Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
COVI-kávička 16.6. ČR +0,213 Rusko +14,2. Co dál?
Česká republika: +0,213 tisíc nových případů.
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
14,2 : 3,2 |
Rusko stále na hodně vysokých hodnotách, i když již neroste dál. Ale je to na hraně před dalším vzestupem epidemie.
Proočkovaná Británie s +7,7 tisíci nových případů je na tom podobně jako Rusko.
Brazílie zase vyskočila až na +89,0 tisíc nových případů za den.
Reuninon začal opět zveřejňovat data a má stále hodně +1,2 tisíc nových případů.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Rozumné, nás čekají podobná dilemata v srpnu
Britský premiér Boris Johnson oznámil, že se jeho vláda rozhodla o měsíc odložit poslední fázi rozvolnění opatření proti šíření koronaviru. Ministerský předseda to vysvětlil obavami z šíření tzv. indické varianty viru, což by mohlo vést k zahlcení nemocnic.
Rusko prochází těžkou zkouškou
Epidemiologická situace v ruské metropoli se výrazně zhoršuje. Moskevská radnice proto zpřísňuje restrikce: uzavřely se provozovny rychlého občerstvení v nákupních střediscích, nepřístupná jsou sportoviště, hřiště, pod pohrůžkou pokuty je zakázáno vysedávat na lavičkách v parcích. Od úterý se zpřísnila opatření i v dalších oblastech Ruska. V zemi je očkováno málo lidí, Rusové nemají o vakcinaci zájem.
Celé viz: https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/moskva-zprisnuje-opatreni-a-zavadi-dny-volna-40363310
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:
Jan Schneider o historických kontextech doby kovidové/2
Jan Schneider si dal hodně záležet na článku "Kam jsme dospěli: Desátá rána kovidová aneb Není návratu", který uveřejnila Česká pozice. Sahá až k nejzaším dochovaným vzpomínkám lidstva, aby prostřednictvím identifikování neustále se opakujících chyb ukázal na chyby současné. Svou filozofickou úvahu zařazuje do aktuálních kontextů doby kovidové. Jeho intelektuální výkon si zaslouží nejen přečtení, ale i promyšlení. Z mého hlediska je nutné další promýšlení současné doby zaměřit v návaznosti na toto pojednání těmito dvěma směry:
1. Více obnažit příčinu současných problémů, resp. to, jak funguje současná degenerující globální moc.
2. Ani velmi dobrá retrospektiva cesty k dnešku neumožňuje vytvoření dostatečně jasné představy o tom, o jakou změnu, která znamená překonání současných problémů, jde.
Uveřejňuji Schneiderův článek na pokračování a připojují své poznámky. Od svého textu jej odlišuji barevně, nejdůležitější zvýrazňuji tučeně:
Kam jsme dospěli: Desátá rána kovidová aneb Není návratu – 2. část
Jan Schneider
Jak pravil anglický mistr paradoxu Gilbert Keith Chesterton (1874–1936), staré nešvary se vracejí vždy v nové podobě, nejčastěji pod heslem "mravnost nade vše". Není to tak dávno, co se naše společnost při pokusu cosi opravit ocitla v situaci, kterou český spisovatel Ludvík Vaculík (1926–2015) výstižně shrnul: "Komunismus zmizel. Důvody, proč vzniknul, jsou tu ale znovu. Tak co jsme vlastně dělali?"
Takto a podobně mudrovali na bytových seminářích o osové době ti naši tři moudří učitelé. Nebude tedy od věci nahlédnout přímo do biblické pokladnice, z níž čerpali i oni, a nechat se inspirovat moudrostí, kterou si generace po generacích předávaly, protože ji shledávaly užitečnou.
Velmi směle si přitom dovolím nesledovat odborné vědecké, ba ani hluboké teologické úvahy, jak a proč se odehrálo těch deset ran egyptských, jestli vůbec. A protože chci zkusit porovnat naši současnou situaci s tím, co ten příběh může říct, pokusím se na něj pohlédnout z faraónova hlediska. S čím byl konfrontován, než byl ochoten akceptovat podivné přání oněch otroků, žít na tomto světě úplně jinak?
Nejprve byla zkažena voda, ryby lekly, lidé nemohli vodu z Nilu pít. Hnijící voda způsobila, že se komáři rozmnožili tak, že začali dusit lidi.
Potom se rozmnožily žáby, a když pošly, zápach z jejich mrtvých těl zkazil i vzduch. To přispělo k rozmnožení dotěrných much.
Ty napomohly rozšířit dobytčí mor. Choroby postihující zvířata se začaly přenášet i na lidi, takže zvířata i lidé byli pokryti hnisavými vředy.
Krupobití potlouklo v celé egyptské zemi vše od lidí po dobytek, též polní byliny a stromoví. Zahynulo mnoho lidí a zvířat, úroda byla zničena. Tehdy se faraón poprvé veřejně trochu kál, ale jakmile se život vrátil do normálu, zase se jeho srdce zatvrdilo.
Pak přilétly kobylky, a to v takovém množství jako nikdy předtím. Nebe se zatmělo, země se jimi pokryla, a ony sežraly všechno, co po celé egyptské zemi ještě zbylo. Faraón opět trochu vyměkl, ale vzpomněl si, že i předtím se život vrátil do "normálu", a přestál i tuto ránu.
Pak po celé egyptské zemi nastala tma tmoucí a trvala tři dny. Lidé neviděli jeden druhého a nikdo se neodvážil hnout ze svého místa. To ochromilo celou zemi, i mysl faraóna. Povolil odchod otroků, ale bez majetku. Všechno by museli nechat v Egyptě. Takže teprve blackout srazil faraóna na kolena, ale knockout to ještě nebyl.
Celé viz: Zdroj: https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/kam-jsme-dospeli-desata-rana-kovidova-aneb-neni-navratu.A210608_175855_pozice-tema_lube
(Pokračování)
K tomu ode mne:
Porovnáváme-li jakékoli dvě reálné entity, a to včetně konkrétních historických událostí či období, najdeme vždy libovolný počet shod, ale i libovolný počet odlišností. Jan Schneider s trochou sarkasmu na adresu chování faraona připomíná deset egyptských ran, aby na základě toho provedl určitou analogii s dneškem. (Té se budu věnovat v další části.)
Za povšimnutí stojí následující: Porovnáváme-li jakékoli dvě reálné entity, a to včetně konkrétních historických událostí či obodobí, najdeme vždy libovolný počet shod, ale i libovolný počet odlišností. Jan Schneider s trochou sarkasmu na adresu chování faraona připomíná deset egyptských ran, aby na základě toho provedl určitou analogii s dneškem. (Té se budu věnovat v další části.)
Za povšimnutí stojí následující: Zkažena voda, leknuté ryby, rozmnožení komárů, rozmnožení a uhynutí žab, zkažený vzduch, rozmnožení much, šíření dobytčího moru, přenos nemocí ze zvířat na lidi jsou události, které na sebe kauzálně navazují. Krupobití, kobylky, tma tmoucí jsou patrně tří události, které přišly nezávisle na sobě a nezávisle na předešlém, alespoň pokud jde o logiku přírodních dějů. Z dnešního hlediska je to aktuální, protože jeden z největších sporů, který se vede, je, zda je současný koronavirus jen vymyšlen a jeho fikce (případně naprosto neadekvátní zveličení rizik a dopadů, které přináší) je využívána k překrytí všech civilizačních selhání, se kterými se potýkáme, nebo zda je jeho epidemie reálným dějem, který nelze podceňovat, který lze ovšem zneužívat. Nelze přehlédnout, jak výklad kauzality mezi současnými problémy a "koronavirovou ranou" rozděluje společnost.
Dlužno upozornit ještě na jednu odlišnost tehdejší a současné doby. Při vší smůle, kterou faraon měl, mu nehrozila zničující válka, válka ohrožující samotné přežití příslušné civilizace. To je také důležitý aspekt současné doby, který je nutné brát v úvahu.
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
a nově i zde (lepší a přehlednější):
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)