ondrey: Jinak si myslím,že lidé se sami chtějí vzdělávat do určité míry. Rozhodně né všichni terciálně či nějak více teoreticky. Možná se zdůvodnění dočkám profesionálů zde. Co se týče inovací, vzhledem že je pro jednu švábskou automobilku patnáct let spoluvytvářím nejsem přesvědčen (a mám k tomu i tvrdá čísla), že inovace jsou hlavním motorem ekonomického růstu. On je taky někdo musí chtít, mít na ně a musí mít nízký práh averse k nim. To není jen u spotřebitelů, ale i institucí. Takže sázet na ně, jako na tahouna ekonomiky. Podívejme na Čínu a její růst táhnou skoro jen investice. Až skončí, tak uvidíme, jak narazíme s dynamikou. Takže vyvinete super výrobek např. TRANSRAPID v SRN a nikdo ho nebude chtít pro jeho náročnost zaplatit, a začne se s ním až v Shang Hai, jen z důvodu módního a preference se odlišit. To moc racionální není. To samé jako bleifrei benzín, který je šetrnější k prostředí a jedině přes firemní lobby byl vnucen motoristům a ti ho platí, stejně jako platinové katalyzátory. Chápu, že intelektuální kruhy chtějí mít vzdělanostní ekonomiku a o produktivních službách, ale pořád jsou to jen služby.
A transformovat ekonomiky s vyšším poměrem sektoru služeb na úkor průmyslu se moc nedaří (dobrý příklad je ČR). Vidím to spíš jen jako handicap postsovětských zemích, které touží po funkční ekonomice s vyšším počtem služeb. Vše se musí zaplatit a to například v SRN největší evropský trh s auty sám vývoj nezaplatí, takže kdyby nexportovali, tak by neinovovali. A inovace výrobků na východ je fajn, ale je kvantitativní v úsporách, což znamená úbytek kvality, plýtvání zdoji atd. Elekroautomobily jako produkt pro emerged ekonomiky, zatím úplně mimo, surovinově náročné, servis, recyklace atd. A tato vzdělanostní ekonomika by velmi rychle skončila. Proto se do ní nikdo nehrne. Osobně zastávám stejný názor na vzdělávání, jako Lenka Procházková,(e.g. http://lenka-prochazkova.eu/?p=1161 ) tj. většina se chce vzdělávat, co nejmíň je přehlcena informacemi ze společnosti, zábavy atd. Takže přeji školství, aby mělo více inovátorů a méně těch, co na soukromých či státních školách získají za studium povolení k pobytu a tím mají učitelé koho co učit. Na exaktních vědách je to markantně vidět, co se tam na úkor toho, že učitelé mají práci naučí. Pak tu máme Gaussovu křivku inteligence v populaci a mnoho dalších faktorů, které nechávají tento koncept ještě dlouho pouze na papíře.