"Promořující se" Brazílie +95,5. Rostla spolu a Argentinou (+35,0) a Kolumbií (+27,0) už delší dobu. Teď se Brazílie zase blíží maximu. Minule se zastavila těsně před 100 tisíci. V Brazílii je to už čtvrtá vlna.
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
Rusko : Francie |
21734 : 13608 |
Rusko 8,8. Francie 8,7. Obě země stál na hraně nebezpečí nárůstu. Pořád to nevypadá na definitivní zklidnění.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např.
počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Jak to vidí ti, co to teď řídí
Člen Rady vlády pro zdravotní rizika a vedoucí Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) Petr Smejkal v rozhovoru pro Radiožurnál:
Za nejdůležitější v současné době považuje sekvenaci vzorků pro zjišťování nových mutací, zejména po návratu lidí z ciziny. Rozhodně se podle něj vyplatí, stejně jako plošné testování.
"V době, kdy byl nedostatek vakcín, jsme na prodloužení intervalu tlačili. Tam bylo naprosto nutné, aby se jedna dávka dostala k co největšímu množství lidí a zachránila životy. Což se stalo," řekl Smejkal.
U očkovacích látek Pfizer/BioNTech, která tvoří asi tři čtvrtiny podaných vakcín, a Moderna ministerstvo zdravotnictví přistoupilo k prodloužení intervalu na konci března. Do té doby se očkovalo Pfizerem po 21 dnech a Modernou po 28 dnech. Nyní je to v obou případech po 42 dnech. U látky AstraZeneca zůstalo podání druhého termínu po 90 dnech.
Vláda před necelými dvěma týdny rozhodla, že jako prokázání bezinfekčnosti stačí kromě negativního testu nebo prodělání nemoci v posledním půlroce také 22 dní po první dávce. "Riziko je, že virus velmi rád zmutuje v době, kdy naráží na nedostatečně chráněnou populaci a to je i ta jedna dávka," uvedl Smejkal.
V současné době je podle něj nejdůležitější sekvenace pozitivních vzorků pro odhalování nových mutací. Mezinárodní úzus je podle něj takto podrobněji zkoumat asi deset procent vzorků. Vláda na to schválila 161 milionů korun, počítá se zhruba 4000 vzorky měsíčně. Podle dat Státního zdravotního ústavu jich bylo letos do 21. května, tedy za necelých pět měsíců, jen asi 2100.
"Je to drahé, ale je to dobrá investice. Stejně jako testování," uvedl Smejkal. Při srovnání s následky šíření mutací je to podle něj neporovnatelné. Testování stojí řádově miliony, několik dní lockdownu pak miliardy korun. Podle MeSES se plošné preventivní testy, například ve firmách, nemají hradit z veřejného zdravotního pojištění, ale přímo z rozpočtu. Smejka ale nečeká, že by v době ustupující epidemie k takové změně ještě došlo.
Varoval také před prosazováním výsledků testů na protilátky po prodělaném covidu-19 k prokázání bezinfekčnosti na stejné úrovni jako očkování nebo negativní test. Lidé, kteří byli pozitivně testovaní, mají ochrannou lhůtu půl roku, ti, kteří test neabsolvovali se ani testem na protilátky prokázat nemohou. Prosazují to někteří poslanci napříč politickým spektrem.
"Hodně se to přehání, je to trochu zavádějící," řekl Smejkal. Podle něj laboratoře měří protilátky v různých jednotkách, takže se nedají porovnávat. Imunita je podle něj navíc dost individuální a i protilátky klesají u každého jinak. Roli v nákaze nebo vážnosti průběhu navíc hraje i imunita buněčná.
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:
Aktuální reflexe doby: Kritika "Desatera"/2
Začal jsem na pokračování psát seriál na téma "Aktuální reflexe doby". Jednotlivé díly zařazuji s denním odstupem i do své "COVI-kávičky", ve které sleduji širší kontext společenského dění spojený se současnou epidemií. První díl jsem věnoval definování hlavních témat, která ovlivňují současný vývoj, viz:
https://radimvalencik.pise.cz/9433-aktualni-reflexe-doby-uvod-do-problemu-prusvihu.html
Jedním z podnětů, které mě k napsání seriálu přiměly, bylo "Desatero" ("Deset věcí, které jsme se naučili během Covidového převratu"). Několikrát oběhlo českým prostorem skupinových a řetězových mailů. Jeho "úspěch", dá-li se to tak nazvat, svědčí o dost hluboké krizi společenského vědomí a hlavně sebevědomí. Zde uveřejňuji první část jeho rozboru (fialovou barvou je odlišen původní text "Desatera" od mých poznámek):
5. Jakýkoliv "disidentský" hlas, který jste kdy zaslechli z korporátních médií, je s největší pravděpodobností falešný.
Systém neposkytuje svým skutečným nepřátelům bezplatnou reklamu.
K tomu ode mne:
Pokud mám být upřímný, tak z tohoto textu mám dojem, že "Zloděj volá, chyťte zloděje", tj. že hlas pisatele "Desatera" je hodně falešný. 1) V textu není ani náznak, jak problémy řešit, jen se sugeruje bezmocnost. 2) To hlavní, o co se musíme opřít, když se pěstuje iracionalita jako živná půda manipulace, tj. rozum, není vůbec bráno v úvahu, celé "Desatero" se houpá na vlnách relativizace. – To jsou vždy neklamné příznaky falešnosti.
6. Většina lidí v naší společnosti jsou zbabělci.
Odhodí všechny svoje hodnoty a principy, kterými se celý život hlasitě chlubí, jen aby se vyhnuli sebemenší možnosti veřejné kritiky, nepohodlí nebo dokonce drobné finanční ztrátě.
K tomu ode mne:
Další typický příznak snahy manipulovat formou vyvolání pocitu výlučnosti. Všichni jsou zbabělci, jen adresát desatera je ten statečný... Tak "statečný", že s pocitem vykonání statečného činu tento slint šíří.
7. Mainstreamová média nejsou nic jiného než propagandistická mašinerie pracující pro systém...
...a pro ně pracující novináři prodali své ubohé duše a své (často minimální) dovednosti psát dali zcela do služeb Moci.
K tomu ode mne:
Nejen mainstreamová media, ale všechny klíčové instituce, které mohou eliminovat odpor lidí vycházející z pochopení toho, o co jde, umí dobře spolupracovat. Krásně se to ukázalo v kauze "Vrbětice": mediální mainstream – zpravodajské služby – politické reprezentace – soudy (včetně ústavního, v případě "Vrbětice" skandální rozhodnutí olomouckého soudu o zneškodnění min, v případě epidemie nadřazování právních zákonů přírodním zákonům) – "odborníci" všeho druhu. Ve zneužití současné epidemie také. Tak například mediální mainstream vyzdvihoval podvodníky, které vydával za "odborníky", aby odstavil skutečnou vědu. K situaci ve vědě se ještě dostanu.
(Pokračování)
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
a nově i zde (lepší a přehlednější):
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)
RE: COVI-kávička 3.6. Brazílie 94,5. Co dál? | jiří hlaváček | 03. 06. 2021 - 10:11 |