COVI-kávička 27.8. ČR +0,211 USA +170,0 Co dál?

Česká republika:   +0,211 tisíc nových případů. tj. opět o čtvrtinu více než minulý týden. Zatím to vypadá jen na další prázdninovou vlnku než na nastartování exponenciálního nárůstu.

USA +170,0 tisíc nových případů, 4x víc než další země s nejvyššími přírůstky (Indie, ĺrán, Británie).

Evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Británie +38,3 tisíc nových případů.

Japonsko +24,3  tisíc nových případů.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Výborná analýza účinnosti očkování v ostře sledovaném Izraeli – ale jen pro ty, kteří vědí, že 2+2 není 22

Na profilu Vědátor na FB byla zveřejněna přesná analýza statistických údajů o tom, jaká je účinnost očkování v Izraeli. Populárně objasňuje, jak se manipulovalo s fakty ve stylu příběhu "2+2=22". Zde je celý text:

Ne, v Izraeli NEKONČĺ v nemocnicích větší podíl očkovaných...

Pod články o tom, jak ze Spojených států přicházejí pěkné infografiky o podstatně větším počtu neočkovaných vůči očkovaným, se mnohde ozvaly hlasy skeptiků, kteří upozorňují na podstatně vyšší výskyt očkovaných vůči neočkovaným v nemocnicích izraelských. A ačkoliv TO NENĺ LEŽ – v Izraeli skutečně je v nemocnicích více očkovaných pacientů – ZAPOMĺNÁ to na zohlednění toho, kolik procent populace je v Izraeli vs. USA zaočkováno a na další faktory.

STATISTIKA NUDA NENĺ

Pokud se pouštíme do analýzy dat, mohou na nás čekat některé nástrahy, které mohou zdánlivě zcela zkreslit výsledek. Simpsonův paradox je jedna z takových pastí. I když byl znám již starším statistikům, o jeho slávu se postaral BRITSKÝ STATISTIK EDWARD HUGH SIMPSON (1922 – 2019). V roce 1951 publikoval práci o kontingenčních tabulkách 2x2x2.

Učebnicovým příkladem Simpsonova paradoxu je srovnání kvality péče ve dvou nemocnicích. Můžeme jim sugestivně říkat Dlahovice a Zaklínadelov. Nemocní mají JEN JEDNU CHOROBU, která může být jen lehká a těžká. V nemocnici je mohou buď vyléčit, nebo zemřou. Číselné výsledky mohou být zapsány do tabulky 2x2x2.

NEMOCNĺ V DLAHOVICĺCH

                    vyléčení      zemřelí

těžká nemoc    120             80

lehká nemoc     19              1

NEMOCNĺ V ZAKLĺNADLOVĚ

                       vyléčení      zemřelí

těžká nemoc       5                45

lehká nemoc      300            100

Úspěšnost jednotlivých nemocnic můžeme vyjádřit jako smrtnost:

POZOVNÁNĺ TĚŽKÝCH PRŮBĚHŮ

                            Dlahovice Zaklínadlov

těžká nemoc          40 %         90 %

lehká nemoc           5 %           25 %

Podle smrtnosti je tedy Zaklínadlov nemocnicí volby JEN PRO NETRPĚLIVÉ DĚDICE. Pro nemocného je očividně bezpečnější stonat v Dlahovicích jak s těžkou nemocí, tak s lehkou nemocí.

Co se ale stane, když PŘESTANEME ROZLIŠOVAT těžký a lehký průběh onemocnění?

NENĺ JEDEN UNIFIKOVANÝ NEMOCNÝ

Otázka je docela přirozená, protože shlukování dat je běžná technika. Ačkoliv je nemocnice Zaklínadlov očividně horší, při spojení dat je smrtnost nemocných léčených NIŽŠĺ v Zaklínadlově (32 %) než v Dlahovicích (37 %).

Vysvětlení je poměrně jednoduché. Do Zaklínadlova se dostane výrazně více nemocných v lehkém stavu. Ti mají i ve špatné nemocnici lepší vyhlídky než nemocní ve špatném stavu v dobré nemocnici.

Jak to vlastně souvisí s očkováním proti SARS-CoV-2? Krok za krokem to ROZEBĺRÁ JEFFREY MORRIS, biostatistik z Perelman School of Medicine University of Pennsylvania.

Na 15. srpna 2021 bylo v Izraeli 515 pacientů ve vážném stavu. Z nich je 301 plně očkovaných. Tedy skoro 60 % hospitalizovaných je očkovaných. Je to skutečně selhání vakcíny na variantu delta? Odpověď zní: ne! Proč? Protože došlo ke zkreslení seskupením dat. Je třeba vzít v potaz především následující dva faktory:

Zaprvé je jím VYSOKÁ PROOČKOVANOST. V populaci starších 12 let je to ZHRUBA 80 %. To znamená, že 301 ze všech očkovaných je MENŠĺ PODĺL než 214 z neočkovaných a neúplně očkovaných.

A za druhé, ve vyšších věkových kategoriích je proočkovanost ještě větší. Lidí nad 50 let je proočkováno VĺCE NEŽ 90 %. S tím souvisí to, že další nemoci jsou ve vyšším věku častější, podobně je i vyšší riziko SLABŠĺ ODPOVĚDI VAKCĺNY.

Nejdříve se podívejme na to, jak se liší rizika infekce naočkovaných a nenaočkovaných.

RIZIKA PROPUKNUTĺ NÁKAZY

podíl v populaci frekvence těžkých případů

nenaočkovaní:      18.2 % = 16.4 případů na 100K neočkovaných

očkovaní:              78.7 % = 5.3 případů na 100K očkovaných

Z těchto surových dat vychází odhad efektivity vakcíny v ochraně před těžkým průběhem COVIDu 67.5 %. V porovnání s uváděnou efektivitou vakcíny vyšší než 95 % je to málo. Fakticky to málo není, i takhle "malá" efektivita znamená zabránění více než dvěma třetinám těžkých průběhů onemocnění.

Stále ale jde o mechanicky seskupená data se strukturou, která se ztrácí. Jedeme tedy dál hlouběji do králičí nory statistiky!

JAKO Z PŘEHLEDU DAT

Zdánlivá souvislost tak může být zkreslená, může se uplatnit Simpsonův paradox. Protože věk je zřejmě důležitý faktor, podíváme se na EFEKTIVITU PODLE VĚKU. Nejdříve zkusíme jen dvě skupiny, mladší 50 let a starší 50 let:

EFEKTIVITA POD 50 LET

pod 50 let podíl v subpopulaci frekvence těžkých případů

nenaočkovaní:     23.3 % = 3.9 případů na 100 tisíc neočkovaných

očkovaní:             73.0 % = 0.3 případů na 100 tisíc očkovaných

Efektivita vakcíny je 91.8 %.

EFEKTIVITA NAD 50 LET

nad 50 let podíl v subpopulaci frekvence těžkých případů

nenaočkovaní:    7.9 % = 91.9 případů na 100 tisíc neočkovaných

očkovaní:            90.4 % = 13.6 případů na 100 tisíc očkovaných

Efektivita vakcíny je 85.2 %.

Pokles efektivity vakcíny ve srovnání s předpokládanou účinností 95 % TEDY JE PATRNÝ, ale není nijak dramatický – a je stále evidentní, že je lepší být zaočkován než nikoliv. Jeff Morris si dal tu práci a analyzoval data i po podrobnějších věkových skupinách:

EFEKTIVITA DLE VĚKU

věková skupina efektivita vakcíny

12-15 = 100 %

16-19 = 100 %

20-29 = 100 %

30-39 = 96.8 %

40-49 = 93.9 %

50-59 = 92.8 %

60-69 = 88.7 %

70-79 = 89.6 %

80-89 = 81.1 %

90+    = 92.4 %

STATISTIKA NUDA NENĺ

Tedy efektivita vakcíny je nejmenší u osmdesátníků, ale i 81.1 % je VÝRAZNĚ LEPŠĺ než hrubý odhad 60 % získaný BEZ UVÁŽENĺ VLIVU VĚKU. Efektivita je tedy zřejmě nižší než původních 95 %, ale stále je dost dobrá.

Seskupování dat do více skupin je dobrá technika, která nám umožňuje mít reprezentovat problém jen několika málo čísly. Někdy je dokonce nezbytná. Pokud bychom chtěli PODROBNĚJŠĺ VĚKOVÉ KATEGORIE a zohlednit NAPŘĺKLAD I BMI a přítomnost některých dalších významných faktorů, bylo by v naší tabulce víc políček, než kolik je vůbec pacientů.

Umění analýzy dat nespočívá jen ve znalosti baterie technik a testů, ale i v tom, že se při analýze myslí na nástrahy a pasti. Protože pokud tak neučiníme, past covidová bude lapat DALEKO VĺCE DUŠĺ nejen v Izraeli, ale i v USA nebo Česku.

Více včetně zdrojů v článku v komentech. Vzniklo s podporou MUDRstart a mých patronů.

Viz: https://www.facebook.com/VedatorCZ/

Kdo chce, pochopí. Je to vysvětleno srozumitelně. Kdo nechce, pochopit, zůstane...

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:Ekonomie a ekonomika doby postkovidové(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

Ke knize "Covid-19: Veľký reset"/14

Kniha "Covid-19: Veľký reset" významných autorů vyšla poměrně krátce po vypuknutí epidemie v červnu 2020 a stala se bestsellerem. Nyní je online k dispozici ve slovenštině, viz:

www.stripkyzesveta.cz/public/img/knihy/velky_reset_-_klaus_schwaab.pdf

Byla první svého druhu, pokusila se nahlédnout "za horizont událostí", tj. odpověď na to, jaká bude společnost po epidemii. Celkovou charakteristiku knihy dávám podrobněji v prvním pokračování (v seriálu uveřejněném 14.8.). V dalších pokračováních vybírám nejdůležitější pasáže a doplňuji je svým komentářem (nejen proto, že na knihu lze nahlížet s odstupem času, ale i proto, že již v době svého vydání měla závažné "konstrukční nedostatky"). Text knihy je odlišen slovenštinou i barvou písma:

Z "Velkého resetu" – 13. část:

Rovnaké účinky môže mať aj zvýšené povedomie o nerovnosti a jej akútne znepokojenie v kombinácii s uvedomením si, že hrozba sociálnych nepokojov je skutočná, okamžitá a na našom prahu. Po dosiahnutí bodu zlomu začne extrémna nerovnosť narúšať spoločenskú zmluvu a čoraz viac vyúsťuje do asociálneho (dokonca kriminálneho) správania zameraného často na majetok. V reakcii na to je potrebné vidieť, že sa menia vzorce spotreby. Ako to môže dopadnúť? Okázalá spotreba by mohla klesnúť z priazne. Mať najnovší a najaktuálnejší model čohokoľvek už nebude známkou stavu, ale bude sa o ňom uvažovať ako o prinajlepšom nedotknutom a prinajhoršom priamo obscénnom. Pozičná signalizácia bude obrátená naruby. Projektovanie správy o sebe prostredníctvom nákupu a ohlasovanie drahých "vecí" sa môže jednoducho stať passé. Zjednodušene povedané, v postpandemickom svete sužovanom nezamestnanosťou, neznesiteľnými nerovnosťami a úzkosťou zo životného prostredia už nebude honosné prejavovanie bohatstva prijateľné. Cestu vpred môže inšpirovať príklad Japonska spolu s niekoľkými ďalšími krajinami. Ekonómovia sa neustále obávajú možnej japonizácie sveta (o ktorej sme sa zmienili v sekcii s makrami), ale existuje oveľa pozitívnejší príbeh o japonizácii, ktorý nám dáva predstavu o tom, kam by sme sa mohli chcieť v súvislosti so spotrebou dostať. Japonsko má dva charakteristické rysy, ktoré sa navzájom prelínajú: má jednu z najnižších úrovní nerovnosti medzi krajinami s vysokými príjmami a od prasknutia špekulatívnej bubliny na konci 80. rokov mala nižšiu úroveň nápadnej spotreby, ktorá ju odlišuje. Dnes je pozitívnou hodnotou minimalizmu (ktorý sa stal virálnym sériou Marie Kondo), celoživotnou snahou nájsť zmysel a zmysel života (ikigai) a význam prírody a praktiky lesného kúpania (shirin-yoku ) sa napodobňujú v mnohých častiach sveta, aj keď sa všetci hlásia k relatívne "šetrnejšiemu" japonskému životnému štýlu v porovnaní s konzumnejšími spoločnosťami. Podobný jav možno pozorovať aj v severských krajinách, kde je viditeľná spotreba zamračená a potlačená. Ale nič z toho ich nerobí menej šťastnými, skôr naopak. (s. 102)

K tomu:

Toto je jedna z nejzajímavějších pasáží v celém resetu. Dokonce z ní budu citovat, když budu zase psát o protikladu mezi investováním do společenské pozice (např. formou okázalé či segregační spotřeby) a investováním do rozvoje a uchování schopností člověka (jako produktivní formě spotřeby, která zvyšuje produkční potenciál společnosti a efektivnost ekonomiky). Škoda, že právě v těchto částech poněku selhává kvalita překladu.

Společnost se musí vymanit z pasti pozičního investování, musí se orientovat na vytvoření podmínek, za kterých jsou investiční příležitosti spojené s nabýváním, uchováním a uplatněním schopností člověka (lidského kapitálu) využívány podle míry jejich výnosnosti.

Když ale mají autoři "Velkého resetu" říci jak, fatálně selhávají. Přes "japonizaci ekonomiky", kterou navrhují) cesta nevede. Jejich představa je směšná a naivní. To, že nedokážou pochopit historický rámec, ve kterém se změna může odehrát, a nejsou schopni nalézt adresáta teoretických úvah, kterého by opora v dobré teorii posílila natolik, že by byl schopen změny realizovat, je vede až k tomu, že se podbízejí těm, kteří mají o "Velkém resetu" trochu jinou představu. Představu založenou na tom, že je nutné z pozice nadřazenosti likvidovat "nepohodlné". (O tom se velmi dobře hovořilo v Příčovech, jak se k tomu dostannu na závěr.)

(Pokračování)

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.

(Pokračování)