Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
COVI-kávička 28.8. ČR +0,184 USA +190,4 Co dál?
Česká republika: +0,184 tisíc nových případů. Jen o malounko víc než minulý týden.
USA +190,4 tisíc nových případů. Další světový rekord tohoto roku, Více než čtyřnásobek mnohem lidnatější Indie, která je na druhém místě.
Evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
19,5 : 18,2 |
Británie +38,8 tisíc nových případů. Tolik případů v takové míře proočkování nemělo být. Těžkých případů je stále těsně pod tisícovkou. Britský rozvolňovací experiment neprobíhá příliš úspěšně.
0001pt; mso-add-space:auto;line-height:normal">Japonské +25,0 tisíc nových případů, k tomu 2,0 tisíc těžkých případů. Hodně velká olympijská daň.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Promoření, nebo obezřetné chování?
Obojí hraje roli. Tak si uchovejme příznivou situaci, V článku na Novinkách role obezřetného chování (ani interpretací stanoviska odborníků) není zmíněna. Zajímavá jsou data z Británie a Izraele, která ukazují na nižší účinnost očkování v delším (středně dobém) časovém horizontu, než se očekávalo. V obou těchto zemích patrně negativní roli sehrálo přílišné spoléhání na vakcinaci a ztráta obezřetnosti. Tak si z toho vyvoďme rozumné závěry.
Státy Visegrádské čtyřky, tedy Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko, se již několik týdnů pyšní nejnižšími počty týdenních nových covidových případů v přepočtu na milion obyvatel. Podle Novinkami oslovených odborníků jde minimálně v ČR o důsledek masivního promoření tuzemské populace.
Zatímco ještě před několika měsíci patřila Česká republika v některých koronavirových statistikách k těm nejhorším na světě, ba dokonce vévodila nelichotivým žebříčkům, nyní je už několik týdnů naopak mezi nejlepšími státy Evropy.
Vyplývá to z dat týkajících se sedmidenního průměru počtu nových případů nákazy koronavirem v přepočtu na milion obyvatel zveřejněných na serveru ourworldindata.org, za nímž stojí výzkumný tým Oxfordské univerzity.
Státy Visegrádské čtyřky mají zdaleka nejlepší, tedy nejnižší, čísla. Nejlépe si v žebříčku aktualizovanému k 26. srpnu stojí Polsko, kde za posledních sedm dní přibylo v průměru 5,31 nových případů na milion obyvatel.
Druhé Maďarsko zaznamenalo průměrně 10,88, Slovensko 16,93 a Česko 17,37 nových případů na milion obyvatel v sedmidenním průměru.
Páté Švédsko dělí od zemí V4 propastný rozdíl několika desítek případů, konkrétně tato severská země zaevidovala 92,98 případů/milion obyvatel za týden. Nejhůře si podle žebříčku stojí Černá hora (998,99), Izrael (951,74) a Velká Británie (499,58).
Zajímavý příspěvek na konferenci v Bulharsku:
Ekonomický a sociální rozvoj v prostředí COVID-19/1
Na konferenci v Bulharsku, která má již dlouholetou tradici a postupně se většina příspěvků orientovala na vztah sociálního a ekonomického rozvoje, mě mj. zaujal příspěvek Julie Dobrevové z Katedry financí Univerzity VUZF v Sofii. Obsahu řadu postřehů, především však poměrně dobře syntetizuje řadu zdrojů týkajících se sociálního a ekonomického rozvoje v prostředí epidemie. Uveřejňuji překlad nejdůležitějších pasáží z angličtiny do četiny, od svého textu odlišuji barvou:
1. část:
Dne 11. března 2020 byl COVID-19 vyhlášen globální pandemií a od té doby má nebývalý dopad na globální ekonomiku v rozvinutých i v rozvojových zemích. Krize měla zásadní dopad na většinu podniků. V mnoha ohledech drasticky změnil společenský řád a podmínky podnikání. Pandemie měla také zásadní dopad na organizaci každodenního života a řízení lidských zdrojů. V mnoha aspektech lze pandemii přirovnat k finanční a hospodářské krizi 2008–2009, zejména pokud jde o její vliv na trh práce a různé kategorie nezaměstnanosti nebo částečné práce a snížení mezd.
Nadace Eurofound uvádí, že dopady globální finanční krize na trh práce v letech 2008–2009 byly zaznamenány především ve dvou kapitálově náročných odvětvích-ve stavebnictví a ve výrobě, kde bylo na agregované úrovni EU zaznamenáno snížení zaměstnanosti o 10–20%
(Eurofound (2020a), COVID-19: Policy responses across Europe, Publications Office of the European Union, Luxembourg)
Na druhé straně jsou relativně méně zasaženy sektory služeb, které představují více než dvě třetiny zaměstnanosti EU. Vzhledem ke svému specifickému původu současná krize COVID-19 zpočátku nejvíce zasáhla odvětví služeb, zejména ta, která jsou založena na společenských setkáních, jako je zábava, hotely a restaurace, sport a volný čas a doprava, jakož i všechny činnosti související s cestovním ruchem.
(Eurofound (2020b), COVID-19 EU Policywatch (online database), available at https://www.eurofound.europa.eu/data/covid-19-eu- policywatch)
Celkově se předpokládá, že ekonomické důsledky pandemie COVID-19 na ekonomiku a trh práce budou závažnější než důsledky globální finanční krize v letech 2008–2009, před více než deseti lety.
Celosvětová pracovní doba ve druhém čtvrtletí 2020 je údajně o 10,5% nižší než ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019 (což odpovídá 305 milionům pracovních míst na plný úvazek po celém světě), s poněkud vyššími dopady v hlavních rozvinutých ekonomikách včetně EU.
(ILO (2020), ILO Monitor: COVID-19 and the world of work, 3rd edition, 29 April)
Projekce růstu HDP EU pro rok 2020 byly v nejnovější ekonomické prognóze Komise z jara 2020 revidovány z +1,5% na –7,5%, přičemž projekce závažnosti poklesu a povahy následného oživení v různých zemích jsou dosti odlišné.
(European Commission (2020a), Spring 2020 Economic Forecast, available at https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/e n/ip_20_799)
Pokud jde o vliv na zaměstnanost, data ukazují, že na konci dubna 2020 bylo v Německu přihlášeno více než 10,1 milionu zaměstnanců na zkrácený úvazek. V roce 2009, který byl vrcholným krizovým rokem globální finanční krize, jich bylo 3,3 milionu.
(Reuters (2020), ‘Use of short-time work scheme varies widely across German economy', Business news, 5 May.)
Je také důležité poznamenat, že to představuje přibližně čtvrtinu německé pracovní síly, což je z hlediska statistik zemí bezprecedentní. Ještě vážnější je situace ve Francii, kde v polovině května 2020 obdrželo částečné platby za činnost 12,7 milionu zaměstnanců.
(DARES (2020), Situation sur le marché du travail durant la crise sanitaire, Weekly update, 19 May, Paris.)
Zvýšená práce na dálku byla dalším významným faktorem ovlivňujícím pracovní prostředí (obr. 2)
Uvádí se, že podle odhadů více než jedna třetina nebo 37% pracovní síly EU zahájilo práci na dálku od začátku krize.
(Eurofound (2020c), Living, working and COVID-19: First findings – April 2020, Dublin).
(Pokračování)
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:Ekonomie a ekonomika doby postkovidové(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:
Ke knize "Covid-19: Veľký reset"/15
Kniha "Covid-19: Veľký reset" významných autorů vyšla poměrně krátce po vypuknutí epidemie v červnu 2020 a stala se bestsellerem. Nyní je online k dispozici ve slovenštině, viz:
www.stripkyzesveta.cz/public/img/knihy/velky_reset_-_klaus_schwaab.pdf
Byla první svého druhu, pokusila se nahlédnout "za horizont událostí", tj. odpověď na to, jaká bude společnost po epidemii. Celkovou charakteristiku knihy dávám podrobněji v prvním pokračování (v seriálu uveřejněném 14.8.). V dalších pokračováních vybírám nejdůležitější pasáže a doplňuji je svým komentářem (nejen proto, že na knihu lze nahlížet s odstupem času, ale i proto, že již v době svého vydání měla závažné "konstrukční nedostatky"). Text knihy je odlišen slovenštinou i barvou písma:
Z "Velkého resetu" – 14. část:
Nechceme byť tou dedinou. Abysme sa vyhli takémuto osudu, musíme bezodkladne uviesť do pohybu Veľký reset. Toto nie je "pekné", ale absolútna nevyhnutnosť. Ak sa nám nepodarí vyriešiť a napraviť hlboko zakorenené neduhy našich spoločností a ekonomík, mohlo by sa zvýšiť riziko, že rovnako ako v priebehu dejín bude v konečnom dôsledku nutný reset násilnými šokmi, ako sú konflikty alebo dokonca revolúcie. Je našou povinnosťou vziať býka za rohy. Pandémia nám dáva túto šancu: "predstavuje vzácne, ale úzke okno príležitostí na reflexiu, reimaginizáciu a resetovanie nášho sveta". (s. 104)
K tomu:
Tady je to "čertovo kopýtko": Na jedné straně autoři "Velkého resetu" straší "mocné", že když se mocní nepolepší, hrozí velké rebélie, na druhé straně z potenciálních rebelentů dělají terč "mocných". Takže knížka "Velký reset" může mít i zcela jiné vyústění.
Koronová pandémia je iná. Nepredstavuje existenčnú hrozbu ani šok, ktorý zanechá svoj odtlačok v populácii sveta po celé desaťročia. Prináša však znepokojivé perspektívy zo všetkých už spomenutých dôvodov; v dnešnom vzájomne závislom svete sa riziká vzájomne spájajú, zosilňujú ich vzájomné účinky a zväčšujú ich následky. Veľa z toho, čo príde, nie je známe, ale môžeme si byť istí nasledujúcim: v postpandemickom svete sa do popredia dostanú otázky spravodlivosti, počnúc stagnáciou skutočných príjmov pre veľkú väčšinu až po predefinovanie našich sociálnych zmlúv. Podobne sa do politickej agendy dostanú aj hlboké obavy o životné prostredie alebo otázky týkajúce sa spôsobu nasadenia a riadenia technológií v prospech spoločnosti. Všetky tieto problémy predchádzali pandémii, ale COVID-19 ich dal obnažiť všetkým, aby ich videli a zosilnili. Smerovanie trendov sa nezmenilo, ale v nadväznosti na COVID-19 sa výrazne zrýchlilo. Absolútnym predpokladom správneho resetu je väčšia spolupráca a spolupráca v rámci krajín i medzi nimi. Spoluprácu - "vrcholne ľudskú kognitívnu schopnosť", ktorá nášmu druhu priniesla jedinečnú a mimoriadnu trajektóriu - možno zhrnúť ako "zdieľanú intencionalitu", abysme mohli konať spoločne k spoločnému cieľu. (s. 106)
K tomu:
To jsou hezké apely. Bez konkrétní představy o tom, jak se může zformovat subjekt pozitivních, změn hrozí tupé řešení z pozice síly, která koronavir zneužije jako záminku k likvidaci "nepohodlných" (rozuměj – těch, kteří znají cestu k řešení současných problémů).
Teraz sme na križovatke. Jedna cesta nás povedie k lepšiemu svetu: inkluzívnejšia, spravodlivejšia a úctyhodnejšia k matke prírode. Druhá nás zavedie do sveta, ktorý sa podobá tomu, ktorý sme práve zanechali - ale horší a neustále prenasledovaný nepríjemnými prekvapeniami. Musíme to teda napraviť. Hroziace výzvy mohli byť dôslednejšie, ako sme si doteraz predstavovali, ale naša schopnosť resetovania mohla byť tiež väčšia, ako sme si predtým trúfali dúfať. (s. 107)
K tomu:
Kniha končí typickým pýthijským dvojsmyslem typu "ibis redibis non morieris in bello" (což má v latině dvě zcela protichůdné interpretace: "půjdeš, vrátíš se, nezahyneš ve válce", ale také "půjdeš, nevrátíš se, zahyneš ve válce").
"Polepší se" mocní tohoto světa pod vlivem naivního apelu, nebo ještě přitvrdí? Co tipujete? Na co se připravit?
Hlavní ponaučení, které si z knížky "Velký reset" vzít, je spojit síly všech přemýšlivých lidí a maximálně intentzivně zpracovat komplexní, realistickou a perspektivní vizi řešení problémů, které se nabalují a nějakou dobu se budou vyhrocovat.
Toto je poslední komentovaná pasáž, pokud se mně to podaří, navážu souhrnným závěrem a zmíním ještě to, co bylo ke knížce řečeno v Příčovech.
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)