K dobré teorii: COVID-19. Analýza vývoje/375

V tomto pokračování s moudrou Věrou Adámkovou a moje zkušenosti z tvůrčích mezigeneračních týmů

Do seriálu o dobré teorii zařazuji "retro" – připomenutí toho, jak jsem společně s kolegy, s nimiž dlouhodobě spolupracuji, i s těmi, se kterými jsem postupně navázal kontakt, analyzoval aktuální vývoj. Sleduji tím dvojí:

- Ukázat, jak je důležitý interdisciplinární přístup a týmová práce, tj. že dobrá teorie hodně dokáže. (To si každý může ověřit porovnání toho, co jsme říkali před měsícem s tím, co se odehrává nyní.)

- Trochu oživit krátkodobou paměť, protože někteří zapomínají až příliš rychle.teorie.

COVI-kávička 14.4. ČR +5033 USA +77720. Co dál?

Česká republika:   +5033 nových případů. To je o tři a půl tisíce méně než předminulý týden.

USA +77720 nových případů.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko i Francie setrvalý stav.

Intentenzivně očkující země OK, jen Chile stále ještě k 6 tisícím nových případů denně.

Indie přes 185 a blíží se 200 tisícům nových případů. Turecko téměř 60 tisíc.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Máme šanci na českou vakcínu?

Vybral jsem z rozhovoru s profesorkou Věrou Adámkovou. Nejen kvůli české vakcíně, ale i proto, aby bylo zřejmé, jak obtížně je vytvářet a udržet tým v podmínkách, kdy se stále více prosazuje tendence směřování ke společnosti, jejíž ekonomika je založena na diktátu globálně ovládané moci přerozdělovací. Od svého textu odlišuji fialovou barvou:

Zdejší Ústav sér a léčiv (ÚSOL) byl v devadesátých letech na špičce. Došlo k privatizaci, z prostor se staly byty, zbytek se přesunul do jiných míst a k žádnému zásadnímu vývoji a výzkumu tam již nedocházelo. To je samozřejmě chyba.

Viry se obtížně léčí. Vyrobit proti nim nějaká antivirotika je těžké. Dost obtížně se i zkoumají. ÚSOL zde byl proto, aby, když se ve světě objevila nějaká epidemie či pandemie, okamžitě začal zkoumat, jestli je možné proti tomu viru vyrobit vakcínu... byli jsme připraveni. Ostatně jsme tím pomáhali určité části Evropy. Opravdu nejsme žádní naivní hlupáci. Tato ostražitost s globalizací polevila.

Kdybych chtěla být zlou sudičkou, tak řeknu, že jsem před tím varovala na dvou tiskových konferencích. Loni v květnu a prosinci. Poprvé, když ministr zdravotnictví Adam Vojtěch zadal úkol třem přímo řízeným organizacím, aby se pokusily vytvořit českou vakcínu, a podruhé, když ministr Jan Blatný s vírou, že bude komerčních vakcín dostatek, ten úkol ukončil. Vždy jsem říkala, že národní cesta je správná, pakliže se daří. A nám se opravdu dařilo.

Je k tomu třeba dodat, že jsme své kroky neustále konzultovali s kolegy z mnoha zemí, třeba Francie, Německa, Švédska, Itálie, Izraele, kteří se také snažili jít vlastní cestou, aby nebyli úplně závislí na komerční výrobě. Většina států totiž pochopila, že bude dobré mít v záloze nějaké vlastní jištění.

ÚSOL byl ale opravdu jedinečným pracovištěm. Ostatně ředitelem vývoje a výroby vakcín tam byl doktor Marek Petráš, který byl v našem projektu vědeckým garantem. Je třeba říct dvě věci. V Česku jsme schopni dát dohromady tým, který může směle konkurovat zahraničním týmům. Nicméně Česko dostatečně tento tým nepodpořilo, protože se spíše věřilo publikovaným pomluvám a nesmyslům.

Měli jsme tolik práce, že jsem na některé invektivy vůbec neodpovídala. Chtěli jsme odvést dobré dílo a to se povedlo. Jsme na to hrdí. Kam se to dále posune, zatím nevíme. Ostatně u mnoha zahraničních kolegů je to podobné. Nikdo nemá patent na rozum. Vždyť všechny sousední státy dělají podobná opatření, ale vede se jim vždy s limitním úspěchem jako nám.

Úkol byl rozdělen do několika etap. Zpočátku jsme vůbec nevěděli, zda bude možné řádně vytitrovat ten buněčný klon, který bude schopen se vnořit, ale přitom ho také poničit, aby již nebyl infekční a zůstaly v něm nějaké imunologické vlastnosti. To je velmi obecně a vlastně už nepřesně řečeno. Ale laikům je věc třeba podat tak, aby se v ní vyznali.

Tři oslovené organizace mají vědu a výzkum ve svém statutu a patří k Ministerstvu zdravotnictví. Ministr nemůže, při vší úctě, zadávat úkoly Akademii věd, protože ta pod něj nespadá. Ústav hematologie a krevní transfuze je pracoviště, které má jako jediné v republice nově zkolaudované čisté prostory pro výrobu léčivých přípravků pro velmi těžké pacienty, tedy leukemiky. S určitou změnou se tam také dá dělat jisté množství vakcín. Nesmí tam ale přijít infekční kmen, nýbrž už upravený virus. Státní zdravotní ústav má jako jediný nejvíce bezpečné laboratoře, kde lze pracovat s živým virem. IKEM má velmi dobře vedený zvěřinec a dělá se zde velké množství klinických studií. Takže jsme na to vybaveni po všech stránkách. Když jsme dali tyto tři organizace dohromady, tak se ukázalo, že jsme schopni úkol začít a dokončit. Ale pozor! Dokončením není vakcína, ale schopnost sdělit ministrovi všechny možnosti, které jsou. Mohlo se totiž stát, že bychom řekli, že to nejde, protože virus neumíme pomnožit nebo inaktivovat. To se nestalo, neboť se na výzkumu podíleli odborníci, kteří vědí, co činí.

Podařilo se tedy virus pomnožit, a to velmi výtěžně. Podařilo se jej inaktivovat, což poté ověřovali lidé, kteří nebyli součástí týmu. Šlo o dopředu nasmlouvané firmy, které měly elektromikroskopy a další laboratorní vybavení. Museli jsme totiž mít stoprocentní jistotu, že virus již není aktivní. V této etapě jsem dokonce celou věc o týden pozdržela a nechala ta ověřování opakovat, protože jsem chtěla mít jistotu. Až vedoucí laboratorní části za IKEM, profesor Milan Jirsa řekl, že je spokojen a dále už ověřovat netřeba. Až pak přišel inaktivovaný vir do našich prostor, kde nemáme takové zabezpečení.

Tím jsem ale jen chtěla říct, že na každém úseku výzkumu byli opravdoví odborníci. Statistiku hodnotil statistik. Byl tam veterinář, biochemik, virolog a další. Výsledkem byl právě prototyp vakcíny. Prototyp, protože neprošel klinickými zkouškami. Další etapou by bylo klinické zkoušení již pod kontrolou Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

V Izraeli se snažili udělat vakcínu podobného typu, jaké jsou dnes na trhu, ale dál ve vývoji nepokračovali. Ta naše je přece jen trochu jiná. V současné době není žádná konkrétní nabídka, alespoň co vím, ohledně spolupráce na izraelské vakcíně.

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Vojtech-to-spustil-Blatny-ukoncil-Ceskou-vakcinu-proti-covidu-se-ale-darilo-vyvijet-Sefka-vyzkumneho-tymu-odhalila-vse-660043

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

O kočkách, myších, koronaviru a nás/51

K obecným doporučením přidám stručné hodnocení vlastních zkušeností z působení v tvůrčích mezigeneračních týmech (TMT). Pro lepší orientaci uvedu nejdříve jejich přehled:

1972-1977: Systémový seminář profesora Avenira Ujemova v Oděse (ještě během vysokoškolského studia).

1977-1988: Seminář na VŠE v Praze, na základě kterého se podařilo vybudovat pobočku Sekce mladých ekonomů při ČSE.

1988-1990: Sociálně ekonomický ústav ČSAV a využití jeho potenciálu při založení ústecké univerzity (UJEP).

1990-1992: Působení v týmu Jiřího Svobody při budování nové KSČM.

1992-1996: Pokus o vytvoření SDL jako perspektivního politického subjektu.

1995-dosud: Příprava, rozjezd a fungování VŠFS.

2003-dosud: Teoretický seminář ekonomie produktivní spotřeby.

Uvádím jen ty aktivity, v nichž byla moje účast významnější, případně ty, které jsem sám organizoval, a to v komunitách, které měly alespoň částečně parametry TMT.

Zaměřím se především na následující otázky:

- Co umožňuje, aby tým zdárně "odstartoval".

- Co je nejčastější příčinou stagnace, krize, či dokonce úpadku, když se nepodaří otevřít novou perspektivu.

(Pokračování)

Poznámka pod čarou:

Tento seriál vzniká z velmi bohaté diskuse k následujícímu článku:

Nebezpečné mutace, nebo portfolio vícenákazy?

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8959-nebezpecne-mutace-nebo-portfolio-vicenakazy.html

Jednotlivé díly seriálu jsou krátké, aby je čtenář mohl strávit. Zpravidla končí otázkou či nastolením problému, aby se čtenář mohl připravit na další pokračování. Je v něm důsledně rozlišeno to, co je obecně platné tvrzení, od hypotéz, jejichž platnost je nutné ověřit.

Tem, kdo bude seriál sledovat a s pochopením, zjistí prostřednictvím jednoduchých nástrojů teorie her, že nejen epidemii a chování koronavirus, ale i lidí, uvidí z nových zorných úhlů. Možná bude i překvapen, když např. zjistí, kdo, jak, s kým a proč hraje určité hry.

Zde jsou přehledně uspořádány odkazy na všechny předcházející díly:

https://radimvalencik.pise.cz/9167-o-kockach-mysich-koronaviru-a-nas-odkazy.html

Tip na lockdownový výlet procházku či výlet pro Pražáky – posílení fyzičky i psychičky

Do seriálu zařazuji každý den tip na výlet k podpoře zdraví. Jsou z procházek minulých let. Vybírám s přihlédnutím k roční době a stavu přírody. Každý tip má několik pokračování, kde se o místě dozvíte víc než v nejrůznějších bedekrech:

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

a nově i zde (lepší a přehlednější):

https://slerka.shinyapps.io/dashboard/?fbclid=IwAR1dQ1jbmRfxHKBXwhI9WnINy781R67yCILsW6xtzUb2BJMDVUKdNqm_uzI

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)