COVI-kávička 31.5. ČR +0,113 Indie +153,5. Co dál?

Česká republika:   +0,113 tisíc nových případů. Další rekord na cestě k útlumu epidemie. Bylo by škoda to teď pokazit, jak se o to někteří snaží. Rozhodne to, kolik lidí nedá na manipulátory a chybná rozhodnutí státních orgánů, ale bude se řídit přirozenou obezřetností a ohleduplností.

Indie +153,5 tisíc nových případů.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Pokračuje globální pokles, relativně nejhůře je na tom Latinská Amerika (Brazílie, Argentina, Kolubie).

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Aktuální reflexe doby: Úvod do problému (průšvihu)

K napsání tohoto kompilátu úvah jsem se rozhodl z několika důvodů:

- Blíží se doba dovolený, a tak je čas rozdělit si to, co mě čeká ještě do doby, než odjedu do přírody, a co bude moci dělat či nad čím budu moci uvažovat k době větší pohody.

- Chtěl bych trochu inovovat obsah COVI-kávičky tak, aby se koncepčně zaměřil na to nejdůležitější.

- Vyprovokovalo mě k tomu i "Deset věcí, které jsme se naučili během Covidového převratu, slavné desatero, které několikrát oběhlo českým prostorem skupinových a řetězových mailů.

- V neposlední řadě je nevyšší část shrnout stav několika zásadních dějů, které probíhají a které jen zdánlivě nesouvisí.

Těmi zásadními ději mám na myslí:

1. Doznívající provokaci-manipulaci "VRBĚTTICE", která otrávila vzduch stejným stylem jako loňský (a bohučel zapomenutý i malo připomínaný "RICIN"), ovšem tento "RICIN II." byl mnohem brutálnější, přičemž není vyloučeno, že načasovaně na 22.6. se připravuje další provokace-manipulace.

2. Podivně odstartované volby s ještě podivnějším menu, které je nám předloženo k výběru, kdy ti, kteří svou aktivitou symbolizovanou "KARLOVÝM MOSTEM" dotlačili staronového ministra zdravotnictví a celou vládu k zásadním zářijovým a vánočním chybám, a mají tu drzost na tom stavět podstatnou část své kampaně.

3. Útlum vánoční vlny epidemie spojený s odstartováním boje o interpretaci toho, co se stalo, ale také vnějším tlakem nacházejícím si své pohunky i jimi popoháněné voly, aby se podzimní selhání zopakovalo a Vojtěch se mohl zapsat do českých dějin podruhé.

4. Nutnost řešit komplex ekonomických otázek včetně stabilizace penzijního systému a dosažení obratu v kvalitě vzdělání (produkci lidského kapitálu, jehož vlastníkem je každý z nás) v situaci, kdy se patrně na čas nová mocenská reprezentace ze současné maskované "PÁTÉ KOLONY" změní ve viditelný vpád "CIZÁKŮ".

O co v jednotlivých případech jde a jak to spolu souvisí?

Tomu i podrobnému rozboru "desatera" se budu věnovat v dalších pokračováních.

(Pokračování)

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

K aktuálnímu významu tvůrčích mezigeneračních týmů/3

V současné době náš tým připravuje několik publikačních výstupů (vystoupení na konferencích a články v odborných časopisech), ve kterých jsou publikovány výstupy z oblasti tvůrčích mezigeneračních týmů. Vybírám ty pasáže, které obsahují nové poznatky oproti tomu, co bylo publikováno v seriálu "O kočkách, myších, koronaviru a nás".

Z příspěvku:

ABSOLVENTSKÉ SĺTĚ UNIVERZIT A TVŮRČĺ MEZIGENERAČNĺ TÝMY – 2. část

Radim Valenčík, Lenka Farkačová

Vybrané pasáže:

Aktuální kontext.

Jedním z aktuálních společenských problémů je dlouhodobá udržitelnost penzijního systému (Vostatek, 2020). K tomu jsou navrhována různá doporučení. V návaznosti na výše uvedenou hypotézu podstatného zvýšení produktivních služeb považujeme za nejefektivnější cestu zvýšení motivační role průběžného penzijního systému k individuálnímu a dobrovolnému prodloužení doby produktivního uplatnění člověka současně s posílením solidarity mezi těmi, kteří mohou a chtějí být i ve vyšším věku výdělečně činní, a těmi, kteří z různých důvodů již nemohou či nechtějí být výdělečně činní. Pokud máme představu o reformě penzijního systému, která by to umožnila, návazně vzniká otázka, kde se nabízí možnost uplatnění osob ve vyšším věku. Jednou z těchto oblastí jsou právě tvůrčí mezigenerační týmy.

Hlavním měřítkem efektivnosti vysokého školství je uplatnitelnost absolventů vysokých škol. Právě uplatnitelnost absolventů je tak centrem zájmu i výzkumných organizací a institucí (např. Centrum pro stadium vysokého školství, v. v. i, Národní ústav pro vzdělání), stejně jako samotného MŠMT ČR.

Zde je vhodné uvážit, že produktem univerzity není jen dobře vzdělaný, a i jinak připravený absolvent (lidský kapitál), ale trvale doplňovaná absolventská síť (sociální kapitál), která využívá nejnovějších poznatků výzkumu "mateřské" univerzity, jejich aplikováním v praxi získává konkurenční výhodu, tj. absolventská síť, ve které nacházejí uplatnění čerství absolventi, kteří se učí týmově pracovat již během studia. Nejvýznamnější oblastí uplatnění jsou právě tvůrčí mezigenerační týmy.

Teoretické nástroje, které vyvinuli E. Ostromová (jejíž práce byla oceněna Nobelovou cenou za ekonomii) a V. Ostrom při analýze stability komunit (ve vztahu k fenoménu, který byl pojmenován "Tragédi společné pastviny") i zkušenosti, které získali, nacházejí uplatnění v řadě oblastí společenského života (Herzbergová, 2020). Logicky se nabízí využití těchto nástrojů v oblasti dynamické stability tvůrčích mezigeneračních týmů. Ukázalo se, že nástroje i zkušenosti lze v této oblasti využít, ale nutné je modifikovat tak, aby respektovali hlavní specifiku těchto specifických komunit – jejich vnitřní dynamiku. Platí to ovšem i opačně – pokud hledáme typ komunit, které jsou dynamické a jsou schopné obstát v měnících se podmínkách, pak tyto komunity musí mít ze zásadních důvodů podobu tvůrčích mezigeneračních týmů (jak si ukážeme, až budeme formulovat doporučení, která jsou cílem našeho příspěvku. 

Pro další vývoj společnosti bude nutné realizovat komplex ekonomických reforem v oblasti financování sociálního investování a sociální pojištění (zejména vzdělání, péče o zdraví, penzijního systému). Vyplývá to jak z předpokladu, že společnost (globálně i v jednotlivých zemích) prochází výraznými změnami, které posunou těžiště ekonomiky do oblasti produktivních služeb, tak i z velkého množství signálů, které na nutnost změn v této oblasti upozorňují. Pokud mají být tyto změny realizovány a k tomu uschopněn institucionální systém společnosti, bude nutné, aby v každé oblasti, kde se budou odehrávat, působil dobře sestavený tvůrčí mezigenerační tým. Problematika vzniku a stability tvůrčích mezigeneračních týmů se tak stala i jednou z oblastí teoretické reflexe spojení teorie s praxí, resp. oblastí, která je podstatná pro využitelnost teoretických poznatků v praxi.

To nejpodstatnější se stává zřetelným právě tehdy, když se ukáže být projevem podstatných společenských souvislostí, resp. když se na něj dokážeme podívat prizmatem pochopení těchto souvislostí.

Shrnutí a diskuze

Ukázali jsme souvislost mezi inovačním potenciálem země, rolí tvůrčích mezigeneračních týmů, možnostmi prodloužení doby produktivního uplatnění člověka, výrazným zlepšením dlouhodobé uplatnitelnosti absolventů vysokých škol (včetně zahraničních a v zahraničí), využitím nových komunikačních technik a podstatnou změnou, kterou v globálním měřítku a lokálních průmětech prochází současný ekonomický systém. Klíčovým problémem je zabezpečení dynamické a vývojové stability tvůrčích mezigeneračních týmů.

Za aktuální výzkumné problémy v dané oblasti považujeme:

- Sestavení interaktivní mapy tvůrčích mezigeneračních týmů včetně kontaktů a rozlišení stadií jejich vývoj.

- Identifikování nejvíce problémových míst přechodu od start-upú ke stabilizovanému tvůrčímu mezigeneračnímu týmu,

- Navržení vhodných forem podpory tvůrčích mezigeneračních týmů.

- Pokračování v aplikaci teoretických nástrojů a zkušeností E. a V. Ostromových k problematice dynamické a vývojové stability tvůrčích mezigeneračních týmů, vyvinutí vlastních teoretických nástrojů.

- Organické začlenění výzkumu problematiky tvůrčích mezigeneračních týmů do kontextu proměn současné společnosti.

Závěr

Téma absolventských sítí vysokých škol, od kterých se odvíjí tvorba tvůrčích mezigeneračních týmů, nabízí velké množství výzkumných příležitostí, které:

- Umožňují využít náročné výzkumné techniky (včetně např. teorie her).

- Bezprostředně souvisí s vysokoškolským prostředím a nacházejí zde uplatnění.

- Mají velmi blízko k praktickému uplatnění a nabízejí cestu k praktickému uplatnění dalších poznatků (což bezprostředně souvisí s rolí tvůrčích mezigeneračních týmů).

- Umožňuje spolupráci mezi univerzitami, a to i v mezinárodním měřítku.

- Nabízí možnost, aby poznatky byly využívány přímo v rámci výzkumného týmu.

- Promítá se do něj kontext složitých změn, kterými společnost prochází.

V návaznosti na výše uvedené považujeme možnost spolupráce v dané oblasti za přínosnou. Absolventské sítě vysokých škol se jeví jako přínosné nejen pro absolventy, ale tako pro zvýšení inovačního potenciálu firem, jejich konkurenceschopnosti, stejně tak, jako konkurenceschopnosti celých ekonomik v globálním hledisku.

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

a nově i zde (lepší a přehlednější):

https://slerka.shinyapps.io/dashboard/?fbclid=IwAR1dQ1jbmRfxHKBXwhI9WnINy781R67yCILsW6xtzUb2BJMDVUKdNqm_uzI

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)