Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Je třeba říci, že dokonalý společný nositel užitku patrně neexistuje. Je zvykem za něj považovat peníze, ale ty v širším kontextu nevyhovují ani jedné z podmínek (totéž množství peněz má v různých zemích různou kupní sílu a pokud měna není konvertibilní, nebývá v zahraničí spojována s užitkem vůbec; navíc, totéž množství peněz znamená jiný užitek pro hráče movitého a jiný pro české daňového poplatníka, pro něž by měly býti reformy představeny).Je rozdíl býti zaměstnaný jako vrátný na Šumavě nebo v Porúří.
Pokud jde o podmínku linearity, bylo výzkumem zjištěno, že užitek peněz roste s jejich množstvím zhruba logaritmicky to často bývá přirozený logaritmus; navíc matematicky čistý logaritmus je mezi hodnotami O a 1 záporný, takže logaritmický užitek peněz pro tak malé hodnoty nevyhovuje a příslušný logaritmus musíme vhodně posunout: třeba uvažovat funkci ln( a+ 1) pro množství peněz a>0).
Protože ale nic lepšího než peníze pro úlohu společného nositele užitku nemáme, budeme je muset akceptovat. Takže z toho vzplývá zde zcela chybná otázka autora zda-li je trvale udržitelný a součastně exponenciálně dynamický ekonomický růst. Abychom zmírnili nevýhody, plynoucí z neplatnosti této autorovy otázky č.1,
měli bychom tedy o teorii her, ve které dochází k předávání užitku mezi hráči,předpokládat, že všichni účastníci modelovaných situací se pohybují ve stejném ekonomickém prostředí (což se o českém právním a morálním marastu nedá tvrdit) a jsou zhruba stejně "bohatí" (to asi o zemanových spodních 8 miliónech občanů ve srovnání s elitou v Abu Dhabi souhlasí) ovšem ti české hospodářství dávno od dob Štrougalových v rukou nedrží, takže lze univerzalitu i linearitu užitku peněz považovat v uvažovaném oboru hodnot za NEMOŽNÉ.
Při studiu některých ekonomických modelů se ale tento předpoklad může ukázat jako
AŽ příliš odvážný a pak je užitečné na nevýhody spojené s užíváním peněz jako společného nositele užitku nezapomínat.