COVI-kávička 5.5. ČR +2,4 Indie +382,7. Co dál?

Česká republika:   +2,4 tisíc nových případů. O 0.8 méně než minulý týden. Stále na hraně mezi dosažením úspěchu a recidivou.

Indie +382,7 tisíc nových případů.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko i Francie setrvalý stav.

Holandsko 7,7 tisíc nových případů.

Do Nepálu se promítl vývoj v Indii, 7,6 tisíc nových případů a velmi rychlý exponenciální nárůst nových případů.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Z mého rozhovoru pro Parlamentní listy/1:

Hrozí nám, že budeme opakovat stejnou chybu, jakou jsme už dvakrát udělali, jakou udělalo Polsko, jakou nyní dělá Francie. Tento virus se chová jinak než virus chřipky, včetně té španělské, se kterým bývá srovnáván. Z hlediska přiblížení ke své evolučně stabilní strategii je na mnohem vyšším stupni vývoje. Má do mechanismů své replikace velmi silně zabudovanou tendenci ke zklidnění a také k selektivnímu napadání hostitele, kde představuje nebezpečí především pro starší osoby, aby uchránil kmen svého hostitele. Přesně tak se podle geniální Čapkovy předpovědi chovala Čengova, tedy "bílá" nemoc. To svědčí o tom, že tento virus je s námi, tj. v lidské populaci už hodně dlouho. Nepřišel zvenku, ale "zdivočel." Tatáž blízkost k evolučně stabilní strategii ho ovšem vede i k tomu, že reaguje na přítomnost dalších mutací zrychlením své replikace. V tom lze hledat i příčinu jeho zdivočení. Epidemii, kterou způsobuje, to dává určitou specifickou vlastnost, kterou nazývám "supersetrvačností". Každá epidemie je setrvačná. Ale v tomto případě je tomu tak, že když jsme v etapě restrikcí, posílíme tendenci viru ke zklidnění, jak k tomu došlo i letos u nás po nešťastných Vánocích. Ale když začínáme rozvolňovat, projevuje se citlivost viru na přítomnost konkurujících mutací a lokálně dochází ke zdivočení viru, resp. ke zrychlení jeho replikace. To si neuvědomuje nejen část veřejnosti, ale není to ani dostatečně zabudováno do modelů, které využíváme k předpovědím šíření epidemie. Předpokládám, že René Levínský a spol. potřebnou korekci do svých modelů v dohledné době zabudují. Proto bude důležité, abychom tentokrát jednali velmi důsledně všude tam, kde tendenci ke zrychlení zaznamenáme, nepodlehli tlakům části veřejnosti, živeným částí opozice, která jedná velmi – řeknu to mírně – nekvalifikovaně a nezodpovědně.

Celé viz: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Smucler-by-mel-uz-zalezt-Covid-Opozice-to-jeste-zkusi-zpolitizovat-tusi-docent-Valencik-662566

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:

O kočkách, myších, koronaviru a nás/71

Realita vývoje (3)

Tvrzení 2. Jako taková má realita schopnost kvalitativně neomezeně se vyvíjet, přičemž její vývoj, pojatý jako proces vzestupu od vývojově nižšího k vývojově vyššímu, lze uvažovat vždy jen v souvislosti s určitou částí reality.

Vývoj jako vzestupný proces není nikdy jen hromaděním něčeho, zvětšováním něčeho apod. Není - z dlouhodobého hlediska - prolongováním nějakého trendu. V tomto smyslu hovořím o jeho kvalitativně neomezeném charakteru.

Vzestupný charakter je obsažen již v samotném pojmu vývoje. Přesto se však domnívám, že je vhodné ve spojitosti s pojmem vývoje na tuto jeho vlastnost explicitně upozornit.

Jsem si vědom toho, že právě onen vzestupný charakter vývoje je a bude předmětem dlouhodobých diskusí. Přinejmenším ze dvou důvodů:

Zaprvé: I při velmi korektní interpretaci z předpokladu vzestupnosti vývoje vyplývají určité závěry týkající se smyslu bytí a smyslu žití, které by za určitých okolností mohly vést k postoji založenému na víře v něco. A to může být vždy zneužitelné. V tomto kontextu dávám přednost přirozenému vztahu k realitě, který staví na racionálních postojích a je doprovázen potřebnou dávkou skepse.

Zadruhé: V dnešní době ne neoprávněných obav o budoucnost naší civilizace, obav vyplývajících z otázky, zda se živočišný druh homo sapiens sapiens (jak se sám hrdě nazval) či jeho "vybraná část" euroatlantická civilizace (jak se sama nazvala a jak je dnes moderní říkat) dokáže vybabrat ze současných globálních problémů, je připuštění si otázky vzestupného charakteru vývoje (z čehož pak vyplývá určitá zodpovědnost) něčím, co člověka, který se na toto stanovisko postaví, vrhá do určité riskantní situace z existenciálního hlediska. (Nemá smysl si to zapírat.)

Ani tyto dva důvody, dokonce ani to, že historie ukázala zneužitelnost povrchně a účelově interpretované myšlenky vývoje, ještě nevysvětluje fakt frapantního přehlížení myšlenky vývoje v současném povědomí intelektuální veřejnosti a ve vědecké sféře. Situace je tak horší, než kdyby byla myšlenka vývoje zavrhována. Pak by se - v čistě odborné či vědecké rovině - dalo argumentovat v její prospěch. Pokud je (účelově?... a za jakým účelem?...) přehlížena, je to pro oživení této myšlenky ještě obtížnější. A tak si v rámci přirozeného postoje k realitě stojí za to položit otázku - není toto frapantní přehlížení myšlenky vývoje dané právě tím, že by z ní mohl vzejít postoj, který by stál na solidních základech? Nejde právě o toto "zde a nyní"?

Pojem "vzestupný charakter" může být zpochybněn odmítnutím existence kritérií, které by nám (či komukoli jinému) dávaly oprávnění rozlišit mezi "vývojově nižším" a "vývojově vyšším". Jenže v našem poznání evidentně takové rozlišení existuje - rozvinutější poznání (například teorie) v sobě obsahuje předešlé jako svoji omezenou a dílčí část. Vývoj jde nepochybně více směry, které se rozcházejí, ale i scházejí. Platí to nejen pro poznání, ale i pro realitu samotnou. Je zdravou skepsí, nebo spíše trucem chovat se k těmto skutečnostem tak zdrženlivě?

A ještě jedna poznámka: O vývoji reality jako celku lze patrně ztěží hovořit. Vždy se vyvíjí jen něco v rámci něčeho širšího. Samozřejmě že neexistuje žádná záruka, která by vzestupný vývoj dané omezené části reality garantovala...

(Pokračování)

Poznámka pod čarou:

Tento seriál vzniká z velmi bohaté diskuse k následujícímu článku:

Nebezpečné mutace, nebo portfolio vícenákazy?

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8959-nebezpecne-mutace-nebo-portfolio-vicenakazy.html

Jednotlivé díly seriálu jsou krátké, aby je čtenář mohl strávit. Zpravidla končí otázkou či nastolením problému, aby se čtenář mohl připravit na další pokračování. Je v něm důsledně rozlišeno to, co je obecně platné tvrzení, od hypotéz, jejichž platnost je nutné ověřit.

Tem, kdo bude seriál sledovat a s pochopením, zjistí prostřednictvím jednoduchých nástrojů teorie her, že nejen epidemii a chování koronavirus, ale i lidí, uvidí z nových zorných úhlů. Možná bude i překvapen, když např. zjistí, kdo, jak, s kým a proč hraje určité hry.

Zde jsou přehledně uspořádny odkazy na všechny předcházející díly:

https://radimvalencik.pise.cz/9167-o-kockach-mysich-koronaviru-a-nas-odkazy.html

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

a nově i zde (lepší a přehlednější):

https://slerka.shinyapps.io/dashboard/?fbclid=IwAR1dQ1jbmRfxHKBXwhI9WnINy781R67yCILsW6xtzUb2BJMDVUKdNqm_uzI

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)