COVI-kávička 17.7. ČR +0,233 GB +51,9. Co dál?

Česká republika:   +0,233tisíc nových případů. Pokles oproti minulému týdnu.

USA už zase hodně, +40,5tisíc nových případů.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Francie hodně vyskočila.

Británie +52,9 tisíc nových případů. Raketový růst a do "Dne svobody" zbývají už jed dva dny. To bude zajímavý experiment.

Nizozemá  11,3 tisíc nových případů.

Předolympijské Japonsko 3,4 tisíc nových případů. 

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Skvělá analýza Hany Jelinkové

Dám si sem to, co jsem psala jinde (a doplním), aby to tak úplně nezapadlo:

V Rusku v současné vlně bylo při sekvenování odhaleno 90 % delty a podle doktorů z červené zóny přestávají fungovat některé osvědčené ustálené postupy při léčbě kovidu, stoupá spotřeba kyslíku a IVL přístroje jsou skoro na hraně. Taky mrtvých je víc (zrovna dneska nový smutný rekord 791 zemřelých). Rusové to vnímají jako velmi špatné, i když v přepočtu na obyvatele s jejich 160 infikovanými a 6 zemřelými na milión jsme je ještě nedávno se svými 20 zemřelými na milión s přehledem strčili do kapsy.

A do toho Rádio Svoboda v ruštině skučí, jak je to nesvobodné, že jsou lidi tlačeni k vakcinaci a jaký je například Kadyrov despota, že to vzal pevně do rukou a z Čečenska, které ještě před měsícem mělo očkovaných s bídou pět procent má dnes naočkovaných přes 30% (k dnešku, tj. 15. 7. 2021 je to 30,54%).

V současnosti se ale s očkováním ledy, zdá se, trochu hnuly všude. Jedním z ukazatelů, který v RF počítají (takové to co by, kdyby) je, za jak dlouho bude naočkováno 50/60/70 procent obyvatel, pokud bude dodrženo tempo očkování toho kterého aktuálního dne. Jestliže 21. června tato čísla byla 321/409/497 dnů, dnes je to 87/116/146 dnů (ale už to bylo i lepší, třeba 9. července byla tato čísla 74/97/121 dnů).

Vývoj v jednotlivých regionech je dobře vidět i na takovém ukazateli, jako se porovnání zrychlení/zpomalení očkování ve srovnání s předchozím týdnem, kde (vedle takových rekordmanů jako Udmurtija (která ale má jen o něco málo obyvatel víc, než Praha) se svými 276% nárůstu očkování) i třeba Moskva (oficiálně 12,6 mio obyvatel) zrychlila o 57%.

I když u Moskvy a jejích čísel vztažených k procentům, bych byla velmi opatrná v hodnocení procenta proočkovanosti, protože je počítají k oficiálním údajům o počtu obyvatel, což v Moskvě může být značně zkreslené, protože maximalistické odhady hovoří až o dvojnásobku uvádělého počtu obyvatel, takže proočkovanost v procentech může být až poloviční.

Zajímavá jsou i data o proočkovanosti 1. a 2. dávkou. Regiony, ve kterých zrychlili vakcinaci, mají proočkovanost 2. dávkou nižší (např. zmiňované Čečensko má 2. dávkou proočkováno 31% z očkovaných), ale protože od začátku akcelerace očkování už je to víc, než 3 týdny, tak se tyto rozdíly budou pomalu stírat.

Co je zajímavé, tak se zdá, že nijak výrazně nejsou v čele proočkovanosti územní celky, které pro některé skupiny obyvatel vyhlásily (nebo se chystají vyhlásit) očkování jako povinné. Takových územních celků je k dnešnímu dni 31 (z celkem 85 územních celků v RF) a jsou rozprostřeny v celé tabulce (s výjimkou absolutních outsiderů, mezi těmi nejsou).

Nově se začínají objevovat i údaje o počtu revakcinovaných, uvádějí je už například vojáci. U jejich čísel ale nevím dvě věci (nedohledala jsem). Jednak, jestli v tom skoro milionu očkovaných jsou započítáni i civilisté, které vojáci také ve svých očkovacích centrech očkovali (všichni mají obě dávky), a zda ten milión (tedy, přesněji 910 tisíc) je nebo není zahrnut do celkového počtu očkovaných.

Od začátku května jsem si počítala (podle metodiky RF 4 a 4 dny) R(t) a ukázalo mi to tohle:

Ukázalo se, že dlouhé volno mělo příznivý vliv na pokles, velké shromáždění lidi, i když s rouškami, ale přece jen rizikové, vyvolalo růst v druhé půlce května, ale červnový nárůst s tím už asi nesouvisí a čím byl způsoben, musí říct odborníci. Je fakt, že Sobjanin (primátor Moskvy) celkem nekompromisně šlápl na brzdu, když to začalo smrdět průs..švihem, zřejmě proto se Moskva tak brzy zlomila, v regionech tak razantní nejsou.

Data čerpám (vedle oficiálního portálu стопкоронавирус.рф) hlavně na yandexu a na gogov.ru.

Uveřejněno zde (s povolením, abych publikoval, za což děkuji a rád činím): https://www.facebook.com/hana.jelinkova.108/posts/4554839737868917?comment_id=4554841164535441¬if_id=1626361402163568¬if_t=comment_mention&ref=notif

K tomu:

Je zajímavé (ale mně to nepřekvapuje), že někteří naši popíračí "skučí" podle naprosto stejného receptu globalistů, podle jakého dělá propagandu Svobodná Evropa proti Rusku, viz z článku, uveřejňuji pro závažnost ještě jednou:

"toho Rádio Svoboda v ruštině skučí, jak je to nesvobodné, že jsou lidi tlačeni k vakcinaci a jaký je například Kadyrov despota, že to vzal pevně do rukou a z Čečenska, které ještě před měsícem mělo očkovaných s bídou pět procent má dnes naočkovaných přes 30% (k dnešku, tj. 15. 7. 2021 je to 30,54%)".

Tak kdo s nimi manipuluje? A ti naivkové si myslí, že proti globalistům bojují. Ne. Stali se z nich poskoci globální moci. Ztratili schopnost reflexe i argumentace. Ne náhodu se proto snaží umlčovat ("zavírat hubu" druhým).

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

K připravované monografii o tvůrčích mezigeneračních týmech/11

Začalo období prázdni a podle svého předsevzetí jsem začal dávat dohromady týmově připravenou monografii s pracovním názvem "Tvůrčí mezigenerační týmy – základ inovačního potenciálu i realizátor změn".

Průběžně budu informovat o postupu práce. Zde je druhá část úvodu k monografii:

V dalších monografiích pak byla tato myšlenka rozvíjena tak, aby:

- byla co nejsrozumitelnější a nezřetelnější (jako základ perspektivní a realistické vize řešení současných problémů v lokálních podmínkách a globálním kontextu);

- dávala představu o obsahu komplexních reforem, které jsou k prosazení odvětví produktivních služeb jako dominantního ekonomického sekterou nezbytné;

- identifikovala nejdůležitější bariéry nezbytných změn;

- vyúsťovala do konkrétních praktických návrhů, včetně těch, které odpovídají na otázku, čím začít;

- se posiloval její teoretický základ.

Ve všech výše uvedených směrech posouvala poznání problematiky přechodu ke společnosti, jejíž ekonomika je založena na produktivních službách druhá monografie nazvaná Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo ekonomika produktivních služeb? (Valenčík a kol, 2015). Název byl zvolen tak, aby bylo zřetelně odlišeno setrvačné uvažování (v intencích "čtvrté průmyslové revoluce") od pochopení podstaty změny, na prahu které v současnosti stojíme.

Předmluva

Úvod

1. Výchozí teze a rozbor poznatků získaných při jejich rozpracování

2. Hledání nové podoby ekonomického růstu a omyly v této oblasti

3. Problematika HCC (smluv o investování do lidského kapitálu)

4. Cestovní ruch jako jedno zodvětví produktivních služeb

5. Vývoj finančních trhů

6. Teoretická reflexe problematiky vztahu teorie a praxe

Závěr

Slovníček základních pojmů

Třetí monografieEkonomický základ odvětví produktivních služeb a zahájení komplexních reforem (Valenčík a kol. 2017) se zaměřila na problematiku prezentace konceptu komplexních reforem, které jsou nezbytné k tomu, aby se odvětví produktivních služeb mohla financovat z vlastních ekonomických efektů a tím byla umožňěna jejich expanze jako nejdynamičtější části ekonomiky.

1 Úvod

1.1 Hledání programu pro strany a strany pro program

1.2 Jak budeme postupovat

1.3 Metody

2 Výchozí teze: Vyhodnocení a doplnění loňských tezí

2.1 Podstata přístupu: Průmysl 4.0 a expanze odvětví produktivních služeb

2.2 Výchozí teze a rozbor poznatků získaných při jejich rozpracování

2.3 Připomenutí hlavních již rozpracovaných problémových okruhů a problémové okruhy pro rok 2017

3 Čím začít, proč a nyní: Plně zásluhová a plně uzavřená postgraduální nadstavba penzijního systému

3.1 Úvodní poznámka – Čím začít komplexní reformy

3.2 Návaznost na stávající teoretické řešení dané problematiky

3.3 Širší kontext zavedení a rozšiřování plně zásluhové a plně uzavřené postgraduální nadstavby současného průběžného systému penzijního pojištění

3.4 Matematický model

3.5 Problematika realizace navrhovaného systému

3.6 Vznik přebytků při náběhu systému

3.7 Shrnutí a závěr

4 Navazující aktivity (co a jak bude odstartováno na bázi transformace penzijního systému)

4.1 Oblast vzdělání, výcviku, výchovy

4.2 V oblasti zdravotnictví

5 Výnosy ze vzdělání, HCC a přenesená cena

5.1 Teoretická východiska

5.2 Mezní míra výnosu ze vzdělání a trh

5.3 Shrnutí, diskuse kvýsledkům, návaznost na problematiku vývoje finančního trhu

6 Lázeňský cestovní ruch a prodloužení období produktivního uplatnění

6.1 Úvod – význam lázeňského cestovního ruchu při prodloužení horizontu produktivního uplatnění

6.2 Pojetí lázeňského cestovního ruchu vsoučasné teoretické literatuře

6.3 Dlouhodobost a opakovanost lázeňské péče jako předpoklad její efektivnosti

6.4 Nástroje sledování efektů lázeňské péče a rozšíření klientely s využitím vhodných forem financování

7 Metody myšlení (jak se vymanit zpasti stereotypů, uchovat duševní svěžest a odhalovat nové)

7.1 O významu této kapitoly

7.2 Úvodní poznámka k této kapitole

7.3 Co je pojem a pojmové určení?

7.4 Přesah stávajícího poznání a rozvíjení pojmových určení

7.5 Schopnost přesahu a základní poznávací schopnosti

8 Metody vyjednávání (k problematice vývoje finančních trhů zhlediska přenesené ceny a jak vyjednávat)

8.1 Úvodní poznámka kmožnostem a významu použití teorie kooperativních her

8.2 Konkretizace předmětu zkoumání

8.3 Návaznost na stávající teoretické zdroje

8.4 Mikroekonomický model vyjednávání

8.5 Vybrané problémy vyjednávání

8.6 Shrnutí a závěr

9. Motivace a hodnotové orientace lidí

9.1 Hodnoty a lidský kapitál

9.2 Hodnotové orientace a ekonomie produktivní spotřeby

10 Problém volebních programů

10.2 Struktura programu realizace reforem: Zde a nyní

10.1 Ke krizi tradičních stran a hlavně tradičních orientovaného na řešení problémů

10.3 Co by mohlo (a mělo) být v programu kterékoli rozumné (a volitelné) politické strany

11. Závěr

Poznámka:

Plný text všech monografií je ke stažení zde: https://www.vsfs.cz/lidskykapital/?id=2479-monografie

(Pokračování)

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

a nově i zde (lepší a přehlednější):

https://slerka.shinyapps.io/dashboard/?fbclid=IwAR1dQ1jbmRfxHKBXwhI9WnINy781R67yCILsW6xtzUb2BJMDVUKdNqm_uzI

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)