COVI-kávička 19.5. ČR +1,2 Indie +267,2. Co dál?

Česká republika:   +1,2 tisíc nových případů, o 05 méně než minulý týden.

Indie +267,2 tisíc nových případů.Už to neroste.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Ruský standard, ale Francie poměrně hodně.

Brazílie 74,4 tisíc nových případů, to je stále hodně.Argentina 35,5 nových případů je také hodně.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Jan Kulveit trefuje do černého:

Z profilu Jana Kulveita na FB:

Pár vysvětlení k současnému dění jsem vlasně už napsal předem, tak to jen připomenu pár základních věcí.

- Je třeba rozlišit "odborníky na pokled epidemie" a "odborníky na růst epidemie". Pokud to vypadá, že epidemii se daří zvládnout, potřeba "odborníků na pokles epidemie" v politice motivované horizontem týdnů klesá.

- Z hlediska politiky pro masy jsou pravidla hry předem jasná: za nepopulární, ale nutné kroky jsou "zodpovědní odborníci", které "hoi polloi" nenávidí. Politik se pak dokonce někdy zdánlivě staví k těmto hlasům do opozice ("já bych chtěl rozvolňovat, ale oni mi to nedovolí"). Naopak za populární kroky je zodpovědný politik.

- Proč jsou epidemologové, virologové a modeláři tak blbí, že do podobného vztahu lezou? Z části z podobných důvodů, ze kterých lékaři léčí i agresivního blba, který si sám způsobí úraz a svým jednáním si dál škodí: profesní etika. Z části z altruismu. Z části pak myslím z důvodů, které vysvětluje slovo, které si ukradli populisté: vlastenectví, jak je chápu já - pocit, že by bylo lepší, kdyby země dopadla lépe než hůře, a pocit, že je zodpovědností každého pomoci z vlasntích sil. Byť to může být práce dosti nevděčná a nepopulární.

Reakce na:

Ministerstvo zdravotnictví v úterý ukončilo spolupráci s Mezioborovou skupinou pro epidemické situace (MeSES), která sloužila jako poradní orgán při resortu. Stalo se tak den poté, co její šéf a infektolog pražského IKEMU Petr Smejkal Novinkám řekl, že stát epidemii opravdu nezvládl.

Viz: https://www.novinky.cz/domaci/clanek/smejkal-rusit-meses-kvuli-rozhovoru-by-bylo-hloupe-doufam-ze-jde-o-nahodu-40360630

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

Tvůrčí mezigenerační týmy (TMT): základ inovačního potenciálu/13

Ve společnosti, jejíž ekonomika bude založena na dominantní roli sektoru produktivních služeb, budou nositeli inovační dynamiky tvůrčí mezigenerační týmy napojené na absolventské sítě univerzit. Právě s ohledem na podporu jejich vzniku a rozvoje bude nutné zaměřit komplex reforem, které vyvedou společnost ze slepé uličky setrvačného vývoje směřujícího se společnosti, jejíž ekonomika je ovládána diktátem přerozdělovací moci. Postupně a nepravidelně uveřejňuji vybrané pasáže z pracovní verze podnětné diplomové práce našeho studenta M. S., které případně doplním svým komentářem. Od svého textu odlišuji fialovou barvou.

Přínos tvůrčích mezigeneračních týmu pro rozvoj podniku – 13. část

S jistotou tedy můžeme říct, že pokud nebude předem stanovená a odsouhlasená komunikační struktura, která bude vyhovovat všem členům týmu, nebo alespoň většině, nebude možné informace s dostatečnou efektivností sdílet. Zároveň je důležité zmínit, že na trhu komunikačních nástrojů existují cílené marketingové kampaně velkých korporací, které uzpůsobují své komunikační prostředky tak, aby co nejlépe vystihovaly současné komunikační trendy a zároveň byly dostatečně jednoduché v oblasti uživatelského rozhraní tak, aby jejich implementace do podnikových týmů či jiných uskupení proběhla co nejrychleji. Příkladem může být současný přechod na distanční výuku prostřednictvím Microsoft Teams, případně dalších komunikačních nástrojů (ZOOM, Skype, ...) kdy každý z těchto nástrojů poskytuje obdobné služby s různými možnostmi. Jak vypovídá samotný název, MS Teams umožňuje okamžité uspořádání týmů pro komunikaci uvnitř dané skupiny či firmy, ZOOM slouží k hromadné komunikaci (konference) s možností rozdělení členů do dílčích týmů (breakout rooms). Zatímco MS teams funguje jako jistá forma sociální

sítě, kde prostřednictvím aplikace dostávají jednotliví členové upozornění o příchozích hovorech, textových zprávách, či probíhajících videokonferencích, Zoom je založen na komunikaci pouze mezi připojenými uživateli. Jinými slovy, pokud nejsem připojen k danému hovoru, nemám možnost dostat jakékoliv informace o jeho průběhu, či zprávám, které v chatu probíhají.

Oba nástroje je však možné považovat za účinné a efektivní, každý ale pro jiný typ komunikace. Z vlastní zkušenosti je rozdělení následující. MS teams je používán pro interní podnikovou komunikaci (management, pracovní týmy). ZOOM potom slouží pro komunikaci se zákazníky na základě předem stanoveného termínu hovoru, ke kterému se obě strany musí připojit.

3.2 Trendové nástroje managementu

Trend poslední dekády ukazuje rostoucí dynamičnost konkurenčního prostředí a s tím spojené změny v managementu firem, abychom byli schopni dostatečně postihnout změny na poli managementu, je důležité sledovat strategický management. Pojem strategický management vychází primárně z vojenství, kdy pojem Stratég označoval velitele armády v antickém Řecku. Stejně tak jako je cílem armády vítězství v bitvě, je i management spojen s jasným cílem. Funkční organizační strukturou, která dokáže flexibilně reagovat na externí vlivy a "vyhrát" konkurenční bitvy. Podle Vebera je strategické řízení činnost, která vyžaduje vysokou úroveň originality. O tom svědčí i charakteristika základních principů strategického myšlení: syntéza exaktního a intuitivního myšlení promýšlení různých variant interdisciplinární myšlení respektování celosvětových souvislostí orientace na výsledky.

VEBER, Jaromír et al. Management: Základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2. vyd. Praha: Management Press, s. r. o., 2009. ISBN 978-80-7261-200-0., str. 511

(Pokračování)

K tomu:

Využití online komunikačních technik může sehrát významnou roli při zabezpečení stability dynamicky se rozvíjejících TMT. Tím spíše, že se tato oblast bude dynamicky vyvíjet a že epidemie koronavirus vedla k získání cenných zkušeností s touto formou komunikace.

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

a nově i zde (lepší a přehlednější):

https://slerka.shinyapps.io/dashboard/?fbclid=IwAR1dQ1jbmRfxHKBXwhI9WnINy781R67yCILsW6xtzUb2BJMDVUKdNqm_uzI

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)