COVI-kávička 21.5. ČR +0,7 Indie +259,3. Co dál?

Česká republika:   +0,7 tisíc nových případů. Opět o téměř polovinuméně než minulý týden.

Indie +269,3 tisíc nových případů, "stabizována" na vysokých hodnotách nárůstů. Po Nepálu začíná prudce růst i Malajsie.

Brazílie po malém měsíčním poklesu už zase delší dobu roste, nyní na 83,4 tisíc nových případů. Spolu s ní další latinskoamerické země, mj. i proočkovaná Chile, ta je na 7,7 tisících nových případů.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Jan Kulveit: Analýza úmrtí na kovid/2

Dosavadní úmrtí na covid v mezinárodním srovnání – 2. část

(Drobný update jednoho modelu & k velmi předběžným hodnocením dosavadního průběhu pandemie)      

Jan Kulveit

May 19

2. Vykazováním úmrtí i případů se Česko řadí spíš k západním zemím - rozdíl mezi nadúmrtími a potvrzenými úmrtími existuje, ale není zdaleka tak dramatický jako třeba v Rusku, ale ani tak velký jako v Polsku.

Tabulky kde je Česko světově "worst in covid" vznikají kombinací relativně "východní" úmrtnosti a relativně "západních" dat.

Na tomto místě je myslím fair poděkovat ÚZIS, který i přes různé problémy nás v oblasti sběru a katalogizace dat řadí spíš na západ.

Naopak je potřeba znovu upozornit, že řada zemí na východ od Česka má málo vykázaných úmrtí na covid čistě jen vlivem potvrzování a vykazování. Pokud čtu názory typu jako to třeba Rusko výborně zvládlo s menším počtem úmrtí, jde jen o tento efekt.

3. Příklady ještě postiženějších zemí (ale i více a méně postižených regionů v ČR) naznačují, že potenciál "promořit se" ještě "důkladněji" existoval.

Můj hrubý dojem je, že od dosažení jasného "worst in covid" i v rámci regionu Česku dělilo jenom (ne)zvládnout vlnu B 1.1.7 jako v Polsku a Maďarsku.

Pozor také na nesmyslné post hoc "kauzální" interpretace faktorů vysvětlujících výsledky: pokud například východní Evropu odlišuje nižší důvěra v instituce, nelze z toho vyvodit, že je jedno jak fungovaly české instituce a zda jejich postup důvěru spíš budoval nebo ničil.

Z toho že se Česko nakonec zařadilo vedle Polska a Maďarska a ne třeba vedle Rakouska nijak neplyne, že taková možnost neexistovala předem.

4. Pozorování, že východní Evropa nezvládla covid o něco hůř než covid nezvládla většina západní Evropy, by nemělo zakrýt fakt, že covid jako pandemii jsme nezvládli ani jako Evropa, ani jako EU, a v průměru ani jako "západ".

Zoufale nepřipravené, podinvestované a poddimenzované systémy, které by zvládly podobnou hrozbu, nejsou unikátní fenomén Česka.

Podobně příprava Evropy v létě je selháni. Natvrdo řečeno: že většina EU po roce od začátku pandemie nedokázala nic zásadně chytřejšího než v nouzi použít brutálně drahé "plošné nefarmaceutické intervence" není v širším pohledu výhra, ale prohra.

(Což samozřejmě neznamená že by lepší strategií bylo nechat epidemii rozjet ještě více - a pak pod tlakem kolapsu zdravotnictví použít ještě dražší a delší intervence. Podobně při hašení požáru často způsobí víc škod voda, ale není výhodnější alternativou s hašením počkat, až je požár mohutnější.)

5. V globálním srovnání přesto nakonec EU nedopadne nejhůř - především proto, že je bohatá, a i když tempo vakcinace se nám zdá pomalé, je výrazně rychlejší, než ve většině světa. A zatímco v EU bude covid alespoň dočasně vyřešen, počet globálních úmrtí dál poroste. Což není dobrá zpráva ani pro nás, protože globáně rozvinutá pandemie ohrožuje i nás - čím víc "výpočetního výkonu" pro únik imunitě virus má, tím častěji nám budou hrozit problematické varianty.

Opět: globální reakce na covid není úspěch. Výčet jen těch největších selhání v reakci na covid nás jako "lidské civilizace" je na dlouhý text.

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

Tvůrčí mezigenerační týmy (TMT): základ inovačního potenciálu/15

Ve společnosti, jejíž ekonomika bude založena na dominantní roli sektoru produktivních služeb, budou nositeli inovační dynamiky tvůrčí mezigenerační týmy napojené na absolventské sítě univerzit. Právě s ohledem na podporu jejich vzniku a rozvoje bude nutné zaměřit komplex reforem, které vyvedou společnost ze slepé uličky setrvačného vývoje směřujícího se společnosti, jejíž ekonomika je ovládána diktátem přerozdělovací moci. Postupně a nepravidelně uveřejňuji vybrané pasáže z pracovní verze podnětné diplomové práce našeho studenta M. S., které případně doplním svým komentářem. Od svého textu odlišuji fialovou barvou.

Přínos tvůrčích mezigeneračních týmu pro rozvoj podniku – 15. část

3.2.2 Moderní strategické přístupy 3.2.2.1 Koncept strategické kompetentnosti

Jedním z moderních nástrojů strategického managementu, je koncept strategické kompetentnosti, který se zabývá problematikou alokace volných zdrojů podniku. Oproti běžným postupům se při hledání koncepcí rozvoje snaží firma hledat nové možnosti investování finančních prostředků, a to jak z vlastních, tak z cizích zdrojů. Hledání takových příležitostí je možné skrze snahu rozpoznat přidanou hodnotu pro zákazníky. Na tuto teorii přímo navazují dva modernější koncepty: strategie modrých oceánů a koncepce fialových krav.

3.2.2.1.1 Strategie modrých oceánů (SMO]

Podle autorů této strategie úspěšný podnik nesoupeří s konkurenty o své místo na trhu, ale snaží se přinášet hodnotové inovace vytvářením tzv. modrých oceánů (doposud nedotčená místa na trhu, která poskytují příležitost k růstu zisku a umožňují vytlačení konkurence). Strategie modrých oceánů se zakládá na konceptu hodnotových inovací a přináší skokové nárůsty zisku tím, že zákazníkům poskytne značný nárůst přidané hodnoty. Hodnotová inovace je tedy kombinací růstu hodnoty (jak pro zákazníka, tak i pro podnik) a inovace, které podle mikroekonomické teorie umožňují firmě dočasný post monopolu. Rozdíl mezi hodnotovou inovací a technologickou inovací můžeme sledovat v přínosu pro zákazníka, technologické inovace nepřináší užitek pro zákazníka, který proto může zvolit produkt, který sice není vybaven nejmodernější technologií, ale z hlediska užitku mu přinese vyšší satisfakci díky jednoduššímu používání.

KIM, W. Chan; MAUBORGNE, R. Strategie modrého oceánu: Umění vytvořit si svrchovaný tržní prostor a vyřadit konkurenty ze hry. 1. Praha: Management Press, s.r.o., 2009. 236 s. ISBN 978-80-7261-128-7.

Autoři této teorie zvolili název "modré oceány" proto, že nedochází k přímému konkurenčnímu boji, který by "na základě prolité krve zbarvil oceán do ruda", ale protože podnik hledá možnosti, jak konkurenty vyřadit na nové nedotčené části trhu.

(Pokračování)

Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/9352-covi-kavicka-19-5-cr-1-2-indie-267-2-co-dal.html

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

a nově i zde (lepší a přehlednější):

https://slerka.shinyapps.io/dashboard/?fbclid=IwAR1dQ1jbmRfxHKBXwhI9WnINy781R67yCILsW6xtzUb2BJMDVUKdNqm_uzI

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)