Radimvalencik | K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/389

V tomto pokračování Kulveit o zdůvodnění opatřní + moje zkušenosti z týmové práce

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 29.4. ČR +2,5 Indie +379,6. Co dál?

Česká republika:   +2,5 tisíc nových případů. Zase jen o málo (0,5) méně než minulý týden. Velké riziko přetrvává. Momentálně by se měla uplatnit lokální opatření.

Indie +379,6 tisíc nových případů. Další skok a další světový rekord.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko : Francie

7,8  :  31,5

Rusko 4x méně než rozvolňující se Francie, která bude mít problém.

Turecko 40,4, Německo 24,7 tisíc nových případů.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: worldometers.info/...

Jak to vidím

Racionální úvaha Jana Kulveita o logice a prvních aspektech omezení/3

Vybral jsem, protože považuji za racionální a aktuální.    

K odůvodněním protiepidemických opatření – 3. část

Jan Kulveit

Zajímavým a pro laiky někdy překvapivým faktem je, že často je určitější odhad efektu celého balíku opatření, než jeho jednotlivých složek. To se dá vysvětlit jednoduchou analogií: představte si, že na zahradě činžovního domu pravidelně sbíráte desítky nedopalků cigaret. Víte, že v domě žijí 4 kuřáci, ale nevidíte je nedopalky odhazovat, resp. jste třeba viděli za celou dobu dva kuřáky odhodit jeden nedopalek. Vaše nejistota o počtu odhozených nedopalků všech 4 kuřáků dohromady pak může být výrazně nižší, než nejistota u každého z nich.

Podobná situace nastává u protiepidemických opatření: neurčitost odhadu nějaké efektu běžné kombinací intervencí, jako například zákazu shromažďování, zavření univerzit a škol, obchodů, služeb s výjimkou nezbytných je menší než neurčitost např. odhadu účinku samotného zavření obchodů.

6. Odhady cen, resp. škod jsou koncepčně obtížnější problém. Existují například odhady ekonomických škod. Ze zjevných důvodů neexistují odhady veškerých škod na všech právech všech postižených.

Odborná literatura vždy rozebírá jen nějaký určitý typ škod, třeba hospodářských. Kdo o opatřeních rozhoduje, přitom většinou nevychází z jednoho explicitního vyjádření škod nebo jednoho jasného hlediska, ale z nějaké neznámé hodnotové funkce, která je v ocenění škod implicitní.

Mám za to, že odůvodňovat toto implicitní ocenění škod dává smysl jen v hrubých rysech, z důvodů nastíněných v další sekci.

7. Efektivita opatření je v maximálním zjednodušení podílem oné "redukce R” a "ceny”.

Ideální plánovač by jako optimální řešení seřadil opatření podle efektivity, naplánoval způsob zastavení epidemie, a vybral optimální trajektorii s nejnižší celkovou škodou. Přitom by vždy volil nejprve opatření efektivnější.

Vzhledem k obtížím s posouzením ceny, nejistotou ohledně efektu opatření a nutnosti rozhodovat rychle mi přijde zcela přirozené a pochopitelné že se tomuto ideálu praktické rozhodování dost vzdaluje. Občas je dokonce rozhodování českého státu zcela iracionální, když ta nejlevnější a přesto účinná opatření nejsou zavedena vůbec (např. informační kampaň, testování, a podobně).

Přesto bych byl se soudním hodnocením takového stavu opatrný. Pokud například soud, požaduje po "plánovači” odůvodnění zda se podobného efektu nedá dosáhnout levněji (s menším zásahem do práv), přijde mi, že je to náročnější požadavek než se naivně může jevit. Triviální odpověď většinou je, že ano, zvolený postup není optimální.

Z dosavadní odborné literatury mimochodem plyne, že optimálním řešením problému "optimální kontroly pandemie” je většinou o dost intenzivnější "dupnutí na brzdy” než odpovídá rozhodování české exekutivy, tedy opatření výrazně přísnější, ale platná po kratší dobu.

8. Racionální odůvodnění opatření by tedy podle mě mělo obsahovat argumenty k efektu opatření v kontextu celé sady opatření, základní úvahu nad cenou a škodami opatření, a zvažovat vztah opatření k dalším částem celé sady opatření, která směřuje k nějakému cíli. Naopak nelze například rozumně požadovat přesné odhady efektu velmi specifických detailů.

(Pokračování)

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: radimvalencik.pise.cz/...

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

O kočkách, myších, koronaviru a nás/65

K obecným doporučením přidávám stručné hodnocení vlastních zkušeností z působení v tvůrčích mezigeneračních týmech (TMT):

1995-dosud: Příprava, rozjezd a fungování VŠFS (4)

Pokusím se zformulovat některé závěry ze zkušenosti budování VŠFS v uplynulých létech:

1. Přibližně od začátku tohoto století, nejdříve skrytě, ale stále zjevněji dochází v globálním prostředí ke zhoršování podmínek pro vznik TMT, stále více se projevuje tendence ke globální společnosti založené na diktátu přerozdělovací moci (a vynucené službě této moci).

2. Destruována je věda (prosazováním kritérií, které ji ničí) i úroveň univerzitního vzdělání (masifikací). Jednotlivé země ztrácejí při řešení problémů oporu ve svém univerzitním potenciálu, někteří akademici se dokonce nechávají zneužít proti zájmům své země.

3. Lokálně lze těmto tendencím čelit, a to právě v rámci funkčních TMT na univerzitách, ale vyžaduje to značné úsilí.

4. Základní doporučení pro univerzitní půdu:

- Snažit se vytvářet interdisciplinární TMT s dostatečnou perspektivou zvyšování potenciálu a dlouhodobým vědeckým programem orientovaným na řešení praktických problémů.

- Tyto existující i vznikající týmy propojit s tvorbou absolventských sítí založených na poskytování původních poznatků pocházejících z výsledků vlastního bádání, ve kterém jde především o praktickou využitelnost (hodnocení stávajícími kritérii "shora" nemůže být na prvním místě, i když je mu třeba rovněž částečně vyhovět).

- Mimořádně významné je včas podchytit co nejvíce studentů k zapojení do týmové práce. K perspektivním tématům rozvíjeným v univerzitních TMT by se univerzita měla přihlásit, definovat je jako priority a podpořit je při volbě témat závěrečných prací. Metodiku přípravy závěrečných prací podrobně stanovit tak, aby studenti při jejich výběru a zpracování co nejvíce navazovali na dosažené výsledky vlastní "alma mater", věděli, čím se univerzita zabývá a jaké nejvýznamnější práce (jako vzor) byly zpracovány, rozdělili si širší téma do dílčích, učili se týmově pracovat. (Studenti často ani netuší, čím se univerzita zabývá a jaké dosáhla výsledky – něco takového by bylo před dvaceti léty považováno za absurdní, ale metoda postupně vařené žáby zafungovala.)

- Propojení výzkumu s výukou, výsledky tvůrčích týmů působících na univerzitě, fungování absolventských je důležité "prodat" při hodnocení tvůrčí činnosti (a to i s využitím marketingu a v současných ne zcela příznivých podmínkách).

- Při této aktivitě je nutné počítat i s odporem vnějšího prostředí, je nutné navazovat horizontální vztahy s jinými akademickými institucemi, které mají předpoklady pro obdobný vývoj, ale též najít zakotvení i ve spolupráci s firmami.

Jde to. Ovšem stojí to velké množství sil. Ale jiná cesta, jak obstát v současných podmínkách patrně není.

(Pokračování)

Poznámka pod čarou:

Tento seriál vzniká z velmi bohaté diskuse k následujícímu článku:

Nebezpečné mutace, nebo portfolio vícenákazy?

Viz: radimvalencik.pise.cz/...

Jednotlivé díly seriálu jsou krátké, aby je čtenář mohl strávit. Zpravidla končí otázkou či nastolením problému, aby se čtenář mohl připravit na další pokračování. Je v něm důsledně rozlišeno to, co je obecně platné tvrzení, od hypotéz, jejichž platnost je nutné ověřit.

Tem, kdo bude seriál sledovat a s pochopením, zjistí prostřednictvím jednoduchých nástrojů teorie her, že nejen epidemii a chování koronavirus, ale i lidí, uvidí z nových zorných úhlů. Možná bude i překvapen, když např. zjistí, kdo, jak, s kým a proč hraje určité hry.

Zde jsou přehledně uspořádny odkazy na všechny předcházející díly:

https://radimvalencik.pise.cz/9167-o-kockach-mysich-koronaviru-a-nas-odkazy.html

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

onemocneni-aktualne.mzcr./...

a nově i zde (lepší a přehlednější):

slerka.shinyapps.io/...

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)