COVI-kávička 14.7. ČR +0,317 RF +27,4. Co dál?

Česká republika:  +0,317 tisíc nových případů. Téměř 3x víc (!) než minulý týden. Rozjelo se to naplno a projevuje se supersetrvačnost epidemie

Španělsko explozivně vystřelilo na +44,0tisíc nových případů.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Ruskostále dost, ale trochu růst začala i Francie.

Británie +36,7, další mírný nárůst.

Izrael po dlouhé době přes tisíc (+1,2) nových případů.

Indonézie téměř 48 tisíc nových případů, Irán témět 23 tisíc, nárůst i Nizozemí, Malajzie, Bagladéš.

Tolik nárůstů v různých částech světa tu už hodně dlouho nebylo.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Šetření "na správném místě", nebo sabotáž kubánského stylu?

Česká vakcína jen tak nebude

Česká vakcína proti koronaviru jen tak nebude. Ambiciózní projekt, na který vláda v březnu vyčlenila 250 milionů korun, podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) sice stále běží, ale vláda se nemá k tomu, aby o projektu rozhodla. Postoj ministerstva je spíše rezervovaný a není jisté, jestli rozhodne do voleb.

Do konce června se měla vláda vyjádřit, zda v nákladném projektu pokračovat, anebo ne. K tomu ale stále nedošlo, jak Právu potvrdila mluvčí Úřadu vlády Jana Adamcová.

Vojtěchův předchůdce Petr Arenberger (za ANO) přitom v květnu tvrdil, že Česko má na vývoj preparátu odpovídající prostory i technologie. Prototyp vakcíny měl být dokonce i otestován. "Vláda dostala za úkol se do konce června k takovému řešení vyjádřit. V případě, že bude proveditelné, tak bychom ho mohli uskutečnit," řekl v květnu Arenberger.

Zatím projekt potichu a bez větší pozornosti pokračuje a ministerstvo stále řeší, co dál. "Pan ministr jednal se zástupci výzkumného týmu, seznámil se s dostupnými podklady a vyžádal si ještě další informace," řekla Právu mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.

I kdyby vláda nakonec projekt posvětila, minimálně několik měsíců by zabralo její testování v klinických studiích, které jsou velmi nákladné. Česko by se proto mělo podle Vojtěcha spoléhat spíše na vakcíny, které už schválené jsou a používají se.

"Projekt české vakcíny nějakým způsobem běží. My ho teď posuzujeme, jak s ním dál naložit," objasnil ministr poslancům minulý týden při interpelacích. "Projekt není ani ve fázi klinických studií, takže asi nelze očekávat, že bychom se na ni v tuto chvíli mohli spoléhat, byť by třeba ta vakcína dopadla dobře, protože zkrátka není ani ve fázi klinického testování, což nějaký čas trvá," dodal.

S tím souhlasí i virolog Libor Grubhoffer, který projekt s dalšími kritizuje a hodnotí jako zbytečně vyhozené peníze.

"Dominance velkých farmaceutických firem na poli vakcín proti covidu-19 je obrovská a neshledávám nejmenší důvod, proč bychom přece jen měli mít pro sebe nějakou pohotovostní vakcínu," domnívá se Grubhoffer.

To podle vakcinologa Marka Petráše, který studii proveditelnosti zpracoval, není na obtíž.

"Když se podíváte na současnou situaci, tak nemůžeme říct, že by to byla uzavřená záležitost, že budou současné vakcíny zvládat epidemii dokonale. Je otázkou, jestli budou výrobci připravovat další a další typy," řekl Právu s tím, že by bylo dobré mít k dispozici vlastní preparát.

"Tím, že jsou stávající vakcíny, se vývoj neukončil. Řada dalších producentů na tom dál pracuje a myslím, že se nabízí řada dalších alternativ," dodal Petráš.

Principiální problém vidí u české vakcíny Grubhoffer v tom, že je podobného typu jako čínské preparáty od Sinovacu či Sinopharmu – tedy stojí na usmrcených virech, což se ukazuje jako málo efektivní cesta.

"Přitom víme, že z nějakého důvodu je imunitní odpověď proti virionům (virová částice) i u probíhající infekce relativně nízká a krátkodobá. Tyto jednoduché vakcíny na bázi usmrcených virových částic jsou nástrojem s velmi nízkou účinností," řekl virolog. S ohledem na šíření mutací jsou podle něj potřeba účinnější vakcíny. Ty genové, např. od Pfizeru, chrání i u mutací z více než 80 procent před vážným průběhem nemoci a hospitalizací.

Viz: https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/ceska-vakcina-jen-tak-nebude-40365921

K tomu:

Považuji za mnohem více relavnantní názor profesorky Věry Adámkové, viz:

https://www.jomagazin.cz/poradny/profesorka-vera-adamkova-vyzyva-verejnost-nerezignujte-na-zivot-chodte-ven-nezanedbavejte-sve-zdravi/

Zdá se mně, že někdo nechce, abychom využily odborné zázemí, které máme a které bude rozhodovat o naší budoucnosti. Dost to připomíná současný tlak globální moci na Kubu. K tomu podrobněji zítra.

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

K připravované monografii o tvůrčích mezigeneračních týmech/9

Začalo období prázdni a podle svého předsevzetí jsem začal dávat dohromady týmově připravenou monografii s pracovním názvem "Tvůrčí mezigenerační týmy – základ inovačního potenciálu i realizátor změn".

Průběžně budu informovat o postupu práce. Zde je devátá část předmluvy:

Možnosti reformy penzijního systému a realita

Ukázali jsme si, že oblast přípravy a odborné podpory koncepční reformy penzijního systému (postupné zapojování jednotlivých faktorů prodlužování doby produktivního uplatnění člověka při současném zkvalitňování náplně jeho života) nejen umožňuje, ale přímo i vyžaduje, aby se toho ujal TMT. Skupina, která není motivovaná dlouhodobou perspektivou a zvyšováním vlastního potenciálu, není schopna za úspěšnou reformou stát.

Připomeňme, že základní dilema, které řeší každý účastník jakékoli skupiny (která se může vyvinout v TMT) je: Podílet se na zvyšování potenciálu skupiny i výkonů a tím i výplat (peněžních i nepeněžních) jednotlivých členů skupiny, včetně vyplaty vlastní, nebo využít svou pozici ve skupině k navýšení vlastní výplaty, a to i na úkor zvyšování potenciálu i výkonu skupiny?

Jak se upřednostnění nekooperativní strategie projevilo ve skupině, kterou vedla Jana Nerudová? Především tím, že od určitého momentu převážily tlaky na takový výsledek její práce, který nebude možné prakticky uplatnit a ze kterého tudíž nebude moci ten, kdo projekt reformy personálně reprezentoval na veřejnosti (Jana Maláčová jako tvář ČSSD) vytěžit politické body v období blížících se voleb do Sněmovny.

Některé dílčí prvky reformy i celkové zarámování reformy do rozdělení průběžného systému na nultý a první pilíř šly správným směrem. J. Maláčové však bylo naservírováno, že jsou jen čtyři cesty toho, jak dosáhnout vyrovnanosti, resp. stability penzijního systému (snížit starobní důchody, zvýšit výši pojistného, paušálně prodloužit dobu odchodu do důchodu, dodotovat penzijní systém z daní). První tři cesty byly označeny za asociální, takže zbyla čtvrtá, která ovšem znamená takovou zátěž státního rozpočtu, že penzijní reforma byla odvržena již jejím koaličním partnerem jako nesmysl (vyjádření A. Schilerové). Tím bylo dosaženo kýžených výplat jednotlivých členů skupiny: Reforma bude vypadat dobře, ale ČSSD ji nebude moci využít ve volbách ve svůj prospěch, resp. tato možnost bude výrazně omezena a v případě potřeby bude možné (s přihlédnutím k situaci v mediální sféře) dokonce prostřednictvím "nereálného" návrhu v předvolebním boji ČSSD diskreditovat. Mj. bude zajímavé, zda či přesněji v jaké míře k tomu dojde.

První, kdo v politické sféře začal mluvit o "páté cestě", tj. o posílení motivační role průběžného penzijního systému k dobrovolnému prodloužení výdělečného uplatnění je V. Michalík, jeden z kandidátů na ministra financí:

"Zastáncem této představy je například Věslav Michalik, bývalý bankéř, starosta a také společný kandidát koalice Pirátů a STAN na ministra financí. Podle něj je důležité hledat rovnováhu mezi finančními možnostmi státu a vyplácením důchodů. "Je to relativně jednoduchá trojčlenka, kterou pak parametrizujete různými dodatečnými věcmi. Ale je jednoduchá v tom, že záleží na tom, kolik vyplácíte, jak dlouho a kolika lidem," uvedl v rozhovoru pro pořad Prostor X na Streamu. – Michalik odmítá debaty o zvyšování důchodového věku, který je momentálně zastropován na 65 letech, a místo toho navrhuje větší flexibilitu při volbě data odchodu do důchodu. "Já si myslím, že správně je o tom přemýšlet tak, že pojďme to udělat flexibilní. Nenuťte lidi, kteří v zásadě nechtějí, aby už šli (do důchodu, pozn. red.), a ti, kteří by chtěli dříve, že ještě nesmí," řekl v rozhovoru s tím, že by ale museli být výrazně více zvýhodněni lidé, kteří by pracovali déle. Nyní to není dostatečné a senioři nejsou motivováni pracovat."

Viz https://ceskeduchody.cz/zpravy/odchod-do-duchodu-drive-flexibilita-rodi-se-politicke-plany

Stojí za to podívat se na celý rozhovor:

https://www.stream.cz/prostor-x/doba-hojnosti-a-rozhazovani-skoncila-rika-kandidat-na-ministra-financi-duchodcum-chce-dat-vybrat-64187562?dop_ab_variant=0&dop_id=64187562&dop_req_id=XbfyRWmwqAR-202106301451&dop_source_zone_id=1&utm_campaign=_var&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Dlužno upozornit na to, že zatím ještě nikdo nepoužil nejsilnější argument pro "pátou cestu", tj. výrazné zvýšení motivací v penzijním systému k prodloužení doby produktivního uplatnění člověka a návazně podpora dlouhodobé uplatnitelnosti ve vyšším věku komplexní reformou navazujích součástí systémů sociálního investování a sociálního pojištění, ale i dalšími opatřeními (mezi které patří podpora samotných TMT, které nabízejí nejvíce příležitostí k zaměstní ve vyšším i vysokém věku a možnost postupného rozvolňování výdělečných aktivit). Jaký argument?

Argument, který vychází z odpovědi na otázku, co je pojistnou události z hlediska systému průběžného penzijního pojištění. Tou je to, že člověk v důsledku stárnutí ztratí plně či částečně schopnost výdělečné činnosti. Solidarita, na které je tento penzijní systém založen, je pak zejména a především solidaritou mezi těmi, kteří chtějí a mohou být produktivně činní i ve vyšším věku, a mezi těmi, u nichž nastala pojistná událost, totiž to, že tuto schopnost ztratili, nastala.

(Pokračování)

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

a nově i zde (lepší a přehlednější):

https://slerka.shinyapps.io/dashboard/?fbclid=IwAR1dQ1jbmRfxHKBXwhI9WnINy781R67yCILsW6xtzUb2BJMDVUKdNqm_uzI

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)