COVI-kávička 24.7. ČR +0,192 US +67,5. Co dál?

Česká republika:   +0,192 tisíc nových případů, relativně příznivé, o něco méně než minulý týden

US: +68,5 mtisíc nových případů, další rekord posledních měsíců. Opět na prvním místě ve světě, pokud jde o počet nových případů.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Británie +36,4 tisíc nových případů.

Japonsko v den zahájení olympiády vyskočilo na +5,4 tisíc nováých případů.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Izrael o vývoji účinnosti vakcín

Izraelské zdravotnické úřady registrují pokles účinnosti vakcíny od firem Pfizer a BioNTech, která je hlavní používanou vakcínou v Izraeli. Ochrana proti nakažení koronavirem je nyní 37 procent. Ochrana ale zůstává relativně vysoká proti závažnému průběhu onemocnění covidem-19 a také proti hospitalizaci.

Viz: https://www.lidovky.cz/svet/izrael-zaznamenal-snizeni-ucinnosti-vakciny-proti-covidu-proti-vaznemu-prubehu-ockovani-nadale-fungu.A210723_181845_ln_zahranici_lihem

Odpovídám na otázky Petra Hampla/3

Na svých velmi dobře vedených stránkách uveřejnil Petr Hampl rozhovor se mnou. Velmi si toho vážím, protože ho považuji za racionálního, velmi přemýšlivého, slušného (a jak ukazuje současná doba) i statečného člověka. Proto jsem se také snažil odpovídat "na dřeň", formulovat odpovědi tak, jak to chápu a cítím:

Třetí část rozhovoru Petra Hampla s Radimem Valenčíkem.

Petr Hampl: Je představitelné, že by takové mezigenerační týmy hrály klíčovou roli v celé společnosti? Ukazuje to k nějaké formě družstevního vlastnictví?

Radim Valenčík: Může to být proces velmi pozvolný. Ale může se ze zakládání a rozšiřování tvůrčích mezigeneračních týmů stát i určitá móda. Významnou roli mohou sehrát univerzity a jejich absolventské sítě. Dovedu si představit i politické hnutí, které na iniciování a sdružování tvůrčích mezigeneračních týmů založí svůj vstup do politiky. Tvůrčí mezigenerační týmy mohou vznikat i při některých veřejných institucích jako dobrovolnické aktivity.

Pokud jde o spojení s nějakou formou vlastnictví, zatím jsem o tom neuvažoval. Je to dobrá a důležitá otázka. Pravděpodobně půjde většinou o různé formy sdílené ekonomiky, což může být i družstevnictví.

Petr Hampl: To je ale spíš takový ideál. V současné době čelíme opačné situace. Vznik bariér mezi generacemi, a ztráta schopnosti racionálně myslet. Už nejen historie, literatura a dějiny umění, ale i třeba matematika a biologie jsou shledávány bělošskými, rasistickými, sexistickými atd. Stejné vzorce se v poslední době začaly objevovat na opačné strana ideolového spektra, což vidíme třeba na antiočkovacích skupinách. Dá se tomu čelit? Převáží nakonec vaše tendence nebo tento pád do iracionality?

Radim Valenčík: S kritickým aspektem úvahové otázky nelze nesouhlasit. Současnost je zápas o racionalitu, resp. mezi racionalitou, která znamená přežití druhu, který si ji v námi známé oblasti vesmíru osvojil, a invazí iracionality nebývalé intenzity a nebývalého rozsahu. Ta se objevila vždy a všude tam, kde bylo ohroženo přežití lidského druhu.

Právě Havlem začíná "der Weg zurück" (cesta zpět), přesněji cesta k zániku lidského rodu.

Za několik dní si budeme připomínat odkaz velkého Čecha, velkého akademika a velkého filozofa, který PRAVDU považoval za to nejcennější (rozhovor byl psán pár dnů před výročím upálení Jana Husa – pozn.P.H.). Ostatně právě na jeho počest to máme vetkáno v prezidentské standartě. Prý pravda není nebo je těžké ji rozpoznat. Když tohle někdo říká, páchne to havlárnou. Právě Havlem začíná "der Weg zurück" (cesta zpět), přesněji cesta k zániku lidského rodu.

Upozornil jsem na to již v roce 1994 v úvodu knížky "Lidé, ještě máte rozum...". Čelit tomuto zlu se dá, pokud je k tomu člověk vyzbrojen rozumem. Kdo si chce nechat vymývat mozek fejk-videi, ten bude zneužit jako kanónenfutr proti rozumu, aniž by mu to došlo. Už prošel specifickou lobotomií. Těm, pro které pravda jako neoddělitelný atribut českosti něco znamená, doporučuji znovu promyslet smysl českých dějin prizmatem zrodu kritického myšlení od Descartovy a Humeovy skepse, přes pedantického, ale invenčního Kanta a famózního Hegela až k Marxovu pochopení praktického základu lidského myšlení a odpovědi na otázku, co je kritériem pravdy, případně k Leninovu co dělat a čím začít.

Poznávejme pravdu a používejme ji v boji proti zákeřnému zlu iracionality.

Ten, kdo si ještě uchoval jiskřičku racionálního myšlení a chce ji rozfoukat, měl by si projít tuto etapu dějin lidského myšlení, která má obdobu i v čínské, arabské i dalších kulturách, včetně těch, na které přímo navazujeme (řeckou či židovskou), díky které si dnes užíváme plody technické i sociální kultury, ať se to komu líbí nebo ne. Ti, kteří toto dnes kritizují, jsou obyčejní parazité na této vzestupní linii lidské racionality, jejíž pokračování nejsou schopni zajistit. Poznávejme pravdu a používejme ji v boji proti zákeřnému zlu iracionality. Problémy začínají tam, kde je pravda zlehčována a relativizována.

Viz: https://www.petrhampl.com/valencik3/

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

K připravované monografii o tvůrčích mezigeneračních týmech/19

Začalo období prázdni a podle svého předsevzetí jsem začal dávat dohromady týmově připravenou monografii s pracovním názvem "Tvůrčí mezigenerační týmy – základ inovačního potenciálu i realizátor změn".

Průběžně budu informovat o postupu práce. Zde je desátá část úvodu:

Předmět, kterým se zabýváme: Vymezení TMT

Z důvodu jednoznačnosti a úplnosti vymezení TMT vyvinul tým, který se jejich významem v ekonomice zabývá, následující rozšířenou definici:

Pro srovnání viz definice ze Slovníku pojmů k řízení lidských zdrojů z roku 2004, kde je tým popsán jako: "malá pracovní skupina složené z pracovníků různých oborů nebo různých útvarů organizace. Znakem týmu je dočasnost jeho existence (vymezená dobou ke splnění daného úkolu), neformální vztahy mezi členy, participativní styl vedení a interakční spolupráce." (Dvořáková a kol., 2004), dále např. "Podniky s různorodými pracovními silami, které spojují různý věk, prostředí a zkušenosti, by mohly mít vzorec pro úspěch." (Global Diversity and Inclusion: Fostering Innovation Through a Diverse Workforce, 2017)

TMT mohou vznikat několika způsoby:

- Rozdělení stávajícího TMT na dva či více samostatné TMT.

- Reaktivací TMT, který ukončil či utlumil svoji činnost.

- Z ad hoc vytvořeného týmu k řešení jednorázové úlohy.

- Postupným seskupováním osob působících v určité instituci.

- Přerůstáním startupu v TMT.

Zmínku si zaslouží vztah definice TMT a reality. Definice TMT, tak jak ji formulujeme, je určitým teoretickým konstruktem, výsledkem bádání v oblasti dané problematiky. Ukazuje ty atributy, které spolu vzájemně souvisejí a jejichž přítomnost je nutná pro stabilitu týmu v dlouhém časovém období, odolnost týmu vůči vnějším vlivům, dynamický rozvoj týmu a hlavně pro plnění jeho úloh při realizaci změn vyúsťujících ve společnost, v jejíž ekonomice dominují a expandují produktiví služby.

Reálně existující týmy, které může za TMT považovat, jsou vždy více či méně vzdáleny od "ideálu". To je ovšem obecný jev. Žádná reálně existující koule (např. ani kulečníková, ani zeměkoule) není absolutně dokonalou koulí ve smyslu matematické definice pojmu "koule". V našem případě má ovšem definice, tak, jak jsme ji formulovali, důležitý význam pro pochopení vnitřní dynamiky každého TMT. Ukazuje směr, kterým by se měly týmy více vzdálené od ideálu snažit rozvíjet. Tj. již samotná definice má praktický význam, pokud ji správně pochopíme.

Zdroje:

Dvořáková, Z. a kol. (2004). Slovník pojmů k řízení lidských zdrojů. C.H.Beck.

Global diversityand Inclusion: Fostering Innovation Through a Diverse Workforce (2017) New York: Forbes Insights. Dostupné z: https://images.forbes.com/forbesinsights/StudyPDFs/lnnovation_Through_Diversity.pdf (2020-10-17).

(Pokračování)

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

a nově i zde (lepší a přehlednější):

https://slerka.shinyapps.io/dashboard/?fbclid=IwAR1dQ1jbmRfxHKBXwhI9WnINy781R67yCILsW6xtzUb2BJMDVUKdNqm_uzI

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)