COVI-kávička 9.8. Japan +15,8 Írán +39,6. Co dál?

Poolympijské Japonsko další mírný nárůst na +15,8 tisíc nových případů.

Evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Tentokrát je na tom Francie lépe než Rusko. Vyrovnaný souboj.

Británie +27,4tisíc nových případů.

Írán s +39,6 tisíci nových případů poprvé největší přírůstky ze všech zemí.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Co nás čeká a nemine

Jak se vyvíjí globální situace? 30. června jsem nastínil tuto alternativu:

K tomu jsem napsal: Vývoj patrně půjde někde mezi tím. Jsem přesvědčen, že tento virus má tendenci ke "zklidnění" přerušovanou fázemi "zdivočení", že to má zakódováno ve své struktuře a že to souvisí s jeho interakcí s lidským imunitním systémem. Proto nejde jen o mutace, ale o fáze ("oscilující mikromutace"?, nebo něco takového, to je úkolem bádání těch, kteří jsou k tomu vybaveni).

O půl měsíce později (15.7.) jsem uveřejnil tuto předpověď:

K tomu jsem poznamenal:

Myslím, že je již dost zřejmé:

1. Kam vývoj směřuje.

2. Epidemie má supersetrvačný charakter.

Celé viz: https://radimvalencik.pise.cz/9604-kovid-co-se-deje-a-jak-to-bude-dal.html

A teď se podívejme na nejnovější vývoj:

Po červené linii jak podle jízdního řádu! Uvidíme, kdy se to zlomí.

Jak jsem to mohl odhadnout tak přesně? Rozhodující je pochopit fenomén supersetrvačnosti tét epidemie, která (ta supersetrvačnost) je dána blízkostí našeho viru jeho evolučně stabilní strategii. Až to pochopíme a vyvodíme z toho správné závěry, budeme mít možnost se s epidemií vyrovnat s minimálními náklady a relativně bezbolestně.

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

K připravované monografii o tvůrčích mezigeneračních týmech/36

Začalo období prázdnin a podle svého předsevzetí jsem začal dávat dohromady týmově připravenou monografii s pracovním názvem "Tvůrčí mezigenerační týmy – základ inovačního potenciálu i realizátor změn".

Průběžně budu informovat o postupu práce.

viz:https://radimvalencik.pise.cz/9643-covi-kavicka-29-7-cr-0-195-usa-84-5-co-dal.html

Zde je třetí část kapitoly Poznatky z průzkumů v terénu:

Poznatky z průzkumů v terénu III.

Poznatky získané dotazníkovým šetřením jednoznačně potvrzují, že startupové projekty se zapojením více než dvou věkově sousedících generačních skupin jsou velmi raritním jevem, neboť v našem vybraném vzorku tuto podmínku splnil pouze jeden projekt (č. 30).

V rámci následného kvalitativního výzkumu bychom rádi alespoň od tohoto subjektu (případně od dalších, které se s podobnými mezigeneračními parametry podaří dále zajistit) získali podrobnější data a odpovědi na důležité otázky, jako například rozdělení kompetencí a konkrétní přínos mezi jednotlivými zakladateli projektu, dosavadní úspěchy a předpoklad dalšího vývoje, vyhodnocení přínosů či případně rizikových faktorů těchto mezigeneračních spoluprací, největší problémy ohrožující stabilitu týmu, míru vzniku a kvality nepracovních vazeb mezi členy týmu a další případné aspekty, které by mohly napomoci k posouzení potenciálu dorůstání, resp. dozrávání takového projektu do podoby tvůrčího mezigeneračního týmu s dlouhodobější perspektivou.

Výstupy tohoto primárního průzkumu nelze zatím hodnotit optikou reprezentativního výzkumu, ale nabízíme jej jako přínosný empirický materiál s předpokladem další analýzy tématu, právě převážně v kvalitativní rovině. Podařilo se rovněž identifikovat některé bariéry, které rozvoji týmů vznikajících na startupové bázi brání, z čehož mohou vzejít otázky pro reprezentativní šetření.

Pokud bychom vycházeli z hypotézy, že pokud mají být celospolečenské změny posouvající těžiště ekonomiky do oblasti produktivních služeb realizovány a k tomu uschopněn institucionální systém společnosti, bude nutné, aby v každé oblasti, kde se budou odehrávat, působil dobře sestavený tvůrčí mezigenerační tým, vyvstává řada pochybností, jak velkou měrou je schopna k tomuto pokroku napomoci právě současná startupová sféra, neboť výsledky našeho výzkumu naznačují, že skutečná mezigenerační spolupráce je zatím mezi zakladateli startupových projektů spíše raritním jevem. Proto je na místě zaměřit pozornost na příčiny tohoto jevu.

K interpretaci získaných dat využijeme dříve uvedené postupy vycházející z rozlišení:

- Kooperativní strategie - orientace hráče na zvyšování potenciálu týmu a tím i výplat jednotlivých hráčů včetně jeho samotného.

- Nekooperativní strategie - orientaci hráče na zvýšení jeho vlastní výplaty na úkor potenciálu týmu.

Jako nejpravděpodobnější a nejčastější příčina toho, že startup nepřeroste v dynamicky stabilní rozvíjející se TMT se ukazuje upřednostnění přechodu klíčových členů týmu do výhodnějších pozic mimo tým. Mnohdy jsou startupy zakládány právě s cílem "zviditelnění hráčů", nikoli na základě motivace budovat dlouhodobě úspěšný tým, čímž ovšem dochází k výrazně menším zvýšení inovačního potenciálu a podřízení tvůrčích pracovníků manažerským strukturám. Ty mnohdy upřednostňují boj o dotace a výhodné zakázky na základě vytváření osobních vazeb různého typu před tvůrčí inovační aktivitou.

Za základní dilema členů týmu lze považovat volbu alternativy, zda se má člen týmu účastnit zvyšování jeho potenciálu, nebo dát přednost zviditelnění se a využít výhodnou nabídku z oblasti, ve které tým působí. Jak ukazují první poznatky, které jsme získali, přicházejí tyto výhodné nabídky někdy i právě proto, aby rodící se TMT příliš nevyrostl.

Pokud je tedy startup zakládán s představou dlouhodobé perspektivy, resp. někteří jeho členové chtějí, aby měl dlouhodobou perspektivu, je z hlediska poznatků získaných v terénu i z hlediska konceptu, který poskytuje teorie her, od počátku klást důraz na dlouhodobou perspektivu působení týmu, vhodným způsobem ji neustále připomínat a konkretizovat, pracovat s představou možnosti zvyšování potenciálu týmu a usilovat o získání zkušenějších osob, které by v týmu působily alespoň na částečný úvazek.

(Pokračování)

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

a nově i zde (lepší a přehlednější):

https://slerka.shinyapps.io/dashboard/?fbclid=IwAR1dQ1jbmRfxHKBXwhI9WnINy781R67yCILsW6xtzUb2BJMDVUKdNqm_uzI

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)