COVI-kávička 24.6. ČR +0,161 RF +17,6. Co dál?

Česká republika:   Ministerstvo zdravotnictví má technické problémy a zveřejní data později.

Dodatečně zveřejněná data: +0,161. Poprve nárůst oproti minulému týdnu. Pokud by se z toho stal trend a nepřišla by reakce, jdeme do velkého průšvihu. A indická mutace, pardon "delta" není tou hlavní příčinou...

Rusko +17,6 tisíc nových případů. Stále nebezpečně hodně.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Británie +16,1 nových případů. To už není nárůst, ale skok.

Brazílie +114,1 nových případů.

Jižní Afrika +17,5 nových případů a začala růst.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Dramatický vývoj v Británii a sledování účinnosti vakcín/7

Pozornost si zaslouží vývoj v Británii. Zde je vysoká proočkovanou, epidemie se však drží na poměrně vysokých stavech nově nakažených, ne a ne ji potlačit. Příčiny tohoto jevu nejsou dostatečně zřejmé.

Každý týden je přitom vydávána velmi kvalitně zpracovaná "Zpráva o sledování vakcín COVID-19", viz tato za 23. týden:

https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/992741/Vaccine_surveillance_report_-_week_23.pdf?fbclid=IwAR2-sXT5Zhpq5MKsH0OleRDarLzbI7dHrLgnoKIGUKLp2WfLx_AflzTiUjE

Vybírám z ní zajímavá hodnocení a data:

Hospitalizace

Počet hospitalizací odvrácených očkováním lze odhadnout na základě zvážení účinnosti vakcín proti hospitalizaci, krytí očkováním a sledovanými hospitalizacemi a pomocí modelování pomocí řady parametrů. Odhady PHE do 30. května 2021 jsou založeny na přímém účinku očkování a míře krytí očkováním v důsledku očkovacího programu bylo zabráněno přibližně 42 000 hospitalizací u osob ve věku 65 let a starších (přibližně 5400 vstupů u osob ve věku 65 až 74 let, 16 300 u osob ve věku 75 až 84 let a 20 300 u osob ve věku 85 a více let) v důsledku očkovacího programu (obrázek 4 ).

Existuje stále více důkazů, že vakcíny zabraňují infekci a přenosu. Nepřímé účinky očkovacího programu nebudou do této analýzy zahrnuty, a proto bude údaj o 42 000 odvrácených fositalizacích pravděpodobně podhodnocen. Upozorňujeme, že tato analýza bude aktualizována každé 2 týdny.

Úmrtí

Počet úmrtí odvrácených očkováním lze odhadnout zvážením účinnosti vakcíny proti úmrtnosti, pokrytí vakcínou a pozorovanými úmrtími a pomocí modelování pomocí řady parametrů. Odhady PHE do 30. května 2021 jsou založeny na přímém účinku očkování a míře krytí očkováním že 11 800 úmrtí bylo odvráceno u jedinců ve věku 80 let a starších, 1 800 jednotlivců ve věku 70 až 79 let a 400 u jedinců ve věku 60 až 69 let, což celkem odvrátilo 14 000 úmrtí u jedinců ve věku 60 let a starších v Anglii (obrázek 5).

Existuje stále více důkazů, že vakcíny zabraňují infekci a přenosu. Nepřímé účinky očkovacího programu nebudou do této analýzy zahrnuty, proto je pravděpodobné, že údaj o 14 000 odvrácených úmrtích bude podhodnocen. Podrobnosti o metodách použitých v této analýze jsou k dispozici z monitorování účinnosti očkování proti COVID-19 PHE.

K tomu: Za všechno asi indická mutace nemůže. Dnešní skok bude mít asi jiné příčiny.

(Pokračování)

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

Národní rozpočtová rada zase mimo mísu

Národní rozpočtová rada vydala 22. června "Zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí", která pochopitelně reaguje na narůstající schodek veřejných rozpočtů. Celá je zde:

https://unrr.cz/wp-content/uploads/2021/06/2021-ZPRAVA-O-DLOUHODOBE-UDRZITELNOSTI-VEREJNYCH-FINANCI_A.pdf

Obsahuje některé nové momenty, například rozpracování myšlenky "Mezigeneračních účtů v rámci důchodového systému", a to zejména z hlediska rovnoměrného rozložení zátěže na různé věkové skupiny. Za nejlepší cestu udržení stability penzijního systému považuje svázání důchodového věku s očekávanou dobou dožití. Příslušnou pasáž cituji celou (odlišuji barevně):

6.1 Svázání důchodového věku s očekávanou dobou dožití

První alternativní scénář spočívá v tom, že namísto aktuálně platného důchodového věku předpokládáme v souladu s § 4 písm. a) zákona č.582/1991Sb. svázání důchodového věku s očekávanou dobou dožití. V takovém případě by byl důchodový věk (stejný pro muže i ženy) nastaven tak, aby pro ty, kteří ho dosáhnou, představovala jejich očekávaná doba dožití (tj. doba kterou stráví ve starobním důchodu) čtvrtinu celkového očekávaného věku dožití. Pro simulaci tohoto alternativního scénáře jsme využili projekci důchodového věku ČSÚ75, kterou jsme dále prodloužili tak, abychom mohli provést projekci až do konce našeho projekčního období (tj. do roku 2071). Předpokládáme, že do roku 2030 by se důchodový věk zvyšoval jako v základním scénáři až na hranici 65 let. Od roku 2034 by pak nastalo jeho další postupné prodlužování až na úroveň 67,9 let ke konci projekce. Postupné zvyšování zákonného důchodového věku bude v projekci působit směrem k nižším deficitům a nižšímu dluhu prostřednictvím několika kanálů. Jednak mírně zvýší projektovanou výši HDP, protože v důsledku pozdějších odchodů do důchodu postupně vzroste počet pracovníků v ekonomice (přibližně o 5% v závěru projekce v porovnání se základním scénářem). Proporcionálně s tím dojde ke zvýšení příjmů sektoru veřejných institucí. K hlavní změně však dojde na výdajové straně veřejných rozpočtů. V rámci důchodového systému sice mírně vzrostou výdaje na invalidní důchody a díky prodloužení doby pojištění i průměrný starobní důchod. Zvyšování důchodového věku se ale projeví především v poklesu počtu vyplácených starobních důchodů, což povede k nižším výdajům na starobní důchody. Počet starobních důchodců tak bude v roce 2071 ve srovnání se základním scénářem nižší až o 11,2 %, celkové výdaje na starobní důchody pak budou nižší o 7,9 %. V menší míře se budou ve srovnání se základním scénářem snižovat i důchody vdovské a vdovecké, kde pokles počtu vdovských a vdoveckých důchodů vyplácených v souběhu převáží mírný nárůst sólo vdovských a vdoveckých důchodů. Saldo důchodového systému bude v důsledku postupného zvyšování důchodového věku od roku 2050 až do konce projekce lepší přibližněo1,1–1,4 % HDP.

Snížení deficitů důchodového systému povede k odpovídajícímu poklesu primárních deficitů a spolu s mírně vyšší úrovní HDP a nižšími úrokovými platbami povede k úrovni dluhu, která je k roku 2071 o 45 p. b. nižší než v základním scénáři (viz graf 6.2.1). Jedná se tedy o scénář s významným pozitivním dopadem na úroveň budoucího dluhu. Přesto je však patrné, že svázání důchodového věku s dobou dožití nevede samo o sobě k dosažení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. (s. 47)

K tomu:

Úvaha jdoucí "mimo mísu".

1. Poklesnou sice náklady na důchody, ale vzrostou náklady na další sociální výdaje (dávky v nezaměstnanosti apod.).

2. Paušální prodloužená doby odchodu do starobního důchodu znemožní zabudovat do systému motivace, které by vedly k dobrovolnému prodloužení doby produktivního uplatnění, kde jsou mnohem větší rezervy.

3. Roste sice průměrná doba dožití, ale výrazně se zvyšuje rozptyl schopnosti a možnosti produktivního uplatnění v jednotlivých věkových skupinách, proto paušální prodloužení je pro velkou část populace stresující a kontraproduktivní.

Přitom řešení existuje: Zvýšit motivační roli penzijního systému k produktivnímu uplatnění člověka i ve vyšším věku a podpořit ji navazujícími reformami v oblasti cílené zdravotní péče (aby pojišťovna i poskytovatelé zdravotní péče byli zainteresováni na prodloužení horizontu i zenitu produktivního uplatnění), v oblasti celoživotního vzdělávání (cílený upgrade kvalifikace a dalších předpokladů uplatnitelnosti) i v oblasti osvěty. Touto cestou se výrazně prodlouží průměrná doby produktivního uplatnění člověka bez vedlejších negativních účinků. Jde totiž (a to i ve smyslu samotné podstaty penzijního systému) o solidaritu mezi těmi, kteří ještě mohou být ve vyšším věku produktivně činní, a těmi, kteří tuto schopnost ztrácejí. Jde také o to, aby se hlavní oblastí dlouhodobého produktivního uplatnění stávaly tvůrčí mezigenerační týmy jako nositelné inovačního potenciálu společnosti.

Pokud bychom se řídili doporučením NRR, proběhla by nikoli reforma, ale destrukce penzijního systému.

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

a nově i zde (lepší a přehlednější):

https://slerka.shinyapps.io/dashboard/?fbclid=IwAR1dQ1jbmRfxHKBXwhI9WnINy781R67yCILsW6xtzUb2BJMDVUKdNqm_uzI

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)