuto, P. (2020), ‘Will Covid-19 affect inequality? Evidence from past pandemics', Covid Economics 12, pp. 138-57.

Podobně jako v globální finanční krizi budou mladí lidé pravděpodobně významněji ovlivněni.

(Eurofound (2020c), Living, working and COVID-19: First findings – April 2020, Dublin).

Obr. 3 Rozdělení politických opatření v různých kategoriích (%)

Významným rysem reakce politiky na COVID-19 bylo poskytování opatření na podporu příjmu lidem, kteří dříve nebyli kryti nebo pokryli jen částečně, jako jsou samostatně výdělečně činní pracovníci, smluvní pracovníci na dobu určitou a lidé zaměstnaní na jiných atypických smlouvy. Dále se uvádí, že 70% přijatých opatření na ochranu zaměstnanosti se zaměřilo na ujednání o zkrácené pracovní době (STW).

(Eurofound (2020a), COVID-19: Policy responses across Europe, Publications Office of the European Union, Luxembourg)

Podíl nejistých atypických pracovníků v EU v posledních 10 letech roste, a proto je poskytování podpory této skupině o to důležitější.

(Eurofound (2020d), Labour market change: Trends and policy approaches towards flexibilisation, Challenges and prospects in the EU series, Publications Office of the European Union, Luxembourg.)

Důležitost rozšíření a novely placených systémů nemocenské byla svázána s povahou krize jako zdravotní krize. Kromě toho byl navržen tak, aby zabránil jakýmkoli negativním finančním důsledkům pro pracovníky, kteří musí být v karanténě nebo se izolovat. Navzdory rozsáhlému přijímání opatření na ochranu příjmů však mnoho jednotlivců a rodin utrpělo dramatickou příjmy.

(Eurofound (2020c), Living, working and COVID-19: First findings – April 2020, Dublin).

Uvádí se, že v souvislosti s pandemií COVID-19 zavedlo nejméně 21 zemí v EU dočasná a výjimečná opatření k zajištění fungování základních služeb v době zdravotní nouze a uzavírky. Seznam základních služeb zahrnoval činnosti v oblasti zdravotní a sociální péče, zemědělství, výrobu a distribuci potravin a dalšího nezbytného zboží, veřejné služby, obranu a činnosti veřejné správy.

(Eurofound (2020a), COVID-19: Policy responses across Europe, Publications Office of the European Union, Luxembourg)

Kromě toho je zpravodajem, že vypuknutí COVID-19 vyvíjelo extrémně velký tlak na zdravotnictví, kde byly na úrovni EU i na národní úrovni mobilizovány zdroje (lidské i materiální), aby se zabránilo kolapsu systému zdravotní péče v souvislosti s rostoucí krizí. To také obsahovalo obrovský pokus o zapojení dalšího personálu do nemocnic.

Podle nadace Eurofound za účelem řešení dopadu COVID-19 byly některé podniky schopny přeorientovat své aktivity přesunutím výroby tak, aby v důsledku pandemie poskytovala zboží s vyšší poptávkou. Jiní přesunuli své podnikání online s financováním a praktickou podporou vlády. Rovněž bylo zjištěno, že řada palíren nebo jiných výrobců používajících alkohol při výrobě dezinfekčních prostředků přizpůsobila svou výrobu tak, aby dodávala dezinfekční prostředky na ruce.

(Pokračování)

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:Ekonomie a ekonomika doby postkovidové(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

Ještě k "Velkému resetu"

Včera jsem zakončil patnáctidílný seriál věnovaný rozboru "Velkého resetu", knížky napsané před rokem, která reaguje na epidemii kovidu. Do seriálu jsem vybral ty pasáže, které jsem považoval za nejpřínosnější a nejzajímavější. Knížce jsem vytkl dva zásadní nedostatky:

1. Nechápe podstatu změny, kterou prochází současná globální společnost a která je srovnatelná s průmyslovou revolucí, resp. ještě výraznější, a na jejímž zvládnutí zvásí to, zda lidstvo přežije.

2. Nedokáže identifikovat subjekt, který je schopen změny provést, a roli dobré teorie při utváření tohoto subjektu.

Existují i kritičtější hodnocení knihy, Například v článku Valentina Katasonova"Kdo jste, doktore Schwabe?" uveřejněném ve Zvědavci 26. srpna se natvrdo píše:

"Plán "Velkého resetu" totiž zahrnuje převzetí moci nad světem malou skupinou "vyvolených"."

Viz: https://www.zvedavec.org/komentare/2021/08/8827-kdo-jste-doktore-schwabe.htm

K tomu připojuji ještě dvě pasáže z tohoto článku:

"Dr. Klaus Martin Schwab, prezident Světového ekonomického fóra (WEF), se od loňského roku stal klíčovou postavou světové politiky. V roce 2020 předložil plán "Velkého resetu", který má zcela převrátit světový řád. Schwab tento plán podrobně popisuje ve své knize COVID-19: Velký reset, která vyšla v létě 2020. Schwab na toto téma navázal v knize Stakeholder Capitalism: A Global Economy that Works for Progress, People and Planet, která vyšla na začátku roku 2021."

"Takový člověk se hodí těm, kdo plánují velký reset. Ne, není to Rothschild. Je však nepochybně Rothschildovým agentem a chráněncem. Píšu o tom ve své knize Reading Schwab. Inkluzivní kapitalismus a velký reset. Otevřené spiknutí proti lidstvu (Moskva: Svět knihy, 2021)."

Podobný názor na "Velký reset" zastává i Benjamin Kuras ve svém vystoupení v Příčovech, které můžete sledovat od 64. minuty záznamu zde:

https://www.youtube.com/watch?v=HA7Pjox--c8

Vystoupení má název "Velký reset plus ztráta humoru rovná se cesta k totalitě". Vřele ho doporučuji, protože pobaví i poučí obsahem i skvělým přednesem, který přítomní na mnoha místěch ocenili srdečným smíchem.

Velmi pozorně jsem vystoupení B. Kurase sledoval a mám poněkud jiný názor. Totalitní závěry jsou spíše nechtěným produktem "Velkého resetu" než hlavním cílem. Jsou produktem sterility dané neschopností odpovědět na výše uvedené dvě základní otázky, než prvoplánovým záměrem,

Proč považuji za tak důležité rozlišovat mezi nechtěným důsledkem a záměrem, když se někomu může zdát, že je to v podstatě jedno? – Ne není to jednou. Kdokoli, kdo není schopen odpovědět na to, jaký historický rámec mají změny, kterými procházíme, a kdo je subjektem změn i adresátem dobré teorie, se chtě nechtě stává potenciálním slouhou globální moci, která zavedla svět do slepé uličky a která nenachází jiné řešení než totalitářky-elitářské. Řešení, při kterém by měly být zdegenerovanými kvazielitami zlikvidováni "nepohodlní", tj. ti, kteří umí přemýšlet a jsou nositeli skutečného řešení. Pokud chceme toto nebezpečí odvrátit, je nejvyšší čas, aby si ti, kteří jsou schopni odvrátit likvidační řešení, na výše uvedené dvě otázky odpověděli a dali perspektivní i realistickou vizi změn, o které jde. To zatím v Příčovech nedokázal dát ani B. Kuras, ani nikdo z jiných vystupujících.

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.

(Pokračování)