NRR straší zbytečně, problém penzí lze řešit/1

Nekatastrofický scénář udržení stability penzijního systému/1

Doporučuji promyslet si tuto pasáž z letošní "Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí" Národní rozpočtové rady zveřejněné tento týden, která pochopitelně reaguje na narůstající schodek veřejných rozpočtů.

"Uvažujeme při tom, že by ke zvýšení daňové zátěže došlo od roku 2025, tedy hned po dosažení hranice dluhové brzdy. Vezmeme-li v úvahu pouze generačně specifické příjmy a výdaje, muselo by dojít ke zvýšení daňové zátěže o 40 %, a to buď přímo prostřednictvím zdanění příjmů fyzických osob, nebo v kombinaci s pojistným na sociální či zdravotní zabezpečení. V tomto případě by vzrostlo čisté inkaso všem generacím od roku 1950, přičemž zátěž by se zvýšila pro generace narozené po roce 1990. Ve druhém případě bereme v úvahu všechny příjmy a výdaje včetně generačně nespecifických položek, které přepočítáme na jednotlivé generace. V tomto případě by bylo zvýšení daňové zátěže menší (okolo 20 %), avšak týkalo by se všech daní, nejen daní odváděných z příjmů, ale i například daní ze spotřeby. Zvýšení daňové zátěže by tak dopadlo i na dřívější generace, které nejsou v roce 2025 ekonomicky aktivní.

V obou případech je však z porovnání základního scénáře, ve kterém k žádné změně nedojde, s alternativním scénářem udržitelných financí zřejmé, že největší břemeno ponesou budoucí generace, zejména pak ty, které se narodí později než ve 40. letech tohoto století. V době, kdy budou právě tyto generace ekonomicky aktivní, dojde k výraznému stárnutí obyvatelstva, které povede jak ke zvýšení celkových výdajů na důchody, tak i ke zvýšeným výdajům ve zdravotnictví a na sociální dávky."

Celá i s grafy je zde:

https://unrr.cz/wp-content/uploads/2021/06/2021-ZPRAVA-O-DLOUHODOBE-UDRZITELNOSTI-VEREJNYCH-FINANCI_A.pdf

Vsadím se, že na tuto pasáž se bude hrát velmi intenzivně v předvolební kampani.

Existuje způsob, jak problémy řešit způsobem, o kterém nemá Národní rozpočtová rada představu, protože je v zajetí toho, jakým způsobem je "zaúkolována" (nebudu se k tomu vyjadřovat podrobněji, ale kdo nechce vidět řešení, tak ho nevidí). Částečně jsem řešení prezentoval zde:

https://radimvalencik.pise.cz/9523-narodni-rozpoctova-rada-zase-mimo-misu.html

Je dobře, že Národní rozpočtová rada dělá a zveřejňuje propočty vývoje veřejných rozpočtů na 120 a dokonce i více let. V následujících úvahách budu poněkud skromnější a budu uvažovat poloviční či ještě kratší perspektivu, ovšem s tím, že se začnou realizovat komplexní reformy zaměřené na prodloužení doby dobrovolného produktivního uplatnění člověka.

Moje základní tvrzení je, že administrativní, nucené, paušální prodloužení doby odchodu do starobního důchodu je neefektivní, kontraproduktivní, protilidské, nic neřeší, ale především by znemožnilo jít cestou vycházející z individuálních motivací a solidarity mezi těmi, kteří mohou a chtějí být produktivně činní, a těmi, kteří produktivně činní být nemohou či nechtějí.

To, co vyčítám NRR je, že když hovoří o prodloužení doby odchodu do starobního důchodu, má automaticky na mysli administrativní, paušální řešení. S bujnou fantazií uvažuje o tom, jak to bude za sto let, ale nezbyl jí ani kousek představivosti, pokud jde o možnost komplexní reformy, která by motivovala všechny zúčastnění subjekty (vedla by i k ekonomicky zainteresované účasti těch, kterých se to nyní zdánlivě netýká) na prodloužení doby produktivního uplatnění podle individuálních možností každého člověka.

O tom, jak to udělat konkrétněji i s nástinem kvantifikací zítra. Vše je potřeba si promyslet, proto dáváme po dávkách.

(Pokračování)