Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
COVI-kávička 4.7. ČR +0,124 Rusko +24,4. Co dál?
Česká republika: +0,124. Dvakrát víc než minulou sobotu! Proto jim to tak dlouho trvalo a uveřejnili až s půlhodinovým zpožděním. Začíná to být zlé.
Rusko +24,4 tisíc nových případů, stále hodně. Důležité je, aby to zůstalo na této úrovni, pak může dojít ke zklidnění.
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
24,4 : 3,0 |
Británie stále mírně roste.
Začínají přibývat i těžší případy. Uvidíme, zda se dupne na brzdu, nebo se dá volný průběh a někam se dojede.
Nejhůře jsou na tom nyní Indonésie a JAR, ze "stálic" Kolumbie. Všechny tyto země ke 30 tisíc nových případů denně.
Izrael se drží kolem 0,3 tisíc nových případů denně.
Předolympijské Japonsko na hraně, kolem 1,5 tisíc nových případů denně.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Globální výroba fašounských ordnerů
Nelze si nepovšimnout toho, že český případ profesor FLEGR a britský případ profesor WHITTY jsou jako přes kopírák. Pokud někdo neví, o co jde, uvádím:
Český případ profesor FLEGR
Parazitolog Jaroslav Flegr informoval o tom, že byl na veřejnosti napaden rozzuřeným mužem. Ten mu měl vyčítat jeho aktivity v průběhu koronavirové epidemie, kdy Flegr patřil k největším zastáncům přísných lockdownů. Muž mu podle všeho vyčítal také strašení mrazáky v ulicích, které se staly jakýmsi symbolem nezvládnuté krize:
"Milý Micíku, ten rozzuřený pán, co na mě v neděli vyběhl z auta a zkoušel mě prohodit plotem (byl zatím první, ale jistě nebude poslední) si to vysvětlit nenechal, ale tobě to teď povím,” uvedl Flegr na svém facebookovém profilu. "Mrazáky v ulicích jsem fakt nevymyslel já. Já pouze na přímou otázku pana redaktora Stacha "Takže nás čekají mrazáky na mrtvoly v ulicích, jak varoval ministr Hamáček?" odpověděl: "Doufám, že je mají připravené, protože vážně nevím, jak se to potom bude dělat. Nebudou tisíce mrtvých denně, ale stovky. I to ale stačí."
Britský případ profesor WHITTY
Se znepokojujícím nárůstem nenávisti se musí v posledních dnech potýkat přední poradce vlády, epidemiolog a šéf lékařů Chris Whitty... První incident se stal v sobotu, kdy se dav rozhodl dát najevo nesouhlas s Whittyho působením v poradním týmu vlády. Epidemiologa zřejmě viní z opatření proti koronaviru, které i nadále na území Anglie platí. Demonstranti troubili klaksony směrem k oknům Whittyho bytu a přes megafon na něj pořvávali různé urážky. "Vrahu! Zrádce! Hanba!” poukazuje deník Daily Mail na vulgarity z videozáznamů akce. V neděli pak šéfa lékařů sledovali dva výrostci při cestě skrz londýnský park svatého Jiří. Jeden z mladíků chytil Whittyho pod krkem a nesrozumitelně (zřejmě pod vlivem alkoholu) na něj pokřikoval. Celou potyčku si mladíci natáčeli na telefon... Za poslední čtyři měsíce čelil Whitty podobným útokům několikrát. V červnu ho konfrontoval muž, který epidemiologa osočoval, že o koronaviru lže. V únoru ho takto na ulici urážel mladík, který video poté nahrál na sociální síť Tiktok."
Mj. k tomu stojí uvést názor sociologika Petra Hanpla:
Slíbil jsem, že už se ke covidu vracet nebudu, ale tentokrát nezbývá než udělat výjimku. Fyzické napadení profesora Flégra je hnus, naprostý hnus. Takové věci dělá chátra, žádný vlastenec by se k ničemu podobného nepropůjčil.
To nemá nic společného s tím, jestli se souhlasíme nebo nesouhlasíme s jeho závěry. Já ho pokládám za typického asperga - skvělá vědecká výkonnost a naprosto příšerné společenské názory a společenské vystupování (což on nejspíš není schopen si uvědomit). Ale můžete mít na něj naprosto jiný názor. To je v pořádku. Fyzické napadání v pořádku není.
Mimochodem, všimněte si, že tihle ubožáci se specializují na napadání lidí, na kterých je vidět, že moc necvičí. Předtím Jakl, teď Flégr. To není o názorech. To je o ubožáctví.
I s poučnou diskusí na jeho blogu, zde:
https://www.facebook.com/sociologpetrhampl
Český i britský případ ukazují, jak se pěstují ordneři pokusu o fašistickou destrukci společnosti. Zlo v čisté podobě. A tak, jako tehdy v Itálii či Německu, se k tomu zase "shora" mlčí.
Psychický mechanismus "zpracování" fašounů je přitom celkem zřejmý. Nejdřív byli vehnáni do iluze, že koronavirus je jen výmysl a prokouknutím velké lži dojde ke globální osvětě a spáse lidstva. Cítili se jako hrdinové. Pak, když se ukázalo, že prosazováním svých názorů způsobili těžké lidské i ekonomické ztráty, se zapouzdřili ve svých názorech a stali se plně manipulovatelnými. Teď už se stali jen pouhými nástroji globálně organizované destrukce.
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:
K připravované monografii o tvůrčích mezigeneračních týmech/2
Začalo období prázdni a podle svého předsevzetí jsem začal dávat dohromady týmově připravenou monografii s pracovním názvem "Tvůrčí mezigenerační týmy – základ inovačního potenciálu i realizátor změn".
Průběžně budu informovat o postupu práce. Zde je druhá část předmluvy:
Záhada ztracené "páté cesty" stabilizace průběžného penzijního systému
Tuto část předmluvy lze číst i jako detektivku. On to vlastně detektivní příběh je. Záhada ztracené "páté cesty". Jaké cesty? Chce to chvilku trpělivosti a vše se dozvíte.
Dlouhodobě, i s řadou svých kolegů, z nichž někteří jsou spoluautory monografie, se zabývám problematikou reformy penzijního systému. Působil jsem (a nikoli sám z našeho týmu) i v Potůčkově komisi pro reformu penzijního systému v době, kdy byl předsedou vlády B. Sobotka. Tehdy jsme v logice naší představy směřování společnosti k té, jejíž ekonomika bude založena na produktivních službách (vzdělání, péče o zdraví, lázeňství apod.) navrhli nejméně bolestnou cestu stabilizace penzijního systému založenou na zvýšení motivační role průběžného penzijního systému k dobrovolnému individuálnímu prodloužení doby výdělečného uplatnění. Motivující systém by stačilo zavést jen pro ty, kteří dosáhli hranice důchodového věku, tj. v době předpokládaného uplatnění návrhu v 65 létech. Pak by jej bylo možné dále rozšiřovat i na nižší ročníky.
Návrh jsme (v autorském složení J. Mert, J. Mihola, já a P. Wawrosz) přednesli na pracovní konferenci Odborné komise pro důchodovou reformu v roce 2016 pod názvem "Postgraduální nadstavba současného systému penzijního pojištění", následně vyšel ve sborníku vydaném z této konference. Sborník vydala (Potůčkova) Komise pro důchodovou reformu. Vyšel v tištěné i internetové podobě, zde je celý ke stažení:
Návrh vzbudil velký zájem a dalo se čekat, že se navržená cesta bude vzata v úvahu alespoň jako jedna z možností, která se bude porovnávat sa dalšími. Pro jistotu jsme však návrh konkretizovali v několika směrech, propočítali a prezentovali i v zahraničí. Uvedu příklad jen nejvýznamnějších publikací:
VALENČĺK, Radim, Jana KOTĚŠOVCOVÁ a Jan MERTL. Postgraduate Merit-Based Pension System Extension and Macroeconomic Factors of Regional Development. In Hradec Economic Days. Hradec Králové: University of Hradec Králové, 2016. s. 391 – 399. ISBN 978-80-7435-634-6. (Tento příspěvek byl oceněn spolu s několika málo jako nejlepší a odměněn hodnotnou cenou.)
VALENČĺK, Radim a Jana KOTĚŠOVCOVÁ. Fully Merit-based and Closed Pay.as-you-go Pension System: Basis of Reforms. In Curent trends in public sector research. Proceedings of the 20th International Conference. Brno: Masaryk University, 2016. s. 148-155. ISBN 978-80-210-8082-9.
VALENČĺK, Radim a Miroslav JURÁSEK. POSTGRADUATE FULLY MERIT-BASED AND FULLY CLOSED PAY-AS-YOU-GO PENSION SYSTEM. Economy&Business. Burgas: Science Events Ltd, 2017, Neuveden, č. 11, s. 32-40, 11 s. ISSN 1314-7242.
MERTL, Jan, Jiří MIHOLA, Radim VALENČĺK a Jan BOSÁK. Postgraduate pension system´s extension: support tool for active ageing. In Marcynkiewicz, E. PenCon proceedings 2018. Lodž: Lodž University of Technology, 2018. s. 63-75. ISBN 978-83-7283-900-8. (Toto je významné fórum, kterého se zúčastňují přední odborníci na problematiku penzijních systémů z V4, ale i z dalších zemí, příspěvky zde procházejí náročným recenzním řízením.)
MERTL, Jan a Radim VALENČĺK. The Extension Of Pay-As-You-Go Pension Insurance System – Income And Expenditure Aspect. Economy & Business. Burgas: International Scientific Publications, 2019, roč. 13, č. 1, s. 77-86. ISSN 1314-7242.
MERTL, Jan, Jiří MIHOLA a Radim VALENČĺK. Incentive postgraduate extension of pension system. In Economics, Management, Finance and Social Attributes of Economic System. Proceedings of abstract EMFSA 3.6-6.6.2019. Slovakia: BCSS. L.L.C Považská Bystrica, 2019. s. 55-62. ISBN 978-80-8154-269-5.
VALENČĺK, Radim a Jaroslav ŠULC. Jakou reformu penzí pro ČR a proč? Fórum sociální politiky. Praha: VÚPSV, 2020, roč. 2020, č. 2, s. 22-30. ISSN 1802-5854. (Toto je velmi významný výstup, protože časopis vydává přímo výzkumný ústav při MPSV a je určen právě pro potřeby odborných týmů a vedoucích pracovišť MPSV, tj. těch, kteří se problematikou reforem v dané oblasti zabývají.)
Celý článek je dostupný zde:https://www.vupsv.cz/2020/04/15/jakou-reformu-penzi-pro-cr-a-proc/
Řada dalších článků na toto téma je v tisku, takže například právě v době, kdy píšu tuto předmluvu, jsem dostal zprávu, že k problematice k páté cesty zabezečení trvalé, ekonomicky efektivní a sociální přínosné, stability penzijního systému vyšel náš článek v prestižním ruském časopisu Upravlenie (Řízení):
Časopis je online dostupný zde:
https://upravlenie.guu.ru/jour/index
Celý náš článek je ke stažení zde:
file:///C:/Users/radim/AppData/Local/Temp/%D0%92%D0%B0%D0%BB%D0%B5%D0%BD%D1%87%D0%B8%D0%BA%20%D0%A0%D0%B0%D0%B4%D0%B8%D0%BC_%D0%9C%D0%B5%D1%80%D1%82%D0%BB%20%D0%AF%D0%BD_%D0%A3%D0% BF%D1%80%D0%B0%D0%B2%D0%BB%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D0%B5_1-2021.pdf
Širší kontext navrhované reformy jsme pak s kolegou P. Sedláčkem objasnili v témže časopisu v článku Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo změna srovnatelná s průmyslovou revolucí? (v článku je popsána i oblast uplatnění kvalifikovaných osob vyššího věku v tvůrčích mezigeneračních týmech, které jsou nositeli hlavního inovačního potenciálu země). Celý článek je zde:
K čemu myslíte, že naše snaha vedla?
(Pokračování)
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
a nově i zde (lepší a přehlednější):
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)