COVI-kávička 16.7. ČR +0,227 RF +25,3. Co dál?

Česká republika:   +0,227 tisíc nových případů. Dobrá zpráva, o trochu méně než minulý týden.

Rusko +25,3 tisíc nových případů. Zase hodně.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Británie +48,6 tisíc nových případů, další skok a "Den svobody" (plného rozvolnění) 19.7. je už za pár dní.

Indonésie +56,8 tisíc nových případů a táhne světový růst.

Předolympijské Japonsko vyrostlo na +3,2 tisíc nových případů.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

COVI-epidemie má zjevně supersetrvačný charakter

Poslední červnový den jsem uveřejnil článek o tom, co náš čeká a nemine, zde je:

https://radimvalencik.pise.cz/9545-covid-co-nas-ceka-a-nemine.html

Připomínám jej, protože současný vývoj epidemie ve světě (i u nás) potvrzuje její SUPERSETRVAČNÝ charakter,

Zde je obrázek dvou alternativ budoucího vývoje z článku 30.6.:

Viz: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries  + moje vlastní úprava

Červená ("špatná") varianta vychází z toho, že globálně se projevuje určitá tendence k dalšímu nárůstu počtu případů. Odpovídá fenoménu "supersetrvačnosti" viru a nízkému účinku vakcinace.

Modrá ("dobrá") varianta považuje globální nárůst počtu případů v posledních několika málo dnech za nahodilý výkyv, předpokládá postupné zklidňování v důsledku očkování i promoření, tj. rozhodující vliv kolektivní imunity.

Zde je současný vývoj dle dnešního stavu o půl měsíce později 15.7.:

Myslím, že je již dost zřejmé:

1. Kam vývoj směřuje.

2. Epidemie má supersetrvačný charakter.

Z článku napsaného před půl měsícem připomínám:

Jsem přesvědčen, že tento virus má tendenci ke "zklidnění" přerušovanou fázemi "zdivočení", že to má zakódováno ve své struktuře a že to souvisí s jeho interakcí s lidským imunitním systémem. Proto nejde jen o mutace, ale o fáze ("oscilující mikromutace"?, nebo něco takového, to je úkolem bádání těch, kteří jsou k tomu vybaveni).

Je to důležité i pro pochopení dění u nás, kde patrně právě v těchto dnech dochází k obratu od zklidnění ke zdivočení tohoto viru, zejména v Praze.

Připomínám, že klíčovou roli hraje složení, tj. portfolio nákazy dané velikostí přenášené dávky a pestrostí "mixu". Tomu lze poměrně účinně bránit, ale obávám se, že právě v Praze k tomu nemusí dojít. Střetají se zde ve větších počtech osoby aktuálně přicházející z růstných části světa, intezivně a s předpokládaným bezpříznakovým průběhem ve většině případů nákaz. Lze řešit, ale obávám se, že opozice i vláda zase selžou.
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/9545-covid-co-nas-ceka-a-nemine.html

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

K připravované monografii o tvůrčích mezigeneračních týmech/10

Začalo období prázdni a podle svého předsevzetí jsem začal dávat dohromady týmově připravenou monografii s pracovním názvem "Tvůrčí mezigenerační týmy – základ inovačního potenciálu i realizátor změn".

Průběžně budu informovat o postupu práce. Zde je první část úvodu k monografii:

Úvod

Hegel říkával, že nejsložitější otázkou uceleného výkladu libovolné problematiky je "Čím začít?". To, že něčím začínáme, tedy začínáme právě "tímto", musí totiž být něčím zdůvodněno, a totiž nemůže být začátkem.

K tomu přistupuje ještě jeden pragmatičtější aspekt. Když text nezaujme čtenáře hned od počátku, odloží jej, případně se s ním seznámí jen povrchně. Přitom k pochopení teoretického zpracování každého významného tématu je důležité, aby si čtenář z "lineárně" vyloženého textu ve svého hlavě vytvořil systém všech významných souvislostí, které text obsahuje.

Jeden z možných začátků je stručná rekapitulace toho, jak se poznání v určité oblasti, tedy řešení určité problematiky vyvíjelo. Touto cestou se vydáme i v našem případě. Začneme rekapitulaci toho, jak se náš přístup vyvíjel. Rozlišíme přitom historii našeho přístupu k problematice TMT v širším a užším smyslu:

- V širším smyslu se jedná o práci týmu při VŠFS přibližně od roku 2003, kdy v návaznosti na každoroční konference Lidský kapitál a investice do vzdělání (první byla v roce 1998) vznikl stálý Teoretický seminář: Ekonomie produktivní spotřeby. Od roku 2014 pak začaly být vydávány monografie (celkem šest), na které navazuje i tato.

- V užším smyslu se jedná o to, jak se pojem "tvůrčí mezigenerační týmy" rodil a postupně dostával do centra pozornoti z několika vzájemně se doplňujících a podporujících se důvodů.

Širší kontext

První monografie vydaná v rámci prezentace výsledků práce našeho týmu sdělila hlavní myšlenku, kterou považujeme za aktuální a nosnou, už svým názvem: Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb (Valenčík a kol. 2014), Podle našeho názoru jsme na prahu zásadní změny ekonomického systému, kdy se – podobně jako v období průmyslové revoluce – rodí nový ekonomický sektor, který se postupně prosadí jako dominantní. Jedná se sektor produktivních služeb, produktivních v tom smyslu, že to jsou služby, které přispívají k nabývání, uchování a uplatnění lidských schopností, resp. lidského kapitálu.

Uvedeme struktur témat, která jsou v monografii obsažna, a to dle názvu kapitol a subkapitol:

1. Úvod

1.1 1 Stručná charakteristika publikace

1.2 Výchozí teze

2. Možnost dynamického a současně trvale udržitelného růstu

2.1 Význam odpovědi na otázku, zda je exponenciálně dynamický a současně trvale udržitelný růst možný

2.2 Ekonomický základ trvale udržitelného a současně exponenciálně dynamického růstu

2.3 Analýza dynamiky hospodářského růstu vdlouhodobém historickém období

3. Financování odvětví produktivních služeb (HCC a přenesená cena)

3.1 HCC a financování odvětví produktivních služeb

3.2 Financování vysokého školství

3.3 Penzijní systém – zprostředkované uplatnění přenesené ceny

3.4 Ke vztahům mezi penzijním a zdravotnickým systémem

3.5 Vztah mezi nezaměstnaností a zdravotním stavem v České republice (longitudinální analýza)

4. Člověk a jeho potřeby (východiska ekonomie produktivní spotřeby)

4.1 Lidský kapitál – ekonomie a štěstí

4.2 Jak funguje a jak se vyvíjí náš systém prožitků či požitků

4.3 Existenciální základy ekonomie produktivní spotřeby

5. Bariéry přechodu ke společnosti založené na produktivních službách

5.1 Fenomén investování do společenské pozice

5.2 Propojení pozičního investování a struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad

5.3 Struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad a současný svět

6. Východiska ze současné situace

6.1 Faktory bránící degeneraci

6.2 Předpokládaný vývoj a alternativy transformace základního ideového paradigmatu

7. Závěr: Shrnutí a jak dál

Slovníček původních pojmů

Poznámka:

Plný text všech monografií je ke stažení zde: https://www.vsfs.cz/lidskykapital/?id=2479-monografie

(Pokračování)

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

a nově i zde (lepší a přehlednější):

https://slerka.shinyapps.io/dashboard/?fbclid=IwAR1dQ1jbmRfxHKBXwhI9WnINy781R67yCILsW6xtzUb2BJMDVUKdNqm_uzI

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)