COVI-kávička 22.7. Francie +21,5 RF +23,7. Co dál?

ČR +0,235 tisíc nových případů. O něco méně než minulý týden. Zatím se to příliš nerozjíždí, ale obezřetnost je na místě.

Evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Francie už zase dohání Rusko.

Británie +44,1 tisíc nových případů. Velký experiment na lidech pokračuje.

Španělko vyskočilo na 30,6 tisíc nových případů.

Předolympijské Japonsko mírně vzrostlo na 3,8 tisíc nových případů.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Odpovídám na otázky Petra Hampla/1

Na svých velmi dobře vedených stránkách uveřejnil Petr Hampl rozhovor se mnou. Velmi si toho vážím, protože ho považuji za racionálního, velmi přemýšlivého, slušného (a jak ukazuje současná doba) i statečného člověka. Proto jsem se také snažil odpovídat "na dřeň", formulovat odpovědi tak, jak to chápu a cítím:

První část rozhovoru Petra Hampla s Radimem Valenčíkem

Petr Hampl: Během uplynulého půldruhého roku jste téměř denně publikoval odhad vývoje epidemie. Vycházel jste z několika jednoduchých předpokladů a jednoduchých vzorečků, a vaše prognózy byly mnohem spolehlivější než prognózy některých mediálních hvězd s doktorátem z mikrobiologie. Kde všude je ve společnosti možné uplatnit podobné metody? Kde je hranice mezi tím, kdy se společnost chová podle nějakého matematického modelu, a kde už ne? Jak je kupříkladu možné, že matematické modely liberálních ekonomů tak zoufale selhávají?

Radim Valenčík: Těší mě, že jste si toho povšimnul. V daném případě sehrály roli dvě věci.

Za prvé. Matematická představivost. Jak vždy zdůrazňuji, tak pokud používáme matematiku k rozklíčování složitých jevů, není ani tak důležitý výpočet, ale představivost. Ta vzniká jednak schopností představit si chování různých funkcí či jiných matematických struktur, což chce jednak trochu znalostí a cviku, ale také průběžným porovnáváním modelu, který si vytváříme v hlavě, s realitou. Tedy kalibrováním modelu.

...pokud používáme matematiku k rozklíčování složitých jevů, není ani tak důležitý výpočet, ale představivost.

Za druhé. Identifikováním jednoho velmi důležitého fenoménu, pokud jde o tento virus. Fenoménu, který jsem nazval "supersetrvačností" vývoje epidemie. Když na tento virus (zdůrazňuji, že právě tento, jiné viry tuto vlastnost nemají), působí faktory omezující epidemii, dochází k jeho "zklidnění". Když na něj naopak působí faktory podporující průběh epidemie, dochází k jeho "zdivočení". Mezi faktory působící na "zklidnění" patří různá restriktivní opatření, dále snížení počtu lidí, kteří se mohou nakazit, a to jak třeba v důsledku očkování, tak toho, že před krátkou dobou onemocnění prodělali.  Dále, jak se ukazuje, hraje roli množství ultrafialového záření, tedy intenzita slunce a délka dne.

Mezi faktory působící na "zdivočení" působí rozvolňování, dále to, že se virus dostane do nových podmínek, "expirace" imunity, příchod podzimního a zimního období, prodloužení pobytu v uzavřených prostorách, vědomé promořování či bezohledné chování, hromadné návraty z cestování do zahraničí apod.

To, že epidemie tohoto viru je supersetrvačná, je patrně dáno jeho vysokým stupněm rozvoje, tj. že se přiblížil ke své evolučně stabilní strategii.

To, že epidemie tohoto viru je supersetrvačná, je patrně dáno jeho vysokým stupněm rozvoje, tj. že se přiblížil ke své evolučně stabilní strategii.

Petr Hampl: Pojďme ale zpátky k té hranici. Existují stále lepší matematické metody a posouvají se hranice představivosti.  Je tedy možné lépe odhadnout, jak bude společnost reagovat na různé podněty? Je pak správné rezignovat na vládní zasahování do společnost (sociální inženýrství) nebo je správné podstoupit riziko nezamýšlených následků? Je možné stanovit nějakou hranici?

Radim Valenčík: To je příliš obecná otázka. Demografické modely jsou například velmi přesné a lze aktivně pozitivně či negativně ovlivnit porodnost. Například zvýšení úrovně vzdělání žen či všeobecný penzijní systém výrazně působí na snížení porodnosti. Dost přesné jsou i některé makroekonomické modely.

Zde bych jako rámec pro řešení otázky "zasahovat-nezasahovat" a předvídání důsledků případných zásahů viděl spíše definování základního dilematu současné doby, které podle mě zní takto.

Za prvé. Alternativa setrvačného vývoje: Společnost, jejíž ekonomika je založena na diktátu přerozdělovací moci. Je to degenerující společenský systém, ve kterém stále větší roli oproti výkonu založenému na schopnostech (zejména schopnosti inovovat, přicházet s něčím novým a lepším) se prosazuje moc, pro kterou platí následující charakteristiky.

1. Potlačuje trh a konkurenci.
2. Udržuje závislost svých slouhů dotacemi, předraženými zakázkami a dalšími nástroji (používáním dvojího metru, politikou embarg, které jedněm zamezují v zahraničních ekonomických aktivitách, zatímco druhým pro ně otevírají prostor).
3. Fatálně ztrácí výkonnost
4. Vytváří hierarchii stále méně schopných.
5. Využívá přerozdělovací moc k obraně před těmi, kdo usilují byť i jen o dílčí nápravu, či těmi, kteří se i v daných podmínkách dokážou prosadit nezávisle na přerozdělovací moci.
6. Oslabuje motivační roli sociálních systémů v oblasti podpory kvalitního vzdělání, kvalitní výchovy a kvalitní péče o zdraví.
7. Zneužívá účelového výkladu zákonů.
8. Potlačuje schopnost používat rozum jako zdroj společenské orientace lidí rozkladem školství, aplikací deformovaných kritérií hodnocení výsledků vědy, masovou manipulací mediálním mainstreamem srostlým s redistribuční moci a živený touto mocí.

Jakmile směřování k ekonomice založené na diktátu přerozdělovací moci překročí určitou hranici (k čemuž patrně došlo), stává se systém fakticky neformovatelným.

Jakmile směřování k ekonomice založené na diktátu přerozdělovací moci překročí určitou hranici (k čemuž patrně došlo), stává se systém fakticky neformovatelným.  Degenerace pokračuje zrychlujícím se tempem a stává se z pozice těch, kteří si uchovali rozum a nadhled, stále čitelnější. Redistribuční moc se brání zviditelnění své podstaty zaséváním a pěstováním animozit nejrůznějšího typu, tak aby společnost co nejvíce rozdělila.

Za druhé. Alternativa přirozeného směřování vývoje: Společnost, jejíž ekonomika je založena na produktivních službách. Jak ukazují celé dějiny lidstva (přechod od sběru jako základního zdroje obživy k lovu, následně pastevectví, poté zemědělství, zejména pak k průmyslové výrobě), na setrvačný vývoj spojený s dominantním sektorem sloužícím jako zdroj obživy a vytvářející předpoklady pro další vývoj, navazuje zrod nového dominantního sektoru, mnohem produktivnějšího, otevírající výrazně nové perspektivy dalšího vývoje.

Změna dominance ekonomického sektoru je doprovázena výraznými proměnami celého společenského systému, setrvačné se střetá s nově se rodícím za doprovodu různých společenských otřesů, než se společnost dokáže vymanit z pasti setrvačného vývoje. Staré se brání, využívá pozic a privilegií získaných v předcházejícím systému, degeneruje a dříve nebo později se otevírá prostor pro další vývoj celé civilizace. Každá taková historická změna je výraznější. Stále více ukazuje, o co v dějinách člověka jde, v čem je podstata a smysl lidské existence, ale také předpokládá rozšíření povědomí, vědomí a sebevědomí, o co v takové změně jde.

Staré se brání, využívá pozic a privilegií získaných v předcházejícím systému, degeneruje a dříve nebo později se otevírá prostor pro další vývoj celé civilizace.

V současné době stojíme na prahu přechodu od postindustriální fáze společnosti vzešlé z průmyslové revoluce ke společnosti založené na produktivních službách, tj. službách zaměřených na nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu. To již nejsou jen produkty sloužící k obživě, ale produkty bezprostředně zaměřené na naplnění skutečného bohatství lidského života, které (toto reálné bohatství lidského života, jehož obsahem je rozvoj a uplatňování schopností jako prostředek i cíl) se současně stává inovačním potenciálem a které je spojeno se změnou mezilidských vztahů směrem k sounáležitosti, kooperaci, týmovosti, solidaritě.

Předpokladem takovéto společnosti je vytvoření podmínek pro rozvoj schopností a společenský vzestup nezávisle na výchozích majetkových poměrech (přesněji, ale pro běžného čtenáře méně srozumitelně řečeno – využívání investičních příležitostí spojených s rozvojem, uchováním a uplatněním schopností člověka podle míry jejich výnosnosti), což je nezbytnou podmínkou toho, aby sektoru produktivních služeb měl svůj reálný ekonomický základ, aby se ekonomické efekty, které přináší prostřednictvím své humanizující role, projevily a aby z nich mohl těžit zdroje pro své financování.

Viz: https://www.petrhampl.com/valencik1/

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

K připravované monografii o tvůrčích mezigeneračních týmech/16

Začalo období prázdni a podle svého předsevzetí jsem začal dávat dohromady týmově připravenou monografii s pracovním názvem "Tvůrčí mezigenerační týmy – základ inovačního potenciálu i realizátor změn".

Průběžně budu informovat o postupu práce. Zde je sedmá část úvodu:

Pohled třetí: Efekty odvětví produktivních služeb a efekty TMT

V předcházejících pracech jsme pracovali s touto představou oekonomických efektech v oblasti služeb zaměřených na oblast nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu. Tytéž efekty ovšem vznikají i přímo v TMT

Obrázek 1 Ekonomické efekty TMT v oblasti nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu

Zdroj: Vlastní výtvor, použito v (Sedláček, Valenčík 2020)

V pojednání o proměnách vyúsťujících ve společnost, jejíž ekonomika je založena na produktivních službách, jsme výše prezentovaný obrázek použili pro ilustraci významu odvětví produktivních služeb. Ale lze ho interpretovat i z hlediska role TMT.

TMT umožňuje:

- mladým rychlejší start,

- dosažení většího výkonu každému,

- racionální prodloužení zenitu (období plného uplatnění),

- prodloužení horizontu produktivního uplatnění při souběžném rozvolňování pracovních aktivit.

To, že efekty produktivních služeb působí stejným směrem jako efekty fungování TMT není náhodné. Svědčí to o tom, jak je jedno s druhým propojeno. V ekonomice založené na produktivních službách budou TMT standardním prvkem ekonomiky, resp. převážná část produkčních jednotek bude mít podobu TMT.

Pohled čtvrtý: Stabilita komunit podle Axelroda či Ostromové a TMT

Otázkou stability lidských komunit, předpoklady kooperace a dodržování pravidel, se zabývala a zabývá řada teoretiků. Za zvýraznění z hlediska zkoumání TMT stojí především práce R. Axelroda a E. Ostromové, kterým budeme věnovat podrobnou pozornost v monografii. Přístupy obou teoretiků i těch, kteří na ně navazují, vycházejí z propojení matematických modelů založených na teorii her (zejména her typu Vězňovo dilema s opakováním či Tragédie společné pastviny) s empirickou analýzou konkrétních komunit určitého typu (využívány jsou i ekonomické experimenty).

Jedním z poměrně triviálních, ale důležitých a modely podpořených poznatků je, že tendence ke kooperaci hráčů, kteří hrají hry, v nichž mohou použít strategii kooperace či nekooperace, je tím větší, čím větší počet opakování hra má, tj. populárněji řešeno, čím větší perspektivu trvání hra má.

Zcela logicky se nabízí uplatnění teoretických východisek, teoretického aparátu ale i poměrně dobře zmapovaných zkušeností těch, kteří se problémy stability lidských komunit zabývali, k analýze TMT jako jednoho z typů těchto komunit.

Již první "dotyk" mezi výše uvedenými pracemi a problematikou TMT odhalil dva podstatné momenty:

1. TMT jsou poněkud odlišným typem komunit, než kterými se zabývala E. Ostromová. Předmětem jejího zkoumání byly převážně "konzervativní" komunity založené na dlouhodobé neměnosti podmínek, v nichž komunita působila. V případě TMT se naopak jedná o stabilitu dynamickou. Podmínkou toho, aby TMT byl dlouhodobě stabilní v měnících se podmínkách je jeho dynamický vývoj.

2. Přestože se jedná o odlišný typ komunity, přesněji typ komunit, které můžeme považvat za komplementární (v jednom případě se jedná o neměnnost podmínek i komunity, ve druhém případě o dynamické změny prostředí, v reakci na které může udržet komunita stabilitu jen svojí dynamikou), je aparát vyvinutý a vyvíjený v intencích R. Axelroda a E. Ostromové velmi dobře uplatnitelný i k problematice TMT, přičemž současně se nabízejí významné možnosti dalšího zdokonalování tohoto aparátu (včetně jeho matematických základů).

Spojení prakticky významných problémů s rozpracováním teorie v té nejobecnější a matematicky formulované podobě je vždy neklamným symptomem toho, že teorie otevřela významný badatelský prostor.

(Pokračování)

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

a nově i zde (lepší a přehlednější):

https://slerka.shinyapps.io/dashboard/?fbclid=IwAR1dQ1jbmRfxHKBXwhI9WnINy781R67yCILsW6xtzUb2BJMDVUKdNqm_uzI

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)