COVI-kávička 22.6. ČR +0,121 Rusko +17,6. Co dál?

Česká republika:   +0,121 tisíc nových případů.Další "rekord včedního dne".  Reprodukční číslo sice vzrostlo z 0,83 na 0,88, ale to zatím vzhledem k malému počtu případů nic neznamná. Pokud by to byl trend, bylo by to horší.

Rusko +17,6 tisíc nových případů. Nebezpečně hodně.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Británie +10,6.

Chile +5.2.

USA už pod deseti tisíci.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Dramatický vývoj v Británii a sledování účinnosti vakcín/5

Pozornost si zaslouží vývoj v Británii. Zde je vysoká proočkovanou, epidemie se však drží na poměrně vysokých stavech nově nakažených, ne a ne ji potlačit. Příčiny tohoto jevu nejsou dostatečně zřejmé.

Každý týden je přitom vydávána velmi kvalitně zpracovaná "Zpráva o sledování vakcín COVID-19", viz tato za 23. týden:

https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/992741/Vaccine_surveillance_report_-_week_23.pdf?fbclid=IwAR2-sXT5Zhpq5MKsH0OleRDarLzbI7dHrLgnoKIGUKLp2WfLx_AflzTiUjE

Vybírám z ní zajímavá hodnocení a data:

Dopad vakcíny na podíl populace s protilátkami na COVID-19

PHE sleduje podíl populace s protilátkami na COVID-19 testováním vzorků poskytnutých zdravými dospělými dárci krve ve věku 17 let a staršími, dodávanými NHS Blood and Transplant. To je důležité pro pochopení rozsahu šíření infekce COVID-19 (včetně asymptomatické infekce) v populaci a dopadu očkovacího programu. 250 vzorků z každé geografické oblasti v Anglii je testováno každý týden pomocí 2 různých laboratorních testů, testů na protilátky Roche s nukleoproteiny (N) a Roche spike (S).

Toto duální testování pomáhá rozlišit mezi protilátkami, které jsou produkovány po přirozené infekci COVID-19, a těmi, které se vyvinou po očkování. Testy nukleoproteinů (Roche N) detekují pouze protilátky po infekci, zatímco testy s hroty (Roche S) detekují jak protilátky po infekci, tak protilátky vyvolané vakcínou. Změny v podílu vzorků pozitivně testovaných na testu Roche N tedy budou odrážet účinek přirozené infekce a šíření COVID-19 v populaci.

Zvýšení podílu pozitivního, měřeno pomocí S protilátky, bude odrážet jak infekci, tak očkování. Odpovědi protilátek odrážejí infekci nebo očkování, ke kterému došlo dříve než 2 až 3 týdny, a to vzhledem k době potřebné k vygenerování protilátkové odpovědi. V této zprávě uvádíme výsledky s použitím průměru za 4 týdny, testování vzorků do 30 května 2021, který zohledňuje věk a geografické rozložení anglické populace.

Celkově byl podíl populace s protilátkami používajícími testy Roche N a Roche S v období od 3. května do 30. května (týdny 18 až 21) v uvedeném pořadí 15,1 % a 77,4 % (obrázek 2). To je srovnatelné s 16,5 % séropozitivitou Roche N a 70,0 % séropozitivitou Roche N za období od 8. dubna 2021 do 2. května 2021 (týdny 14 až 17). Během tohoto období zůstala séropozitivita pomocí testu Roche N stabilní, což naznačuje, že nedošlo k významnému pokračujícímu šíření infekce v populaci a pokračující nárůst séropozitivity pomocí testu Roche S odráží rostoucí podíl dospělých, kterým se po očkování vyvinuly protilátky.

(Pokračování)

K tomu:

Data zveřejněná výše, vypadají optimisticky. Denní počet nových případů v Británii od počátku června ovšem roste. Naštěstí se neprojevuje v počtu úmrtí, která poklesla na minimální hodnotu. Ale stále je dost otázníků.

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

Několik otázek k levicové politice

V sobotu 19. června pořádal Městská organizace KSČM v Brně odborný seminář na téma "Současná levice, charakter a možnosti". Zde je písemná forma mého příspěvku:

Několik otázek k levicové politice

"I hlupák dokáže položit otázku, na kterou ani deset mudrců neodpoví."

(Ruská lidová moudrost)

Otázky

1, Víme, co je to levice, a dokážeme se shodnout na tom, co je levice?

2. Víme, proč je současná levice celosvětově v krizi, a dokážeme se shodnout, proč?

3. Co znamená pojem "komunismus" a přežil se?

4. Mají komunity tvořené lidmi a lidstvo jako celek svou evolučně stabilní strategii?

5. Proč prožíváme dobu historického excesu a kudy vede cesta vpřed?

6. Jde o 4. průmyslovou revoluci, nebo o změnu srovnatelnou s průmyslovou revolucí?

7. Potřebujeme "marketingovou", nebo "programovou" stranu?

K první otázce:

Rozdělení na levici a pravici je stále aktuální. Kvalifikovaná levice se snaží prosadit historicky adekvátní pojetí rovnosti oproti privilegiím, která se stala dysfunkčními, zatímco pravice se snaží privilegia, tj. výsady jedněch oproti druhým, obhájit a udržet.

Ke druhé otázce:

Vzhledem k tomu, že obhajoba privilegií, zpravidla založených na majetku, poskytuje pravici značnou výhodu, má levice jedinou oblast, ve které má převahu. Touto oblastí je pravda, tedy pravdivé poznání reality. To bez teorie nejde, resp. platí, že bez revoluční teorie není revoluční hnutí. Ti, kteří se považují za levicové, nebo obsadili parketu levice, ztratili kontakt s teorií, nerozumějí jí, nevědí ani, co to dobrá teorie je a jak se o ni opřít. Bez teorie ale žádnou levicovou politiku nelze dělat a levicové politika bez teorie nemůže být úspěšná.

K třetí otázce:

Marx s Engelsem se k tomu, co je komunismus vyjádřili v Komunistickém manifestu zcela jednoznačně: Je to společnost, v níž svobodný rozvoj každého jednotlivce je podmínkou svobodného rozvoje všech (závěr druhé kapitoly). Tím také zformulovali, o jaký typ rovnosti jde. Je to dynamická rovnost, která je současně ekonomickyý efektivní, protože rozvoj schopností člověka je tím, co nejvíce urychluje ekonomický růst založený na inovacích, a současně se tím mění i kvalita růstu tak, aby odpovídala podstatě člověka.

K čtvrté otázce:

Bez toho, aby se kterýkoli organismus přiblížil své evolučně stabilní strategii, nepřežije. Evolučně stabilní strategie (ve smyslu matematické teorie her) je taková, že pokud ji určitá komunita dosáhne, nevyplatí se žádnému hráči ji jednostranně změnit (např. jednat na úkor ostatních a očekávat, že tím získá větší prospěch). Evolučně stabilní strategie kterékoli lidské komunity (malé i velké, dokonce i globální) v podmínkách, kdy je udržitelnost založena na inovační dynamice, předpokládá právě to, aby byly vytvořen podmínky, ze kterých je svobodný rozvoj každého podmínkou rozvoje všech, tj. plná komplementarita všech založená na jedinečnosti každého z nás. Z lokálních iniciativ jdoucích tímto směrem vzejde i postupná proměna globální společnosti.

K páté otázce:

Historicky exces prožíváme právě proto, že uvažujeme setrvačně ve zlomové době. Setravačný vývoj vždy vede do slepé uličky a pokud se včas nepřejde na vzestupnu trajektorii vývoje, problémy narůstají. Bez dobré teorie nelze změnit setrvačný vývoj, nelze si udělat představu o podstatě změny, která nás čeká, nelze mít perspektivní a realistickou vizi odpovídající na otázku, co dělat i čím začít.

K šesté otázce:

Jde o změnu srovnatelnou s průmyslovou revolucí, dokonce o změnu ještě výraznější. Jde o vyřešení hádanky lidských dějin. Jde o přechod ke společnosti, jejíž ekonomika je založena na produktivních službách, tj. službách připívajících k nabývání, uchování a uplatnění lidských schopností (vzdělání, péče o zdraví, ale i výchova či lázeňství, vzniknou ovšem i nová odvětví tohoto typu). Tyto služby se stanou dominantním produkčním sektorem a umožní dynamický i neomezený ekonomický růst, jehož kvalita bude bezprostředně podřízena naplnění přirozeného bohatství a smyslu lidského života.

K sedmé otázce:

Markentingové strany slouží k udržení privilegií menšiny ve společnosti i manipulované menšiny uvnitř stran. Levicová strana musí být stranou programovou, Její program nemůže mít podobu slibů, ale perspektivní a realistické vize odpovídající každému, kdo má zájem, na otázku, co dělat i čím začít, a to v bezprostřední návaznosti na reálnou aktivitu příslušné strany. Levicové strana musí každému umožnit, aby se svou aktivitou zapojil do těch změn společnosti, které nazrály. A každému musí v tomto poskytnout oporu, a to i pokud jde o nalezení smyslu jeho konání.

K tomu:

Odpovědi vycházejí z teoretických monografií zpracovaných týmem působícím při VŠFS v létech 2014 až 2020 (letos je připravována další). Všechny jsou celé ke stažení zde:

https://www.vsfs.cz/lidskykapital/?id=2479-monografie

·       Bohatství a chudoba jako problém (2020)

VALENČĺK, Radim, Michal BLAHOUT, Ondřej ČERNĺK, Jan ČERVENKA, Michael KROH, Jan MERTL, Vladislav PAVLÁT, Ondřej ROUBAL, Pavel SUCHÝ, Petr WAWROSZ a František ZICH

·       Ekonomie produktivní spotřeby: Teoretický základ analýzy role produktivních služeb (2019)

VALENČĺK, Radim, Petr WAWROSZ, Michal BLAHOUT, Ondřej ROUBAL, Jiří MIHOLA, Jan ČERVENKA a Sůva MICHAL

·       Odvětví produktivních služeb. Teorie a praxe (2018)

VALENČĺK, Radim, Michal BLAHOUT, Jan ČERVENKA, Miroslav JURÁSEK, Patrik KAJZAR, Jan MERTL, Jiří MIHOLA, Vladislav PAVLÁT a Petr WAWROSZ

·       Ekonomický základ odvětví produktivních služeb a zahájení komplexních reforem (2017)

VALENČĺK, Radim, Michal BLAHOUT, Jan ČERVENKA, Jan MERTL, Petr WAWROSZ, Jiří MIHOLA, František ZICH a Tomáš KOSIČKA

·       Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo ekonomika produktivních služeb? (2015)

VALENČĺK, Radim, Petr WAWROSZ, Jan MERTL, Petra JĺLKOVÁ, Jan ČERVENKA, Jiří MIHOLA, Michal BLAHOUT, O. ČERNĺK, P. KAJZAR a T. KOSIČKA

·       Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb (2014)

VALENČĺK, Radim, Petr WAWROSZ, Jan MERTL, Jaroslav VOSTATEK, Rafik BEDRETDINOV, Michal BLAHOUT, Jan ČERVENKA, Pavel ČĺRTEK, Arnošt KLESLA, Tomáš KOSIČKA, Václav LEINWEBER, Dominik STROUKAL, Jiří ŠNAJDAR a Jaromír TICHÝ

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

a nově i zde (lepší a přehlednější):

https://slerka.shinyapps.io/dashboard/?fbclid=IwAR1dQ1jbmRfxHKBXwhI9WnINy781R67yCILsW6xtzUb2BJMDVUKdNqm_uzI

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)