COVI-kávička 28.6. ČR +0,057 Rusko +20,5. Co dál?

Česká republika:   +0,057 tisíc nových případů. Na chlup přesně jako minulý týden. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet v pracovních dnech.

Rusko +20,5 tisíc nových případů. Hodně, přitom víkendový výsledek.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Británie +14,9 tisíc nových případů, to také není dobré.

Začala růst i Indonézie na +21,3 tisíc nových případů.

Těžce zkoušená Kolumbie má 32,4 tisíc nových případů.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Problém v Rusku narůstá, stále ještě neznáme logiku chování viru/1

Vývoj v Rusku bude velmi poučný. Pokud nezvládne uklidnit virus do příchodu podzimních dní, bude to hodně zlé. Mechanismus "povolit – omezit" nefunguje tak jednoduše. Projevuje se supersetrvačnost epidemie, tj. to, že virus má podle okolností tendenci se sám zklidňovat, nebo naopak zdivočet, Nezáleží ani tak na nových mutacích, na které se to svádí, ale na tom, zda se šíří či nešíří portfolio drobných oscilujících mutací. Teď v Rusku došlo k souběhu neochoty lidí chovat se zodpovědně, rozvolňování a hlavně zdivočení viru. Tak sledujme, co se bude dít.

Část 1.

Rusko se potýká s třetí vlnou koronaviru a již několikátý týden se epidemická situace v zemi zhoršuje. Co se vlastně v Rusku v posledních dnech děje?

Epidemie koronaviru i nadále sužuje Rusko. Nejhorší situace je aktuálně v Moskvě a Petrohradu, na tyto metropole připadá také nejvíce úmrtí za poslední den. Celkem za uplynulých 24 hodin podle tamních zdravotnických úřadů zemřelo 619 pacientů. Jde o rekordní počet obětí od 24. prosince, uvádí agentura TASS. Další rekord padl také v počtu nakažených, kdy se za poslední den nakazilo 21 665 lidí, tedy nejvíce od ledna.

V ruském Petrohradu za poslední den zemřelo 107 lidí, ve městě přitom proběhly každoroční oslavy studentského svátku Rudé plachty. Do petrohradských ulic podle místních médií vyšly tisíce lidí, ne všichni se přitom dodržovali epidemiologické restrikce, včetně rozestupů a nošení roušek.

Petrohrad je také jedním z měst, které hostí letošní EURO 2021, na začátku června se v něm také konalo Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum. Místní úřady ale odmítají, že by tyto akce mohly být příčinou nárůstu nových případů nákazy ve městě. Podle petrohradského gubernátora Alexandra Beglova "fotbal za koronavirus nemůže", stoupající počet nově nakažených připisuje nové mutaci delta, která byla poprvé zaznamenaná v Indii.

O tom, že za nepříznivou situaci v zemi, zejména v hlavním městě, může mutace delta, mluví také moskevský starosta Sergej Sobjanin. Pokud by neřádila nová mutace koronaviru, Moskva by se již z pandemie dostala, uvedl v dnešním rozhovoru pro televizní stanici Rusko-1. Počet nových případů koronaviru v Moskvě začal prudce růst od začátku června, kdy stoupl také počet hospitalizací a pacientů připojených na plicní ventilátory.

Stabilizovat pandemii v metropoli může podle Sobjanina rychlé a rozsáhlé očkování nebo uzávěra města. S prvním však mají v Rusku problém. Podle posledních průzkumů je odpor vůči vakcínám proti covidu oproti 14 dalším zemím mezi ruskými obyvateli velmi silný. Odmítavý postoj zaujímá 37 procent respondentů.

O nízkém zájmu o očkování svědčí také ruské výzkumy, podle nichž případné povinné očkování proti covidu-19 podporuje jen 23 procent Rusů. Poslední údaje také ukazují, že kompletní očkování proti covidu má jenom 11,35 procent Rusů. Rusko tak oproti dalším zemím v očkování zaostává, píší místní média.

Problémem je však také to, že některé oblasti potýkají s nedostatkem vakcín. Například ministerstvo zdravotnictví Chabarovského kraje na ruském Dálném východě včera uvedlo, že muselo očkování ve dvou městech přerušit. O nedostatku vakcín hovoří také v ruském Udmurtsku, kde se podle ruských médií vakcinace také na několik dní zastavila.

(Pokračování)

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

Nekatastrofický scénář udržení stability penzijního systému/2

Předesílám, že reforma musí být skutečně komplexní a zapojovat dle logiky přirozené návaznosti další a další faktory, které prodloužení doby produktivního uplatnění umožní. Pokusím se o nastínění některých (o kterých vím), aniž by jejich výčet byl úplný.

1. Zvýšení motivační síly průběžného penzijního systému k prodloužení doby dobrovolného produktivního uplatnění dle individuálních možností při současném posílení solidarity mezi těmi, kteří chtějí být i ve vyšším věku produktivně činní, a těmi, kteří již být nemohou či nechtějí.

To lze vhodným přechodem k NDC systému, dokonce by stačilo vytvořit "postgraduální nadstavbu" průběžného systému, do které by vstupovaly osoby, které dosáhly hranice 65 let podle zásady, co do systému dám, to v podobě doživotní renty (po odpočtu vhodně nastaveného vnitrogeneračního solidárního odvodu) dostanu zpět. Tuto nadstavbu by pak bylo možné rozšiřovat směrem k nižším ročníkům a reformovat celý systém.

Odhad účinku: Oproti současnému stavu by se procento těch, kteří jsou odkázáni na financování z penzijního systému, snížilo o 2 až 3 %.

2. Motivovat zdravotní pojišťovny a prostřednictvím nich poskytovatele zdravotních i lázeňských služeb k prodloužení fyzických i psychických předpokladů uplatnitelnosti člověka na profesních trzích.

To lze zajistit poměrně jednoduše tak, že odvody z výdělečné činnosti do zdravotního pojištění osob nad 65 let budou zůstávat příslušné zdravotní pojišťovně, tj. nebudou podléhat přerozdělování. Tím bude každá zdravotní pojišťovna zainteresovaná na poskytování těch služeb, o které jde, včetně prevence, monitoringu zdraví či poskytování lázeňské péče. Tak, aby osob, které se produktivně uplatňují v produktivním věku, bylo v jejím kmeni co nejvíce.

To může velmi brzy přinést snížení procenta těch, kteří jsou odkázáni na financování z penzijního systému, o 1,5 až 2 %.

Postupným zdokonalováním systému podpory produktivního uplatnění, včetně zdokonalení tímto směrem orientovaných lékařských technologií to může znamenat 3 až 5 %.

3. Celoživotní vzdělávání včetně certifikovaných kurzů zaměřených na upgrade schopností (profesních, komunikačních, sebepéči o zdraví apod.) poskytovaných univerzitami s ohledem na reflexi změn ve společnosti.

I tyto vzdělávací služby lze ufinancovat z jejich ekonomických efektů. Postupně se změní celý vzdělávací systém.

Od prvotních efektů snížení procenta těch, kteří jsou odkázáni na financování z penzijního systému, o 0,5 až 1 %. Ve dvacetileté perspektivě až o 5 %.

4. Osvěta směřující k tomu, aby člověk od dětství uvažoval o celé své profesní kariéře, postupně si konkretizoval představu o své seberealizaci.

Náklady v tomto směru jsou minimální.

Pokud se tím postupně ovlivní dominující pohled na svět, povede to ke snížení procenta těch, kteří jsou odkázáni na financování z penzijního systému v delší perspektivě až o 5 %.

5. Komplex pracovně právních opatření, které umožní postupné rozvolňování pracovních aktivit.

Dalších 5 % v delší perspektivě.

6. Hlavní a klíčové: Růst role tvůrčích mezigeneračních týmů v ekonomice jako nositelů inovačního potenciálu i jako oblasti ekonomicky velmi efektivního uplatnění osob vyššího věku.

To ovšem předpokládá vymanění se ze setrvačného vývoje směřování ke společnosti, jejíž ekonomika je založena na diktátu přerozdělovací moci, degenerujícího společenská systému, ve kterém stále větší roli oproti výkonu založenému na schopnostech (zejména schopnosti inovovat, přicházet s něčím novým a lepším) se prosazuje a) moc potlačující trh a konkurenci, udržující si závislost svých slouhů dotacemi, předraženými zakázkami a dalšími nástroji (používáním dvojího metru, politikou embarg, které jedněm zamezují v zahraničních ekonomických aktivitách, zatímco druhým pro ně otevírají prostor), b) moc fatálně ztrácející výkonnost, vytvářející hierarchii stále méně schopných, c) moc oslabující motivační roli sociálních systémů v oblasti podpory kvalitního vzdělání, kvalitní výchovy a kvalitní péče o zdraví, d) moc zneužívající účelového výkladu zákonů, e) moc potlačující schopnost používat rozum jako zdroj společenské orientace lidí rozkladem školství, aplikací deformovaných kritérií hodnocení výsledků vědy, f) moc využívající masovou manipulací mediálním mainstreamem srostlým s redistribuční moci a živený touto mocí.

Znamená to přechod ke společnosti, jejíž ekonomika je založena na produktivních službách.

Růst role tvůrčích mezigeneračních týmů povede ke snížení procenta těch, kteří jsou odkázáni na financování z penzijního systému v perspektivě 20 let od zahájení komplexních reforem o 10 až 15 %.

Pokud shrneme výše řečené, tak problém trvalé udržitelnosti průběžného penzijního systému lze řešit výše uvedeným způsobem, protože během 20 let lze dosáhnout snížení počtu těch, kteří jsou odkázáni jen na příjmy z penzijního systému až o 50 % oproti současnému stavu při současném výrazném zvýšení výdělků. Současně s tím bude probíhat přechod ke společnosti, jejíž ekonomika je založena na produktivních službách.

K tomu napsal doc. Jan Mertl (člen našeho týmu):

"Pokud se týká odvodů zdravotní daně, vyloučit je z přerozdělení nedává smysl – přerozdělení se dělá kvůli rozdílům v riziku a bonitě jednotlivých pojistných kmenů – pokud "zůstanou odvody lidí nad 65 let dané pojišťovně", pouze to zhorší kvalitu tohoto přerozdělení a z hlediska zdrojů jí to vůbec nemusí pomoci (např. pokud bude mít v pojistném kmeni nákladného hemofilika, tak dostane více peněz ze stávajícího přerozdělení, než když by dostala celý jeho odvod jen "pro sebe").

Lze ale, pokud se bude chtít, dát osobám nad 65 let slevu na zdravotní dani a tyto prostředky jim případně umožnit alokovat do předplacených, případně pojistných programů nabízených danou pojišťovnou. Tím by se přesunuly do volitelné části a pojišťovna by za ně těmto pojištěncům mohla něco (doplňkové služby, péče o zdraví) nabídnout.

Se zbylými body souhlasím, zabudovat do mechanismů financování motivaci jednotlivců je potřebné. Navíc to pak integruje financování sociálních systémů k výrobnímu faktoru práce, což je potřeba, aby se tyto náklady dostaly do mezd účelnějším způsobem, než tam jsou nyní."

Lze jít i cestou, kterou navrhuje J. Mertl. Ale jednodušší je vyjmout příjmy zdravotních pojišťoven od osob nad 65 let z přerozdělování, tj. dát jim je jako čistý bonus. Jednodušší a vedlo by k intenzivnější zainteresovanosti. Ale komplexní reformu je nutné probrat co nejpodrobněji.

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

a nově i zde (lepší a přehlednější):

https://slerka.shinyapps.io/dashboard/?fbclid=IwAR1dQ1jbmRfxHKBXwhI9WnINy781R67yCILsW6xtzUb2BJMDVUKdNqm_uzI

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)