COVI-kávička 26.6. ČR +138 Rusko +20,4. Co dál?

Česká republika:   +0,138 tisíc nových případů.Jen o 3 (slovy) 3 méně než minulý týden. Pokles se zastavil nahodnotě, která - bohužel - dává možnost dalšímu zdivočení viru. ("Vzorový" Izrael zase přes dvě stovky, na konci léta budeme mít hodně práce.)

Rusko +20,4 tisíc nových případů. Roste a roste a je to problém.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Británie + 15,3 nových případů a také velký problém, který neřeší ani torpédovec u Krymu.

Vyskočila i Jihoafrická republika (+18,9)  a Indonézie (+18,8). Začíná celosvětově další vlnka (vlna?)?

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Katastrofická předpověď slovenského epidemiologa Vladimíra Krčméryho

Objevují se různé signály, že z toho (z epidemie) nemusíme být tak venku, jak se nám to nyní zdá. Nejděsivější prognózu nabídl slovenský epidemiolog Vladimír Krčméry, epidemiolog, který byl i členem Ústředního krizového štábu a zůstává poradcem vlády v otázkách koronavirové pandemie, v rozhovoru pro Nový Čas. Vybírám a barevně odlišuji:

"Současné mutace jsou ze 70 až 95 procent citlivé na všechny vakcíny uvedené na seznamu WHO. Problémem jsou novější mutace, zejména jihoafrická, brazilská a indická. Ty mají sníženou nebo neznámou citlivost na vakcíny, takže zde bych k očkování použil i další prevenci. Například státní karanténu, zákazy letů a podobně"-.

"Zatím vakcína není povinná, ale když se objeví varianty s 30 až 40procentní úmrtností, můžeme očekávat posun. Ani ne tak na nátlak ministerstva zdravotnictví, ale na nátlak občanů, kteří mají ještě zbytky pudu sebezáchovy"

"První epidemii s takzvaným wuchanským typem jsme měli ve dvou vlnách. Druhou epidemii s novým virem, britskou variantou, jsme měli zatím v první vlně. Pokud se budeme na přelomu srpna a září chovat rozumně, vyhneme se tomu, čemu Italové říkají černé září, tedy druhé vlně britské varianty,"apeloval a dodal, že do té doby lidé nesmí "ztrácet čas jen dovolenou a oslavami konce druhé epidemie".

"Jakkoli nepopulárních, ale zachytíme třetí epidemii v mírné formě. Pokud budeme dělat oslavy typu Karlův most, zopakujeme si černé září 2020 a ještě černější leden 2021."

"Vím, že jsem nepopulární, ale nabádám nejen k opatrnosti, ale také k pokoře. Příští epidemií nemusí být koronavirus, ale například zoonotická chřipka (ptačí i jiná), kdy nebudeme stíhat pohřbívat." V Jižním Vietnamu prý asi před 15 lety zažil třicetiprocentní úmrtnost na chřipku.

"Koneckonců jsme neštovice porazili tím, že maršál Tito uzavřel Jugoslávii tak hermeticky, že ani diplomaté nesměli ven. Výsledkem je, že jsme téměř 50 let neměli jediný případ neštovic. Izrael před deseti lety také na dva týdny hermeticky uzavřel své hranice kvůli jednomu případu dětské obrny a povinně očkoval devět milionů lidí, tedy všechny občany a migranty. Jistě to bylo nepopulární, ale výsledek byl nula případů dětské obrny v Izraeli za posledních pět let".

Podle něj je pandemie koronaviru nejmírnější epidemií, kterou zažil, s úmrtností nižší než pět procent. "Neměli jsme ani přísnou karanténu, když to srovnám s jinými epidemiemi a zeměmi, například se SARS, ebolou, zoonotickou chřipkou. Věřím, že se poučíme především z chyb jiných, například Číny, severní Itálie, Tyrolska, USA a nebudeme potřebovat třetí důkaz, že koronavirus zabíjí," doplnil.

Podle něj koronavirus totiž zabíjí dvakrát. Jednou kvůli viru a jednou kvůli zanedbání dalších nemocí. Navíc ničí ekonomiku. "V tomto ohledu jsou koronavirus a chřipka mnohem horší než například ebola. Zabíjí sice každého druhého a třetího člověka, ale díky tvrdé karanténě, očkování a léčbě se nám ji podaří zvládnout během několika měsíců. V případě koronaviru a chřipky je to mnohem obtížnější, protože nemůžeme vyloučit příchod mutací s mnohem vyšší úmrtností, než jakou zažíváme nyní".

"Dokud bude většina občanů ochotna dobrovolně souhlasit s očkováním – a nemám na mysli jen Slovensko nebo Evropu, ale celosvětově – nemyslím si, že dojde k horšímu scénáři, než jaký už jsme zvládli," uvedl. Pokud k tomu lidé přidají pokoru, disciplínu a trpělivost, budou mít podle Krčméryho dostatek oddechu, aby se připravili na případnou novou epidemii.

Podrobněji viz: https://cnn.iprima.cz/uznavany-epidemiolog-predpovida-cerny-scenar-nebudeme-stihat-pohrbivat-27866?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_req_id=ginUvGniHBt-202106220945&dop_id=12313376

K tomu:

Opatrnost je na místě, ale tento koronavirus je patrně velmi evolučně stabilní, proto je sám (a to patrně i s pomocí mechanismů, kterými je propojen s naším imunitním systémem) schopen eliminovat příliš agresivní mutace. Výrazně zvýšení úmrtnosti patrně nehrozí. O to obtížněji se ho budeme zbavovat. Každopádně platí, že za každé podcenění toho, s čím jsme se setkali, za každou netrpělivost budeme platit ekonomicky i dalšími omezeními, kterým jsme se mohli vyhnout.

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

Rozumný Kulveit o tom, v čem bychom se měli poučit/2

Také jste si všimli toho, že čím rozumnější názor zazní, tím méně publicity dostane? Tak cestě rozumu napomůžu alespoň touto formou.

Ten podstatnější příběh aneb Co si z pandemie skutečně odnést za poučení? – 2. část

Jan Kulveit

Myslíte, že se všichni poučili? Vůbec ne. Jeden krásný, resp. spíše děsivý ilustrační příklad bych si vypůjčil z debaty, která proběhla před pár týdny v Otázkách Václava Moravce. Tématem byl nákup "zbytečně mnoha” dávek monoklonárních protilátek (např. Regeneron), které teď "zatěžují rozpočty nemocnic”.

Racionálním rozhodovacím rámcem pro podobná rozhodnutí je například "maximalizace očekávaného užitku” (nebo strategie "maxipok” - maximalizace pravděpodobnosti "ok” výsledku).

Při rozhodování s nejistotou, která v okamžiku nákupu byla, je nutné zvážit přínosy a škody všech alternativ: "hodně nakažených - málo léčiv”, "hodně nakažených - dost léčiv”, "málo nakažených - málo léčiv” a "málo nakažených - hodně léčiv”.

Je zcela zjevné, že škody alternativy "mnoho nemocných - málo léků” jsou řádově větší, než škody situace "málo nakažených - přebytek léků”. S panující nejistotou ohledně vývoje epidemie bylo rozhodnutí nakoupit víc dávek léků zjevně správné. Situace "nadbytku léků” tak ukazuje, že došlo ke správnému rozhodnutí, což byla spíš výjimka.

Jak to vypadalo ve veřejné debatě? Jediný, kdo racionální postup rozhodování v zmíněné diskusi zjevně chápal a hájil, byl ekonom Filip Pertold!

Co očekávat od systému, kde správná rozhodnutí jsou předmětem ostré kritiky pro "nehospodárnost”? Samozřejmě tato chybná zpětná vazba má vliv, a vede k "úsporným” rozhodnutím. Zažili jsme jich mnoho, včetně úspor typu "nakoupit jen část vakcín”!

Zdůrazňuji, že jde o velmi obecný fenomén rozhodování států, státní správy a politiků, který zcela zákonitě vede k selhání typu "nepřipravenost na riziko”. Nakoupili jste hasicí přístroje? Vyhazování peněz, nehořelo! Udržujete zásoby osobních ochranných pomůcek v rezervách? Zbytečnost a prostor pro korupci!

To byl příklad jen jedné systémové příčiny systémových selhání. Je jich dlouhá řada.

Co je tedy tím důležitějším příběhem? Podle mě z pohledu za horizont pár měsíců nebo i let to, zda se z covidu dokážeme poučit a připravit na budoucnost.

SARS-CoV-2 rozhodně není jediný patogen, který hrozil vznikem globální pandemie. Dalším pohledem, na kterém ve skutečnosti panuje shoda u skoro všech stran sporů o covid, je, že covid není nějaká "metla lidstva”, a když se podíváte na prostor možných infekčních nemocí, tak SARS-CoV-2 rozhodně není to nejhorší, co by nás mohlo potkat, a to ani zdaleka.

Myslím, že i s většinou relativně skalních zastánců "promoření covidem” se shodnu, že existuje nějaká hranice smrtnosti patogenu, kdy by navrhovali jiný postup, než promoření.

A myslím, že s řadou lidí se shodnu i na tom, že před dilematem "lockdown nebo ne” nechceme pokud možno stát nikdy znova.

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

a nově i zde (lepší a přehlednější):

https://slerka.shinyapps.io/dashboard/?fbclid=IwAR1dQ1jbmRfxHKBXwhI9WnINy781R67yCILsW6xtzUb2BJMDVUKdNqm_uzI

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)